Hlavní navigace

Aktuálně.cz: úspěšný projekt, nejistá strategie

1. 3. 2006
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: 29
Když před několika měsíci Centrum.cz spouštělo Aktuálně.cz, zahalilo ho do hávu bombastičnosti, multimediálnosti a velkolepé budoucnosti. Media sršela částkou, kterou proinvestovalo, a při jeho slavnostním spuštěním se objevilo překvapivě mnoho známých tváří z politiky i showbusinessu.

Hned na začátek malé varování pro čtenáře. Nemáte-li rádi dlouhé texty, spousty vyprávění a prolínání témat, pak toto není článek pro vás. Pokud jsem vás nevyděsil příliš, vítejte mezi zpravodajskými servery a vojenskými operacemi, ve světě, který je mým osobním pohledem na některé události minulého a částečně i tohoto roku. Zejména pak co se týká Aktuálně.cz.

Názorem, který je pro spoustu lidí nepřijatelný, a tím bude tak dlouho, než se naplní ve skutečnosti. Pevně tomu věřím.

Jak to vše začalo

Dlouho jsem vytýkal českému Internetu, že se zde nic neděje. Nic velkého, nic zásadního. Vzdáleně mi to připomínalo březový háj, který jen tiše šumí listy a klid a mír jinak vůkol. V říjnu 2005 se však cosi změnilo. Centrum.cz oznámilo, že spustí svůj nový zpravodajský server. Po rozchodu s Lidovkami to bylo všeobecně očekáváno.

Plachta byla odhalena v pondělí 31. října večer za pompézní akce ve smíchovském JetSet. Když jsem viděl, co Centrum spustilo, vyvolalo to ve mně silnou skepsi. Existovala jen jedna potenciálně silně prorůstová strategie, která byla prakticky nemyslitelná, a to „dobýt trh jedním úderem“. Řekl bych, že synonymum pro takovou strategii je zázrak. Dlouho jsem přemýšlel nad záměry a cílem Centra a všechna řešení byla tak nějak „přes ruku“. Možná je to tím, že bych očekával, že tak velké množství zdrojů povede k větším výsledkům. Dlouho však nebyla data ani o návštěvnosti. Centrum publikovalo jen úspěšné dny, z nichž nebylo možné určit trendy. V prosinci se však data Aktuálně.cz v NetMonitoru objevila, a to i zpětně.

Lesk českého zpravodajství

Pokud nahlédnete do NetMonitoru, uvidíte, že velkých kaprů v českém zpravodajském rybníce není mnoho. Po dlouhou dobu tu kralovalo pouze zpravodajství iDnesu, následovaly Novinky.cz a nějak významněji se do hlavního proudu zapojilo hned při svém vzniku Aktuálně.cz. Na následujícím grafu vidíte situaci dle NetMonitoru v měsíčních datech za leden 2006:

Mnozstvi uzivatelu za leden

Jsou to vybrané zpravodajské servery a případně jejich části. Například iDnes ekonomika, která je zvlášť, je ve skutečnosti součástí iDnes Zpravodajství i iDnesu, které jsou tam uvedeny také. Pokud by jste jednotlivé subjekty chtěli srovnávat, pozor, co srovnáváte s čím!

Aktuálně.cz po čtvrt roce

S odstupem času si nelze nevšimnout několika velkých úspěchů Aktuálně.cz. Především se podařilo vybudovat značku. Statistiky citací Aktuálně.cz, které mi Roman Gallo ukazoval, byly impozantní, a sám jsem několikrát slyšel odkazovat se na zdroje Aktuálně.cz v rádiu a dalších médiích.

Aktuálně se také povedlo zásadně zvýšit návštěvnost oproti zpravodajství, které Centrum tvořilo ve spolupráci s Lidovkami. Zatímco Lidovky si své čtenáře udržely, Aktuálně poměrně zásadně vzrostlo a celkem běžně se pohybuje kolem hranice 100 tisíc uživatelů.

Mezi nepochybné úspěchy patří i to, že se mu podařilo zařadit se bok po boku vedle již zavedených zpravodajských serverů, jako je iDnes. I když proklamovaná aktuálnost (přesněji tvrzení o nejaktuálnějším zpravodajství) by mohla být dosti sporná. Osobně jsme viděl několikrát, že byl rychlejší iDnes.

Po projektové stránce je Aktuálně.cz také velký úspěch. Vytvořit z ničeho zpravodajský server s vlastní redakcí vyžaduje kromě dostatku peněz i dostatek zkušeností, které nepochybně přinesl právě Roman Gallo, šéf MediaCentra.

