Hlavní navigace

Brněnský Codasip se pustil do boje s gigantem ARM, vyvíjí procesory pro internet věcí

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Mezi zákazníky moravského podniku jsou velcí světoví hráči. Codasip naskočil na trend se jménem RISC-V a čeká na investici 10 milionů dolarů.

Na trhu s výrobci čipů v posledních letech došlo k několika významným pohybům včetně akvizic a konsolidace. Vůbec nejvýraznějším krokem bylo, když japonský SoftBank před více než rokem za 32 miliard dolarů koupil britský ARM.

Poté se k tomuto tvůrci procesorů, jehož architektura dominuje zejména v chytrých telefonech, dostaly také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Tyto země se na investicích SoftBank do technologií podílejí. To na západních trzích, zejména tedy ve Spojených státech, nevzbudilo nadšené odezvy.

S odkupem ARMu mimo jiné přišla další věc – licence za procesory začaly kvůli obří investované sumě zdražovat. Trh na tyto a další zprávy logicky začal reagovat. Na síle proto nyní získává mladá organizace nazvaná RISC-V, která do celé branže procesorů přináší silný konkurenční prvek.

Seznamte se s RISC-V

„V Evropě se o RISC-V často skoro neví. Ale to přijde, ve Státech je to už velká věc,“ popisuje Karel Masařík v kancelářích brněnské společnosti Codasip, která sídlí v moderním areálu Fakulty informačních technologií VUT v Králově Poli.

Karel Masařík, Codasip
Autor: Jan Sedlák

Karel Masařík, Codasip

Právě Codasip je jednou ze společností, které RISC-V založily. Vedle ní lze mezi členy najít další velká jména: Google, IBM, Nvidia, Qualcomm, AMD, Western Digital, Huawei, Samsung, Siemens, Seagate, MediaTek a řadu dalších. Všichni na chod organizace přispívají a z její práce společně těží.

RISC-V je instrukční sada (ISA) postavená na otevřeném standardu. Na tomto základě si firmy mohou implementovat vlastní procesory s tím, že k sestavování takových procesorů je možné přistupovat modulárně. Instrukční sada je základem, na který pak lze nabalovat funkce pro internet věcí, superpočítače (HPC) a tak dále.

Hnutí kolem RISC-V funguje podobně jako open source software a jde o další příspěvek do aktivit kolem otevřeného hardwaru. Základ je tedy zdarma a záleží na společnostech, co nad tím vším postaví a komu výrobek prodají. Případně si procesory vytváří pro vlastní účely.

Nahrazování ARMu se zapojením Brna

Konkrétně Codasip z nástupu RISC-V začal těžit a se svými procesory nazvanými Codasip-Bk už se dostal k významným zákazníkům, jako je například Microsemi, Rambus či Analogix. Jména dalších jsou ze strategických důvodů zatím neveřejná. Jde ale o výrazné světové hráče v oblasti čipů například s podílem na trhu přesahujícím 50 procent v chytrých telefonech či sociálních sítí nebo třeba e-commerce a logistiky. Jsou zároveň členy organizace RISC-V.

„Dnes má ARM asi 77 procent světového trhu s takzvanými embedded procesory. Do pěti let tady budou dva stejně silné ekosystémy – ARM a RISC-V,“ navazuje Masařík. Pohyby už začaly. ARM mimo jiné kvůli ceně začal vyklízet oblasti mířící k low-endu, po kterém RISC-V úspěšně začal rychle sahat.

Pohyby lze vidět i u velice silného hráče, který s ARMem pracuje. Qualcomm koncem loňského roku za 47 miliard dolarů koupil společnost NXP Semiconductors, která už předtím pohltila Freescale Semiconductor. NXP už pod Qualcommem postupně začala migrovat právě na RISC-V, což zajišťuje Codasipu přístup například do automobilového sektoru, kde se čipy s RISC-V začínají využívat stále více.

