Hlavní navigace

Algoritmy jsou od toho, aby se zneužívaly. Jak se podvádí na Instagramu?

18. 6. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: rozelt / Depositphotos
Pokud něco přineslo zavedení čistě algoritmických newsfeedů a omezovaní dosahu na sociálních sítích, tak jednoznačně kreativní cesty, jak je obejít.

Je to taková nikdy nekončící historie, kterou vyvolalo zavádění algoritmických newsfeedů na sociálních sítích v kombinaci s připlacením za dosah. Facebook si to nejprve vyzkoušel na vlastní platformě, kde už důsledky známe. A protože to přineslo dost zásadní zvýšení příjmů, tak zavedl algoritmy omezený newsfeed i na Instagramu.

Jenže všechna algoritmická omezení je možné vždy nějak využít i zneužít. V sociálních sítích zejména za pomoci záplavy falešných účtů, uměle generovaných líbí, komentářů i sdílení. 

Tohle platí pár posledních let pro všechny sítě, kde musíte mít zapojení uživatelů (engagement), aby vás síť milovala. A to je zároveň druhý nejpodstatnější zádrhel algoritmických newsfeedů Facebooku, Instagramu i Twitteru. Jsou založené na zapojení, a pokud ho nemáte dostatečné, jste nežádoucí. A naopak, pokud ho máte vysoké, je algoritmus přesvědčen, že jste žádaní a bude vás milovat.

Nedávný mírný odklon od čistého zapojení k metrice založené na tráveném čase (time spent) nakonec není ničím jiným než jinou formou zapojení. A opět povede k tomu, že se budou algoritmy manipulovat. Jen to bude možná o trochu složitější, ale nikdy nekončící hra mezi algoritmy a těmi, kdo je zneužívají, může pokračovat.

Jak se podvádí na Instagramu?

Princip podvádění u algoritmů na Instagramu je jednoduchý, byť ho mírně komplikuje nemožnost sdílet příspěvky ostatních. Musíte si vystačit s dáváním líbí (lajků), komentováním, dáváním líbí komentářům, sledováním účtů a označováním účtů v komentářích a na fotografiích. Tohle všechno jsou aktivity, které je potřeba mít v co nejvyšší míře, jsou součástí algoritmu, který žádá vysoký engagement. Vedle toho je žádoucí, aby účet měl vysoké počty sledujících, byť je jedno, jestli ho opravdu budou, nebo nebudou reálně sledovat – algoritmus jim stejně většinu příspěvků neukáže, takže je to celé jenom hra na dobře vypadající čísla.

Další způsoby hraní si s algoritmy spočívají ve vytváření a zapojování se do velkých skupin účtů na Instagramu. Slovo „velkých“ berte vážně, mohou mít i stovky tisíc členů. Slouží k tomu, že si členové navzájem lajkují, komentují a sledují účty. Prostě generují engagement. Ti, kdo podobné skupiny účtů řídí, říkají členům, co mají dělat (případně, jak uvidíme dále, to dělají za ně), včetně toho, že prodávají tyto služby za peníze.

Není těžké je najít, stačí hledat různé „Instagram Like and Comment“, „Instagram Followers Exchange“, „Daily Instagram Engagement“ (a podobně) ve skupinách na Facebooku, na Telegramu (zkuste BoostPowerBot), Redditu (zkuste r/IGENGAGE) nebo ve vyhledávání Googlu. Některé bývají tematicky zaměřené, některé prostě berou cokoliv a kohokoliv.

Služby těchto skupin pak ve velkém nakupují celebrity, instagrameři, youtubeři, kteří předcházejí na Instagram, fotografové i firmy. Všechny porušuji pravidla používání Instagramu, byť ne tak jasně a tvrdě, jako tomu bylo (a ještě je) u řešení založených čistě na aplikacích a případné záplavě fake účtů.

Insta pods, hacknuté účty a aplikace

Ještě před výše popsanými způsoby byly k manipulaci algoritmů často využívány aktivity nazývané Insta Pod (Instagram Comment Pod), v zásadě také skupiny účtů, které dělaly to, co jim někdo řekl. Před zhruba rokem ale daleko větší roli hrála automatizace. Až do okamžiku, kdy byl Instagram nucen zasáhnout a řadu aplikací prostě zlikvidoval odejmutím přístupu k API.

Celý tento systém začal vznikat někdy před zhruba dvěma lety v podobě malých skupinek účtů, které se navzájem podporovaly, ale jak Instagram více a více omezoval dosah, skupinky se rozrůstaly. Až tak dalece, že šlo o skupiny o desítkách tisíc účtů a vše začalo fungovat na čistě komerčním základě.

Poměrně silnou roli v tom hrály (a popravdě stále hrají) hacknuté účty – nikoliv ale zcela ukradené původnímu majiteli, k většině z nich někdo získal přihlašovací údaje, ale nezměnil je. Každý den pak využil přístupu k cizímu účtu a začal někoho nového sledovat, někde dal líbí či něco okomentoval. Bez vědomí vlastníka, který si malých nenápadných aktivit prakticky neměl šanci všimnout.

