Hlavní navigace

Aby neprotékal záchod. Jak na Ostravsku používají Internet věcí na měření vody

19. 10. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Jeden z prvních komerčních zákazníků operátora SimpleCell a sítě SIGFOX sídlí v Ostravě a zaměřil se na vodu.

„Internet věcí (IoT) už je tu dlouho a zákazníci ho používají, jenom mu tak neříkají. Prostě potřebují řešit specifické úlohy,“ uvedl na nedávné konferenci o edge computingu Michael Dell. Člen představenstva ostravské společnosti QLine Josef Fojtů sedí v kanceláři mezi několika senzory a v podstatě říká to samé.

QLine sídlí v Ostravě ve stejné budově jako státní podnik Povodí Odry. Nemá to úplně přímou spojitost, ale právě vodárenství je jedním z tradičně silných byznysů zhruba dvacetičlenného týmu. „Už řadu let se věnujeme telemetrii a tento nový internet věcí je pro nás více méně pouze logickým rozšířením,“ popisuje Fojtů.

Podnik z hornického města konkrétně patří k jedněm z prvních, které reálně na komerční bázi začaly využívat tuzemskou IoT síť SIGFOX provozovanou firmou SimpleCell. S testováním se začalo začátkem letošního roku a nyní už QLine za využívání sítě platí, stejně jako první zákazníci jemu. Prozatím ale nejde o nijak veliký byznys – řešení z Ostravy využívá prozatím šest škol v regionu.

Protékající záchod a spousta peněz

QLine konkrétně společně s partnery do škol dodává senzor s vysílačem, který dokáže monitorovat spotřebu vody. Na vodoměr vybavený snímačem impulsů se instaluje jednotka pro odečty, která sleduje průtok vody. Naměřené informace se odesílají přes síť SIGFOX. Nejdříve musí projít cloudem SIGFOXu a následně se (pomocí API) dostanou do cloudu Telemetrie.cz, který QLine na vlastní hardwarové infrastruktuře provozuje a ke kterému zákazníkům dává přístupové údaje.

V administračním rozhraní je pak možné si naměřené údaje prohlížet. A především je porovnávat v čase či s předpokládanými odběry vody. Podle toho lze diagnostikovat řadu problémů, které v praxi na základní a mateřské škole Dělnická v Karviné či základní škole 1. máje v Havířově zjistili.

Z údajů je tak například vidět, kolik vody se běžně spotřebuje o přestávkách (hodně) a během vyučovacích hodin. V noci o víkendech by spotřeba měla výrazně klesnout. Po instalaci IoT senzorů se nicméně v jedné ze škol zjistilo, že v noci voda někde teče. Na vině byly protékající toalety, které i při menších průtocích mohou školám navýšit roční účty za vodu o desítky tisíc korun. A ty se v napjatých rozpočet hodí.

Podobně IoT slouží jako ochrana proti haváriím. Škody za zaplavený nábytek a vybavení mohou vyskočit i na půl milionu korun. QLine pomocí senzorů posílá SMS či e-maily s upozorněním, takže takovým situacím lze předejít, případně na ně rychle reagovat.

Pro školy pořízení takového systému není finančně příliš náročné. Ve většině škol stačí pouze jeden senzor s vysílačem. Maximum jsou u QLine prozatím tři – když má škola více objektů (škola, školka, jídelna) v rámci areálu.

Cílení na velké objemy

Jedno takové zařízení se cenově vejde do patnácti tisíc korun. Následně se pak platí řádově stokoruny měsíčně za služby – tedy za přístup do cloudu, který funguje jako dohledové a upozorňovací centrum.

Z výše poplatků tedy vyplývá, že tento byznys začne být pro IoT operátora zajímavý až při větších objemech, o čemž ostatně mluví i provozovatelé SIGFOXu. „Bavíme se o středních stovkách tisíc senzorů,“ uvedl pro Lupu šéf SimpleCellu Jan John směrem k pokrytí nákladů na provoz sítě.