Codasipu se s RISC-V daří například tam, kde už ARM nemá moc co nabídnout, typicky v internetu věcí. Jeden ze zákazníků například místo čárových kódů vyrábí natištěné štítky, které v sobě obsahují anténu, baterii a procesor. Komunikují přes Low Power Wi-Fi a nalepují se na balíky určené pro přepravu. Pomocí těchto štítků pak lze identifikovat dodávky. Jedna taková nálepka vyjde na deset centů, na baterku vydrží tři měsíce a zákazníkem je třeba Amazon.

Přípravy na novou investici

„Díky RISC-V se nám konečně začalo dařit na americkém trhu, tam jsme vybudovali i přímý prodej a najali silná jména z branže. USA už nám budou dělat kolem padesáti procent z tržeb,“ počítá Masařík. Firma aktuálně řeší rozjezd obchodních aktivit v Číně. Podle odhadů by z ní v budoucnu mohlo jít kolem čtyřiceti procent tržeb.

Karel Masařík, Codasip
Autor: Jan Sedlák

Karel Masařík, Codasip

Codasip má na trhu s embedded procesory podíl pod jedno procento. Chce ale posilovat a do tří let se dostat na tržby v desítkách milionů dolarů. Cestou k růstu má být také tvorba komplexnějších RISC-V procesorů na ještě větší nahrazování ARMu.

K této expanzi budou potřeba peníze. Codasip v roce 2014 získal investici 2,8 milionu dolarů od Credo Ventures a spoluzakladatelů AVG a Avastu a další peníze generuje sám. Letos v květnu se začalo vyjednávat o druhém kole financování, které má pomoci k růstu. „Jdeme na deset milionů dolarů a mezi možnými zájemci jsou i velcí hráči z oblasti čipů a elektroniky,“ přibližuje Masařík.

Směřování k exitu

Codasip před pár lety nezačal přímo jako tvůrce procesorů, ale jako vývojář softwarového nástroje, pomocí kterého je možné navrhovat procesory ASIP určené pro běh specifických aplikací. Projekt vznikl na základě dizertační práce Karla Masaříka a firma mezi partnery a zákazníky získala velké hráče z oblasti chytrých telefonů.

Tento nástroj společnost nadále prodává. Někteří zákazníci si nechtějí kupovat hotový procesor, ale chtějí si ho navrhnout sami. Vlastní software každopádně Codasipu snižuje náklady na vývoj a umožňuje oproti konkurenci pracovat rychle. „To, co si zákazník přeje, zvládneme udělat do týdne,“ slibuje Masařík.

Codasip má výzkum a vývoj v Brně, kde pracuje pětatřicet lidí. Další lidi přes hardware i software firma neustále hledá, kde pro motivaci práce ve startupu nabízí například zaměstnanecké akcie. Má to každopádně celkem těžké. Na Moravě je po lidech z IT velká poptávka, a to i na ty přes hardware. Vedle obra Honeywell se v moravské metropoli s vývojem usazuje například čínská „bastlířská“ firma Espressif Systems, která dělá různé hardwarové moduly pro Wi-Fi, IoT a tak dále. Espressif mimochodem patří k zákazníkům Codasipu.

MIF17

Fyzickou výrobu čipů Codasip řeší přes partnery. Vedle R&D centra a centrály v Brně pak zaměstnává přes deset lidí po světě, kde se poslední dobou daří nabírat schopné „obchoďáky“ z oboru. Společnost rovněž rozjíždí spolupráci s univerzitami. Univerzita v Coloradu už Codasip vyučuje a v jednání jsou školy další – například v Bostonu, Buffalu nebo Drážďanech.

Karel Masařík se netají tím, že tento český souboj s ARMem jednou dospěje do fáze prodeje. „Exit je strategií této firmy,“ vzkazuje. Důvody lze hledat v úvodu zmiňované konsolidaci trhu s čipy a velice rychlému vývoji.

Našli jste v článku chybu?