Hlavní navigace

Autorské právo I. - stávající stav a autorskoprávní organizace

10. 7. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Autorské právo je pro Internet těžko zkousnutelná pilulka. Pochopit jej a zamyslet se nad jeho budoucností, to bude úkolem našeho letního seriálu. Dnes začneme přehledem stávajícího stavu a autorskoprávních organizací.

Autorské poplatky jsou velmi medializované téma, zejména v poslední době, kdy se objevují případy odhalených osob nebo skupin, které nelegálně šířily a distribuovaly obsah chráněný autorským zákonem.

Je v současné době velmi obtížné se v rámci autorských poplatků orientovat, a proto přinášíme tento obsáhlejší seriál. Ten se bude zabývat zhodnocením zákona o autorských poplatcích, zejména výší samotných poplatků a také tím, zdali jsou v určitých modelových situacích poplatky ku prospěchu věci či naopak. Modelové situace budou pracovat pouze s audiovizuálními díly, jelikož jejich interpretace je lépe popsatelná. Oblast softwaru je z pozice autorského zákona velmi obsáhlá a specifická, a proto nebude tématem tohoto seriálu.

Chceme také zhodnotit stávající způsob výběru autorských poplatků, zjistit, zdali je hodnota poplatku přímo úměrná ceně zařízení, ze kterého je odváděn ať už z pohledu užitečnosti, nebo jeho prodejní ceny. Na závěr se pokusíme navrhnout nové možnosti a mechanismy, jak autorské poplatky vybírat a hospodařit s nimi.

Historie autorského zákona

V posledních několika desetiletích se stává autorský zákon jedním z rychle se rozvíjejícím právním odvětvím. Stává se tomu tak díky závislosti na oblast informačních technologií, která, jak je známo, přináší neustále nové technologie.

Autorský zákon je průběžně doplňován a upravován již od roku 1965. Zákonodárci se v něm snaží flexibilně reagovat na rozvoj techniky a v současné době zákon popisuje velkou část technických možností pro šíření autorských děl cestou, již by bylo možné označit za nezákonnou. Největší změna v zákoně nastala v prosinci 2000, kdy došlo ke kompletní revizi autorského zákona, jehož hrubou předlohou se stal francouzský a německý autorský zákon. Dále velký vliv na současnou podobu má Evropská unie, jejíž právní předpisy Česká republika při sestavování zákona přijala.

Je samozřejmostí, že autorský zákon se vyvíjel a vyvíjet bude. V 70. letech minulého století byl zaměřen zejména na tištěná a hudební díla, která bylo možné rozmnožovat a dále šířit. Postupem času a rozvojem technologií pro vytváření rozmnoženin se do skupiny „ohrožených“ děl dostala díla filmová a v současné době i softwarové produkty.

Současnost

Současnost lze datovat již od roku 2000, kdy nastala potřeba chránit autora a jeho dílo důsledněji. „Bohužel“ však rozvoj techniky nejde zastavit a rozhodně nejde ruku v ruce s tím, co prezentuje autorský zákon. Nástrojů pro rozmnožování a distribuci hudebních či filmových děl je čím dál tím více a hlavně se stávají finančně dostupnějšími pro běžné uživatele.

Jako kompenzace autorům, jejichž díla lze v mezích zákona kopírovat nebo rozmnožovat, byly zavedeny autorské poplatky. Ty se odvádí z médií, nosičů a zařízení, které mohou sloužit pro výrobu a distribuci kopií autorsky chráněného obsahu. Od doby, kdy byly zavedeny autorské poplatky, se vývoj informačních technologií posunul velkým krokem kupředu. Tento vývoj lze doložit platností Moorova zákona, který říká, že počet tranzistorů se každých 1,5 roku zdvojnásobí. Díky Moorově teorii se lze pokusit předpovídat následující dění a vývoj v oblasti ICT.

Opak je však pravdou, a tak jsme se až do nedávné doby potýkali v oblasti autorských poplatků s poměrně velkým neduhem a tím byly neúměrné sazby za velkokapacitní zařízení umožňující ukládání audiovizuálních materiálů. U těchto produktů činil poplatek mnohdy i 25 % z jejich pořizovací ceny. Nejmarkantnější byla situace u flash pamětí (paměťové karty, flash-disky).

