Hlavní navigace

Stát se pokusí řídit IT zakázky moderně a agilně. Pomůže mu Česko.Digital

Sdílet

Jan Sedlák 30. 1. 2020

Stát by ještě letos chtěl začít zkoušet, jaké je to řídit veřejné IT zakázky moderním způsobem. Vzniknout by na to měl centrální tým, který by konzultačně pomáhal všem ministerstvům a úřadům. Na včerejší večerní debatě v Paralelní Polis, kterou jako reakci na zakázku na e-shop s dálničními známkami organizovala organizace Česko.Digital, to přislíbil vládní zmocněnec pro ICT a ředitel dvou státních IT podniků Vladimír Dzurilla.

„Chyba je v zadání,“ uvedl mimo jiné Dzurilla. „V tom, jak napsat veřejnou zakázku, chytřejší nejsme.“ Problémů je více, často se ale skloňovalo to, že vypisovat IT tendry podobně, jako se to děje v komerčním sektoru, často není možné kvůli ÚOHS či NKÚ. Ten provádí podrobné kontroly a odvolání se k němu zneužívají i samotné společnosti, které vedou konkurenční boj či si chtějí udržet postavení dodavatele.

Tento fakt narážel zejména na návrhy, aby se státní IT projekty začaly řídit agilně. „Je třeba rozkládat velké zakázky na malé a řídit je agilně,“ navrhuje Jakub Nešetřil z Česko.Digital. „U nás se v zakázkách spojují věci, které by se neměly spojovat – například hardware a software jako celek,“ navázal Michal Bláha. „Žádná firma si tohle neobjedná. V jedné smlouvě servery, vývoj, předání, SLA a tak dále,“ doplnil Tomáš Vondráček.

Nešetřil zároveň nechal přeložit Příručku řízení státních IT projektů, kterou původně vytvořila organizace 18F. K dispozici je všem zájemcům ke stažení zdarma.

Podle Vondráčka, který organizoval víkendový hackathon určený na vývoj prototypu „dálničního e-shopu“, je situace ve státě podobná, jako to bylo ve firmách před několika lety. „Když vývoj přišel s tím, že chce dělat agile, u právníků to byl problém,“ uvedl s tím, že se podobně musí adaptovat i veřejný sektor.

Česko.Digital má začít zveřejňovat best practices k tomu, jak zakázky vypisovat. Vzniká také tým, jenž by měl státu s jejich vypisováním pomoci. Nešetřil také přislíbil pomoc v hledání odborníků, kterých má stát nedostatek. „Pokud zakázky za miliardy korun zadávají nekvalifikovaní, špatně placení a přepracovaní lidé, je to šetření na nesprávném místě,“ sdělil.

Záznam celé debaty je možné sledovat zde. Vedle zmiňované příručky je rovněž možné nastudovat Standard digitální služby.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 2. 2020 7:36

    bez přezdívky

    Cywe, pozoruju, že „agilní“ je zase nová zázračná mantra, která všechno vyřeší.
    Je fakt, že komerční firmy na agilní vývoj přešli skoro všechny, ale že by to mělo nějakej pozitivní vliv na kvalitu výslednejch produktů… mno, mě spíš přijde, že se vypouštějí strašně zabugovaný věci „opravíme ve sprintu 34, hned za naučit se portugalsky“.
    Tím neříkám, že agilní vývoj je blbost, ale:
    1) není to samospasitelný,
    2) není to absolutně univerzální nástroj vhodnej pro úplně všechny projekty,
    3) v reálu je důležitý, jak se jeho principy naplní ve skutečnosti, každej tým si to stejně dělá trochu jinak.

    Rozdělování projektů? Ano, ale zase je nutný si uvědomit, že to zvyšuje náklady (peníze, energii, lidi):
    1) na koordinaci projektů,
    2) specifikaci rozhraní mezi projekty (API, dokumentace),
    3) řešení konfliktů a odpovědností (ano, tohle udělat tahle strana),
    4) řešení změn, protože neexistuje projekt složitější než tetris, kterej by se dal dokonale navrhnout dopředu do všech detailů.

  • 3. 2. 2020 6:54

    bez přezdívky

    Tak hlavně agilní řízení není o rozdělení projektu na bambilion smluv s X dodavateli. To jen rozmělní odpovědnost, stíží koordinaci. Agilní řízení je zejména o užším zapojení zákazníka a ověřování si mezivýsledků kontrolou malých inkrementů projektu. Toto se dá dělat i s jedním, ale kvalitně vybraným dodavatelem.

