Hlavní navigace

Ústavní soud: právo na odpověď se týká i zpravodajských serverů

30. 6. 2020

Sdílet

Takzvané právo na odpověď (a dodateční sdělení), které je součástí tiskového zákona a jež se dosud interpretovalo tak, že platí pouze o periodickém tisku (jen ten je totiž v zákoně explicitně zmiňován), lze podle nového nálezu Ústavního soudu vztáhnout i na zpravodajské weby.

Senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti soudního znalce, o kterém server Novinky.cz vydal článek „Soud řeší šlendriánství psychiatra, může mu sebrat razítko znalce“ a zrušil jím napadené rozsudky Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2.

Znalec se později domáhal zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, kde by mohl původní informace uvést na pravou míru. Pražské soudy ale tento požadavek zamítly s odůvodněním, že tiskový zákon se vztahuje pouze na periodický tisk. ÚS rozhodnutí zvrátil a odvolal se přitom na fakt, že zveřejnění určité informace na internetu může mít v současnosti větší dopad než publikování v tisku.

ÚS ale zároveň tvrdí, že hodně záleží na úhlu právního pohledu. V nálezu uvádí analogii s kočkou a se psem: „Tak jako jsou z jednoho právního pohledu, jakým je poplatkové právo, kočka a pes nesrovnatelné objekty regulace, z hlediska např. jejich chovu (množírny) nebo ochrany před týráním jsou srovnatelné a lze je zahrnout pod společný obecnější pojem (např. zvířata v zájmovém chovu)a takto je chránit stanovením určitých povinností jejich chovatelům. Obdobně nelze zhlediska vydávání, šíření a uchovávání srovnávat tiskoviny a internetové zprávy. Avšak z hlediska jejich obsahu není podstatné, na jakém mediálním nosiči k zásahu do základních práv a svobod chráněných čl. 10 a 17 Listiny dochází. Podstatným je to, co je jim společné (obdobné), a pro využití analogie způsobilé, což není nosič informace, nýbrž možnost útoku na Listinou chráněný zájem nositele základních práv a svobod informací jím nesenou,“ stojí v nálezu.

Rozhodnutí je z právního hlediska průlomové, až doposud se totiž většinou řídilo doslovnou interpretací litery zákona, která tuto povinnost vztahuje pouze na periodický tisk. Zákon nicméně vznikl ještě v době, kdy bylo internetové zpravodajství u nás teprve v plenkách.

„Bylo by pak nepřijatelné, kdyby v některých srovnatelných situacích mediální právo ochranu poskytovalo, a v jiných, s ještě závažnějšími důsledky pro dotčené nositele základních práv a svobod nikoli, ačkoli je zde závazek státu poskytovat ochranu plynoucí přímo z použitelných ustanovení Listiny … Vyplnění mezery tak není v rozporu s logikou systému práva a postavením soudní moci v systému dělby mocí v České republice. Stejně tak není v právním řádu nějaké ustanovení, které by použití tohoto postupu (argumentum a simili) přímo či nepřímo zakazovalo,“ dodává.

Celým nárokem znalce se tak bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Související návrh na provedení škrtů v tiskovém zákoně Ústavní soud odmítl.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 30. 6. 2020 19:09

    Filip Jirsák

    Ještě bychom potřebovali nějakou instituci, která by se zabývala tým, proč zákon z roku 2000 nepočítá s internetovým zpravodajstvím, a hlavně – když už taková situace nastala – proč za těch dvacet let nebyl příslušným způsobem novelizován.

  • 30. 6. 2020 17:41

    R.

    Ted jeste doladit definici zpravodajskeho serveru, aby se pak nekdo neohanel, ze je to jen soukromy blog a jeho se to netyka.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).