No to jsou tedy novinky. Ve FIOžumpě vám smluvní podmínky stanovují povinnost minimálně 1 denně kontrolovat platební kartu (prakticky nikdo to nedodržuje) a ad absurdum je tak uložení v trezoru porušením smlouvy. Banka si rovněž vyhrazuje právo, započíst proti pohledávkám klienta (peníze na účtu) pohledávky promlčené, nejisté, neurčité a nesplatné a to dokonce bez ohledu na způsob jejich vzniku. Tzn. např. svévolné zesplatnění úvěru (může mít likvidační následky zejména u hypotéky), skoupení nějaké sporné a neprůkazné pohledávky pochybného původu a její automatické stržení z vašeho účtu atd... Obchodní podmínky jsou doslova minové pole. Ale protože diskuze o kvalitě bank zdegenerovala pouze na otázku ceny a možná ještě "cool faktor", průměrnému Pepíkovi je to úplně jedno. Smlouvy nečte a ještě má pocit, jak to tradičním bankám úprkem k FIO hustě natřel.
Nejste schopen si sám přečíst Obchodní podmínky banky? To myslíte vážně?
FIO má smlouvy zde:
http://www.fio.cz/o-nas/dokumenty-ceniky/vzory-smluv
Příčemž citovaná ustanovení se často opakují ve vícero současně. Takže např. Obchodní podmínky pro zřizování a vedení účtů - čl XIX závěrečná ustanovení - odstavec 5 - viz započtení pohledávek (tenhle shit je snad ve všech jejich smlouvách)
www.fio.cz/docs/cz/OP_FB.pdf
Nesmysl 1x denně kontrolovat kartu se nachází například v obchodních podmínkách pro vydávání a vedení vlastních platebních karet - čl. IV preventivní opatření k ochraně důvěrných údajů - odstavec 2 - viz 1x denně kontrolovat kartu.
www.fio.cz/docs/cz/OP_Karty_160509.pdf
Tahle opičárna má ještě jedno zajímavou konsekvenci. Zákon o platebním styku omezuje odpovědnost klienta za zneužití platební karty na 150EUR za předpokladu, že nedošlo ke zneužití personalizovaných ochranných prvků (např. PIN) a nebyla hrubě porušena smlouva. Aplikace výše uvedeného ustanovení však může znamenat, že pokud dojde ke zneužití vaší platební karty a jako klient to zjistíte až po 24 hodinách, je zjevné že jste porušil smlouvu s bankou (nezkontrolovat jste 1x denně kartu) a můžete nést zodpovědnost za celou ztrátu, i kdyby jste nic nezpůsobil.
Zajímavé, stejné fráze jsem našel i u jiných bank, kde jsem měl v minulosti účet. Takže od jedné z mála bank, kde:
- fakt nic neplatím za správu účtu
- přitom je v každém okresním městě
- nenutí mi tuny propagačních letáků na další produkty
- nenutí mi bezkontaktní platby
- v ceně karty jsem dostal internetové platby, které si ale můžu přes web vypnout například nastavením denního limitu na nulu
... přejdu k jiné bance, kde budu mít stejné restrikce, ale žádné výhody?
Z toho mi vychází jediný dotaz: Kdo vás platí, pane?
Jen abych vysvětlil, bankovní účet používám na příjem měsíční mzdy, zaplacení všeho, co se musí posílat přes účet a vybrání zbylé částky do měšce. Na spoření je jiný typ účtu, bankomaty nejsou všude.
Podobného zoufalce jsem čekal. Včetně oblíbeného výkřiku, "kdo vás platí".
Takže bych prosil konkrétní citace obchodních podmínek pro:
- promlčené, nejisté, neurčité a nesplatné pohledávky bez ohledu na způsob jejich vzniku
- povinnost kontrolovat kartu 1x denně
V opačném případě budete za šaška. Jediné co někde naleznete je započtení nesplatných nebo promlčených pohledávek za striktně vymezených podmínek (tj. klient vážně poruší smlouvu - např. neuvede pravdivě příjmy při žádosti o úvěr). Za zmínku stojí také fakt, že ve FIO nemáte možnost jenostranného započtení vašich pohledávek vůči pohledávkám banky. Seriozní ústav má tento vztah definován vyváženě.
