Hlavní navigace

Cedric Maloux (StartupYard): Za deset let jsme startupům přinesli přes miliardu korun. Úspěch je, že přežil každý druhý

10. 6. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Cedric Maloux
Šéf akcelerátoru StartupYard Cedric Maloux mluví o tom, jaké výhody přinesl přechod na online akcelerační program.

Pražský akcelerátor StartupYard letos v září oslaví deset let existence. Za tu dobu jeho programem prošla řada úspěšných firem jako Dáme jídlo, Neuron Soundware, Rossum nebo 24 Vision. Akcelerátor musel během pandemie svůj tradiční model tříměsíční akcelerace v pražských kancelářích kompletně adaptovat na karanténní podmínky.

Šéf StartupYardu Cedric Maloux v rozhovoru s Lupou popisuje, jak se online program Remote lab osvědčil. Řeč přijde také na to, že akcelerátor přijímá jen 3 % přihlášených startupů, přičemž jen 52 % z nich nakonec přežije. I to je ale podle Malouxe dobré číslo.

Jak se vám, StartupYardu, dařilo v uplynulém pandemickém roce?

Řekl bych, že situace je spíše dobrá, snažím se být optimistický. Před rokem jsme spustili náš akcelerační program Remote lab a máme několik startupů, se kterými pracujeme. Situace nás jako akcelerátor vlastně zase tolik neovlivnila, přizpůsobili jsme se. Jediný rozdíl je v tom, že se nescházíme fyzicky, jinak ale pracujeme úplně stejně, jako jsme pracovali předtím. Co se týče toho, jak se daří startupům, se kterými spolupracujeme, záleží to na konkrétním sektoru a zaměření firmy. Dobře se daří startupům, které řeší automatizaci a nahrazování lidí technologiemi, nebo kryptostartupům.

Budete v online programu pokračovat i po skončení pandemie covidu-19? Situace se momentálně přece jen zlepšuje.

Už před covidem se v akcelerátorech začal šířit trend přesouvání se z offlinu do online nebo hybridních programů, a o remote programu jsme sami přemýšleli. Má to své výhody i nevýhody a prozatím jsme se ještě nerozhodli, jestli se vrátíme k fyzickému nebo hybridnímu provozu. Osobně ale necítím nutkání vracet se ke způsobu, jakým jsme dříve pracovali. 

Dám vám velmi jednoduchý příklad. V minulosti musel každý startup, který s námi chtěl spolupracovat, přijet na tři měsíce do naší pražské kanceláře. Zaměřujeme se na startupy z celého regionu střední a východní Evropy, takže se stávalo, že startup byl sice velmi horlivý, ale ne tak horlivý, aby do Prahy na ty tři měsíce opravdu přijel. Což nechápu, Praha je skvělé město. Online program nás tohoto handicapu zbavuje. Vím, že alespoň jeden startup, který máme v tomto vzdáleném programu, by do toho jinak nešel. Takže o tom stále přemýšlíme, ale řekl bych, že je velká šance, že budeme takto pokračovat.

Další výhodou je, že online program může probíhat neustále. V minulosti jsme měli během roku vždy velmi krátké časové období, ve kterém se startupy mohly do naší akcelerace přihlásit. Firmy měly dva měsíce na podání žádosti, a pokud termín nestihly, tak jsme o ně přišli. Nyní firmy vybíráme průběžně tak, jak přicházejí, takže některé startupy se přihlásily v červnu, ale zároveň mě teď čeká posouzení tří startupů, které se přihlásily v dubnu. Opravdu to má velké výhody a vše teď funguje velmi dobře.

Takže díky přechodu na online můžete být flexibilnější?

Přesně, přešli jsme od rigidního modelu k fluidnímu. Děláme věci tak nějak za pochodu. Samozřejmě jsme stále akcelerátor, stále se snažíme tlačit naše startupy dopředu, ale v tuto chvíli je to méně fyzické.

Kolika startupům se právě teď věnujete?

