Když se více než před rokem rozhodla česká pobočka Vodafonu filtrovat „závadné“ internetové stránky vyvolalo to mezi odbornou veřejností, ale i laickými uživateli vášnivé diskuse. Vodafone tehdy obhajoval svůj postup tím, že dětskou pornografii nebo propagaci rasismu považuje za natolik společensky nebezpečný obsah, že přístup k němu raději preventivně zablokoval všem svým zákazníkům.
O necelých pět měsíců později ve Vodafonu přístup k filtrování obsahu přehodnotili a nadále filtrují pouze stránky, které obsahují dětskou pornografii. Vodafone nelegální obsah nevybírá a nehodnotí sám, ale přejímá hodnocení od britské organizace Internet Watch Foundation (IWF). Ta je privátním subjektem, založeným a financovaným subjekty z privátního sektoru (poskytovateli služeb), a nikoli státním orgánem. Její fungování je v zásadě založeno na lidském hodnocení obsahu. Upozornila na sebe například koncem minulého roku, když se jí podařilo kvůli jednomu obrázku zablokovat celou Wikipedii. T-Mobile ještě před Vánoci prohlásil, že od května přistoupí ke stejnému způsobu filtrování jako Vodafone. Zdali tak opravdu učinil, ale není jasné.
Celá kauza blokování obsahu by možná postupně „vyšuměla" do ztracena, kdyby se ke stejnému postupu minulý týden neuchýlila i Telefónica O2, která drží většinu trhu s ADSL připojením v České republice. Telefónica se rozhodla stejně jako Vodafone přebírat blacklisty od IWF, navíc prý spolupracuje s Policií ČR a Saferinternetem na lokálním blacklistu.
Hláška o blokování stránky v podání Telefóniky
Není pochyb o tom, že proti dětskému pornu by se mělo bojovat. Faktem je, že k sexuálnímu zneužívání dětí dochází a současně není tajemstvím, že pro distribuci dětského porna je anonymní prostředí Internetu ideálním distribučním kanálem. Problém je v tom, jak ve své glose říká Martin Malý, že dětské porno na webu nenajdete tak, jako na něm hledáte prodejnu jízdních kol nebo filmy ke stažení. Dokonce ani ne tak snadno jako warez. Jeden z diskutujících na Lupě, který sám sebe nazval „Anonymní pedofil“, zpochybnil, že by blokování obsahu, které používá Vodafone a nově i Telefónica bylo efektivním bojem proti dětské pornografii a své tvrzení podpořil konkrétními informacemi o způsobu distribuce dětského porna na Internetu.
Jisté je, že klasické webové stránky, jako distribuční kanál pro šíření dětského porna víceméně neslouží. Dětské porno se ke svým konzumentům dostává například prostřednictvím sítě TOR – The Onion Router, která při nedávných událostech kolem voleb v Íránu, sehrála svou roli při šíření informací do zbytku světa. Dětské porno je špatné, ale blokace webových stránek, tak jak se jí rozhodli aplikovat čeští operátoři, v boji proti němu s největší pravděpodobností příliš nepomáhá.
Jiří Peterka: Stalo se: Už i Telefónica přistoupila k blokování
Martin Malý: Opravdu bojujeme proti dětské pornografii?
Jiří Macich: Česká pirátská strana chce nevyžádané filtrování stránek postavit mimo zákon
Autorská práva a jejich porušování jsou témata, která vyvolávají již řadu let vášnivé diskuse. Česká právní úprava umožňuje uživatelům vytvořit si pro vlastní potřebu kopii například hudební nahrávky, aniž by uživatel musel vlastnit její originál. Pokud tedy uživatel stáhne z Internetu hudbu z jakéhokoliv zdroje, nedopouští se porušení zákona. Naopak pokud hudební nahrávku sdílí nebo ji zpřístupní na Internetu ke stažení dalším uživatelům, problémy se zákonem již mít může. Faktem je, že ti, kteří zákon neporušují, získávají obsah díky těm, kteří zákon porušili.