Po produktové stránce bych několik výhrad měl. Chybné označování zdrojů u mnoha obrázků na Aktuálně a také technicky ne úplně povedená diskusní fóra zcela zbytečně ubírají na lesku. Je také těžké říci, čím vlastně je Aktuálně.cz opravdu jedinečné pro čtenáře. Jednak na to každý nahlíží jinou optikou a jednak ostatní zpravodajské servery dotáhly laťku v multimediálnosti, aktuálnosti a dalších atributech poměrně rychle.

Je těžké vymyslet v této oblasti něco opravdu nového.

Těžko soudit obchodní a finanční úspěchy Aktuálně. K tomu bohužel nejsou dostupná žádná data. Zatímco Centrum od počátku tvrdilo, že vše je dobře promyšleno, a udávaná investice, která – jak se nakonec ukázalo – obsahuje i provozní náklady na jeden rok, se do roka vrátí, nepodařilo se mi mimo Centrum najít nikoho, kdo by si to myslel. To samozřejmě nelze brát jako bernou minci, ale sám si myslím, že ačkoliv financovat tento projekt není nemožné, nebude to procházka růžovou zahradou.

Záleží hlavně na obchodních schopnostech Centra a dávce štěstí.

Nástup a růst Aktuálně.cz

Pokud se podíváte na denní statistiky z NetMonitoru, uvidíte růst, kterým Aktuálně procházelo v posledních měsících. Pokud se však podíváte podrobněji, zjistíte, že již poměrně dlouho se pohybuje kolem hranice 100 tisíc uživatelů denně a nějaké přírůstkové tendence jsou velice opatrné. Podle všeho během ledna Aktuálně vyčerpalo potenciál daný mu mateřským portálem a dále roste přibližně stejně jako Centrum samotné. Pomoci tomu samozřejmě mohou nové projekty okolo Aktuálně, ale jak moc a jak daleko je možné jít, je otázkou.

Vyvoj UV Aktualne.cz

Jinou zajímavou statistikou je poměrový růst Aktuálně.cz vůči Zpravodajství Centra. To na rozdíl od Aktuálně.cz příliš neroste. Je to podivné, pokud uvážíme, že je v NetMonitoru součástí statistik Centrum – Zpravodajství. Může to znamenat jednu věc: Aktuálně si nezískalo příliš mnoho opravdu pravidelných návštěvníků, ale zato si získalo srdce více stávajících uživatelů ostatních zpravodajských serverů Centra.

Pomer UV vuci Aktualne.cz

Budoucí predikce růstu je obtížné u zpravodajství dělat. Domnívám se, že během roku v závislosti na zpravodajsky zajímavých událostech nastane větší růst, kterým ale souběžně projdou ve stejný okamžik všechny zpravodajské servery. Obávám se však, že i nadále bude návštěvnost Aktuálně určitelná přepočtem z návštěvnosti Centrum.cz, s nímž si bude držet nadále stejný poměr. Ale je to jen kvalifikovaný odhad, kterému – ač věřím – teprve čas dá zapravdu.

Záhada hlavních stránek

Není tomu tak dlouho, co se v NetMonitoru objevila podrobně strukturovaná data Novinky.cz. Novinky jsou zcela jistě největším zpravodajským serverem v ČR velice vydatně živeným návštěvníky z mateřského portálu Seznam.cz. Je tedy v obdobné situaci jako Aktuálně s Centrem. Ovšem Aktuálně takto podrobné statistiky neposkytuje.

Co je na těch číslech zajímavé, je poměr domovské stránky vůči celkové návštěvnosti, navštěvuje ji totiž jen asi čtvrtina návštěvníku serveru, a důvodem je zcela jistě množství lidí, kteří přijdou ze Seznamu.

iDnesu je to poněkud jiné a je vidět, že z jeho uživatelů jich chodí daleko více na iDnes, protože je to iDnes, a ne proto, že někde kliknou. Překvapivé je, že takovýchto věrných uživatelů bude mít iDnes téměř stejně jako mnohem větší Novinky.cz.

Strategie a hra na strategické pevnosti

Svět má omezené množství zdrojů. To je fakt, se kterým se musíme naučit všichni žít. Ale aby to nebylo tak černé, máme k dispozici alespoň možnost „nějak“ s těmi prostředky nakládat. Jak efektivně, je na každém z nás.