V Remote lab jich máme momentálně šest, s jedním jsme začali v druhé polovině května. Do konce června jich chceme mít devět a celkem plánujeme mít patnáct firem. Zatím můžu veřejně zmínit jen ukrajinskou společnost Datrics. Přijali jsme je na palubu v září 2020. Po našem programu byli na začátku roku přijati do programu Y Combinator a od doby, co s nimi spolupracujeme, vydělali několik stovek tisíc dolarů, takže můžu říct, že tomuto startupu se daří velmi dobře. Ostatní jsou na tom také dobře, ale zatím o nich nechci mluvit.

Datrics se věnuje strojovému učení, blockchainu a oblasti kryptoměn. Zaměřujete se převážně na tento nebo jemu podobné sektory?

Jako akcelerátor se snažíme specializovat na začínající high-tech společnosti, nikoliv průmysl, proto si říkáme deep tech akcelerátor. Deep tech v zásadě znamená pokročilou technologii, která je obvykle podložena vědou nebo matematikou, trochu komplikovaná, obtížně replikovatelná a vyžaduje určité specifické znalosti. Držíme se hledání chytrých a ambiciózních lidí, kteří pracují na komplikovaných hi-tech věcech, a naším úkolem je pomoci jim najít jejich rané zákazníky a rané investory. Stále říkáme ne startupům, které nemají velkou zásobu technologických znalostí.

Je těžké najít tyto druhy startupů v regionu CEE?

Upřímně, je jich méně, ale pořád je to hodně. Startupy můžeme rozlišit na dva typy. Hi-tech, na které člověk potřebuje Ph.D. A druhý typ jsou ty jednoduché. Jednoduchých existuje více, takže náš cílový trh je menší, nicméně CEE region je v těchto oblastech, jako je například krypto nebo strojové učení, opravdu silný. Rozhodně netrpíme nedostatkem přihlášek. Ale nejde nám o to nabírat co nejvíce startupů, bereme pouze 3 % ze všech přihlášených, jsme velmi vybíraví.

Kolik investic jste zatím pomohli vašim firmám získat?

Naše startupy do dnešního dne získaly 50 milionů eur, což je zhruba 1,2 miliardy českých korun. Letos slavíme desáté výročí, oslavíme ho v září, takže během deseti let jsme vydělali přes miliardu korun, to je pěkné číslo. A taky je zajímavé, že v dubnu naše startupy vydělaly pětkrát více než za celý rok 2020.

Jak je to možné?

Čím pokročilejší společnosti máme a čím jsou úspěšnější, tím více peněz vydělávají. Takže je to svým způsobem přirozené. Naše společnosti jsou vyspělé a pokročilé, jedna z nich v současné době například získala 15 milionů dolarů.

Kdo jsou vaši investoři?

Zaprvé máme institucionální investory, to dvě velká jména, Credo Ventures a Rockaway. A pak máme pár andělských investorů, například Michala Illicha, CEO a zakladatele společnosti Zuri, ten je pravděpodobně jedním z nejaktivnějších tuzemských andělských investorů. Dále máme Philipa Staehelina, který je zakladatelem a generálním ředitelem DOT Glasses, Peter Ocásek, který je generálním ředitelem a zakladatelem Angelcam.

Na webu zmiňujete, že 52 % investovaných společností je stále aktivních, není tato míra úspěšnosti docela nízká?

Ve srovnání s čím? Protože sama o sobě není. Je to vlastně docela vysoké číslo, vyšší než u průměrného andělského investora. Nabíráme lidi, společnosti, některé z nich se ani za společnosti nedají označit, ale každopádně nabíráme startupy, které z 99 % nemají žádný výnos, takže nemáme ponětí, jestli existuje někdo, kdo si chce jejich produkt koupit. Musíme vycházet z předpokladu, že se pro něj najde příslušný trh, protože jestli se najde, nebo ne, zatím nevíme. Ty firmy za sebou nemají žádná data, žádnou stopu, jsou zrovna ve výstavbě. Když se na to podíváte z tohoto pohledu a zamyslíte se nad tím, že více než polovina z těch, které najdeme a vybereme, jsou roky poté stále aktivní, je to velmi vysoké číslo.

To zní jako docela riskantní byznys.

