Hlavní navigace

Čekají nás nové domény...

20. 7. 2000
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V nedávné době byly na závěrečném jednání v japonské Yokohamě schváleny organizací ICANN nové domény, jako kupříkladu .shop, .travel či .news. Jedná se o první rozšíření sekce tzv. top-level domén od osmdesátých let. Kdy budou domény uvedeny do provozu a co bude jejich vznik znamenat pro celosvětový Internet? Píše Michal Zálešák.

V nedávné době byly na závěrečném jednání v japonské Yokohamě schváleny organizací ICANN nové domény, jako kupříkladu .shop, .travel či .news. Jedná se o první rozšíření sekce tzv. top-level domén od osmdesátých let. Kdy budou domény uvedeny do provozu a co bude jejich vznik znamenat pro celosvětový Internet? Píše Michal Zálešák.

Při brouzdání Internetem se běžně setkáváme s tzv. top-level doménami (TLD), nebo-li doménami prvního řádu. Na mezinárodním poli jsou to nejčastěji tzv. generické TLD, čili ty, které se nepojí s žádným státem, ale mají symbolizovat určitý účel, například .com (komerční), .mil (vojenské), .edu (pro vzdělávací instituce) atd. V lokálním měřítku se zase setkáváme s běžnými TLD, například .cz, .pl, .de (v kontrastu s britskými .co.uk pro komerční účely…).

Pokud chce určitá společnost předejít právním tahanicím ve všech oblastech svého působiště, nezbývá jí nic jiného, než registrovat doménu po doméně, jít od jednoho správce národní domény ke druhému. Zákon o kybersquattingu se totiž vztahuje pouze na generické TLD, čili ty nejpoužívanější. Tahanice o domény v rámci místních jurisdikcí bohužel nepokrývá, tyto spory jsou pokaždé řešeny podle právních norem daného státu. Ač globální médium, stále tedy Internet podléhá lokálním úmluvám, dohodám a byrokratické mašinérii.

Jak celý problém vkusně vyřešit? Takovou otázkou se již zabývalo nespočetně odborníků a zákonodárců. Pro opravdový boom Internetu bylo zapotřebí volnosti, které se mu zpočátku dostalo, ale po určité době se absence práva projevila právě situací, která trvá dodnes. Internet je totiž takový, jací jsou jeho uživatelé. To jsem poněkud odbočil. Americká organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) převzala od amerického Ministerstva obchodu pravomoci, týkající se správy domén v roce 1998. Až na několik málo výjimek však zůstával registr TLD stejný. Vlastně až do současnosti. Na japonském setkání ICANN bylo rozhodnuto o zcela nových „hráčích“ – pro ilustraci uveďme následující: především .shop, .tel a .news.

Každý den přibývají ve stávajících TLD doménách nové a nové položky (některé z nich legální, jiné méně). Prvních pokusů s revolučními koncovkami bychom se měli dočkat již na konci tohoto roku. O jaké společnosti či jednotlivce půjde, zatím nikdo netuší. Ví se ale jedna věc. Podobně liberálního postoje oprávněné autority , jako v minulosti, se u nových registrací rozhodně nedočkáme.

Samotným správcem nových TLD nebude ICANN. Již nyní se tedy začíná rozjíždět konkursní řízení. Uchazeči tak budou muset předložit opravdu kvalitní koncepci, a to především po právní stránce. K spekulativním sporům by tedy mělo docházet o poznání méně. Americký zákonodárný sbor již schválil několik nařízení, o které se lze opřít. Ještě však musí být vyřešeno poměrně mnoho nesrovnalostí. Bude mít na nové domény právo společnost, která je majitelem ochranné známky na své služby, své jméno, nebo bude zvýhodněn ten, kdo je stávajícím a právoplatným vlastníkem domény v rámci .com, .net., .org, .edu. (Při případném soudním sporu se posuzuje několik kritérií, například doba, kdy byla registrována obchodní známka jednou společností a kdy si žalovaná strana zaregistrovala domény. Americký právní řád také zná termín tzv. „fair use“, neboli čestného užívání.)

BRAND24

S růstem Internetu tedy bude stále častěji docházet k novým změnám, které internetová veřejnost buď přijme, či nepřijme. Jak si na nové trendy budou zvykat samotní uživatelé? Již padlo pár argumentů – pro i proti. Na mezinárodním poli tedy dojde k utužení pravidel a k prosazování „pravdy a lásky nad lží a nenávistí“. Lokální, například i český Internet, si ale na podobné kodexy bude muset ještě dlouho počkat. Doufejme ale, že výjimka elektronického podpisu, kdy jsme takřka předstihli Spojené státy, nebude zdaleka jediná.

Michal Zálešák

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).