Hlavní navigace

ÚOOÚ dal 11 firmám pokutu 3,1 milionu za šíření spamu v datových schránkách

Sdílet

Jan Sedlák 10. 1. 2021

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nepravomocně uložil pokutu 3,111 milionu korun jedenácti společnostem, které šířily nevyžádané zprávy v datových schránkách. Tyto firmy využívaly toho, že je odesílání poštovních datových zpráv v rámci nouzového režimu zdarma. Úřadu vadí zneužívání osobních údajů. Na to, že dočasné posílání zpráv zdarma nesmí být zneužíváno, ÚOOÚ už dříve upozorňoval.

Vyjádření ÚOOÚ je následující:

Úřad uložil pokutu celkem 11 společnostem, které zneužily možnost zasílání poštovních datových zpráv zdarma, na základě desítek stížností držitelů datových schránek. Uvedené společnosti zpracovávaly tisíce adres datových schránek fyzických osob a související osobní údaje pro rozesílání nejrůznějších nabídek zboží a služeb prostřednictvím systému datových schránek, a to, aniž by tomu předcházel např. zákaznický či jiný obdobný vztah, který by z pohledu nařízení (EU) 2016/679 zakládal možnost zasílání sdělení tohoto typu z titulu oprávněného zájmu. Společnosti nedisponovaly ani jiným právním důvodem pro odesílání nabídek zboží a služeb. Došlo tak k porušení článku 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

V návaznosti na toto jednání Úřad dále shledal, že došlo též k porušení práva subjektu údajů stanoveného čl. 14 nařízení (EU) 2016/679, tedy práva na to, aby v případě, že osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů, správce poskytl subjektu údajů zde uvedené informace, a to nejpozději v okamžiku, kdy poprvé dojde ke komunikaci se subjektem údajů, mají-li být osobní údaje použity pro účely této komunikace. 

Úřad s jednotlivými společnostmi zahájil správní řízení, přičemž za uvedená porušení uložil nepravomocně celkem 11 subjektům pokutu v souhrnné výši 3 111 000 Kč. Uvedeným není dotčeno oprávnění Ministerstva vnitra k uložení pokuty za přestupek za zneužití poštovních datových zpráv k nevyžádaným a potenciálně nebezpečným spamům dle § 26a a 26b zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 

Tématu spamu v datovkách jsme se v minulosti na Lupě věnovali v samostatném článku. Dříve už zasahovalo i ministerstvo vnitra.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 10. 1. 2021 21:04

    Filip Jirsák

    Zajímavější spíš bude, kolik firem tu pokutu zaplatí. Je dost špatná vizitka pro tenhle stát, že si s těmi notorickými šmejdy nedokáže poradit.

  • 10. 1. 2021 21:17

    ...

    podle těch pár, které mi došly, tak nejspíš minimum. Ty firmy nebyly fungující firmy, ale očividně prázdné firmy bez historie a majetku. Adresy, na které ty spamy odkazovaly byly registrované pod jinými firmami.

  • 11. 1. 2021 10:42

    bez přezdívky

    při vší úctě, nic to nemění na mém tvrzení, že v praxi obchodní jmění nic takového v naprosté většině případu neplní - jen si vezměte hned první krok, zapsání společnosti do OR. V daném okamžiku stěží můžete brát obchodní jmění (základní kapitál) jako věrohodně vypovídající hodnotu měření zisků a ztrát. Obzvláště v situaci, kdy i zákon umožňuje založit společnost s 1 Kč základního jmění. V zásadě už v tomto bodě stát / zákon rezignoval na byť min. přiměřenou hodnotu majetku společnosti. Jedna koruna je absolutní výsměch.

    a druhý bod, který zmiňujete, měřítko zisků a ztrát je asi stejně podobný, jako tzv. povinnost vytváře "rezervní fond". Jeden by si laicky myslel, že to bude nějaká "hotovost" na odděleném místě určena pro horší časy, ale každá účetní ví, že to tak vůbec není. K čemu je virtuální vytváření "rezervního fondu" můžete vysvětlovat stovky hodin, ani já pro to nevidím žádné reálné využít. Jo, kdyby ta povinnost byla zakotvena tak, že rezervní fond musí skutečně fyzicky někde existovat - oddělený bank účet, pokladna apod. - tak by to mělo reálný smysl a to i ve spojitosti s oním virtuálním základním jměním.

    navíc -není opravdu příliš společností, možná tak jedno promile, co nějakým způsobem flexibilně reagují na finanční situaci společnosti a buď zvyšují či snižují základní kapitál. Ono totiž platit XX právních úkonů nikoho moc nebaví.

  • 11. 1. 2021 0:08

    bez přezdívky

    "k čemu je tzv. "základní jmění" u obchodních společností,"

    Základní jmění má několik funkcí. První z nich spočívá v tom, že základní jmění společnosti je měřítkem jejích zisků a ztrát. Proto se položka kmenového jmění obchodní společnosti objevuje v účetnictví na straně pasív. Jde o vlastní zdroj kapitálu.
    Druhou funkcí základního jmění je určitá záruční funkce. Společnost v zásadě má mít nejméně takový obchodní majetek, jaký je jako její základní jmění v obchodním rejstříku zapsán. Tato funkce se však příliš nenaplňuje, protože v novelách obchodního zákoníku byly snahy o její upevnění. Ty spočívaly zejména v nahrazení odborného odhadu ocenění vkladu znaleckým posudkem apod. Stále však existuje řada společností, u nichž je základní jmění vyšší než skutečný majetek společnosti.
    Poslední funkce je určovací a spočívá v tom, že poměr vkladů jednotlivých společníků vůči celkové sumě základního jmění určuje velikost společníkova obchodního podílu.

    https://archiv.ihned.cz/c1-812456-zakladni-jmeni-a-skutecny-majetek

  • 10. 1. 2021 21:24

    bez přezdívky

    v této souvislosti se opět nabízí x-krát opakovaná otázka - k čemu je tzv. "základní jmění" u obchodních společností, když jej nemusí mít ani v majetku, v pokladně, aktivech? čistě vrituální údaj, který je naprosto k ničemu..