Hlavní navigace

Koalice se nakonec shodla na 5% digitální dani

10. 6. 2020

Sdílet

Peníze - bankovky - koruny Autor: Isifa

Koaliční rada se dnes shodla na pětiprocentní sazbě digitální daně, dlouho odkládaná dohoda nahradí původně plánované sedmiprocentní zdanění obřích digitálních firem. S odvoláním na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou o tom informovala ČTK.

Úprava prošla v podobě, jak ji navrhla ministryně financí Alena Schillerová v květnu. Právě ministryně financí přitom ještě začátkem roku bojovala pro zachování daně v původní 7% podobě, namísto toho prosazovala odložení vstupu v platnost o půl roku, ke kterému stejně nakonec dojde.   

Zákon měl původně platit od 1. července 2020 a počítal s ním původní letos schválený státní rozpočet, do kterého v té době ještě nestačila zasáhnout koronavirové krize. V nové podobě zákon začne platit k 1. 1. 2021.

Návrh stále počítá se zavedením jednotné digitální daně, nyní ve výši 5 %, na vybrané digitální služby poskytované v ČR. Jeho autoři tvrdí, že by měl narovnat podnikatelské prostředí v odvětví digitálních služeb mezi společnostmi založenými na „tradičních modelech“ a digitálních společnostech. Staví na původním unijním (DST) návrhu, který ale počítal pouze s 3% daní. 

Dani mají podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur ročně, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 milionů Kč za uskutečněné zdanitelné služby. Jednotlivé služby budou dani podléhat tehdy, pokud u nich byla překročena minimální hranice pro jejich zdanění.

Před daní Česko v lednu varoval americký velvyslanec Stephen King, počátkem června pak obdrželo ministerstva průmyslu a obchodu od americké protistrany oficiální vyrozumění o zahájení vyšetřování diskriminační povahy daně. To povede přímo úřad amerického obchodního zmocněnce (US Trade Representative), který vyjednává mezinárodní dohody a řeší obchodní spory USA s jinými zeměmi a jenž je specifický tím, že spadá přímo pod americkou prezidentskou kancelář. V případě, že by vyšetřování potvrdila podezření Američanů o diskriminační povaze daně, hrozí Česku odveta v podobě uvalení cela na vybrané druhy zboží. 

Digitální daň letos zavádějí také Italové, ti doufají, že by jim mohla do rozpočtu přinést za první rok 600 milionů eur. Itálie stanovila jako hranici pro vyměření daně celosvětové roční tržby společnosti nad 750 milionů eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur.

Navzdory hrozbě odvetných opatření plánuje digitální daň letos zavést také Británie, ta ale zavede daň pouze 2%. Řada dalších zemí se zavedením zatím vyčkává kvůli obavám z reakce USA, kde má většina postižených společností sídlo. Jedinou zemí na evropském kontinentu, která si zatím prosadila ještě o 0,5 % přísnější podobu digitální daně, než byl původní návrh ČR, bylo Turecko, daň 7,5 % ale připravuje také Maďarsko.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).