Až ti FIO sr*** dá záznam do registru "zesplatněný úvěr", protože ti vypoví nepoužívaný kontokorent, tak na tuto pabanku nejspíš také změníš názor.
Sice ho po půl roce dohadování a dopisování zruší (bez jediného slova omluvy), ale mezitím tam třeba budeš mít několik dalších záznamů o neposkytnutí úvěru, které byly neposkytnuty právě na základě lživého záznamu Fíííííííjo sr***.
Proč? Jsou banky, které se k tomu staví čelem, a garantují vám kompenzaci i v případě zneužití bezkontaktní platby, kde do 500,- není vyžadován PIN. Důvod je čistě praktický, je výhodnější se postavit za klienta a kompenzovat pár ztrát, když i tyto platby generují nemalý zisk. Jenže tyto bank nejsou dost cool, naopak je moderní na ně neustále nadávat.
Vzhledem k tomu, co vyberou od ovčanů na poplatcích si podobný luxus mohou dovolit a ještě na tom vydělají. Je otázka, jak často je řadový občan s podobnými riziky konfrontován. (pokud někdo blbne na internetu pod Windows a s IE, nebo s ,,chytrým" mobilem, na němž zadává i hesla pro transakce, může si za vybílení účtu sám).
Proč "ovčanů"? Každý kdo podle vás platí poplatky je ovčan? To je jako kdybych tvrdil, že každý kdo podepisuje obdobné šikanózní smlouvy je mdlého ducha.
Ztráta bezkontaktní karty je docela reálné riziko a ve většině případů nemůže držitel karty jejímu zneužití v takovém případě zabránit.
Ovčan je každý, kdo platí za něco, co může mít zdarma. A ten, kdo podepíše šikanózní smlouvu se nemůže divit, že je šikanován. (...než podepíšeš, čti a přemýšlej. Pokud podepíšeš, tak se potom nediv!) Ztráta KAŽDÉHO dokladu je vždy riziko a pokud zvoláte na servisní linku banky, provedou blokaci karty okamžitě, bez ohledu na to, jaké poplatky platíte. Jen je potřeba si na své věci dávat pozor. Auto také nenecháte stát na ulici odemčené.
Bohužel platí, že čím víc "zdarma" tím nepřijatelnější smlouva. Pak máte dilema.
jinak ten váš příspěvek implikuje, že banky "zdarma" nabízejí srovnatelné služby jako ty s poplatky. Nejen,že to prostě není pravda, ale po započtení člověkohodin strávyných s jejich nefunkčním zákaznickým servisem při prvním problému jsou to nejdražší služby na trhu.
Nepovídej, fakt?
Takže bych měl někdy od roku 2008 platit "klasické" bance stovky korun měsíčně za nějaký nadstandardní servis, který prostě nemá? Naopak mě kvůli každé hlouposti nutí i v roce 2016!!! jezdit na "domovskou" pobočku? Protože si tam na mě "vedou složku"?
Díky, opravdu ne.
Nefunkční zákaznický servis má dneska každá banka / firma. Záleží na koho tam člověk konkrétně narazí.
Jinak těch pár desítek tisíc ušetřených u dvou "nízkonákladovek" když započítám i účet pro podnikání, to je asi nic...
Banky nikde netvrdí, že by se pro přístup do IB nesměl používat Windows a IE a mobilní aplikace dokonce přímo ukazují v reklamách, takže netvrďte, že si za to člověk může sám, když ten člověk může být špičkový lékař, který ale vůbec netuší, že se na jeho počítači/mobilu může něco nekalého dít.
1) V jiných OS a prohlížečích je taky spousta děr, například v debian-security jsou od začátku roku tři oznámení týkající se Firefoxu.
2) Chytrý mobil není potřeba, autorizační SMSky jdou louskat pomocí volně dostupného software přímo v síti operátora.
