Hlavní navigace

Aukce 5G kmitočtů je do velké míry politická záležitost, říká nová radní ČTÚ Hana Továrková

12. 11. 2019
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

Operátoři by se měli připravit na to, že bez určitých změn to nepůjde, říká právnička, která od listopadu doplní řady Rady Českého telekomunikačního úřadu.

aukce 5G kmitočtů se ještě můžeme dočkat změn, říká právnička Hana Továrková, která se od půlky listopadu stane novou radní Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ)

Nejjednodušší způsob, jak český mobilní trh změnit, ale podle ní spočívá ve změně podmínek pro virtuální operátory. „Je smutné, když jsme schopní říct, že podmínky mají být nastaveny tak, aby se jednalo víceméně o nákladové ceny, ale pak zjistíte, že v běžném obchodě s prodejem SIM karet dostanete lepší nabídku, když si těch SIM karet vezmete víc,“ říká s tím, že se tímto problémem chce v Radě zabývat.

Poskytovatelé připojení by podle ní v budoucnu mohli také snáze stavět nové sítě. Zjednodušení má přinést akční plán, který přijala vláda, ale i změna stavebního řízení a dalších norem.

Jako o kandidátce do Rady ČTÚ se o vás v minulosti už nejméně jednou mluvilo. Proč jste o místo měla zájem a s čím teď do Rady jdete, jaká témata chcete na ČTÚ prosazovat?

Když si vzpomenete na dobu, kdy se o mé kandidatuře mluvilo poprvé, byl to politicky úplně jiný čas. Kandidátů bylo více a nikdo v podstatě nevěděl, jakým způsobem a za jakých kritérií se z nich vybírá. Když se podíváte na agendu, kterou ČTÚ spravuje, zjistíte, že záběr úřadu je poměrně velký. A mám za to, že v současné době se ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) snaží Radu postupně doplňovat odborníky na jednotlivé problematiky.

Že bych po té kandidatuře vyloženě toužila, se říct nedá. Všichni víme, že pro někoho, kdo přichází ze soukromého sektoru, dokáže být státní správa studenou sprchou reality (smích). Velmi mě ale potěšila podpora Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Není úplně obvyklé, aby tyto dvě instituce spolu v něčem souhlasily, o to více si toho cením.

Jakým tématům se tedy chcete na ČTÚ věnovat?

Dlouhodobě se věnuji usnadnění výstavby sítí, konsolidaci trhu a kultivaci trhu – a ráda bych v těchto tématech pokračovala i v rámci ČTÚ. Pátým rokem předsedám Platformě odborné veřejnosti pro rozvoj vysokorychlostních internetových sítí. Pokoušeli jsme se pomoct s dotační politikou a myslím, že se nám to docela podařilo. Snažili jsme se v rámci možností podpořit zákony, které usnadňují výstavbu sítí – byť zrovna teď v pondělí jsem na konferenci v Poslanecké sněmovně byla nucena říct, že se udělalo jen poměrně málo z toho, co by udělat šlo. Záleží ale na politické vůli. Ministerstvo průmyslu k tomu ve spolupráci se sektorem a naší platformou připravilo akční plán a bude záležet také na ČTÚ, aby k trhu přistoupil trošku, řekla bych, aktivněji.

A není tohle spíše agenda ministerstva než regulátora? Co může v téhle oblasti ČTÚ dělat?

ČTÚ je připomínkové místo pro veškerou tuto agendu. V současné době se třeba v souvislosti s evropským kodexem pro elektronické komunikace připravuje novela zákona o elektronických komunikacích. S přípravou se začalo někdy na jaře a v tuto chvíli na novele nepanuje mezi všemi subjekty shoda. A třeba tady bych předpokládala aktivnější roli ČTÚ a trochu mi chybí. Přitom ČTÚ by měl problematiku znát nejlépe a zevnitř. 

Účelem přece není v konečné fázi sankcionovat, ale spíš kultivovat trh. Mnohdy se dá daleko více dosáhnout tím, že si sednete ke stolu a věci si vyříkáte. Vím, že to tady není úplně zvykem, ale mně se to zatím vždycky osvědčilo. Když jsme před pěti lety mluvili o tom, že by operátoři měli být schopní vytvořit společnou platformu a prosazovat společný návrh, všem to připadalo jako sci-fi. A věřte tomu, že se nám to dnes daří, aspoň ve stěžejních věcech.