Důležité je, co od nich očekáváme. Peníze? Slávu? Podporu? Stabilitu? Udržitelnost? Je hodně věcí, do niž je můžeme investovat … či je v nich proinvestovat. V komerčních firmách je na prvním místě zisk. Pro něj firmy vznikají, existují i zanikají.

Když se podíváme na to, kolik unikátních uživatelů má Centrum a kolik jeho Zpravodajství, uvidíme, že ten poměr je docela zajímavý. Je to okolo 40 procent, a to je dost na to, aby se to jen tak nechalo ležet ladem. Dle mých odhadů jsou si portály schopny tímto způsobem vydělat kolem deseti procent svého obratu. To není málo.

Na druhou stranu není vše jen o penězích. První myšlenkou, která mě napadla, je, že zpravodajství může být ochranou proti globálním společnostem, jakými je Google, Yahoo a další. Dobrou zprávou je, že pro český trh nejsou společnosti jako Google klíčové.

Špatnou zprávou je, že to nijak nebrání jejich pronikání na lokální trh.

Zpravodajství je však silně lokální záležitostí, a může se tak na pohled zdát, že je strategickou pevností, do níž globální společnosti nevstoupí. Je takovou pevností Aktuálně? Domnívám se, že ano.

Pevnosti – výhra, nebo balvan na krku?

To je vždy velká a také citlivá otázka. Nevýhodou každé pevnosti je, že stojí hodně peněz, nelze přenést jinam a každý ví, kde leží. Podíváme-li se do historie Evropy, uvidíme, že ač opevnění v podobě pevností a linií mají svoji dlouhou historii, není to historie nijak skvělá.

Příkladem budiž Maginotova linie. André Maginot v roce 1930 sice v parlamentu zvítězil a prosadil svou koncepci opevnění, ale jen těsnou většinou proti koncepci mobilní armády Charlese de Gaulla a Paula Reynauda.

Francie poměrně brzy přišla na to, že rozpočet je nedostatečný. Aby mohla být strategie linie opevnění realizována, muselo být investováno stále více a více peněz. Samozřejmě s patřičnými argumenty podporujícími správnost rozhodnutí.

Některé chyby mají bohužel jednu nepříjemnou vlastnost, a to tendenci se kumulovat. A tak zatímco obrovské částky peněz měnily své skupenství v železo a beton, mobilní armádu, která se později ukázala jako opravdu klíčová, provázely škrty. Oproti tomu Německo budovalo silnou mobilní armádu a jeho tankové divize a letectvo měly brzo překročit hranice Francie.

Když se tak stalo, nebyla Francie schopna postupu německých vojsk čelit. Maginotova line nebyla dostavena a mobilní armáda také nebyla příliš akceschopná.

Nemohu se ubránit pocitu, že obdobnou strategii obrany proti hrozícímu nebezpečí zvolilo i Centrum. Proto to spekulativní přirovnání. Je jen otázka, kdo bude tou hrozbou. Google? Yahoo? Někdo další, dnes neznámý? Kdo ví. Google se dnes zdá být tím nejžhavějším kandidátem.

Pevnosti versus mobilní armáda v portálech

Mobilní armádou jsou jakékoliv technologie založené na vyhledávání. Jejich síla spočívá v obrovské flexibilitě a schopnosti reagovat na nové trendy. Vyhledávací technologie jsou pro portály stejnou zbraní jako letectvo a tankové jednotky pro armády druhé světové války.

Zcela jinou oblastí je tvorba obsahu. Vyžaduje rozsáhlou infrastrukturu a vyhraněné zaměření. Nevýhodou je, že se lze jen obtížně přepnout z jednoho typu obsahu na jiný. I když tato oblast má také svá kouzla, její strategický potenciál neumožňuje rychlé změny jako v případě technologií vyhledávačů. Jedná se tedy o obdobu pevností. Otázkou je, proč takové pevnosti vůbec stavět…

Nejhorší chyba každého stratéga je spoléhat se na přirozené překážky. Mohou jimi být řeky, hory, ale třeba i jazyk. A právě ten je jednou z přirozených překážek, které ochraňují tuzemské portály a vyvolávají pocit bezpečí, který může být pěkně falešný.

Portálové mobilní armády útočí

Kdybyste před několika lety řekli komukoliv v Yahoo, že by se měli více soustředit na vyhledávání, asi by vám nevěřili a naopak by tvrdili, že přesně to dělají. Uběhlo několik let a samotné Yahoo ústy své finanční ředitelky přiznalo, že ve vyhledávání jim ujel vlak, nejsou schopni sledovat rychlost nástupu Google a dále se chtějí soustředit na to, aby si udrželi svůj současný podíl. Obdobná překvapení ve vícero podobách však hrozí i ve zpravodajství.

