Hlavní navigace

Broadband v roce 2006: zvýšení rychlostí a konsolidace trhu

3. 1. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Podle zprávy Evropské komise zaostává Česká republika za průměrem zemí pětadvacítky v penetraci broadbandu. Meziročně jsme se zlepšili pouze o 2,4 procenta na 8,4 procenta. Hůře už je na tom pouze sedm členských zemí Evropské unie. Jak vypadal minulý rok v oblasti vysokorychlostního připojení k Internetu z pohledu českého uživatele?

Ještě tristnější pohled je na výsledky průzkumu Evropského statistického úřadu (Eurostat), který se zabýval počítačovou gramotností a využíváním Internetu. Česká republika se umístila téměř na úplném chvostu žebříčku, a to zejména co se pravidelného používání Internetu týče. 74 procent obyvatel nepoužívá pravidelně Internet. A dokonce 50 procent české populace nikdy nepoužilo počítač.

Nicméně i přes tato vskutku nelichotivá čísla byl rok 2006 pro vysokorychlostní připojení v ČR, ve srovnání s lety předchozími, mimořádně příznivý. A to jak z pohledu nárůstu počtu uživatelů, tak i zlepšení poměru cena/výkon u většiny nabízených služeb.

Primárním impulsem, který ovlivnil zejména trh s ADSL připojením, byla nová velkoobchodní nabídka Českého Telecomu (dnes Telefónica O2 Czech Republic, O2). Referenční nabídka ADSL byla zveřejněna už 23. prosince 2005, ale její platnost byla nastavena až na 1. únor minulého roku. Všichni telekomunikační operátoři, kteří přeprodávají ADSL na platformě O2, přizpůsobili tarify pro koncové zákazníky tak, aby odrážely podmínky obsažené v nové velkoobchodní nabídce.

Z nabídek tedy zmizely dvě nejpomalejší služby s rychlostmi 128/64 kbit/s a 256/64 kbit/s, přičemž prvně zmiňovanou nebylo možné ani při nejlepší vůli považovat za broadband. Na spodní hranici se nově objevila rychlost 512/128 kbit/s. Ostatní rychlosti se navyšovaly analogicky. Rychlost 1024/256 kbit/s byla z nabídky úplně vypuštěna a posunula se hranice nejvyšší nabízené rychlosti, a to na 4096/512 kbit/s. Rychlosti se tedy zvýšily a je třeba říci, že toto zvýšení bylo celkem razantní. Přitom měsíční poplatky zůstaly ve stejné výši. Menší vadou na kráse je ovšem fakt, že růstu rychlostí neodpovídalo u jednotlivých tarifů navýšení měsíčních datových limitů. Ty zůstaly, zejména u pomalejších variant, i nadále velmi nízké. To jejich uživatelům znesnadňuje využívání všech služeb, které současný Internet přináší a které jsou náročnější na datové přenosy. V prosinci sice došlo na základě nové velkoobchodní nabídky ADSL služeb na platformě O2 k navýšení datových limitů, avšak ani tento krok nelze považovat za dostatečný. Obdobné navýšení rychlostí proběhlo i u tarifů s agregací 1:20.

Únorová změna ve velkoobchodní nabídce O2 prokázala, že trh s broadbandem v ČR funguje na principu spojených nádob. Na novou nabídku totiž zareagovali jak alternativní operátoři, nabízející připojení k Internetu na vlastních platformách, tak i společnosti, které připojení k Internetu dodávají prostřednictvím rozvodů kabelové televize.

Jestliže dosud si telekomunikační a kabeloví operátoři konkurovali pouze v oblasti přístupu k Internetu, minulý rok se situace změnila. UPC a Karneval obohatily svou nabídku o telefonní služby a O2 zase přišla s televizním vysíláním šířeným prostřednictvím vysokorychlostních sítí na protokolu IP neboli IPTV. Jak pro O2, tak pro oba kabelové operátory byly tyto kroky logické a zapadly do předem naplánované mozaiky, která má být v případě O2 jedním z nástrojů k vyrovnání negativních důsledků poklesu počtu pevných telefonních linek. Hlasové služby u kabelovek mají být další přidanou službou ke kabelové televizi, ale představují také možnost, jak využít vysokých přenosových kapacit, které kabelové sítě na rozdíl od telefonních rozvodů skýtají.

Cestou integrace přístupu k vysokorychlos­tnímu Internetu, sledování televize a telefonování do jediné přípojky, tzv. triple play, se vydávává stále více operátorů. V současné době IPTV provozují v komerčním provozu čtyři firmy. Letos plánuje spuštění „televize po Internetu“ společnost Volný, která v současné době službu testuje v pilotním provozu ve dvou pražských lokalitách. Na přelomu první a druhé čtvrtiny roku 2007 chtějí IPTV spustit i České Radiokomunikace.

Konsolidace trhu

Rok 2006 byl pro telekomunikační společnosti na českém trhu ve znamení fúzí. GTS Novera pohltila českou a slovenskou pobočku Nextra, Telenor Networks a Contactel. Na trhu tak vznikl významný hráč, který se zaměřuje primárně na firemní klientelu. Díky akvizici Telenoru se GTS Noveře otevřela cesta k připojení koncových uživatelů na bázi zpřístupnění místní smyčky (LLU). Nicméně současná nabídka pro koncové zákazníky už není natolik cenově zajímavá, jako tomu bývalo ve srovnání s obdobnými produkty Českého Telecomu, například ještě před rokem u dnes již zaniklé Nextry.

Letos hodlá GTS Novera nabídnout konvergované služby a současně také pracuje na rozvoji infrastruktury tak, aby mohla zvýšit pokrytí službami na bázi LLU.