...toto je ovšem alternativa, která se nebude líbit komukoli, kdo se nechce stát otrokem věcí které mají sloužit. Placení kartou na internetu je rychlé, jednoduché a přiměřeně bezpečné. Pokud máte dedikovanou kartu s rozumně nastaveným limitem (případně permanentně prakticky nulovým limitem, který se explicitně zvyšuje jen před transakcí, což přes mobilní aplikaci trvá pár sekund) a dodržujete základní bezpečnost (karta na net jen na net, atd...), tak za rozumných okolností nevidím problém. Jistě, výjdete na ulici a podřízne vás nějaký magor, doma vám bouchne plyn, zemřete, napijete se mléka, které otrávil šílený potravinář. Vše je prakticky možné. Naštěstí statistika a v rozporu se všeovecnou předsdtavou lidská rozumnost (a lenost) hraje pro nás.
ani když obnoví ty (v rámci postmoderní reality :-P ) normální kontaktní...
Jinak nemůžu mít jiný komentář než "já to říkal": logika platebních karet je celou dobu "bezpečí je pro blbce" a banky maximálně sem tam trošičku ustoupí, ale jinak dělají karty soustavně nebezpečnější a nebezpečnější.
Staré dobré pojišťovácké triky jsou zkrátka další level - jen jsem chvíli tajně doufal, že FIO tentokrát v předvoji nebude, vybarvili se tedy pěkně :-( .
Není pravda, že podmíínky FIO jsou v tomto unikátní. Takřka stejné (skoro slovo od slova) podmínky má i Equa už od ledna, viz
https://www.equabank.cz/files/doc/768-vop-retail-01012016.pdf
bod 14.4.3.
Ano, a to pak čteme v blesku, že zloději ukradli v rodinném domě v hotovosti půl milionu. A klepeme si na čelo, jak někoho mohlo napadnout si půl milionu schovávat doma do hrníčku. Chápu, že lidé, co nic nemají a žijí od výplaty k výplatě, to vidí jinak. Ale to asi nebude váš případ?
Jak jsem měl Fio rád a používal ji jako hlavní transakční banku, stává se postupně dost nepoužitelnou. A jejich karet se to týká v první řadě, vytahuje je ze zásuvky tak 1x za půl roku pro výběr z bankomatu. Na co je mi karta, kde stojí výběr v zahraničí 80,- + 0,5 % z částky + navíc blbý kurz?
A kolik si myslíš, že stojí výběr z jiné karty v zahraničí? Myslíš, že to je o moc levnější? Včera jsem vybíral z Rajfky karty (MC) a platil 4 USD poplatek ATM + asi i něco Rajfce, to nějak nesleduju.
Obecně platí, že v zahraničí se českou kartou má primárně platit a jen výjimečně vybírat hotovost.
Co máš v rajfce za účet? Já mám s rajfkou všechny výběry z bankomatu zdarma - a to zahrnuje i výběry v zahraničí. (Netvrdím, že dostávám ten nejlepší kurs při směně samozřejmě :-))
Mimochodem: Neumím to popsat, ale člověk se najednou cítí o jednu starost svobodnější, když si prostě k bankomatu zajde, když potřebuje hotovost, a ne že pokaždé počítá, kolik asi tak musí vybrat, aby poplatek 80CZK+0.5% neplatil opakovaně, a pak nadává, že mu ten pitomý bankomat vydá v jedné transakci jen 10000INR.
... nebo by aspoň měla.
Můj pohled na věc: Banka poskytuje klientovi (tedy dejme tomu mně) řadu služeb; možnost používat platební kartu je jednou z nich.
Je na bance, aby poskytovala tu službu tak, aby mé peníze byly v bezpečí. Aby nehrozilo, že si je některý zaměstnanec nepřevede na svůj účet, že je banka prostě nějak ztratí... atd.
Je také na bance, aby zajistila, že operace s kartou budou bezpečné.
Nechce se mi teď hledat, jaké legislativní požadavky jsou kladeny na banky ve vztahu k zabezpečení karetních operací, resp. jaké mají povinnosti v oblasti náhrady škod, a nechci být nepřesný. Buď mě někdo doplní, nebo si laskavý čtenář informaci vyhledá. ;-)
Uvedené odstavce v podmínkách FIO chápu jako pokus vyvázat se z daných povinností. Zde vyvstává otázka, zda mají tyto pokusy nějakou právní váhu. Tedy zda je může banka v případě právního sporu úspěšně použít.