Rozvoj informačních technologií je velmi progresivní, avšak jsou jistá odvětví, které jej mohou brzdit či alespoň zpožďovat. Jedním ze zpomalovačů je právě autorský zákon, ke kterému je přidružena oblast autorských poplatků. Zejména poplatky jsou velmi často diskutovaným tématem, které dokáže rozohnit každého, kdo se informačním technologiím věnuje či je pouze využívá.

Zejména společnosti figurující v oblasti informačních technologií na nedostatky autorského zákona doplácejí. Velmi citelně se celá situace dotýká vývojářů software. Ti musí hradit autorské poplatky za optická média, na kterých předávají svým klientům vlastní výsledné produkty. Ovšem autorská část zákona z pohledu poplatků hájí pouze audiovizuální díla, tištěná díla a samozřejmě i jejich autory. Bohužel zde tedy dochází ke zvýhodňování jedné strany na úkor druhé.

Změnu pro odvětví informatiky, zejména softwaru, by přineslo například založení organizace, která by zastupovala programátory nebo výrobce software a měla by zároveň status kolektivního správce. Tato organizace by musela být schválena Ministerstvem kultury a pravděpodobně i Ministerstvem průmyslu a obchodu.

BRAND24

Autorské organizace

V současnosti existuje celá řada organizací, které jsou nějak navázány na autorský zákon a které tak či onak vstupují do procesů kolem autorského zákona. Jedná se o sdružení fyzických či právnických osob, ale také společností, jejichž autorská práva hájí určité organizace v globální či lokálním měřítku. Některé z globálně působících organizací mají své pobočky i v České republice, například IFPI.

Globální

  • RIAA – The Recording Industry Association of America – sdružení zastupující soukromé osoby, nakladatelství a hudební autory, založené již v roce 1952 ve Spojených státech. Primárními cíli RIAA jsou ochrana duševního vlastnictví autorů po celém světě, nebo také monitorování a přezkoumávání příslušných právních předpisů a politik.
  • MPAA – The Motion Picture Association of America – asociace sdružující šest největších hollywoodských filmových studií. MPAA je také autorem několika protipirátských kampaní mířených zejména proti nelegálnímu šíření audiovizuálních děl.
  • IFPI – The International Federation of the Phonographic Industry – organizace zastupující zájmy fonografického průmyslu po celém světě.
  • BSA – Business Software Aliance – aliance hájící zájmy společností z komerční ho softwarového průmyslu a hardwarových partnerů. Cílem BSA je snížit používání nelegálně distribuovaného softwaru. V Česku měla původně místní pobočku, ale po prohraných soudních sporech ji ponechala neaktivní a nadále operuje přes zahraniční pobočku (BSA tajemství zbavená, BSA – nevyřízené účty a BSA vystupuje ze stínu – konec záhad?).

Lokální

  • OSA – Ochranný svaz autorský – byl založen již v roce 1919 a k jeho hlavním činnostem patří zastupování skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv.
  • INTERGRAM – nezávislá společnost hájící autorská práva výkonných hudebních umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů.
  • DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentura sdružující autory a další nositele autorských práv. Hlavní náplní sdružení je zajišťování ochrany autorských práv členů sdružení.
  • ČPU – Česká protipirátská unie – organizace fungující již od roku 1992 zastupující filmové a home video distributory, a také poskytovatele kabelového a televizního vysílání. Na chodu organizace se podílí MPAA.
  • GESTOR – ochranný svaz zastupující autory výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého (originální obraz, kresba, malba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie).
  • OOA-S – organizace zastupující autory výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických, včetně děl urbanistických, a dále výtvarné autory obrazové složky audiovizuálních děl, tj. kameramany, architekty, scénografy a ostatní výtvarníky audiovizuálních děl.
  • OAZA – organizace zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.
  • APKS – Asociace provozovatelů kopírovacích služeb – zastupuje a hájí právní, ekonomické a odborné zájmy svých členů směrem ke kolektivnímu správci, státní správě a kontrolním orgánům.

V příštím díle našeho seriálu už se konkrétně podíváme na schéma současné dělby poplatků za autorské dílo tak, jak vychází z Autorského zákona č. 121/2000 Sb.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá autorským právem ve vztahu k výpočetní technice a internetu. Rozhovor s ním najdete zde.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).