Hlavní navigace

Šance, že Česko bude velmoc v AI, je nulová. Což je dobře, zní z Úřadu vlády

11. 5. 2018

Sdílet

Kryton

Stane se z České republiky velmoc v umělé inteligenci? Na Úřadu vlády si nejsou tak jistí. „Šance, že můžeme být světovou jedničkou v AI, je prakticky nulová,“ uvedl tento týden na debatě AI.cz v Národní technické knihovně státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Dodal, že je to vlastně dobrá věc, protože se Česko může zapojit do mezinárodních snah v této oblasti.

Česko podle Chmelaře nemá například přístup k takovým objemům dat, jako má Čína, nemá takové objemy investic a podobně.

„Ten souboj bude mezi Spojenými státy a Čínou. USA do AI investují už asi 50 let a teď začínají sbírat výsledky. Čína je stát řízený technokraty, vlastní občany a časem bude mít k dispozici nejlepší datové sady,“ navázal Michal Pěchouček, který vede Centrum umělé inteligence na ČVUT a je spoluzakladatel firmy Cognitive Security, kterou koupilo Cisco.

Evropské země mimo EU

Pěchouček také upozornil na to, že nejlepší země v AI, které se pohybují v evropském prostoru, jsou Švýcarsko, Velká Británie a Izrael. Ty ovšem nejsou (nebo nebudou) součástí Evropské unie. Dodal, že EU v minulosti do AI neinvestovala a nebrala ho jako téma, což se ovšem nyní mění. Je zde několik nových aktivit a investičních programů.

A ty vyhlíží právě Úřad vlády, který chce, aby Česko na AI aktivitách Unie participovalo a co nejvíce z nich těžilo. Chmelař například řekl, že startuje vzdělávání státní správy tak, aby úředníci o celé oblasti měli ponětí a byli schopní zajistit podporu. Aktivity v AI rozjel také Svaz průmyslu a dopravy ČR a Úřad vlády chystá bílou knihu AI ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR.

Pěchouček věří, že Praha je velice atraktivní pro vědce a výzkumníky, díky čemuž se do země vrací studenti ze Spojených států a dalších zemí, přicházejí Slováci a podobně. Praha tak dle něj může být centrem, kde se koncentruje talent kolem AI. „Tito vědci pak mohou vytvářet startupy, které se odlepí od univerzit.“

„Česko se musí stát superotevřenou zemí pro lidi, kteří se chtějí vrátit ze zahraničí,“ míní Pěchouček. Úspěšný akademik a podnikatel pozoruje jedno okno příležitosti, které se otevírá.

Drancování akademického sektoru

Lidí kolem AI je obecně ve světě nedostatek. Velké firmy jako Google, Facebook, Uber, Microsoft a další tak ve velkém přetahují vědce z akademického prostředí. Uber například rozjel svůj výzkum autonomních vozidel v Pittsburghu tak, že zaměstnal celou sekci vědců z univerzity Carnegie Mellon. Firmy tak devastují univerzitní výzkum AI. „Evropa tak může přetahovat lidi, protože v USA pro ně nebudou školitelé,“ vypichuje Pěchouček.

„Kdyby v Praze najednou bylo třeba třikrát, čtyřikrát tolik lidí, kteří se AI věnují, může to mít pro Česko bezprecedentní dopady na ekonomiku,“ věří Pěchouček.

Chmelař sice nevidí Česko jako možnou AI velmoc, ale může podle něj uspět v „niche“ oblastech, jako je typicky kybernetická bezpečnost. A velký prostor se otevírá také v automobilovém průmyslu a robotizaci.

Pěchouček ovšem také upozorňuje, že silný automobilový sektor může být i nevýhodou. Uvedl, že v Kalifornii auta nikdy moc nevznikala, nyní zde ale automobilky vlivem Tesly alokují svá moderní vývojová centra.

Poroučení větru, dešti

Debaty v Národní technické knihovně se zúčastnila také eurokomisařka Věra Jourová, která se několika oblastem digitalizace Evropy věnuje. „Nechceme poroučet větru, dešti. Ale je pravda, že v Evropě chceme jít v AI evropskou cestou, nikoliv americkou a čínskou,“ uvedla například. „Podporovat, nesahat, nechat to rozvíjet. Za tuto Komisi vám to mohu slíbit,“ dodala směrem k umělé inteligenci.

Ona evropská cesta podle Jourové znamená to, že AI „nesmí drancovat osobní data lidí“. Toto drancování podle ní ve Spojených státech zastává soukromý byznys, v Číně zase vláda, která si s informacemi o občanech může dělat, co chce.

Zcela očekávaně tedy došlo na chválu GDPR. „Marku Zuckerbergovi jsem poděkovala za výborně zacílenou kampaň na GDPR,“ sdělila Jourová směrem ke kauze Cambridge Analytica.

To, že GDPR je dobrá věc, míní také Chmelař. Podle něj se nyní Evropská unie stala exportérem „soft power“. Mimo jiné díky tomu, že Facebook oznámil, že bude principy GDPR nasazovat globálně. Evropa zde údajně může hrát podobnou roli jako v prosazování standardů kvality produktů nebo ochrany spotřebitele.

V technických komunitách často zase tolik chvály na GDPR slyšet není, a to zejména z pohledu omezeného přístupu k datům určených právě pro trénování strojů. Pěchouček k tomu dodal, že podobné fragmentace výzkumníky alespoň nutí nad problematikou přemýšlet jinak. Stejně tak jsou dva pohledy na to, že v Evropě je řada různých jazyků – podle některých to při vývoji automatizovaných systémů škodí (s jedním jazykem je to jednodušší a je více dat), podle druhých to naopak podněcuje originální přístupy, kreativitu a konkurenci.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).