Nyní je na řadě zpravodajství. Google se svojí službou Google News velice opatrně obhlíží terén a velké zpravodajské servery ve své hrůze začínají propadat panice a začínají mluvit o zneužívání své práce. Aby ne! Doba statických pevností pomalu končí.

Google News je vůbec hezkým příkladem jednoho z více typů ohrožení, a to v podobě vertikálního typu vyhledávače.

Nevěříte?

Představte si, že ráno usedáte k počítači, kde na vás čeká přesně to, co vás zajímá. Sebrané a kategorizované zpravodajství z celého světa. Čekají tu informace z korejských regionálních periodik o rozvoji mobilních technologii v této části Asie, japonský regionální tisk vás seznámí se právě uskutečněným startem rakety z Uchinoura Space Center, která vynesla satelit ASTRO-F na oběžnou dráhu, kolumbijské deníky vás informují o tom, že NASA bude pomocí satelitu vyhledávat prastaré incké stavby zapomenuté v pralesích Jižní Ameriky, a čínský tisk se podělí o novinky v automobilovém průmyslu, kterými možná zaplaví Evropu.

To vše jako na dlani a ve vám srozumitelném jazyce. Přesně vybráno dle vašich přání, potřeb a i zvyklostí. Scifi? Ale ne – přesně takto mi začíná den.

A můžu vám garantovat, že japonsky, čínsky, španělsky, portugalsky či francouzky umím maximálně několik slov. Jenže i když původní zdroje jsou v těchto jazycích a mnohdy nemám nainstalovány ani korektní fonty, abych je mohl číst – mám vše v angličtině. Online.

Jak dlouho budeme čekat na češtinu?

Jazyková bariéra nebude trvat dlouho

Jazyková bariéra zanikne tak rychle, že si to neumíme možná ani představit. Hlavním problémem Maginotovy obrané linie bylo, že si jen málokdo uměl představit technologický pokrok a vývoj zbraní. Co fungovalo za první světové války, bylo již naprosto nefunkční za té druhé.

Možná že když jsem se zmiňoval o službách, které využívají zcela nutně automatického překladu, mihla se vám hlavou myšlenka: no jo, těch automatických překladů jsme už viděli. Než se někdo naučí překládat stránky z jazyka do jazyka na nějaké slušné úrovni, to ještě bude trvat.

Již několikrát jsem na Lupě i svém blogu zmiňoval Raye Kunzweila, šéfa Kurzweil Technologies a velkého technologického vizionáře. Kdo měl možnost slyšet jeho přednášku na Council on Foreign Relations v listopadu minulého roku, musel být u vytržení. Ray Kurzweil je osobností, která je fascinující stejně jako jeho vize. V Česku jeho jméno není příliš známé, ale např. PBS ho zařadila mezi 16 nejvlivnějších inovátorů, kteří za posledních 200 let ovlivnili vývoj a směr Spojených států.

Když před asi třemi měsíci oběhla svět zpráva, že laboratoře Google disponují technologiemi pro automatický překlad vysoké úrovně, unikla všem jedna věc, kterou Ray Kurzweil na své přednášce jasně naznačil, a to, proč to Google dělá. Překvapivě to není proto, aby dobyl Internet. Vyhledávače jsou jen dobrým prostředím pro to ověřit schopnosti a možnosti těchto technologií, ale klíčové trhy jsou někde jinde. V oblasti, kterou řada lidí považuje stále za scifi, ale ne tak lidé v Google.

Cílem jsou mobilní technologie, rozpoznání hlasu, automatický překlad a následná hlasová syntéza. Tedy něco, co je mnohem větší výzva než ohrožení, která jsem naznačoval. Takže až jednou budete volat do Německa a ozve se vám perfektní čeština, tak se nedivte a překontrolujte nastavení svého mobilu či služeb operátora.

Dokonalý produkt: Nedobytná pevnost Eben Emael

Aktuálně.cz se mi po produktové stránce líbí. Mám sice drobné výhrady k některým věcem (jako jsou diskusní fora) a vytváření seriozního deníku za každou cenu a ještě pro všechny mi nepřijde jako dobrý nápad, ale to jsou věci, o kterých by se dalo dlouze polemizovat. Stejně jako o finančním potenciálu. To, že ze zpravodajství Centrum získá peníze, je jisté. Jaké množství, je věc jiná, ale bez dat je těžké říct více než jen několik dalších neurčitých tvrzení.

