Hlavní navigace

Číňané již utratili digitální jüan skoro za 300 milionů dolarů

Sdílet

Karel Wolf 2. 11. 2020

Číňané v rámci pilotního provozu připravované čínské digitální měny provedli transakce již za dvě miliardy jüanů, tedy asi za 300 milionů dolarů. Informoval o tom dnes guvernér People’s Bank of China (PBOC) Yi Gang v rámci konference Fintech Week, která se tento týden odehrává v Hongkongu.

Číňané v současnosti testovanou digitální měnu utratili v rámci přibližně čtyř milionů na sobě nezávislých transakcí. Ty proběhly formou 12 tisíc platebních scénářů ve čtyřech čínských metropolích. Pilotní provoz se podle slov guvernéra čínské centrální banky nesetkal s většími obtížemi, do ostrého nasazení je ale prý přesto ještě relativně daleko. Jednou z hlavních překážek je potřeba relativně masivních úprav v zákonech.

Digitální jüan v současnosti představuje jednu z technologicky nejpokročilejších digitálních měn centrálních bank (CBDC). Ty se po několik letech opatrného zkoumání staly letos horkým tématem nejen v bankovních kruzích. Za zvýšeným zájmem stojí zejména loňský pokus Facebooku o zprovoznění privátní digitální měny Libra a také znepokojivě rychle narůstající adopce tzv. stablecoinů, tedy digitálních tokenů založených na tradičních kryptoměnách ale kopírujících volatilitu fiat měn, na něž jsou ukotveny (jedna ku jedné, nebo v rámci koše měn). 

Čína testuje digitální měnu v rámci několika pilotních programů. Naposledy byl spuštěn test v Šen-čenu, kde čínská centrální banka formou loterie věnovala po 200 digitálních jüanech (asi 700 Kč) 50 000 uživatelům.  

CBDC jsou zkoumány z řady důvodů. Jeden z nich představuje potřeba nahradit hotovost, jejíž používání ve světě (mimo kriminální sféru) postupně upadá. CDBC ale sledují cílů více. Mohou například do budoucna představovat robustní platební nástroj, který neovládá soukromá společnost, a je tudíž možné jej integrovat do monetární politiky jednotlivých zemí, kde budou zajišťovat s benefitem vypořádání v reálném čase prvotní dodávku likvidity.

Situace, kdy by takový monetární nástroj přišel vhod, je například aktuální koronavirová krize. CBDC totiž umožňuje prakticky okamžitě poslat peníze přímo do každé domácnosti nebo podniku, ale také povzbudit ekonomiku tím, že donutíte firmy a domácnosti tyto peníze rychle utratit. To je samozřejmě možné jen za předpokladu úzké spolupráce centrálních bank s vládami, což je nicméně praxe, ke které by ve vyspělé demokracii teoreticky příliš docházet nemělo. Další argument pro zavádění CDBC je ryze politický a týká se právě Číny a dalších zemí se silně kontrolovaným tokem peněz (Rusko, Island). CBDC totiž za předpokladu spolupráce centrální banky s vládou dává státu mocný nástroj, jak posílit monetární suverenitu země.

Čína počítá s prvním masivním nasazením digitálního juanu v roce 2022 při příležitosti zimních olympijských her v Pekingu.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 11. 2020 16:01

    Martin

    Podle toho, na které straně flinty stojíte :) Pro firmu či domácnost to ale jednoznačně výhoda není, ty by - obrazně řečeno - stály před laufem.

  • 2. 11. 2020 14:38

    bez přezdívky

    "CBDC totiž umožňuje prakticky okamžitě poslat peníze přímo do každé domácnosti nebo podniku, ale také povzbudit ekonomiku tím, že donutíte firmy a domácnosti tyto peníze rychle utratit" - to je výhoda?

  • 3. 11. 2020 8:13

    Net

    “Naposledy byl spuštěn test v Šen-čenu, kde čínská centrální banka formou loterie rozdělila 200 jüanů (asi 700 Kč) mezi 50 000 uživatelů. “
    Nechybí tam několik řádů? Nějak se mi nezdá, aby si průměrný výherce odnesl asi halíř.