Hlavní navigace

Vladimír Špidla: kvůli digitalizaci v ČR ubude až 53 % pracovních míst

David Slížek

Je to jako průmyslová revoluce, se kterou se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. To si o digitalizaci myslí šéfporadce premiéra Vladimír Špidla. Podle agentury ČTK to řekl na konferenci Směrem k práci 4.0.

Řada pracovních míst kvůli digitalizaci a robotizaci průmyslu zanikne, dodal Špidla. „Odhaduje se, že v ČR jich ubude až 53 procent,“ cituje jej ČTK. Některé profese zcela zaniknou, jiné se změní.

Ze zprávy není jasné, odkud Špidla čísla pro svůj odhad čerpá. Podle nedávno zveřejněné studie ministerstva práce a sociálních věcí (PDF) by ale mělo být „ohroženo“ mnohem méně míst.

„…automatizací je v průběhu následujících 20 let silně ohroženo 10 % pracovních míst a u 35 % pracovních míst dojde k podstatným změnám ve vykonávaných činnostech. Pokud tento odhad publikovaný ve studii OECD (Employment Outlook 2016) vztáhneme k počtu zaměstnaných v roce 2015, bude vysoce ohroženo cca 408 tisíc pracovních míst a u 1,4 milionu pracovních míst dojde k podstatným změnám,“ stojí v materiálu.

Případný úbytek míst ale bude podle ministerstva v následujících letech vyvážen úbytkem lidí v produktivní věkové skupině 20–60 let. 

„Pro rok 2029 je odhadnuto, že se o práci bude ucházet z této věkové skupiny o cca 400 tisíc osob méně než v roce 2015 a že dojde ke snížení nabídky pracovních míst o cca 420 tisíc. Počet zájemců o práci bude nepatrně zvyšován osobami z věkových skupin do 19 let a nad 65 let, a naopak snižován vzrůstajícím počtem lidí, kteří se na svoji profesní dráhu připravují i ve vyšším věku než 20 let. Na základě tohoto jednoduchého porovnání lze očekávat, že na trhu práce dojde k mírnému převisu nabídky nad poptávkou,“ argumentuje studie.

A dodává, že zaměstnanost bude výrazně ovlivněna také chováním zahraničních majitelů firem, které v Česku působí. V odvětvích, jako je finančnictví či výroba automobilů, je jejich podíl na celkové zaměstnanosti v desítkách procent.

Každopádně jde zatím o odhady, za které by dnes rozhodně nedal nikdo ruku do ohně – proměnných, které mohou budoucnost ovlivnit, je příliš mnoho. Studie MPSV také zmiňuje, že robotizace zřejmě bude pro lidi znamenat méně fyzické práce, ale také zatím těžko odhadnutelné dopady na psychiku – byť i tady zatím můžeme spíš jen hádat:

„Není zcela zřejmé, zda budou pracující vystaveni novým stresům, které jsou rozhodující z hlediska psychického zdraví, jaká budou přijímána opatření, aby se těmto stresům zabránilo nebo se alespoň jejich výskyt snížil. Psychické dopady nových pracovních podmínek, ale i nových kolektivů, jejichž součástí budou i roboty, budou individuální, budou záležet na dispozicích každého jednotlivce. O to větší význam bude mít poradenství týkající se volby vhodné profese, vhodného zaměstnání.“  

Našli jste v článku chybu?