Například v otázce toho, že by měla existovat nějaká standardizovaná kvalita služeb, se nám, i díky vstřícnosti předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka, teď podařilo dosáhnout toho, že budeme hledat best practices místo toho, abychom tuto oblast už teď upravovali zákonem. Zákonná úprava ve formě transpozice kodexu nás stejně nakonec nemine, ale mezidobí by bylo zbytečně náročné a – jak pro ČTÚ, tak pro operátory – také administrativně obtížné.

Je tedy podle vás ČTÚ dnes s operátory zbytečně „na kordy“?

Neřekla bych „na kordy“. Ale překvapilo mě, že se operátoři průřezově shodují na tom, že komunikace ČTÚ s operátory vázne a obecně úřad spíše preferuje sankce, preferuje spotřebitele a neuvědomuje si, že nebude mít co regulovat, pokud tady nebudou operátoři. Teď jsem citovala operátory, já si myslím, že to ve všech aspektech úplná pravda není. Nicméně obecně je ta komunikace složitá. 

Dřív se stávalo, že si všichni stěžovali na MPO. Tam došlo k poměrně razantním personálním změnám a myslím, že když se dnes budete se sektorem bavit, budou to všichni hodnotit tak, že za posledních šest let je asi nejlepší čas, kdy se dá vysvětlit, že se zákonodárný pohled úplně nepotkává s praxí. A to je strašně důležité, protože můžete napsat krásný zákon, ale když ho neumíte uvést do praxe nebo když vůbec do praxe uvést nejde, protože má tak úzké mantinely, že se do nich vejde minimum subjektů, nebo dokonce vůbec nikdo – k čemu to pak je? 

Myslím, že nikdo nezpochybňuje, že je trh potřeba kultivovat. Ale musíme si položit i otázku, jakým způsobem jej budeme kultivovat. A to je podle mě hned na jednu z prvních debat na Radě.

Když tu otázku zúžím z celého telco trhu na situaci na jeho mobilní části, kde je situace dost vyhrocená a mezi ČTÚ a operátory panuje napětí… 

Dlouholetá nevraživost, tak bych to označila.

Dejme tomu. Létají tam různá obvinění, žaloby a pokuty. Velká operátorská trojka je ale velice silná a myslím, že se v minulosti ukázalo, že když na operátory není vyvíjen tlak, nejsou sami ochotní na trhu něco ve prospěch spotřebitele měnit.

Tak to určitě je, ale vždycky můžete nastavit různé způsoby. A nový způsob budete asi obtížně nastavovat u někoho, kdo už má zaběhnutou komunikaci, která není zrovna funkční. Ale teoreticky je změna vždycky možná. Operátoři by se měli připravit na to, že bez určitých změn to nepůjde. Ale oni už to vědí, když s nimi neformálně diskutujete, jsou si velice dobře vědomi toho, že se budou muset vyvinout někam dál, že otázka příliš drahých dat je prostě na stole a dokud se nevyřeší, bude se jim vracet jako bumerang. Teď máme prostor k diskusi a hledání řešení, které bude pro všechny přijatelné. Ale je otázka, jestli k tomu bude dostatečná vůle na obou stranách. A to je věc, ve které bych ráda pomohla.

Do Rady ČTÚ přicházíte z Hospodářské komory, což je organizace, která je vnímána jako spolek velkých firem a velkých operátorů, vlastně jejich lobbistická organizace. A z toho, co říkáte, se dá vyvozovat, že jdete na ČTÚ bránit velké operátory.