Dnes už hledání comment pod site:instagram.com moc výsledků nedává, ale před rokem a více jste dostali záplavy „užitečných“ výsledků. Jeden z tehdejších největších, The Gram Gang, už neexistuje a pryč je i Instagram Comment Pods. Celé to tehdy bylo na počátku takové dost amatérské, založené na „like za like“, „comment za comment“ a „follow za follow“, ale později v tom významnou roli začaly hrát různorodé online služby.

Málokteré z nich ale nakonec přežily zásah Instagramu – už někdy v roce 2016 totiž Instagram zablokoval aplikace jako Gramfeed, Mixagram, Fastfed, MasPlanner a Padgram. Zároveň s tím přišel s první vlnou omezování API. Což ostatně pokračuje dodnes a i čerstvé změny více a více omezují možnosti ovládat Instagram automatizovaným způsobem.

Podváděním za lepší zítřky

Na podvádění samozřejmě mohou doplácet i účty, které se zapojují do výše popsaných aktivit nebo nakupují takovéto služby. Instagram pro ně má shadowban, omezení šíření účtů ve vyhledávání a Explore, které ale účtům masivně a rád rozdává i poté, co používají „zapovězené“ hashtagy.

Celé tohle divadlo s cílem mít hezká čísla tak nějak nakonec odpovídá povaze Instagramu a sociálních sítí. Snaha vykreslit sebe sama v co nejlepším světle, s co nejlepšími výsledky, nejvíce fanoušky a největším zájmem. Reálný život nikoho nezajímá, virtuální divadlo je nesmírně náročné a laťku posouvají právě všechny metody velké manipulace. Umělé fotografie, umělé životy, falešné účty a umělé zapojení.

Instagramu (nebo spíše Facebooku) to zdá se až tak moc nevadí. Desítky skupin s desítkami až stovkami tisíc členů nechával bez povšimnutí velmi dlouho a zasáhl až poté, co na tyto aktivity upozornil americký BuzzFeed. Neméně zajímavé bylo i to, že čistku mezi aplikacemi v předchozím roce řada z nich přežila (a řada nových vznikla).

O pár měsíců později se tak vlastně nezměnilo nic, zrušené skupiny byly nahrazeny, účty se stále ve velkém kradou, sledující, líbí i komentáře ještě více nakupují. To vše vlastně jenom pro to, že Facebook uměle omezil možnosti a trh reaguje. Manipulovat systém strojově a pomocí fake účtů je s odstupem pár let podstatně obtížnější, proto není divu, že celé téhle velké hry se účastní stovky tisíc účtů. Stále je to totiž výrazně levnější než platit peníze Facebooku.

Strojově s reálnými účty

Většina z účastníků masivního podvádění ochotně svěřila organizátorům přihlašovací údaje k vlastním účtům. V některých případech ani nevěděli, že jejich účty budou takto využívány a přihlašovací údaje předali nějaké užitečné službě, kterou sami využívali. V jiných případech, jako třeba u nejznámější aplikace Fuelgram, to udělali proto, že měla „v popisu práce“ právě generování a získávání líbí a sledujících. Využívali ji nejenom jednotlivci, ale služby si zde nakupovaly i některé z největších značek, které na Instagramu najdete. I pro ně totiž bylo jednodušší podvádět než platit vysoké částky, které Facebook za zviditelnění žádal.

Na Fuelgramu (a dalších podobných) je ale nakonec zajímavé ještě i to, že provozovatelé se nespoléhali na to, že budou členům říkat, co mají dělat. Se znalostí přihlašovacích údajů se mohli kdykoliv přihlásit na stovky tisíc účtů a využít je. Celá tahle činnost byla pochopitelně automatizována, pomocí skriptů a využívání proxy serverů, přístupu přes Tor, přes hacknuté počítače, dynamicky generované IP adresy.

Něco podobného si ostatně můžete pořídit sami, bude vám stačit počítač, až tak jednoduchý a levný jako Raspberry Pi, na tom rozeběhnete skripty (dají se koupit v řadě podob, pro inspiraci třeba viz www.followliker.com). Ty budou sledovat nové příspěvky na vybraných účtech a pečlivě dávat líbí a komentovat. Při dostatečném střídání IP adres, nějaké té náhodnosti a opatrnosti můžete něco takového nechat běžet 24/7 klidně i několik let.

Budete-li mít nedostatek účtů, tak i ty je dnes možné koupit. Na černém trhu je několik tisíc přihlašovacích údajů na prodej za necelý dolar za jeden údaj. Uvážíte-li počáteční investici ve stovkách (či nižších tisících) dolarů, během jediného měsíce ji můžete mít několikrát zpět.

Samotný Fuelgram do tohoto jednoduchého principu přidal to, že dochází k automatizaci – předáte přihlašovací údaje, zaplatíte pár desítek dolarů za „členství“ a kdykoliv zveřejníte příspěvek, tak se objeví líbí a komentáře od ostatních účtů. Váš účet, pochopitelně, zase dává líbí a komentáře na jejich účty. To, co původně fungovalo manuálně, je dotaženo do automatizované podoby.

UX DAy - tip 2

Případné komentáře ale moc nesmíte chtít číst, je to jen záplava nic neříkajících krátkých výkřiků obsahujících obvykle slova jako „beautiful“ a „great post“. Prohlížet si výsledek (třeba na @photo) je docela smutný pohled. 

Zůstává jen jedna zásadní otázka: jak je možné, že tohle Instagram nedokáže detekovat a blokovat?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).