Propojení Portálu občana s DS vyvolává doručení zpráv jenom tehdy, pokud používáte některou z funkcí, která vyžaduje stažení seznamu došlých zpráv – tedy třeba notifikaci o nové zprávě nebo archivaci zpráv. Jak už jsem psal, Portál občana nebo do ISDS žádný speciální přístup, přistupuje k ISDS jako jakákoli jiná aplikace, třeba spisová služba. To doručení vychází z provozního řádu ISDS a je založené na tom, že v okamžiku stažení seznamu došlých zprávu můžete vědět, že máte novou zprávu – a je tedy na vás, abyste si ji přečetl. Je to stejné, jako u doporučeného dopisu – když ho převezmete vy nebo někdo za vás, považuje se za doručený. A nikoho nezajímá, že jste obálku otevřel třeba až za týden.
A že je to špatně navržené? Špatně z pohledu uživatele je navržený celý koncept datových schránek. Ale datové schránky nebyly navržené pro to, aby řešily nějaký problém uživatelů. Datové schránky vznikly jako politický pomníček Ivana Langera. Chtěl, aby tu po něm něco zůstalo, tvářil se, že prosazuje eGovernment, tak bylo potřeba vymyslet něco elektronického. Justice tenkrát měla problémy s doručováním, tenkrát asi neměli fikci doručení – tak se vymyslelo elektronické doručování, kde bude fikce doručení, takže každý dokument bude nejpozději do deseti dnů doručen. (Takže problém vůbec neřešila ta elektronizace, ale fikce doručení, která se zároveň zavedla na doporučené dopisy. Ale to by nebyl tak hezký pomníček.) No a aby to prošlo, tak se vymyslelo, že to jakoby pomůže úřadům. Takže při vzniku datových schránek se všichni tvářili, že řeší problém státu – že by to mělo řešit nějaký problém občanů nikdo ani nepředstíral. Jednou dobře mířenou větou v zákoně se zařídilo, že to bude bez výběrového řízení provozovat Česká pošta, to pomohlo s dalším problémem vnitru.
Pak někomu došlo, že když se to má tvářit jako pomoc úřadům, asi není možné, aby pracovníci podatelen na úřadech po jednom přepisovali a přendavali zpráva ze spisové služby do datové schránka a opačně. Takže se přidalo přístupové rozhraní pro napojení spisových služeb. To ale nemá přístup ke všem funkcím, ke kterým má přístup webové rozhraní datových schránek. Například přes něj nejde nastavovat datovou schránku, měnit heslo apod. Není možné přes něj ani provozovat datový trezor – to je komerční služba, kterou může poskytovatel jenom Česká pošta, protože má (na rozdíl od všech ostatních, včetně Portálu občana) přístup do střev ISDS a může se tam napojit bokem, mimo veřejné rozhraní. Prostě stát si od někoho objedná provoz své klíčové služby a provozovatel si na tom postaví melouch a prodává služby, které nemůže nabízet nikdo jiný.
Životnost projektů českého eGovernmentu je zhruba 10 let, datové schránky už přesluhovaly, a přišel čas vybudovat nový pomník – Portál občana. Kupodivu se rozhodl na datové schránky napojit, čímž jim dost možná zachránil život. No ale napojit se na ně může jenom přes to veřejné rozhraní, úplně stejně jako kterákoli spisová služba nebo „e-mailový“ klient jako Datovka. No a tohle rozhraní prostě musí přečtením seznamu zpráv způsobit doručení, protože to rozhraní mohou používat libovolné nedůvěryhodné aplikace třetích stran, které nic nezaručují. Takže prostě stažení seznamu doručených zpráv znamená, že o nich uživatel teoreticky ví, tudíž jsou považovány za doručené.
A nečekal bych, že se to s Portálem občana nějak zlepší. Koncepčně je postaven tak na menší okresní město – není tam žádná vize, jak by měl eGovernment v ČR fungovat za pět nebo deset let. Ale tak aspoň že se nezbouralo to předchozí, to je vlastně pokrok.
Je-li datová schránka přidána do Portálu občana, ten se pravidelně jménem uživatele přihlašuje do informačního systému datových schránek. Nebo-li stále dojde k doručení přihlášením, akorát se to přihlášení děje automaticky. Stejně, jako kdyby si uživatel ty zprávy stahoval automaticky třeba pomocí aplikace Datovka. Portál občana nemá do ISDS žádný zvláštní přístup, připojuje se k datovým schránkám jako každá jiná aplikace.
to pravidelné přihlašování by se mělo dít jen při automatické archivaci na portálu občana, která v defaultu není aktivní. A když se vrátím na začátek vlákna, tak je vhodné zdůrazňovat, že za doručení považuje okamžik přihlášení, protože to je něco jiného než když mi dá někdo obálku do ruky, třeba v případě této služby
Děkuji vám i Filipovi Jirsákovi za upřesnění.
Ten archiv by měl být už v základu DS, bez něj je to použitelné jenom napůl, protože si člověk musí všechno archivovat, jinak o všecha ta úřední lejstra přijde, nebo hůř konvertovat do listinné podoby, což zase leze do peněž a musí se kvůli tomu chodit na poštu. Brr..
DS by mohla být fajn služba, ale bohužel ještě není.
Doručení může mít vždy právní důsledky, ať už u doporučených dopisů nebo u datových zpráv. Navíc u dopisů i datových zpráv od orgánů veřejné věci je doporučený dopis i datová zpráva považován za doručený po deseti dnech od dodání. Nemyslím si, že by se to v budoucnosti nějak „řešilo", protože je to záměr – stát si tím řeší svůj problém s tím, že se mu nedařilo některým osobám doručovat.
Za doručení datové zprávy se považuje přihlášení jménem oprávněného uživatele. Je to to stejné, jako že se za doručení písemnosti považuje předání obálky někomu, kdo jedná jménem oprávněné osoby. V obou případech to nemusí být přímo oprávněná osoba – dopis může převzít asistent, recepce nebo podatelna, datovou zprávu může převzít elektronická podatelna nebo elektronický asistent.
Nemůžu souhlasit. Pak mi propojení Portálu občana a DS nedává vůbec smysl, protože bych si tím svévolně zkrátil lhůty.
BTW, oznamování nové zprávy, což je funkce DS, fikci doručení nevyvolá. Proč to tedy dělá víceméně stejná funkcionalita Portálu občana? Nebo u Portálu dojde k vyzvednutí až při přihlášení uživatele?
Je to nekonzistentní a prostě špatně navržené.
To se zase implementační týmy a zadavatelé vůbec nepotkali.