To v žádném případě. Pocházím z asociace, kde jsou především menší a střední firmy, žádný z velkých operátorů. A považuju si za čest, že se mi v telekomunikační části IT a telekomunikační sekce podařilo sdružit v podstatě všechny asociace, které zastupují fixní i mobilní trh. Je to osm asociací a naučily se spolu vzájemně komunikovat a jsou schopné si i vzájemně poskytnout podporu, když třeba někomu vypadnou lidi. Protože lidi dneska nejsou, natož na takovou specifickou problematiku. A hlavně si myslím, že velké firmy budete hledat spíš ve Svazu. Hospodářská komora má myslím asi 16 tisíc členů, jsou tam fyzické osoby, úplně malé firmy, jakož i velké společnosti.

Ministerstvo průmyslu nedávno vydalo zprávu, že podle analýzy společnosti Rewheel Česko v neomezených tarifech dohnalo Evropu a že na trhu nastal pozitivní posun. Souhlasíte s tím?

Tu zprávu jsem nečetla, ale velice by mě překvapilo, že by zrovna ministerstvo, které je dlouhodobě k mobilním operátorům poměrně kritické, něco podobného vydalo. Nicméně, když se na situaci podíváte, určitě se s ní dá něco dělat. Ve fixních službách patříme k velice dobře hodnoceným státům. A u mobilních služeb je to určitě dané velmi specifickou situací na našem trhu. A s tím bude potřeba něco dělat.

V jakém směru specifickou? O specifickém trhu operátoři mluví hodně dlouho, padaly i hodně absurdní argumenty – třeba že máme v ČR hodně kopců a podobně. 

Takhle jsem to nemyslela. Specifická je v tom smyslu, že máme tři mobilní operátory, kteří mají mezi sebou určitým způsobem nastavenou situaci na trhu. To je věc, která je všeobecně známá, a je otázkou, co se s tím dá dělat. Specifická situace na našem trhu panuje z několika důvodů. Začněme tím, že máme na ČTÚ registrovaných přes 1600 providerů. Máme také asi 5 tisíc malých obcí, to je také velmi nezvyklé. Specifik českého trhu je hodně a myslím, že v tomto směru bychom měli být těmi, kdo budou říkat Evropě: podívejte se, přestože je situace u nás složitá, umíme jít vpřed.

Počet obcí a providerů se ale týká spíš fixního připojení, ne mobilního trhu. Když se vrátím k té zprávě MPO, premiér Andrej Babiš v ní říká, že by se v Česku měl dát – podobně jako v jiných evropských zemích – koupit tarif s neomezeným voláním a SMS a 40 GB dat do 600 Kč. Souhlasíte?

Na to, abych vám toto mohla okomentovat, mám momentálně příliš málo informací. Když se mě zeptáte za měsíc, za dva, budu asi k odpovědi kompetentnější. ČTÚ si jako regulátor některé informace logicky chrání a já tam nastupuju až od 15. listopadu.

ČTÚ začátkem příštího roku čeká zásadní věc – aukce kmitočtů pro 5G sítě, od které si řada lidí slibuje příchod čtvrtého operátora. Myslíte, že by vstup čtvrtého hráče mohl změnit situaci na trhu? A jak pravděpodobné podle vás je, že se čtvrtého operátora dočkáme?

Myslím, že se u aukce ještě můžeme dočkat změn. Byť je její vyhlášení v pravomoci ČTÚ a jeho předsedy, je také do velké míry záležitost politického rozhodnutí. Bylo by proto velmi vhodné, aby se tím zabývalo jak MPO, tak samotná vláda. Politici volají po změnách, ale je potřeba těmto změnám napomoci tím, že deklarují jasný směr, kam jít. Regulátor by měl dát na stůl podmínky, které podle něj budou co nejlépe reflektovat to, co chce vláda, a tím dosáhnout vyváženého konsenzu, který potom pomůže trhu. 

Na druhou stranu souhlasím s Jaromírem Novákem v tom, že odkládat aukci donekonečna nelze i s ohledem na 5G strategii a rozvoj sítí nové generace. Koneckonců, blíží se další programové období v dotační politice a čert ví, co nás čeká. Dá se stavět, ale musí k tomu být podmínky – a mimo jiné také podmínky vydražení kmitočtů, aby se daly stavět 5G sítě.

Jakou tedy vidíte pravděpodobnost příchodu čtvrtého operátora?

