Novinářské a vydavatelské organizace kritizují návrh poslance Radka Vondráčka (ANO), který by zakázal zveřejňovat identitu podezřelých a stíhaných osob ve velkých kauzách. Mediálním organizacím vadí způsob předložení návrhu i jeho možné dopady.
Bývalý šéf sněmovny na začátku dubna nečekaně předložil změnu trestního řádu, kterou představil jen ústně na jednání ústavně-právního výboru sněmovny. Text se proto neobjevil ve standardním systému pozměňovacích návrhů.
Platné znění zákona zjednodušeně říká, že policie ani úřady nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti trestně stíhané osoby před podáním obžaloby. Vondráčkova stručná změna by formulaci upravila na přísnější „nesmějí být nikým zveřejněny“.
Pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka (ANO) podpořil ústavně-právní výbor sněmovny. Přesná formulace je na 14. straně usnesení.
„Navrhovaná změna reaguje na faktickou mezeru v právní úpravě, kdy dochází k únikům informací z trestních spisů do médií, přestože k nim má mít přístup pouze úzký okruh osob s povinností mlčenlivosti,“ komentoval Radek Vondráček svůj návrh pro Echo24.
Změnu na zasedání výboru podpořili vládní i opoziční poslanci, celkem pro ni hlasovalo 17 z 18 členů výboru. Proti byl jenom Jakub Michálek z Pirátů. Když na hlasování upozornily servery Deník N a Novinky.cz, část poslanců začala měnit svůj původní postoj. Radek Vondráček zároveň ujišťuje, že navzdory přísnější formulaci by u velkých trestních kauz převažoval veřejný zájem, a tak by se média nemusela bát postihu.
Podle vydavatelů však hrozí, že návrh povede k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších osob. Vyzývají proto zákonodárce, aby návrh při dalším projednávání odmítli, a zároveň nabízejí odbornou spolupráci při hledání přijatelnější úpravy. Návrh kritizuje také mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic.
„Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou. Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost. Kriminalizace zveřejnění takovýchto informací může novináře a poskytovatele mediálních služeb odrazovat od toho, aby veřejnost informovali o významných kauzách týkajících se politiků či jiných veřejně činných osob (tzv. chilling efekt),“ tvrdí společné prohlášení mediálních organizací.
Vydavatelé upozorňují, že návrh nedopadá pouze na novináře, ale i na blogery nebo účastníky internetových diskusí.
„V návrhu nespatřujeme prostředek ochrany presumpce neviny, jak se snaží tvrdit ti, kteří novelu podporují, ale nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních případech na principu padni komu padni. Potenciální riziko uložení trestu odnětí svobody až na 5 let může vyvolat u novinářů, vydavatelů, ale i jiných osob, které by chtěly informovat o kauze veřejného zájmu, nejistotu, obavy a vést k nebezpečné autocenzuře,“ zdůrazňují mediální organizace.
Ke společnému stanovisku se připojily Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů.
ČLÁNKY DO MAILU