Hodně záleží i na obchodních schopnostech Centra a dalších vlivech, které lze jen těžko odhadnout bez čísel, která nejsou k dispozici. Můžeme jenom předpokládat, že po této stránce je vše v nejlepším pořádku. Pokud tomu tak je, nelze říci ani popel a tento článek je téměř celý o ničem. Pokud je v tom snaha bránit se – ať už globální nebo lokální – konkurenci, je to nákladný způsob s předem nejistým výsledkem.

Když jsem byl v Centru, vnímal jsem tu náladu a zcela jí podlehl. Ovlivnilo mě to tak, že jsem to na sobě poměrně zásadně cítil, a pokud by se mě někdo zeptal, co si o Aktuálně myslím, v té době bych odmítl odpovědět. Dovedu si představit, že se stejným zápalem byla vybudována řada pevností, ale vím, kolik z nich zůstalo jen pevnostmi, které ani neměly příležitost něco ovlivnit.

Síla světa není v síle betonu, množství investic, překážkách, kteří mají ostatní, aby udělali totéž nebo podnikli něco proti, ale o síle lidského ducha. Budovat pevnosti lze proti hrubé síle, ale ne proti lidské kreativitě a technologickému pokroku. Nádherným příkladem skvělého produktu byla za druhé světové války belgická pevnost Eben Emael. Současně je příkladem toho, jak zdánlivá převaha a veškeré úsilí mohou být v několika okamžicích změněny v popel.

Nedobytná pevnost Eben Emael s posádkou 1200 vojáků byla nakonec dobyta během jednoho dne skupinou čítající o něco málo více než 100 vojáků. Obdobně v roce 1945 prošly Maginotovou lidí drženou Američany německé tanky poté, co Němci za bezměsíčné noci prostříhali nepozorovaně zátarasy a zdvořile zaklepali na dveře několika zdejších pevnůstek. Stejně zdvořilí Američané jim otevřeli a stejně tak v okolních několika pevnostech. Celá námaha a investice do tun betonu přišly vniveč.

Příklad Francie a Maginotovy linie byl jen jedním z mnoha příkladů statických strategií, které se nakonec ukázaly jako neúčinné. Francie na stavbě vyčerpala svůj potenciál, Německu zjednodušila jeho strategické plánování a v konečné fázi v době útoku nebyla schopna vzdorovat. Opravdu překvapivě?

Závěr aneb o co vlastně jde?

Aktuálně.cz hodnotím po produktové stránce velice dobře a po projektové také. Ale co bylo platné, že produktově i projektově jsme na počátku války měli v Československu řady pohraničních pevností, a konečně nejen v pohraničí. Podstatné je, že jejich strategický dopad byl mizivý. Místo toho, aby čelily projektilům děl, zlikvidovalo je pár per a inkoustu.

Pokud však Centrum v Aktuálně.cz nevidí způsob, jak se bránit globální konkurenci, pokud nemá prorůstové ambice, pokud se spokojí se stavem, jaký je, a s tím, že jednou přijde někdo – jako například Google nebo kdokoliv jiný – a z portálového koláče si kus vezme pro sebe, pak celý článek byl o ničem.

A ptáte se, zda by to bylo špatně? Otevřeně řečeno – nevím. Byl jsem se v divadle na Frídě K. v podání Zory Jandové. Bylo to úžasné, kolik citu a emocí do toho dokázala dát. Skvělá atmosféra a skvělý zážitek. Když jsme vycházeli ven, dostal jsem otázku: Jak se ti to líbilo? Líbilo, moc, opravdu hodně a přitom… vůbec nic nevím o budoucnosti tohoto divadla, jeho strategii atd. Prostě se mi to „jen“ líbilo. Měl-li bych odpovědět na takto přímo položenou otázku k Aktuálně.cz, byla by moje odpověď:

BRAND24

Ano, Aktuálně.cz se mi líbí a moc.

A to vše za tím? To je soukromý boj Centra. Je-li si Centrum tak jisto svými záměry, je to jen dobře. A nakonec, kdo měl pravdu a kdo ne, ukáže jedině čas. A jako uživatel? Mohu být na výsost spokojen. Co vy?

Líbí se vám Aktuálně.cz?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracoval pro portál Seznam.cz. Zajímá se o vědu obecně, Internet, nové technologie, management, řízení procesů a služeb.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).