Hlavní navigace

Boj o veřejný blockchain přituhuje. Zvítězí snaha udržet si soukromí, nebo přijde přísná regulace?

 Autor: Depositphotos
Technologie Bitcoinu přinesla blockchain jako distribuovanou veřejnou databázi s pseudonymní transakční historií. Právě pseudonymita je v poslední době předmětem velkých sporů.
Karel Wolf 22. 7. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Tím, jak se Bitcoin, ale také například Ethereum a celý prostor stává více a více populární a roste zájem o kryptoměny ze strany široké veřejnosti, rychle stoupá také intenzita regulatorních snah. Sahají od pokusů o plnou kontrolu nad on-ramp/off-ramp službami (směnárny a burzy) až po, nutno říci, alespoň částečně úspěšné snahy o efektivní monitoring provozu na veřejných blockchainech a deanonymizaci pseudonymních transakcí. Paralelně s tím ale zrychluje také snaha (vývojářů i uživatelů) dohnat to, s čím technologie původně nepočítala, a v duchu původních ideálů učinit transakce více anonymní.

Tlak na obfuskaci zejména bitcoinových transakcí ale přichází ještě z jiné strany: meziročně vzrostlo jen množství Bitcoinů odeslaných do mixovacích služeb uživateli darknetu o stovky procent. Problém sám není úplně nový, jedná se o dlouhodobý boj, který ale ještě nikdy nehořel tak intenzivně jako nyní. Vyhrají jej nakonec cypherpunkeři, nebo celý průmysl nakonec ovládnou gatekeepeři, jako se to stalo bankovnímu sektoru?

Tužší regulace jako předpřípravný krok

Válka o zachování transakčního soukromí, která se ostatně netýká jen kryptoaktiv, bude pravděpodobně ještě eskalovat. Po celém světě vzniká poměrně přísná regulace bodů, kde se kryptoaktiva střetávají s tradičním finančním systémem – o tom zde na Lupě píšeme poslední dva roky prakticky každý měsíc.

Snahy o regulaci a dohled ale jdou v poslední době ještě o krok dále, americký FinCEN (Financial Crimes Enforcement) například plánuje vyhlásit otevřený boj s kryptoaktivy spojenými s jurisdikčními a regulatorními arbitrážemi (situace, kdy někdo využívá mezer v regulaci za účelem obejít či vyhnout se nepříznivým prvkům dané regulace, nebo formálně podniká z místa s přívětivějším regulatorním, právním nebo daňovým režimem), a především také tlačí na deanonymizaci anonymních kryptoměn a transakcí. Více o tom v našem reportu z červnového webináře s jeho ředitelem Kennethem A. Blancem.

„Na konci dne budeme vědět, kdo stál na obou stranách každé transakce. A kdo si myslí, že to současná technologie zatím neumožňuje, šeredně se plete,“ explicitně říká během webináře Blanco a dodává: „Budeme také v otázce kryptoměn daleko aktivnější a důslednější než dosud.“

Evropská ESMA (European Securities and Markets Authority) si pro letošek zase mezi cíli vytyčila vytvoření frameworku pro evropskou politiku komplexní regulace kryptoaktiv a jejich derivátů. A také tento plán míří daleko za hranici pouhého oblíbeného KYC/AML kolovrátku. „Nebezpečí kybernetického rizika ve finančním systému jako celku a řádný právní rámec pro kryptoaktiva se stále více stávají předmětem zájmu ESMA spolu s ostatními orgány ESA, ESRB, ECB a Evropskou komisí,“ uvedl regulátor v lednu v rámci dokumentu o strategických prioritách pro rok 2020.

Naopak staří bitcoinoví matadoři zůstávají optimističtí. Až dosud se jim totiž poměrně úspěšně dařilo držet mírný náskok před protistranou. Jenže na tom má lví podíl i fakt, že technologie dlouhá léta zůstávala takříkajíc mimo dosah radaru a mohla se nerušeně rozvíjet. To se ale definitivně změnilo po roce 2017 a monitoringem prostředí se navíc gatekeepři světového finančního systému aktivně zabývají od roku 2014.  

„První klíčovou regulační výzvou je praní peněz (AML) a boj proti financování terorismu (CFT). Otázkou je, zda a do jaké míry nárůst kryptoměn umožnil vyhnout se některým opatřením AML/CFT, jako jsou standardy KYC. Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou anonymní (většinou nejsou – pozn. redakce), je obtížné kvantifikovat, do jaké míry jsou používány k vyhýbání se kapitálovým kontrolám, danění, nebo obecněji do jaké míry jsou zapojeny do nezákonných transakcí. Události, jako byla silná reakce Bitcoinu na uzavření Silk Road, však naznačují, že nezanedbatelná část poptávky po kryptoměnách vychází právě z nezákonné činnosti,“ uvádí k potřebě většího dohledu ve své zprávě o kryptoaktivech z roku 2018 přímo „banka všech bank“ – Bank for International Settlements.