  • 31. 1. 2020 18:15

    bez přezdívky

    Stát nikdy nebude a nemůže v IT fungovat agilně, protože úředník nic sám nerozhodne, na všechno musí mít razítko shora. Jemu nevadí, že projekt skončí špatně. On jen musí zajistit, že to nikdo nedá za vinu jemu. Tj. zájem úředníka je jiný, než úspěšné ukončení projektu. A to je zásadní rozdíl proti soukromé společnosti.
    Další problém jsou všemožné zákony, vyhlášky, předpisy... které soukromník řešit nemusí.
    Velmi často u velkých projektů není možné ani oddělit nákup HW od dodávky SW, protože velice často se při realizaci ukáže, že původní požadavek byl poddimenzovaný a je třeba "železo" posílit. Případně různé fáze projektu se s dodávkami prolínají. Pokud to byla malá smlouva, pak si musí úředník vypsat nové výběrko, nechat to schválit, vysoutěžit, schválit smlouvy, znovu nechat určit a schválit na ministerstvu výdaje, dodat, otestovat, akceptovat a rok je pryč. Ten dodavatel SW bude rok čekat a vymlouvat se, že je to problém nedostatečného HW? Když je to jedna smlouva, tak je to většinou rámcovka a dodavatel ručí za vše jako celek. Pak je to mnohem pružnější. A taky, pokud by nešlo jednoduše ten HW vyměnit (smlouvy s EU a udržitelností), tak ten dodavatel to koupí za své a zaúčtuje to jako službu, konzultace,... a jede se dál. Projekt nestojí.
    Pan Vondráček sice (dnes už jen prototyp) udělal za 10 dnů, ale to jen proto, že si dělal co chtěl. Sám si vymyslel zadání, bez analýza, bez konzultací se zákazníkem, bez schvalování čehokoliv. Teď při předávce ale narazí a bude to X měsíců předávat právě kvůli úředníkům a legislativě.
    Proto jsou státní zakázky tak drahé.

  • 31. 1. 2020 15:56

    bez přezdívky

    Dovolil bych si nesouhlasit. Je spousta velkých firem, kde řízení zakázek taktéž moc nefunguje, a vyhazují se zbytečně peníze. Dělám jako externista pro jednu velkou českou banku a tam se neskutečně zahazují peníze.

  • 31. 1. 2020 6:58

    bez přezdívky

    Psal jsem tu střízlivě, ale už jsem skoro na druhé straně barikády :-) Na začátku ledna jsem podepsal smlouvu s firmou, která jeví známky organizační struktury "GOVu". Oslovili mne na přímo v časové nouzi a rovnou mi řekli, že tendrovali a cena obou dodavatelů byla podobna, okolo 270 000 Kč. A na mne mají referenci (od bývalého kolegy, nyní manažera v té skoro firmě) a že za kolik to udělám a popsali velmi základní zadání, pro mne asi 3 dny v terénu a 3 dny zpracování dat... řekl jsem si, že to byl nějaký kartel a že to udělám přesně za půlku.
    No a jak to dopadlo. V pondělí jedu na pátý výjezd, místo 9:00 - 14:00 8:00-16:00 (jednou jsem skončil v 11:00 a čekal do 16:30 na někoho kdo mi měl něco podepsat) a celkově to vypadá na dvojnásobek časové dotace a hlavně jsem se včera dozvěděl, že veškerá data musím předat spárovaná s nějakým exotickým systémem, což je ruční práce dohledání čísel středisek a jmen jejich šéfů (dodáno celkově v osmi mailech v plaintextu a dva screenshoty) a vypsání těch 150 jmen včetně kódů středisek do názvů souborů (jako v roce 1994).
    Samozřejmě - můžu se "soudit" nebo to neudělat, ale ... mimochodem, v jiné zakázce pro kraj ( 35 000 Kč) udělala nějaká referentka chybu, asi 170 Kč chybělo a nabízela mi, že mi to dá v hotovosti ze svého, takový je to problém.
    Kdybych měl 150 zaměstnanců a dělal něco v rozsahu "5 let", tak bych si řekl o půl miliardy a pak to případně vykompenzoval darem do Klokánku :-) 400M se mi teď jeví jako málo.

  • 30. 1. 2020 18:01

    Ostap Bender

    S tou soukromou firmou máte pravdu v případě, že ji řídí vlastník a ne najatí manažeři. Kamarád pracuje v IT u velkého korporátu a mohl by vyprávět.

  • 30. 1. 2020 17:52

    AlS

    Agilní techniky nejsou všeobjímající a všespasitelné. Na to se v té eufórii po vývoji (děravého a dosud neopraveného) "eshopu" zapomíná.

  • 30. 1. 2020 15:52

    bez přezdívky

    Hmmm... Já osobně bych to zjednodušil na "stát se pokusí řídit" a o nic jiného bych se nepokoušel - i tak nejsem moc optimista - podobných prohlášení to bylo spousta.

    Jinak řízení IT zakázek funguje - určitě lépe než u státu - v kterékoli soukromé firmě. Svoje vlastní peníze si každý ohlídá velice dobře - vyhazovat cizí peníze z okna moc nebolí.