Je to velmi riskantní byznys. Vždycky říkám svým přátelům z řad venture capital investorů: Máte snadnou práci, protože investujete do startupů, které jsou již dva, tři, čtyři, pět let aktivní, máte tudíž k dispozici čísla, data, máte stopu, můžete předpovídat, můžete se podívat do minulosti. My nemáme absolutně nic kromě dobré vůle, naděje a ambicí lidí, kteří právě něco vyvíjejí a doufají, že pro to, na čem právě pracují, existuje trh. Takže ano, je to extrémně riskantní byznys, na druhou stranu ale samozřejmě slibuje i velkou odměnu.

Jaký je nejčastější důvod neúspěchu ve vašich společnostech?

Každý zakladatel vám řekne něco jiného. Obvyklá odpověď je „nesehnali jsme investory“. To slyšíte pořád, ale není to ten pravý důvod. Otázkou je, proč ty investory nesehnali. Důvodem neúspěchu, jak to vidím já, je jednoduše to, že dané společnosti nenašly trh pro svůj produkt, nebyly schopné se dostat na takovou úroveň, na jakou si myslely, že se dostanou. Proto se firma pozastavila a pozastavily se i investice. Investoři neměli zájem, protože neviděli dobré výsledky, to je hlavní důvod.

A pokud trh existuje, proč ty firmy nedokázaly prodávat? Možná nenajaly ty správné lidi do sales oddělení, na druhou stranu možná neměly finanční prostředky na zaplacení top obchodníků. Ve výsledku je to vždy chyba zakladatelů, ti ale nikdy nevezmou vinu na sebe a budou hledat jiný důvod. My ale neházíme vinu na lidi, kteří selhali. Selhání je normální. Já sám jsem v minulosti kariérně selhal a z toho selhání jsem se naučil víc než z úspěšného byznysu. Takže neúspěch je svým způsobem i užitečný. Není nic špatného na tom něco zkoušet a selhávat. Děje se to více, než si myslíme.

Snažím se představit si, jaký je stav mysli zakladatele startupu, který právě selhal. To musí být opravdu hrozný pocit, že?

Je to těžké. Vložil jste veškerý svůj čas, mozkovou kapacitu, úplně všechno do vašeho dítěte – startupu. Musíte počítat s tím, že pravděpodobně selžete a musíte být typem člověka, který neúspěch zvládne unést. Ale je to velmi těžké. Vždy kladu velký důraz na duševní zdraví našich zakladatelů, kteří se potýkají s neúspěchem. Sám jsem v této situaci byl, může být obtížné to břímě selhání nést a je to hodně o vnitřním nastavení. Ale i pokud se na to pokusíte podívat bez emocí s cílem pouze zjistit, co jste udělali špatně, co už nedělat znovu a co jste se naučili, většinou půjdete a selžete znovu. Naštěstí to společnost jako celek chápe o něco lépe, než tomu bylo v minulosti.

Takže je v pořádku selhat, ale je důležité znovu vstát.

Přesně. Je to jako když jste v jakémkoli vztahu. Pokud máte romantický vztah, který nedopadne dobře, musíte se vrátit na nohy. Může to trvat jeden den nebo šest měsíců, ale nemůžete prostě odejít nebo se litovat a utápět se v zoufalství a v depresích, to není zdravé. V případě StartupYardu jsme možná párkrát udělali chybu v tom, že jsme přijali zakladatele, o kterém jsme si mysleli, že je silnější, než ve skutečnosti byl. Jenže bez dat je pro nás těžké něco takového posoudit. Když se nad tím zamyslím, často jsme se dopustili špatného úsudku o lidech, ale tak je to v pořádku. Ve výsledku je totiž na lidech, aby byla společnost opravdu úspěšná.

UX DAy - tip 2

Pojďme naše povídání zakončit něčím pozitivnějším. Jaké máte plány do budoucnosti? Kromě narozeninové oslavy samozřejmě.

Narozeninovou party už plánujeme! A jinak budeme pokračovat v našem remote programu, stále se setkáváme s několika velmi zajímavými startupy. Ještě jsme nedosáhli svého cíle – patnácti startapů. Plán taky spočívá v každodenní práci s našimi společnostmi, takže obvyklé věci. Zkrátka budeme pokračovat v tom, co děláme nejlépe – pomáhání startupům. A doufáme, že budeme schopni zorganizovat nějaké eventy už i ve skutečném světě, nikoliv online.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).