Bohužel, banky mohou jednostranně měnit smluvní podmínky i po podepsání smlouvy, což je mimochodem pěkný bordel, a tak účinná ochrana před takovými zásahy do práva klienta prakticky neexistuje.
Tedy kromě možnosti vůbec nevyužívat bankovních služeb, což je varianta v poslední době poměrně zajímavá. (Banky trestají klienty s vyšším zůstatkem na účtu, nyní se uvažuje o zavedení záporného úročení vkladů, atd.)
České banky se rády chlubí svou vysokou odolností vůči pohybům na trzích. Ale osobně si nemyslím, že zrušení na úrovni miliónů účtů naše banky přežijí. Byl by to nicméně zajímavý experiment.
Střet IT světa a zbytku světa je vždy plný podobných zvláštností, člověk se tomu rád zasměje :).
Nedávno jsem kvůli nesouhlasu s podmínkami u vydání platební karty vrátil rovnou na pobočce kartu a Era mi zaúčtovala za nevyzvednutí karty poplatek. Doteď se mi ten poplatek nepodařilo vymoc zpátky. Oni vůbec nepočítal s tím, že někomu s podmínkami nesouhlasí.
Neviděl bych to tak jednoznačně, terminologie a zásady v IT jsou pro běžné smrtelníky nepřehledné, složité, občas nelogické v čase nekonzistentní a pro lidi mimo obor není snadné se v tom udržet. Sice ve výsledku píšou z našeho pohledu bláboly, ale můžeme si za to sami, že jsme náš svět nedokázali více zpřehlednit...
Jednou jsem byl jako externí poradce v jedné firmě a abych se mohl připojit na jejich síť a dělat svoji práci, musel jsem dodržet podobně nesmyslná pravidla. Přišel správce, podíval jsem na můj freebsd (terminál bez X serveru) nedůvěřivě a tvrdil, ať si naistaluji ten antivir a ať nepoužívám IE.
Antivir je hlavně geniální způsob, jak bezpečnost totálně zabít. Antivir si často přidá vlastní kořenovou certifikační autoritu a funguje jako MitM. Stačí, aby se provalil jejich certifikát, udělali chybu v kontrole, než certifikát za běhu vymění za svůj, cokoliv je možné. http://www.thesafemac.com/avasts-man-in-the-middle/
Asi jste myslel „provalil jejich privátní klíč“. Buď si antivir nechává každý certifikát podepsat vzdáleně (což by pěkně zdržovalo), pak by stačilo nechat si stejným způsobem podepsat svůj vlastní certifikát, a ani nepotřebujete ten privátní klíč. A nebo ty certifikáty podepisují na lokálním počítači uživatele, a pak na něm musí být i ten privátní klíč.
Poblázněný uživatel je zákazník, který používá počítač jako jakékoliv jiné konzumní zařízení. Neví a není jeho povinností kontrolovat jestli se mu s nějakým softwarem nenainstalovala i super lištička do prohlížeče plus jako bonus nějaká sra*ka přibalená k software jako Chrome, McAfee a řada dalších....
Je to stejné, jako kdybyste si nechal na benzince u auta umýt okna a k tomu byste obdržel jako servisní zásah permanentně zataženou ruční brzdu, aniž by se vás kdokoliv ptal.
Motivace zavádět taková to pravidla je ta, že se nepředpokládá, že budou dodržována a proto je je možno použít k vyvlečení se ze zodpovědnosti z důvodu nedodržení pravidel zákazníkem.
Souvislost s antiviry to žádnou jinou nemá, je to jen mlha, která má zastřít podstatu.
Chyba je v tom, že zákon nařizuje zodpovědnost banky za používání platební karty, mělo by se to nechat na trhu, vznikly by karty s i bez tohoto.
Uff právě jsem přelouskal nová pravidla pro Komerční banku, která mají platit od 28.7.2016 (taky aktualizují), bylo to vysilující a mnohastránkové, ale vypadá to, že tam podobné bláboly nejsou, základní zabezpečení, používat 3D, nedoporučují nic jiného, než 3D, neříkat nikomu PIN. Nevím, jestli jsem to v těch 19+11 stránkách textu nepřehlédl, ale vypadá to, že jejich klient může být normální člověk, ne IT na plný úvazek.