Z praxe je známo, že čtvrtý operátor samozřejmě může výrazně zamíchat s cenou. Je diskutabilní, zda tato situace nastane. Ale souhlasím s názory, které říkají, proč nevytvořit podmínky pro to, abychom se šanci, že se něco podobného stane, aspoň přiblížili.

Výraznou změnu trhu si nejen ČTÚ před lety sliboval od příchodu virtuálních operátorů. Nakonec ale mají takové podmínky, že ti skutečně nezávislí na velké trojce měli podle analýzy ČTÚ v roce 2017 na trhu s mobilními daty podíl jen 2,6 %.

To je podle mě velké téma a je opomíjené. ČTÚ se mu věnoval před více než dvěma roky a od té doby se o něm víceméně mlčí. Myslím, že je nutné jej otevřít, a operátoři jsou si toho velice dobře vědomi. Je smutné, když jsme schopní říct, že podmínky mají být nastaveny tak, aby se jednalo víceméně o nákladové ceny, ale pak zjistíte, že v běžném obchodě s prodejem SIM karet dostanete lepší nabídku, když si těch SIM karet vezmete víc.

A není problém i v tom, že virtuální operátoři jsou poměrně pasivní a nebrání se? Je tedy pravda, že těch skutečně nezávislých moc není…

Ano, protože podmínky jsou takové, jaké jsou, a ze strany ČTÚ v tuto chvíli nejsou žádným způsobem korigovány. Nevím, z čeho neochota situaci řešit pramení. Třeba se to na ČTÚ dozvím. Přitom kdyby nepřišel čtvrtý operátor, mohly by lepší podmínky pro virtuální operátory trh poměrně výrazně změnit k lepšímu. Myslím, že to je nejjednodušší a nejrychlejší cesta, jak s ním něco udělat.

Pojďme k pevným sítím. V posledních letech došlo k několika legislativním změnám, které měly usnadnit jejich stavbu – včetně zákona na usnadnění stavby sítí. Ale když s operátory mluvím, říkají, že to v praxi moc nezafungovalo. 

Dlouhodobě úředníkům na MPO tvrdím, že zákon 194/2017 Sb. by si novelizaci zasloužil, nicméně se nesetkávám s pochopením. Pan náměstek Petr Očko se teď tváří, že by rád některé jeho aspekty změnil, tak uvidíme. Je to záležitost nejspíš pro příští rok.

Jak v tom může pomoci ČTÚ?

Úřad by mohl například vyhodnotit situaci na základě informací z JIMu (jednotného informačního místa – poznámka redakce). JIM by měl mít aspoň částečný přehled o tom, nakolik se zákon 194/2017 v praxi využívá a jakým způsobem. Když jsem naposledy hovořila s paní ředitelkou JIMu, byly její zkušenosti spíše negativní. Říkala, že se její snaha získat informace ne vždycky setká s odezvou na druhé straně. Potřebujeme se podívat hlouběji do dat a zjistit, kde je problém. Tuto analýzu mimochodem předpokládá akční plán, který v pondělí 4. listopadu přijala vláda.

Různých akčních plánů a strategií už jsem viděl hodně, ale… 

Tento akční plán vychází z poměrně dlouhé a vyostřené debaty nejen se sektorem, ve které se ne vždycky potkávaly zájmy velkých a menších operátorů. Plán je také relativně krátkodobého charakteru a je rozdělen na kroky, které je nutné provést, to znamená, že u nich už je stanoven problém a je řečeno, jakým způsobem jej řešit, a na „zadní plán“, který předpokládá analýzu dalších problémů, na kterých se neshodl sám sektor nebo sektor se státní správou. Existovaly totiž i otázky, u kterých jsme se s ČTÚ neshodli na tom, zda problém existuje, nebo ne.

Operátoři říkají, že největším problémem jsou služebnosti a věcná břemena, obzvláště u státních organizací nebo u měst a obcí. 