„Druhá výzva zahrnuje ochranu spotřebitele a investora. Jedním z častých problémů spojených s kryptoměnami je digitální krádež. Vzhledem k velikosti a nepraktičnosti blockchainových technologií a vysokým nákladům na transakce většina uživatelů přistupuje ke svým kryptoměnám prostřednictvím třetích stran, jako jsou například poskytovatelé ‚krypto peněženky‘ nebo ‚kryptosměnárny‘. Je ironií, že se množství uživatelů kryptoměn obrací v otázce jejich správy a úschovy na neregulované zprostředkovatele, ačkoli Bitcoin sliboval osvobození se od bank. Řada z nich (např. Mt Gox nebo Bitfinex) se ukázaly jako podvodné nebo se samy staly oběťmi hackerských útoků. Časté problémy s podvody rovněž ohrožují počáteční nabídky mincí (ICO),“ dodává v dokumentu dále BIS.

Závody ve zbrojení

Počátkem minulého měsíce rozvířila stojaté vody zpráva, že americká burza Coinbase pracuje na prodeji svého pokročilého analytického software pro blockchainovou analýzu dvěma americkým vládním agenturám – Drug Enforcement Administration (DEA) a Internal Revenue Service (IRS). Samotná Coinbase, která je i navzdory klesající oblibě se svými 35 miliony uživatelů a 7 miliardami dolarů v kryptoměnách a fiat měnách v úschově jednou z největších kryptoměnových burz světa, software získala akvizicí blockchainové analytické společnosti Neutrino v červenci loňského roku.

Podle kontraktu, který lze dohledat na stránkách americké federální vlády, navíc s Coinbase uzavřela na čtyři roky (od letošního května do května roku 2024) dohodu o přístupu k analytickému softwaru Neutrina také americká vládní agentura US Secret Service (USSS). Firmě za to zaplatí 183 750 amerických dolarů.

Krok Coinbase ale měl zajímavou reakci i na opačné straně barikády. Alespoň na krátko oprášil zájem širší skupiny uživatelů (nebo alespoň oborových médií) o jinak prázdnotou zející decentralizované burzy, bitcoinové mixéry nebo třeba coinjoin transakce. 

Horečnatá aktivita začala být detekovatelná také na darknetu, a to přitom podle reportu Crystal Blockchain ze 14. června množství bitcoinů poslaných v prvním čtvrtletí mezi darknetovými entitami naopak pokleslo. Podle stejného reportu ale zato letos prudce stouplo množství bitcoinů poslaných do mixérů, děje se tak nicméně již od počátku roku. Zatímco v prvním čtvrtletí 2019 zamířily do bitcoinových mixérů transakce za 790 bitcoinů, letos to bylo za stejné období již 7946, tedy více než desetinásobek. Dolarová hodnota těchto transakcí vzrostla ze 3 milionů za stejné období 2019 na 67 milionů za první tři měsíce letošního roku (pro srovnání v letech 2017 a 2018 to byly v každém roce jen dva miliony). Tato data se dají číst prakticky jediným způsobem: kriminální sféra letos začala velmi rychle adoptovat dříve často přehlížené anonymizační technologie veřejného blockchainu.

MIF tip3

Důvody mohou být různé, od většího povědomí o aktivitách společností, které se analýzou veřejných blockchainů živí, až po nárůst adopce kryptoměn, a především Bitcoinu v rámci darknetových aktivit obecně (Bitcoin je například dlouhodobě bezkonkurenčně nejpopulárnějším nástrojem pro platbu výpalného u ransomware). Jisté je ale jedno, čím intenzivnější je snaha kontrolovat a rozkrývat všechny transakce, které se na veřejném (především bitcoinovém) blockchainu odehrávají, tím silnější je reakce ze strany uživatelů, a to i těch, které až dosud celá diskuze na toto téma nechávala poměrně chladná.

Známý bitcoinový evangelista Andreas Antonopoulos hlásal již dávno před bitcoinovou bublinou 2017, že Bitcoin potřebuje dostat anonymitu na první vrstvu a že stále není příliš pozdě tento bod v protokolu změnit. Přirovnával přitom současnou podobu sítě k TCP protokolu a problémům, které se objevily s příchodem internetu. Tehdy se ale v tomto konkrétním bodě s příliš velkým pochopením komunity nesetkal. Anonymita na první vrstvě totiž přináší řadu nových technických problémů a naopak odebírá i některé žádoucí vlastnosti sítě. Současný stav věcí, ale i technologie, na které se nyní soustředí vývoj, mu ale možná pomalu začínají dávat za pravdu.