Ve světle tohoto článku si velmi matně vzpomínám na kauzu - výrok snad ústavního soudu vůči asi UPC - že důležité pasáže - jako např. sankce - nesmějí být skryty ve všeobecných podmínkách, ale musejí být přímo ve smlouvě, kterou klient podepisuje. Zajímalo by mě, zda je "legální" takto zásadní změny schovat do nějakých podmínek a zda v případě opravdu průšvihu by to obstálo před soudem.
A zkusil jste si predstavit sebe, jakozto nekoho kdo se soudi s (nejen)bankou? Ano, je velice pravdepodobne, ze by vas spor byl uspesny - po 10-15letech, a minimalne stovkach tisic Kc na ten spor vynalozenych, s nejistotou, zda nekdy ty penize jeste uvidite.
Tudiz pokud vas banka nepripravi o miliony (viz Napr http://archiv.ihned.cz/c1-65204850-rust-svycarskeho-franku-u-soudu-cesti-klienti-zaluji-saxo-bank), je pro vas ciste ekonomicky proste zcela mimo se sni soudit.
Máte pravdu. Je to pro mě stejně nepředstavitelné, jako to, že budu mít PC jen a jenom pro bankovnictví, které budu od rána do večera aktualizovat a bát se, jestli jsem náhodou něco nepřehlédl. Ale je to špatně, ty podmínky jsou rozumným způsobem nesplnitelné. Kdo mi řekne, jaký prohlížeč je důvěryhodný? Jak poznám důvěryhodné stránky - co Facebook, když nás sleduje na každém kroku a vytváří i stínové profily neuživatelů? A co iPhone se zadními vrátky pro FBI, jde o důvěryhodný telefon? Kdo to bude posuzovat a jak?
Ta banka se chce vyhnout zodpovědnosti za svěřené prostředky.
Nevím čím jsem si to zasloužil, ale poslední dobou mé bance strašně leží na srdci mé osobní blaho. Věčně mi vnucuje úvěr. Asi je štve že nejsem po krk v dluzích a tak na mně nasadila pár operátorek co jsou zaúkolované k tomu aby mi vnutily úvěr. A já odolávám a odolávat budu i kdyby se přede mnou ty nány postavily třeba na své duté hlavy!
Hmmm, tak Linux, rikate ....
7. Klient má povinnost ..., vyvarovat se stahování a instalování programů, ...., u nichž si nemůže být s dostatečnou mírou jist, že neobsahují viry nebo spyware
.....
Banka upozorňuje klienta, že žádná licenční ujednání u volně šířeného softwaru nemohou klientovi poskytnout jistotu, že software neobsahuje součásti, které mohou zařízení klienta poškodit či jinak narušit bezpečnost ukládaných údajů klienta.
....
To me teda vytocilo, prestoze s tema lumpama nemam nic do cineni.
Ostatně si myslím, že to ve Fio vypadalo přesně takto: http://youtu.be/BKorP55Aqvg
Videla ta banka vubec licenci Windows a programu instalovanych do tohoto zvlastniho operacniho systemu?
DISCLAIMER OF WARRANTY. The software is licensed "as-is." You bear the risk of using it. Microsoft gives no express warranties, guarantees or conditions. You may have additional consumer rights under your local laws which this agreement cannot change. To the extent permitted under your local laws, Microsoft excludes the implied warranties of merchantability, fitness for a particular purpose and non-infringement.
Limitation on and Exclusion of Remedies and Damages. You can recover from Microsoft and its suppliers only direct damages up to U.S. $5.00. You cannot recover any other damages, including consequential, lost profits, special, indirect or incidental damages.
"Nadnárodní skupinu" a její tradice jsem si užil v Poštovní spořitelně ČSOB. Škubání klienta kde jen to šlo... Utekl jsem k Fio a jsem spokojen. Kartu nemám, platím hotově nebo převodem z účtu a kartu si pořídím, až to bude opravdu nevyhnutelné. Hotovost vybírám na pobočce po desetitis. částkách (bezplatně) a nemám problém. Když vidím davy v obchodech, jak každou drobnou ptákovinu platí kartou, mám pocit, že se svět pod tíhou reklamy zbláznil...
