Hlavní navigace

77 miliónů rychlých přípojek k Internetu

14. 10. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Lupa se zcela přirozeně v posledních měsících hojně věnuje českému trhu s širokopásmovými přípojkami k Internetu. Září a říjen jsou měsíce bohaté na různé celosvětové a evropské statistiky a analýzy rozvoje širokopásmových přípojek k Internetu. Podívejme se, jak se situace vyvíjí za humny i za oceánem, a. tiše záviďme.

Lupa se zcela přirozeně v posledních měsících hojně věnuje českému trhu s širokopásmovými přípojkami k Internetu, tedy řešení první míle (přístupové sítě), které představují zejména kabelové přípojky a ADSL. Jakkoli s penetrací rychlého přístupu k Internetu nejsme v České republice oprávněně spokojeni, je dobré podívat se na občas na situaci z globálního měřítka a hledat poučení a možná inspiraci v zemích, kde jsou (o dost) dál.

Naposledy jsme se suchým číslům v této oblasti věnovali víc jak před rokem, takže pro ty, kdo se rádi ohlížejí zpět, lze dnešní situaci porovnat se stavem v loňském a předloňském roce, a to např. v článku Boj o širokopásmový přístup a v něm zmíněných odkazech.

77 miliónů uživatelů na světě se má

V červnu dosáhl celosvětový počet širokopásmových přípojek k Internetu 77 miliónů, jak tvrdí společnost Point-Topic ve zprávě World Broadband Statistics: Q2 2003, která se zabývá monitorováním trhu s DSL. Téměř polovina z nich se nachází v asijském regionu, přes třetinu pak v Americe a jen přes 20 procent v Evropě a zbytku světa.

DSL „převálcovalo“ kabelové přípojky
V polovině loňského roku dohnaly a překonaly celkové počty DSL kabelové přípojky a trend v tomto směru pokračuje. Přípojky DSL mají v polovině roku 2003 podíl už 60 procent, celosvětově to činí celkem 47,6 miliónů. Počet přípojek DSL rostl v první polovině letošního roku téměř dvojnásobně (nárůst o 30 procent) ve srovnání s kabelovými modemy (nárůst o 16,4 procenta). Kabelovým přípojkám tradičně dávají přednost v USA, zatímco DSL má navrch ve zbytku světa.

Celkový počet přípojek vzrostl oproti konci roku 2002 o 24,3 p­rocenta (v prosinci 2002 bylo celosvětově instalováno 61,9 miliónu rychlých přípojek k Internetu). Absolutní počty širokopásmových přípojek v deseti vedoucích zemích z hlediska rychlého připojení k Internetu naznačuje obrázek 1, který porovnává také vývoj situace mezi koncem roku 2002 a prvním pololetím 2003. První ze všech zemí z hlediska absolutního počtu přípojek jsou Spojené státy s více jak 20 milióny přípojek. Jižní Korea a Japonsko jsou v tomto parametru daleko za USA s více jak 10 miliony přípojek.

968


Obrázek 1: Prvních deset zemí světa podle počtu širokopásmových přípojek k Internetu (zdroj Point-Topic)

Mezi „prvních deset“ se poprvé dostává Velká Británie, která nastoupila velmi ambiciózní cestu nasazování širokopásmového připojení k Internetu, podporovanou vládou (viz též článek Širokopásmový Internet za humny), a úspěch se dostavuje v podobě nejrychleji rostoucí země mezi ostatními sledovanými státy. Počet připojených uživatelů za půl roku vzrostl o celých 63 procent.

Penetrace širokopásmových přípojek je nejvyšší v Jižní Koreji, kde funguje 22,9 širokopás­mových přípojek na 100 obyvatel, z toho dvě třetiny se realizují pomocí ADSL a VDSL (Very high-speed Digital Subscriber Line). Podobnou penetraci má i Hong Kong, který se samozřejmě z hlediska absolutních počtů přípojek neumísťuje na prvním místě. Žádná evropská země nedosahuje takového rozšíření širokopásmových přípojek, pouze maximálně deset přípojek na 100 obyvatel (viz obrázek 2).

969


Obrázek 2: Penetrace širokopásmových přípojek (zdroj Point-Topic)

Častěji se uvádí penetrace z hlediska počtu domácností, které používají rychlý přístup k Internetu. Např. v Kanadě, která má 13,3 přípojek na 100 obyvatel, to ve skutečnosti znamená, že je využívá více jak třetina všech domácností.

Podrobnou analýzu stavu rozvoje širokopásmového připojení v deseti vedoucích zemí lze nalézt v právě zveřejněné zprávě americké FCC, Broadband Internet Access in OECD Countries: A Comparative Analysis.