Dalším významným alternativním operátorem, který posílil své postavení prostřednictvím akvizice jiné telekomunikační společnosti, jsou České Radiokomunikace (ČRa). V červnu odkoupily Tele2 – agresivního operátora, proslulého neodbytnými obchodními zástupci, který se orientoval především na služby spojené s volbou operátora. V posledních letech se mu po ekonomické stránce ale nedařilo. Touto akvizicí ČRa získaly téměř půl milionu nových zákazníků – potenciálních nových uživatelů služeb internetového připojení na bázi LLU. Na rozdíl od GTS Novery chtějí být ČRa plnohodnotným operátorem pro domácnosti. Loni investovaly přibližně 200 milionů korun do rozvoje své vlastní sítě a zvýšily, tak pokrytí službami na bázi LLU na více než 40 procent telefonních linek v ČR.

Další operátor, kterého je nutné v souvislosti s LLU zmínit, je Volný. Ten využívá pro vysokorychlostní připojení technologii ADSL 2+, umožňující dosahovat vyšších rychlostí než technologie ADSL. Do konce minulého roku sliboval pokrýt taktéž 40 procent telefonních linek a letos by mělo následovat ještě masivnější rozšiřování dostupnosti. Od 13. září mají zákazníci z řad domácností možnost vybírat z nové nabídky, ve které převažují služby na platformě Volný, a to s různou mírou zpřístupnění místní smyčky.

Součástí nového portfolia služeb je i tarif Volný Internet zdarma, prezentovaný jako Internet k pevné telefonní lince zdarma. S obdobným produktem přišly již na konci srpna ČRa. Tarif Premium Telefon poskytuje klasické hlasové služby s paušálním zpoplatnění hovorů do pevné sítě, zahrnuté do měsíčního paušálu, a k tomu navíc datově neomezené připojení k Internetu o rychlosti 64/64 kbit/s. Volný zvolil trochu jiný model. Zákazník standardně zaplatí měsíční paušál a poté má na výběr, zda zvolí minutové zpoplatnění dle ceníku, nebo dá přednost neomezeným hovorům do pevných sítí za další měsíční paušál. K hlasovým službám ještě získá zmiňované připojení k Internetu, rychlostí 256/64 kbit/s s měsíčním datovým limitem 1 GB.

Oba popisované tarify kombinující hlasové a datové služby jsou poskytovány na platformách alternativních operátorů, s využitím tzv. plného zpřístupnění místní smyčky. Mezi kabelovými operátory se také schyluje k fúzi, a to konkrétně mezi jedničkou a dvojkou na trhu. Spojení UPC a Karnevalu posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vznikne tak sice dominantní subjekt na trhu poskytovatelů kabelové televize, avšak jak jsem naznačil, rozdíly mezi klasickými telekomunikačními operátory a jejich kabelovými kolegy se díky víceméně totožným portfoliím služeb stírají, a tak více než ovládnutí jednoho trhu sleduje toto spojení spíše vytvoření pozice, umožňující efektivnější konkurenční boj se společnostmi, které nabízí své telekomunikační služby prostřednictvím telefonních rozvodů.

WiFi připojení

Podle různých údajů je téměř třetina všech připojení Internetu v ČR realizována prostřednictvím bezdrátové technologie. Přesné statistiky o aktuálních počtech sice neexistují, avšak v porovnání s ostatními zeměmi staví odhady o celkovém počtu WiFi přípojek ČR do pozice evropské bezdrátové velmoci. Samozřejmě ne všechny přípojky splňují kritéria, opravňující je označit za vysokorychlostní připojení k Internetu. Pro to ostatně existuje několik různých definic, lišících se zejména v hodnotách minimální rychlosti, kterou již lze považovat za broadband. Pro ministerstvo informatiky to je nejméně 256 kbit/s, pro Český statistický úřad 144 kbit/s, pro Český telekomunikační úřad 128 kbit/s. Pro účely mezinárodních srovnání jsou různými organizacemi používány různé definice, což znesnadňuje porovnání výsledků jednotlivých průzkumů.

BRAND24

To, že v současné době WiFi připojení ukrajuje z celkového koláče vysokorychlostního připojení tak velký díl, je způsobeno zejména dlouhodobým váhavým přístupem největšího hráče na trhu s broadbandem. Ten se ale podle mého názoru v minulém roce změnil. Další alternativou, která může odlákat potenciální nebo stávající uživatele rezidentního WiFi připojení, jsou sítě alternativních operátorů zejména v oblasti ADSL připojení prostřednictvím LLU, jejichž dostupnost se neustále zvyšuje. Bezdrátové připojení má samozřejmě budoucnost díky technologiím, jako je například WiMAX, otázkou ale je, nakolik se mu v ČR podaří udržet krok s razantním nárůstem počtu uživatelů ADSL připojení.

Přestože se v loňském roce podařilo udělit trhu s broadbandem v ČR nový impuls, který částečně rozpohyboval stojaté vody, panující v této oblasti, ve srovnání se zeměmi na západ od našich hranic jsou zde ještě značné rezervy. Došlo k navýšení přenosových rychlostí při zachování víceméně stejné výše měsíčních poplatků, nicméně u nejnižších rychlostí zůstaly velmi nízké datové kredity. Pokud se podíváte na nabídku například francouzských telekomunikačních společností, můžete si udělat představu o tom, jak dlouhá cesta ještě český broadband čeká. Jako jednoznačně pozitivní lze hodnotit úsilí alternativních operátorů o rozšiřování jejich vlastních sítí, avšak tempo, jakým stoupá pokrytí, není natolik rychlé, aby dokázalo tlačit na razantnější přehodnocení cenové politiky největšího hráče na trhu s broadbandem.

Jak hodnotíte posun nabídky připojení v roce 2006?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).