Nedivím se, že při obecné bezpečnostní negramotnosti uživatelů při práci s PC a pohybu po Internetu banky přitvrzují podmínky použití karet. Za blbost a bezpečnostní nezodpovědnost se musí platit a není rozumný důvod, proč by to měla dělat za klienta banka.
Kartu jsem si dosud nepořídil právě z důvodů bezpečnostních (ztráta apod.). A jsem toho názoru, že poplatky za transakce by měl hradit klient banky, ne ostatní zákazníci platící hotově - ceny i s obecnou přirážkou za poplatky spojené s placením kartou.
V tom pripade gratuluji ze pri cestach v zahranici pouzivate asi cestovni seky ci jine platebni instrumenty a nebo s sebou tahate hotovost pro smenu na lokalni menu.
Tez gratuluji ze mate pobocku vsude a pravdepodobne mate take dost casu stat ve fronte. Desitku nebo dvacku tisicovek bych fakt v penezence netahal.
Pokud dodrzujete jiste bezpecnosti minimum, tak jako bezny clovek se nemusite bat. Krom toho za bezkontaktni platby do limitu bez autorizaci ruci nikoliv banka svymi penezi, ale jde to na riziko obchodnika. Takze banka nema vubec financni problem vam ztratu nahradit.
V pripade ztraty karty je to jako ztrata dokladu. Taky muzete prijit o dost penez kdyz si na vasi obcanku/pas nekdo pujci penize. Za ty pravniky a zmareny cas to nestoji.
Lidi plati kazdou blbinu kartou protoze manipulace s hotovosti je slozita. Nejhorsi je kdyz mate v kazde prihradce jinou menu a pak se vam to smicha. Nebo jdete koupit maly nakup a v penezence 2kkc-to je raci i pokladni kdyz zaplatim kartou. Naklady na manipulaci s hotovosti jsou velmi dobre vycislitelne.
Z bezpecnostnich duvodu pouzivam nekolik debetnich karet(nemam debilni banku ktera by za to chtela penize) a na nakupy na internetu tam mam pouze castku kterou potrebuji, pripadne to same pro cesty. Pripojeni k internetu je rozhodne i v rozvojovych zemich beznejsi(casto je optika i u rakosove chatrce) nez nejaka pobocka banky a tak si muzu prevest penize v pripade nouze.
Co se tyce anonymity tak existuji i anonymni platebni prostredky(zatim, nez to zakazou).
Svet se pod tihou reklamy nezblaznil. Platebni karty v te podobe jak je zname jsou tu snad vice nez 40 let(v nasem bananistanu mene) a nevim ze by se nejak zvlast v posledni doby propagovaly.
Protože to, co tam požadují, je opravdu minimum pro bezpečný bankovní operace a já vím, že toho při svých schopnostech nikdy nedokážu, tak zkráta platební kartu přes internet nepoužívám.
Používám jenom internetové bankovnictví s kontrolou přes hloupý telefon, který na nic jiného nepoužívám.
To je perfektní nápad, díky za tip, asi to využiju.
Z mého pohledu tu účel splní stejně dobře jako PN napsaný na kartě, ba ještě lépe, protože v okamžiku zadávání PINu je karta v bankomatu a není tedy na ni vidět.
Z pohledu zloděje je takový PIN nanic, protože neví ke které kartě patří.
Problém, že bankomatů je hodně, je jen terotický, prakticky jich každý používá velmi málo.
Zmiňované ustanovení jsou ještě slabý odvar, chtěl bych vidět člověka, který dokáže dodržet toto:
IV. 1. Držitel karty je povinen zabránit prozrazení PIN, čísla platební karty, údajů o platnosti platební karty a ochranného trojčíslí platební karty Card Verification Value (CVV), Card Verification Code (CVC), (dále také „důvěrné údaje“).
Taky si třeba odporují články IV. 4. a IV. 7.
Já jsem asi jeden z mála, který při uzavírání smluv opravdu tyto i na ně navazující podmínky čte, takže to pro mě není nic nového. Abych pravdu řekl, nemám s tím problém, od začátku to na mě působilo jakožto odpuzující prostředek vůči vykukům a podvodníkům nejrůznějšího druhu, protože většinu těchto podmínek není možné běžně kontrolovat a na "lámání chleba" by došlo až při možném řešení ztráty peněz a tady chce mít banka jednoznačně "krytá záda" i pro případný soudní spor.