První míle se nerealizuje výhradně po kabelu nebo prostřednictvím DSL, ale také po optice (čemuž jsme se věnovali jindy), bezdrátově, po elektrické síti. Ale tyto „alternativní“ technologie zatím nedosahují v absolutních počtech širokopásmových přípojek významných čísel, proto se v mnoha statistikách nevyskytují vůbec. Švédové jako jedni z mála mohou do své objemově významné nabídky širokopásmových přípojek zařadit také optické přípojky.

DSL a LLU v EU

ECTA v září zveřejnila svoje čísla ohledně rozvoje DSL v Evropě za první polovinu roku 2003. Její podrobný přehled, DSL Scorecard, je považován za nejobsáhlejší analýzu stavu konkurence v instalaci širokopásmových přípojek v Evropě.

Obecné zjištění ECTA lze shrnout jednoduše: velcí (postmonopolní) telekomunikační provozovatelé prostřednictvím DSL ovládají 70 procent trhu s širokopásmovými přípojkami v EU. Přes veškeré politické tlaky se objem uvolněných místních smyček pohybuje na pěti procentech. Přitom pouze polovina z nich se využívá pro širokopásmové služby, většina se používá na klasickou telefonii. Trh s DSL v zemích EU naznačuje obrázek 3.

970


Obrázek 3: Trh s DSL podle ECTA

Na kabelové přípojky připadá „pouhých“ 24 procent. Velcí telekomunikační provozovatelé ovládají nejen fyzické přístupové sítě, ale také maloobchodní trh: 81 procent všech přípojek po svých sítích s podporou DSL poskytují uživatelům sami.

Uvolňování místních smyček a propojování se věnuje dokument ECTA DSL Interconnection, sice poněkud staršího data, ale se stále platnými postřehy.

Ceny se velice liší

Řada analýz a průzkumů porovnává ceny širokopásmových přípojek v různých zemích. To je ale dost obtížné, protože je třeba se vypořádat s různými nabídkami provozovatelů odlišných technologií přípojek v jedné zemi a pro porovnání více zemí použít poněkud sofistikovanější převod na společnou měnu, který nesleduje čistě kurzovní lístek, ale reálnou kupní sílu.

Jednodušší je možná relativní porovnání výdajů domácností na rychlou přípojku k Internetu ve vztahu k příjmu domácnosti. Ve vyspělých – širokopásmově vzato – zemích se dostáváme k pro mne dost neuvěřitelně nízkým výdajům za mnohem rychlejší přípojky, než máme v České republice. Američané v průměru utratí pouhé 0,04 procenta měsíčního příjmu domácnosti za širokopásmovou přípojku, Japonci ještě méně, Korejci a Švédové 0,08 procenta. Porovnání širokopásmového připojení s pomalým vytáčeným spojením vychází o 50–170 procent dražší.

Politika z OECD

Začátkem října vydalo OECD krátkou „politickou“ zprávu (Broadband Driving Growth: Policy Responses), která reaguje na záležitosti týkající se maximalizace výhod širokopásmových služeb pro ekonomický i společenský rozvoj. Výbor ICCP OECD zdůrazňuje potřebu konkurence na komunikačním trhu, zejména mezi moderními technologiemi jako DSL, kabelové, pevné bezdrátové a satelitní služby. Stále více se klade důraz na prokonkurenční politiku ze strany vlád, která musí zachovávat neutrální postoj k odlišným technologiím.

Soukromý sektor má hlavní roli v investicích do širokopásmové infrastruktury, poskytování služeb a aplikací a tvorby obsahu. Vláda má hrát roli modelového uživatele prostřednictvím sdružování požadavků a v případě potřeby má podporovat služby v komunitách, které mají nedostatek širokopásmových služeb.

Podle OECD bylo na konci září v OECD zemích 75 milionů (všímáte si mírného rozdílu v počtech oproti Point-Topic?) uživatelů širokopásmového přístupu k Internetu (tj. 53procentní růst oproti poslednímu roku). Význam širokopásmového přístupu pro ekonomický rozvoj založený na efektivním využití informačních a komunikačních technologií podporuje odhad ročního obratu z přístupových služeb ve výši 30 miliard dolarů.

BRAND24

Zájem uživatelů o rychlý přístup k Internetu a s ním spojené nové služby roste, podobně jako stále roste dostupnost širokopásmových služeb. Dnes je penetrace v průměru 6,6 uživatelů na 100 obyvatel, takže potenciál pro další rozvoj tu samozřejmě je, v některých zemích pochopitelně více než v jiných.

Podle ICCP OECD představují informační a komunikační technologie hlavní podpůrnou sílu pro ekonomický rozvoj s tím, že právě širokopásmový přístup k Internetu je klíčovou oblastí rozvoje IT.

Překoná někdy v našich končinách xDSL kabelovky (v počtu přípojek)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).