Hlavní navigace

Názor k aktualitě Komunista Ondráček navrhuje, aby se poplatky za ČT a rozhlas nemusely platit od Filip Jirsák - Za prvé, nešlo by o změnu, doplnění nebo...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 6. 10. 2020 22:26

    Filip Jirsák

    Za prvé, nešlo by o změnu, doplnění nebo zrušení jiného zákona. Za druhé, jednací řád poslanecké sněmovny nepatří do ústavního pořádku ČR.

    Kdyz bude jiny zakon rikat, ze CT ma dostat X giga za rok, tak statni rozpocet nemuze rikat, ze to letos bude mene, protoze by to bylo v rozporu.
    Zasekl jste se. Pořád opakujete, že poslanci něco nemohou, ale ani jednou jste neodpověděl na otázku, co jim v tom zabrání. Ustanovení zákonů, která jsou navzájem v rozporu, máme spoustu.

    vubec nevim o co vam jde
    Ale já už jsem to napsal snad desetkrát, o co mi jde. Jde mi o to, že kdyby rozpočet médií veřejné služby závisel na státním rozpočtu, budou o něm poslanci každý rok hlasovat, každý rok budou v pokušení ho zkrouhnout, pokud jim média veřejné služby nebudou po vůli, a někteří poslanci nebudou váhat tím na média veřejné služby tlačit. Neexistuje nic, co by donutilo poslance, aby peníze na média veřejné služby ve státním rozpočtu vyhradili.

    Vy opakovaně tvrdíte, že existuje nějaký instrument, který by k tomu mohl poslance donutit, ale zatím jste žádný reálný nepojmenoval. Zatím jste přišel akorát s Ústavním soudem, ale zdá se, že stejně, jako nechápete, co jsou mandatorní výdaje státu, nechápete ani pravomoci Ústavního soudu.

    Kdyz bude misto zakona o televiznich poplatcich schvalen zakon o financovani ceske televize, tak bude mit NAPROSTO stejnou pravni vahu a zmenit vysi dotace CT bude NAPROSTO STEJNE obtizne/snadne, jako zmenit vysi koncesionarskych poplatku.
    Rozdíl je v tom, že když už je jednou televizní poplatek schválen, každý rok musí sáhnout do peněženky obyvatelé a zaplatit to, poslanci už se k tomu nevracejí. Kdyby to bylo součástí státního rozpočtu, budou o tom jednat poslanci každý rok znovu, a stačí pozměňovací návrh jednoho poslance, který navrhne snížit částku ve státním rozpočtu na provoz médií veřejné služby.

    Ja uz vazne nevim, jak to lepe vysvetlit.
    Místo vysvětlování se soustřeďte spíš na to, abyste to sám pochopil. Zákon, který by říkal, že stát musí ze státního rozpočtu financovat provoz médií veřejné služby, je jedna věc – jako ta nájemní smlouva. Ale ani jedno ještě nezajišťuje, že se ty peníze opravdu zaplatí. To zajistí až rozpočet na daný rok – stejně jako zaplacení nájemného zajistí teprve to, že dáte příkaz k úhradě. V obou případech je to tak, že se to zaplatit „musí“ – ale důležité je, co k tomu někoho donutí. Ve vašem případě je to sankce – smluvní pokuta, případně příkaz soudu. V případě státního rozpočtu takové sankce neexistují.

    Ty vase teorie o totalnim rozpadu pravniho statu a ignorovani ustavniho poradku zakonodarnou, vykonnou i soudni moci jsou asi stejne sahle
    Já jsem o ústavním pořádku nic nepsal, to vy – protože nevíte, co je ústavní pořádek. Nepsal jsem nic ani o moci výkonné nebo soudní. Státní rozpočet sice navrhuje Ministerstvo financí a nějaké ministerstvo (nejspíš také finance) by případně mělo ve své rozpočtové kapitole i média veřejné služby, ale ten orgán, který o tom rozhoduje, je Poslanecká sněmovna.

    Kdyz se poslanci treba rozhodnou zvysit koncesionarske poplatky, tak to znamena, ze si miliony domacnosti a firem budou muset zmenit trvale prikazy a za par mesicu bude armada statnich zamestnancu uhanet "neplatice", kteri na to zapomneli.
    Nejsou to koncesionářské poplatky, ale televizní. Za dobu samostatné ČR se měnily už několikrát a nezdá se, že by nastala apokalypsa, kterou popisujete. A pokud je pro vás změna výše takový problém, můžete poplatek platit přes SIPO.

    Mimochodem, je trochu zvláštní, že chcete diskutovat o televizním poplatku a Ústavním soudu, když jste nepostřehl, že už to minimálně 15 let není koncesionářský poplatek ale televizní poplatek, do ústavního pořádku řadíte kdejaký běžný zákon, nebo nevíte, na čí návrh může věc projednávat Ústavní soud. Nezdá se, že byste byl v situaci, kdy můžete něco vysvětlovat.