Počátkem devadesátých let bylo ve vyspělých západoevropských zemích normální, že televizní vysílání zajištovali tehdy státní monopolní operátoři. U nás to bylo jinak z důvodu, že pro stranu a vládu bylo zajišťování televizního a rozhlasového vysílání specializovanou institucí strategickou záležitostí.
Bylo by normální (a lepší), kdyby se před privatizací spojily radiokomunikace a telekomunikace do jednoho podniku. Jenže tehdy řada osob snila svoje velké telekomunikační sny – jedním z takových subjektů byly i radiokomunikace (znalí dosadí jména osob) – což vedlo ke vzniku podniku České radiokomunikace.
Akvizice Českých radiokomunikací skupinou PPF by byla návratem k normálnosti a částečnou korekcí zpackané privatizace českého telekomunikačního sektoru. Byť ve zcela odlišném časoprostoru.