Soudní dvůr Evropské unie (CJEU) v úterý rozhodl v případu maďarského operátora Telenor. Z rozsudku vyplývá, že mobilní datové balíčky zvýhodňující konkrétní aplikace, nebo služby představují jednoznačné porušení evropských pravidel síťové neutrality.
Soudní dvůr EU v rozsudku poprvé provedl výklad unijního nařízení, ve kterém byla síťová neutralita zakotvena a rozhodnutí je tak svým způsobem zlomové.
V rozsudku z 15. září velký senát Soudního dvora interpretoval nařízení 2015/2120. Posuzovaný případ se konkrétně týkal datových balíčků MyChat a MyMusic maďarského operátora Telenor. Uvedené datové balíčky umožňují přistupovat ke specifickým internetovým aplikacím (Facebook, Messenger, Instagram, Twitter a WhatsApp v případě MyChat a hudební streamovací aplikace v případě MyMusic) bez toho, že by se stažená data odpočítávala z předplacených dat (1 GB v případě MyChat), pro ostatní aplikace byl ale vyhrazen datový limit po jehož dosažení byla v jejich případě aplikována nastavená FUP politika.
V rozsudku soudní dvůr poznamenal, že práva, která zaručují koncovým uživatelům služeb přístupu k internetu, mají být vykonávána „prostřednictvím služby přístupu k internetu“, a že první z ustanovení vyžaduje, aby taková služba nevedla k omezení výkonu těchto práv (článek 3 odstavec 2 nařízení 2015/2120 ve spojení s článkem 3 odstavce 1 daného nařízení).
„Uzavírání dohod, na jejichž základě si zákazníci pořizují balíčky služeb, které kombinují „nulový tarif“ a opatření spočívající v blokování nebo zpomalování provozu při využívání služeb a aplikací, na které se tento „nulový tarif“ nevztahuje, může omezovat výkon práv koncových uživatelů ve smyslu článku 3 odstavce 2 tohoto nařízení na podstatné části trhu,“ uvádí soudní dvůr.
Podobné balíčky služeb mohou podle soudního dvora také rozšířit využívání zvýhodněných aplikací a služeb a zároveň omezit využívání ostatních dostupných aplikací. Dále uvádí, že čím více zákazníků uzavře s operátory podobné dohody, tím spíše může jejich kumulovaný dopad vést ke značnému omezení výkonu práv koncových uživatelů, nebo dokonce k ohrožení samotné podstaty těchto práv.
Soudní dvůr také rozhodl, že jelikož opatření spočívající v omezování provozu v těchto balíčcích nejsou založena na objektivně odlišných požadavcích provozu na technickou kvalitu služeb, ale na cílech obchodní povahy, tak jsou s ustanovením neslučitelná jako taková. V obecné rovině totiž mohou odporovat jak odstavci 2 článku 3 nařízení 2015/2120, tak odstavci 3 tohoto článku.