Hlavní navigace

BBC končí s teletextem, pro české i evropské diváky má ale pořád význam

14. 10. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: ARD
I když by se mohlo zdát, že v roce 2019 už jednoduché textové informace prostřednictvím teletextu nebudou nikoho zajímat, přinejmenším u českých diváků to neplatí. Poptávka sice v průběhu let poklesla, pro řadu lidí jde ale pořád o důležitou službu.

Zpráva, že britská veřejnoprávní televize BBC ukončí na začátku roku 2020 provoz teletextové platformy, nedávno obletěla svět. A vyvolala nostalgické vzpomínky. Přece jenom její analogoví předchůdci provázeli britské televizní diváky od roku 1974, což z teletextu BBC dělá nejstarší službu svého druhu na světě. Samotný koncept teletextu vytvořený Johnem Adamsem je ještě o čtyři roky starší.

BBC argumentuje, že v dnešní době už teletextové stránky ztratily ve Spojeném království svůj smysl. Kdo chce zjistit aktuální zprávy, počasí nebo sportovní výsledky, může přepnout na nonstop vysílání zpravodajské stanice, spustit mobilní aplikaci anebo se podívat na web. Od přístupu k informacím tak nejsou odříznuty žádné divácké skupiny, i když nepoužívají internet.

Stávající digitální podoba teletextu pod názvem BBC Red Button vykazuje zanedbatelný zájem diváků i dobu strávenou prohlížením obsahu. Podle údajů Broadcasters' Audience Research Board využívalo službu v září 2019 sotva 0,1 % diváků a byla to doslova minutová záležitost. Komerční stanice poskytování teletextu definitivně vzdaly už před devíti a více lety.

Ve světle těchto provozních výsledků je zřejmé, že pro BBC už bylo neudržitelné teletext dál udržovat. Personální kapacity i peníze chce přesunout jinam, do modernějších služeb.

Ale jak je to u nás? Teletext se ještě na odchod do dějin nechystá.

Teletext z Kavčích hor

V případě České televize spadá oddělení teletextu pod Nová média. Tato divize na začátku roku předkládala Radě ČT zprávu o své činnosti, v níž se dočteme: „Teletexty České televize v dlouhodobém trendu vykazují stabilní poptávku. Nejvíce uživatelů má Teletext na kanálech ČT1 a ČT sport (rychlý přehled o sportovních výsledcích). Díky šíři servisu si Česká televize udržuje v této službě vedoucí postavení na trhu.“

Starý dobrý teletext. Kdo by si občas nechtěl odpočinout od milionů barev?
Autor: Česká televize

Starý dobrý teletext. Kdo by si občas nechtěl odpočinout od milionů barev?

V číslech to podle televizního propagačního webu Málokdo ví znamená, že na ČT1 si teletext měsíčně čte asi 700 tisíc lidí, v případě ČT sport kolem půl milionu. Statisíce lidí pročítají stránky také na kanálech ČT24 a ČT2.

 „Nesnaží se konkurovat internetu rozsahem, ale rychlou dostupností, aktuálností a jednoduchou formou. Vše prostřednictvím televizorů, jen přes dálkový ovladač. Nezastavila ho ani digitalizace. Dostupný je nejen na satelitu, ale i v DVB-T2, prostřednictvím HbbTV,“ vysvětlují Kavčí hory. 


Autor: Česká televize

Starší ilustrační obrázek teletextu v podobě aplikace pro HbbTV

Koneckonců, právě na teletextu je celá sekce věnovaná přechodu na DVB-T2, která začíná na straně 650. Blížící se ukončení DVB-T mimochodem není možné přehlédnout ani na teletextu Novy nebo Primy, kde na něj ovšem upozorňuje inzerce společnosti Skylink.

V okolních zemích se k rušení teletextu nemají a obecně je v Evropě jen málo států, kde bychom tuto službu vůbec nenašli. Estonská televize ji třeba zrušila s přechodem na digitální vysílání v roce 2010, vlámský vysílatel VRT ji ukončil v roce 2016.

Mobil není nepřítel

Řada stanic naopak typický vzhled teletextu udržuje i v prohlížečích na vlastních internetových stránkách, nebo dokonce v mobilních aplikacích. Například chorvatští fanoušci řádkového zobrazení a jednoduchých grafických kreací vytvořených pomocí ASCII artu si mohou teletext národní televize HRT prohlížet na iPhonech a chytrých mobilech s operačním systémem Android.

Na sousedním slovenském trhu provozuje teletextovou službu všech tří hlavních stanic – tedy RTVS, Joj a Markízy – stejná firma. Společnost Teledata původně začínala jako dodavatel teletextu pro Markízu v roce 1997, veřejnoprávní televize jí externí přípravu obsahu na klíč svěřila v roce 2004. Od roku 2010 s ní spolupracuje rovněž provozovatel TV Joj. Jako specializovaný dodavatel obstarává i další nadstavbové služby požadované mediálním zákonem, takže pro RTVS zajišťuje třeba audiopopis děje pro zrakově postižené anebo skryté podtitulky. Veřejnoprávní televize si u firmy Teledata objednává také HbbTV aplikace.

V Polsku se o teletext státní TVP podle dostupných údajů zajímá něco kolem milionu uživatelů měsíčně. Jmenuje se Telegazeta a jeho obsah udržuje šest lidí. Letos v květnu tuto cestu originálně využil k předvolební inzerci kandidát do Evropského parlamentu Adam Traczyk. Odůvodnil to tím, že chce oslovit „digitálně vyloučené“ voliče. Ale ani tento pokus mu místo v europarlamentu nezajistil.

Rakouská ORF provozuje ORF Text na všech hlavních kanálech a na tamním televizním trhu jde spolehlivě o nejpopulárnější službu tohoto typu. Tržní podíl byl loni 65,9 %, publikum vyhledávající informace pomocí dálkového ovladače se však mírně ztenčuje. V roce 2018 přistupovalo na teletext veřejnoprávní televize 1,1 milionu lidí týdně, o rok dříve to bylo průměrně 1,26 milionu. Alespoň jednou měsíčně aktivovalo nějakou teletextovou stránku 1,7 milionu Rakušanů (v roce 2017 to bylo 1,98 milionu).

Podobně jako v Česku je i u našich rakouských sousedů největší zájem o sportovní výsledky a aktuální zpravodajství. Sportovní novinky nalistuje 663 tisíc Rakušanů týdně. Stejně jako Chorvati mohou Rakušané pročítat teletext v mobilní aplikaci. ORF uvádí její návštěvnost dohromady s webovými stránkami teletextu, podle oficiálních dat dosahuje 172 tisíc uživatelů měsíčně.

UX DAy - tip 2

Rychlostí a jednoduchostí teletextové služby argumentuje při její propagaci rovněž německá ARD. Její ARD-text je „kompakt, schnell und gut“, jak tvrdí reklamní slogan. Z dosud zmíněných států má největší publikum. ARD si nechala na podzim 2018 zpracovat průzkum u firmy Kantar TNS, který zjistil, že 25 milionů německých diváků teletext příležitostně využívá. Zhruba polovina z nich uvedla, že teletext otevírá několikrát za týden. Právě na veřejnoprávní ARD se těší největší oblibě.

Služba má svou verzi pro HbbTV, internetové stránky i mobilní aplikace – a jak ARD zdůrazňuje, formát teletextu je i v době chytrých telefonů velmi výhodný. Instalační balíčky aplikací nemají ani 1 MB a aktualizace zpráv jsou natolik datově nenáročné, že bez problémů proběhnou i na špatném internetovém připojení.

Používáte teletext?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).