Hlavní navigace

Jak září 5G základnová stanice? V Praze se měřilo spektrálním analyzátorem

9. 7. 2020

Sdílet

Mobilní sítě - 5G - měření - zdraví Autor: David Slížek, Internet Info

Jaký výkon vyzařuje mobilní základnová stanice na střeše budovy a jaká je hustota elektromagentického záření na úrovni chodníku? U jednoho z 5G vysílačů, které v Praze na začátku července spustil operátor O2, proběhla ukázka měření spektrálním analyzérem. Výsledky pro přítomné novináře komentoval profesor Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na pražském ČVUT.


Autor: David Slížek, Internet Info

Profesor Jan Vrba a spektrální analyzátor

Měřící přístroj zapůjčila firma CETIN, která pro O2 staví sítě. Jde o model SRM-3006 firmy Narda. Skládá se ze samotné měřící jednotky a izotropní antény, která je umístěna na nástavci, aby měřák neovlivňoval výsledky měření.


Autor: David Slížek, Internet Info

Analyzátor stojí nejprve na střeše a od antén pro 2G, 3G, 4G a 5G signál jej dělí přibližně 3 metry. Na displeji je vidět souvislá základnová křivka šumu z okolního prostředí, a z ní vystupují vrcholky na frekvencích používaných v mobilních sítích O2 v tomto místě: 800, 900, 1800, 2100 a 3700 MHz.


Autor: David Slížek, Internet Info

Naměřený výkon se pohybuje do 100 mW/m2, což je hluboko pod hygienickým limitem 10 W/m2, který platí pro frekvenci 3700 MHz, na níž běží současné non-standalone 5G síť O2, komentuje naměřené hodnoty Vrba. Když není zataženo, září Slunce na povrch Země výkonem kolem 1000 W/m2 (celkově, na všech frekvencích, ne pouze v pásmech, která se používají pro mobilní sítě – pozn. redakce), doplňuje pro srovnání.

Vyvrací také kolující fámy o možných netermických dopadech mobilních sítí na lidské zdraví. „Diskuse o netepelných účincích elektromagnetických polí trvá padesát, šedesát, možná sedmdesát let. Bylo vysloveno mnoho hypotéz, zatím žádná z nich nebyla potvrzena. Je zcela evidentně jasné, že frekvence, o kterých mluvíme, spadají do tzv. neionizujícího elektromagentického záření. Energie fotonů pro tyto frekvence je tak nízká, že nemohou způsobit poškození buněk nebo DNA tak, jak to třeba známe z určitých pásem ionizujího elektromagentického záření. Toto záření není radioaktivní, je neionizující, nemůže ionizovat prostředí, ani živou hmotu,“ vysvětluje.

Měření se pak přesouvá na chodník pod budouvou, tedy do prostředí, ve kterém se s mobilním signálem potkává většina z nás. Měřák stojí v místě, kde je na antény na střeše trochu vidět, ale signál se k němu dostává spíš odrazem. Na křivce na displeji nejsou výkony antén v podstatě rozeznat od šumu. Naměřené hodnoty se pohybují v řádu mikrowattů na metr čtvereční (µW). Mobilní telefony se i přes slabý signál dokáží k síti připojit.


Autor: David Slížek, Internet Info

Autor: David Slížek, Internet Info

U hygienických limitů se ještě zastavíme. Pracovníci operátorů, kteří u antén pracují, je totiž mají vyšší a přísněji sledované než běžní lidé. Jde o 50 W/m2, říká Vrba s tím, že zaměstnanci musí chodit na pravidelné lékařské prohlídky. „Podle mě jde o princip určité opatrnosti. A jde v podstatě i o možnost zachytit, kdyby nějaké vlivy existovaly. Zatím ale z dat lidí, kteří takto chodí častěji na prohlídky, nevykrystalizovaly žádné údaje o tom, že by elektromagnetická pole – pokud jsou udržována v předepsaných limitech – měla nějaké škodlivé účinky,“ dodává.


Autor: David Slížek, Internet Info
Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).