Autor: Jan Sedlák

QLine potenciál označuje za „velice slušný“ a už pracuje například se senzorem pro plyn či optickou hlavou umožňující snímat elektroměry. Svoji IoT službu chce postupně rozšiřovat do dalších škol, kulturních institucí a tak dále. Řešení mimo jiné zajímá velkoodběratele z vodáren, kteří nechtějí vodou plýtvat. Vodárny naopak zájem příliš nemají, protože jsou rády, že se vodoměry točí.

QLine nyní reálně cílí na stovky objektů. Pro ostravský podnik je nicméně SIGFOX pouze doplňkem, který navazuje na dlouholeté aktivity společnosti. Ty jsou vesměs podobné a rovněž se dají označovat nálepkou internet věcí.

Od privátních sítí k IoT

QLine začala nasazovat telemetrii na řízení rozsáhlých sítí, zejména vody, plynu a energetiky obecně. Tu si postupem času hodně rozebrali zahraniční investoři vstupující do země, v rámci vodárenského byznysu si ale QLine nadále drží silné postavení – fungují ve více než padesáti procentech vodáren v zemi.


Autor: Jan Sedlák

Na měření těchto komplexů se z počátku často používaly privátní rádiové sítě. To bylo dost nákladné a také legislativně problematické. Po roce 2005 nastoupily mobilní sítě, takže se v rámci měření začaly používat moduly se SIM kartou napojené na tradiční GSM.

Tento systém se běžně používá i doposud a má řadu výhod. Zvládá třeba obousměrnou komunikaci a oproti rádiovým sítím jsou náklady nižší. Jsou zde ale i neduhy, například nutný přívod elektrického napájení či rozměry.

A teď přišlo IoT, které náklady tlačí ještě níže, a navíc dokáže dlouho fungovat na baterie. „Cena je zde každopádně na úkor něčeho jiného. SIGFOX zvládá pouze jednosměrnou komunikaci,“ navazuje Fojtů.

Krátké zprávy

Zařízení připojená do SIGFOXu umí posílat zprávy o délce 16 bajtů. Reálně lze nicméně využít bajtů 12, protože čtyři obsahují informaci o zařízení. Při nasazení u škol se zpráva posílá jednou za 15 minut (vždy třikrát, aby v nelicencovaném pásmu byla jistota doručení), což má také vliv na výdrž baterie – ta by při takovém tempu měla vydržet něco přes rok. Při malém počtu zařízení se to dá, při větším už by to byl správcovský problém.

Problémem je rovněž pokrytí signálem uvnitř budov. QLine se z podstaty svého zaměření pohybuje zejména ve sklepech, kam obvykle signál nedosáhne. Senzor se proto umisťuje zvlášť s tím, že vysílač se kabelem natáhne někam k okénku a podobně.

Platby za připojení do SIGFOXu jsou podle QLine zhruba podobné jako v případě technologií připojených do tradiční mobilní sítě. Výhodou SIGFOXu tak jsou zejména levnější „krabičky“. Obecně lze říci, že tyto nové IoT sítě tradiční GSM/M2M komunikaci nenahradí a koncepci spíše rozšíří.

BRAND24

Zajímavé bude také sledovat, co na trhu udělá příchod NB-IoT sítě, kterou spustí Vodafone. Ten tak začne konkurovat operátorům odečtových sítí. V QLine se ale budoucnosti nebojí – know-how firmy je postaveno na vlastním softwaru, dohledovém centru (či dispečinku) v cloudu a integraci s hardwarovými partnery.

A proč si v Ostravě vybrali SIGFOX, a ne konkurenční síť LoRa, kterou u nás staví České Radiokomunikace a Starnet (náš článek)? „Protože tady SIGFOX byl dříve a staví síť rychleji,“ dodává Fojtů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).