Toto píšu jakožto klient Fia (už sedm let), mám tam osobní i podnikatelské účty, platím normálně kartama přes net i u obchodníků, do internetového bankovnictví chodím z linuxu i windows a zatím nikdy nebyl problém. Ochota a profesionalita větší než u banky, kde jsem byl předtím (ČSOB), za těch sedm let jde suma na ušetřených poplatcích do desetitisíců korun.........
Ale pokud někdo každou chvíli řeší neoprávněné čerpání peněz z účtu přes karty, pak chápu, že má s těmito podmínkami problém :-)
To, že ty podmínky není možné běžně zkontrolovat, je naopak další mínus. Protože to ukazuje, že ani banka nepočítá s tím, že by se ty podmínky dodržovaly, prosazuje je z pozice síly, a je to taková pěkná totalitní praktika „na každého něco máme, když budeš hodnej, nepoužijeme to na tebe“.
Chápu, že chce být banka chráněna proti tomu, aby platila pokaždé, když já sdělím bezpečnostní údaje někomu, kdo si o ně řekne. Pak má ale do podmínek dát tu ochranu, a případně někde vedle návod, co k tomu doporučuje. A hlavně zavést takové metody, které zneužití brání – i platby platební kartou je možné potvrzovat jednorázovými kódy. Ale je nesmysl dávat ten „návod“ přímo do podmínek jako něco, co je nutné splnit. Jednak jim tam spousta věcí chybí a bude chybět, jednak se pak uživatel může vymlouvat, že všechno splnil, a stejně ho okradli („ano, ta webová stránka na mne vychrlila spoustu oken a obrázků 18+, ale měl jsem nainstalovaný antivir, antispyware a firewall, tak jsem tam ty údaje platební karty zadal“).
Pokud pro vás nebude pracovat advokát na nějakou "no win no pay" dohodu, tak banka vyhraje kontumačně. Banka si může dovolit proces protahovat; vy nemůžete. Až vám dojdou prachy na právníka, je vám naprd přesvědčení, že až soud vyhrajete, banka vám vaše náklady na právníka zaplatí. Peníze dojdou, právník odejde, vy prohrajete.
[Teď by měla přijít scéna z Limonádového Joea: "Takhle nehraje gentleman!" - "Takhle hraje gentleman s padouchem."]
Negativní skutečnosti se samozřejmě neprokazují. Např. pokud někoho zažalujete, že vám něco nevrátil, tak prokazovat bude samozřejmě druhá strana, že vrátila, jinak to nelze.
Víte, já bych to především viděl takhle (§ 1753 NOZ):
Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. .
Ta ustanovení mají celou řadu dalších problémů, viz např. § 1800 odst. 2 NOZ:
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná
Z diskuse i článku je zjevné, že podobné pakárny ve VP v našich krajích rozhodně obvyklé nejsou. Tato ustanovení ve spotřebitelských smlouvách nelze smluvně vyloučit (viz § 1801).
Krom toho jsou zakázána ve spotřebitelských smlouvých tzv. nepřiměřená ustanovení (viz §§ 1801 a násl. NOZ.), zejm. pak viz § 1813:
Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
V neposlední řadě ty VP obsahují naprosté nerealizovatelné pitomosti týkající se mobilních zařízení, jak už bylo zmíněno v článku.
Opravdu v podání FIO naprostá ostudná zoufalost.
Osobně bezpečnost bankovních operací řeším tak, že na ně mám separátní systém, kde krom FF není vůbec nic (ani uzavřené ovladače). Pak člověk nemusí mít strach, že by jeho ne příliš bezpečné chování mohlo kompromitovat účet v bance. To, že bych tímto přístupem podmínky FIA porušil hned několikrát je už věc jiná.
Fio vydal aktualni podmínky, aspoň mi to teď přišlo do schránky. Uvedená ustavení zůstala. Poslal jsem před dvěma týdny na Fio dotaz, jak mám řešit Antivir Antispiware, když používám k internetovému bankovnictví přístup přes počítač, který má nainstalovaný Linux. Zatím neodpověděli ani na urgenci.