Ano, to je hned první bod akčního plánu. Příslib je, že by se v tom mohlo něco změnit. Myslím, že by bylo velmi vhodné, aby se stát k operátorům, kteří staví pevné sítě, postavil stejným způsobem, jako když se elektrifikovalo. Když si vezmete vesničku třeba i nedaleko Prahy, mnohdy tam naleznete státního úředníka, který může mít dva dny v týdnu homeoffice – ovšem za předpokladu, že má možnost se připojit k síti. A tzv. bílá místa, kde si o vysokorychlostním internetu můžete nechat jen zdát, najdete i ve velmi krátké vzdálenosti od Prahy. 

Postupně se to ale zlepšuje. Dotace na stavbu vysokorychlostních sítí budou mít třetí výzvu, následně mají přijít vouchery, dotace do backhaulu… Pokud se to podaří, je velmi slušná šance, že by se mohlo ještě více stavět. Ale i když se pozitivně mění politika MPO, stále narážíme na problém délky stavebního řízení.

I stavební řízení se ale má podle plánů současné vlády výrazně změnit.

To ano, ale i změny zákona 416/2009, které měly jen lehce usnadnit liniové stavby, v pondělí (4. listopadu – poznámka redakce) na vládě opět narazily. A to jsou tyto změny výrazně méně radikální, než má přinést nový stavební zákon. Myslím, že na tom, že se stavební zákon má změnit, se shodneme asi úplně všichni. Ale bude velice problematické najít shodu na tom, jakým způsobem se má změnit, a je otázka, jestli budou mít změny dostatečnou politickou podporu.

Zmínila jste dotace MPO na stavbu sítí. Všichni si asi pamatují původně slíbených 14 miliard Kč z evropských fondů, ze kterých nakonec moc nezbylo. Celá anabáze byla dost strašná, zahrnovala třeba amatérské vytváření Národního plánu pro rozvoj sítí nové generace a další průšvihy. Má vůbec stát představu a strategii, jak v téhle oblasti postupovat? 

Myslím, že se hodně změnilo k lepšímu. První dotační výzva skončila tragickým neúspěchem. Sektor tehdy varoval, že obsahuje zásadní chyby, ale ministerstvo ji přesto vypustilo. V současné době je to ale jiné. Sektor dal k dispozici své know-how, jakým způsobem přilákat operátory, a druhá výzva měla větší úspěch, než podle mě samo ministerstvo předpokládalo. Přihlásily se projekty za více než miliardu Kč. 

Pozitivní je nový proaktivní přístup ministerstva, kdy se s operátory baví a ptá se, kde je problém. Chystá se nový národní plán na příští programovací období, protože to současné pomalu končí. Nový plán se začal připravovat zavčasu a velkou pozitivní změnou je, že MPO si objednalo kvalifikovanou firmu, zadalo prvotní analýzu a nad daty se budeme bavit o tom, co a jakým způsobem do budoucna upravit. Takže to nebude probíhat jako minule, kdy bylo předem stanoveno, čeho se má dosáhnout, a tomu se pak přizpůsobovaly vstupy. Navíc bylo velkou záhadou, kde bývalá garnitura MPO vzala podkladová data – tedy s výjimkou velice kvalitně sesbíraných údajů z ČTÚ.

Kdy se nového plánu dočkáme?

Začíná se psát. Analýza je – pokud vím – už hotová a v půlce listopadu se má se sestavováním plánu začít. Mě už to čeká z trochu jiného úhlu pohledu. Ale pokud se na plán nebudeme dívat z pohledu všech zainteresovaných stran, ať už MPO, ČTÚ, nebo sektoru, tak to fungovat nebude. Nastavíte-li podmínky pro kohokoli z nich takovým způsobem, že mu to nebude vyhovovat, tak celá strategie selže. 

Musíme hledat kompromis. Někdy to může být trochu s křikem, ale věřte tomu, že to jde. Doby, kdy jsem musela třískat do stolu a překřikovat všechny pány, kteří na sebe řvali, jsou naštěstí už za námi, dnes jsou ochotní se vzájemně poslouchat. To neznamená, že by se milovali. Ale respektují to, že se na trhu všichni potkávají. 

Doufám, že na ČTÚ přinesu trochu jiný úhel pohledu a možná i trochu jiný způsob komunikace – třeba i tím, že budu narušovat doteď striktně pánskou společnost (smích).

Byl pro vás článek přínosný?