dali své dílo zdarma lidstvu prostřednictví francouzské Akademie. Dostali doživotní rentu. Nipeceovi stačila, protože měl ještě další příjmy, Daguerrovi ne, protože byla v podstatě jediný zdroj jeho příjmů a nepokrývala jeho nároky. Spojil se proto s jedním z výrobců fotoaparátů na daguerrotypii a ten pak prodával fotoaparáty vlastnoručně podepsané vynálezcem (a příslušně dražší) a o zisk z ceny navíc se dělili.
Tohle by mohly být cesta pro řadu interpratů: prodej podepsaných bookletů a plakátů (pokud ne samotných CD) a lidé by to jistě kupovali, někteří dokonce i ze spekulativních důvodů, takže by ta cena navíc mohla být jistě zajímavá.