Hlavní navigace

Muž z "kauzy ukradeného notebooku" vybírá na HitHitu peníze na soudní náklady a web

Sdílet

David Slížek 20. 11. 2020

Skoro osm let se u českých soudů vleče případ Lukáše Kuzmiaka, který dokázal v roce 2011 vypátrat svůj ukradený MacBook a na svém blogu zveřejnil záběry lidí, kteří ho koupili. U soudu se ale nakonec jako obžalovaný ocitl on sám, protože na něj dotyčná rodina podala žalobu kvůli psychické újmě, kterou měla utrpět, když se případ dostal do médií.

O jedné žalobě soud pravomocně rozhodl letos v září. „Výsledkem je, že mám zaplatit odškodné ve výši 86 400 Kč plus úroky a soudní poplatky, celkem asi 135 tisíc,“ řekl Kuzmiak Lupě s tím, že je to vlastně úspěch, protože žalující strana požadovala původně odškodné 448 tisíc Kč. Odvolací soud ale nakonec přihlédl k tomu, že žalující rodina mohla – například kvůli podezřele nízké ceně – důvodně předpokládat, že byl počítač kradený.


Autor: screenshot, Lupa.cz

O příspěvek na soudní náklady teď Kuzmiak žádá své sympatizanty ve sbírce na serveru HitHit. Cílovou částku nastavil na 161 337 Kč, aby částka pokrývala i provizi serveru a případnou výrobu odměn. „Konkrétní číslo 161337 je už jen hackerský vtípek, stejně jako výše příspěvků v hodnotách HTTP kódů a podobně, počítám, že velká část mé ‚sociální bubliny‘ jsou právě lidi z IT a bezpečnosti,“ vysvětluje Kuzmiak, který se živí jako expert na bezpečnost sítí a už několik let žije v USA.


Autor: screenhsot, Lupa.cz

Odměny v kampani Lukáše Kuzmiaka na HitHitu

Dva dny před koncem sbírky má od celkem 219 uživatelů přislíbeno přes 120 tisíc Kč. Detaily o svém případu plánuje zveřejnit na chystaném webu ukradeny-notebook.cz, kde chce publikovat také anonymizovanou verzi rozsudku. 

„Hlavní motivaci je rozvířit diskuzi o kradeném zboží, že je na každém z nás si původ věcí, které kupujeme prověřit. A taky o konfliktu mezi právem vlastnit majetek a právem na ochranu soukromí (žalobců) a jak se s tímto soud (ne)vypořádal,“ dodává Kuzmiak.

„Z mé strany jsem tvrdil, že útok na můj majetek probíhal celou dobu, protože jsem v notebooku měl svoje duševní vlastnictví. To ale soud moc neřešil. Suše konstatoval, že notebook již byl zcizený a útok na majetek tak již neprobíhal. Můj, čistě subjektivní dojem je, že celá otázka duševního vlastnictví zůstala nepochopena, a tak ji ani nikdo neřešil,“ doplňuje. 

Našli jste v článku chybu?