Nemá příliš smysl pouštět se do diskusí, zdali je takové jednání morální či nikoliv. Podstata problému je pravděpodobně někde jinde. Jak v rozhovoru pro Lupu přiznává Roman Strejček předseda Ochranného svazu autorského, výrobci a nositelé práv podcenili nástup Internetu. Ve skutečnosti tak i ti, kteří by byli ochotni za staženou hudbu platit, nemají leckdy jinou možnost, než stáhnout hudbu z takového zdroje, který je na Internetu dostupný. Přístup vydavatelů a distributorů, kteří Internet dlouhou dobu ignorovali a v současné době nabízí hudbu například s DRM ochranou nebo pouze v některých formátech, k nalezení řešení, přijatelného pro obě strany příliš nepřispívá.
Martin Vyleťal: Roman Strejček: Výrobci a nositelé práv podcenili nástup Internetu
Mediální magnát Rupert Murdoch na začátku srpna prohlásil, že kvůli nízkým inzertním příjmům z online obsahu hodlá jeho společnost News Corp. v průběhu roku převést, některé své zpravodajské servery na placený model. Ve skutečnosti to nebyla ani tak překvapivá informace, protože se o Murdochových plánech zpoplatnit online obsah šuškalo už delší dobu. Murdoch chtěl internetové mutace tištěných médií zpoplatnit už dříve, k urychlení jeho rozhodnutí, ale bezpochyby přispěla současná ekonomická krize, která na média ve Spojených státech dopadla obzvláště tvrdě. Jestliže v době kdy ekonomika rostla, mohl zpravodajské servery na Internetu dotovat reklamními příjmy z ostatních mediatypů, po příchodu krize utáhli zadavatelé penězovody do všech typů médií.
Situaci navíc umocňuje skutečnost, že uživatelé, kteří například od tisku přecházejí na Internet, vyžadují stejně kvalitní obsah. Ačkoliv internetová inzerce roste, neroste natolik, aby ospravedlnila zvýšené výdaje na obsah, který by kvalitou mohl respektovat to, co znají čtenáři z tištěných médií. Murdochův krok se ve světle těchto argumentů zdá být logický. Otázkou ale je, s jakým přijetím se setká u samotných čtenářů a jak na něj zareagují konkurenční mediální domy.
Vojtěch Bednář: Placený obsah: Murdochova opožděná evoluce
Přechod na internetové aplikace a zejména jejich financování kontextovou reklamou vyvolávají řadu emocí. Naše data již nebudou “v bezpečí“ našeho počítače a budou se volně potulovat po Internetu. Motivace Google a ostatních provozovatelů mohou být sebečistší, jsou zde ale přece tajné služby různých států, které jsou mocnější než i ta největší internetová firma. Ačkoli někteří komentátoři bijí na poplach, podle jiných nejsou obavy o osud soukromých dat na místě. „Větší transparentnost společnosti, ke které tyto technologie povedou, bude mít pozitivní dopady na společnost jako celek, a tím i na svět, ve kterém my všichni žijeme,“ předpovídá Jiří Donát.
Jiří Donát: Máme se bát Velkého bratra?
Zákazníci Telefóniky O2 zaznamenali v pondělí večer problémy s připojením k Internetu. Jednalo se hlavně o přístup na zahraniční stránky. Podle vyjádření společnosti byl na vině nekorektní směrovací BGP update od asijského providera. (mimochodem něco podobného se letos podařilo i jednomu českému ISP) Ten postihoval určitý typ hardware společnosti Cisco a v případě Telefóniky prý způsobil poruchy v routingu. Komplikace se nevyhnuly ani zákazníkům konkurenčního UPC. V jeho případě se jednalo o problém, který vznikl při plánovanému restartu serverů.
Jiří Macich: Zákazníci Telefóniky O2 měli včera problémy s připojením
Jiří Macich: Problémy s připojením pociťují také klienti UPC
Jiří Macich: Telefónica O2: problémy s připojením mají kořeny v Asii
Tento týden jsme na Lupě spustili nový seriál, ve kterém vám budeme pravidelně přinášet důležité informace ze světa internetových vyhledávačů. V prvním díle jsme se věnovali například podpoře rozšíření v Google Chrome 3, podívali jsme se na novinky, které přinese Mozilla Firefox ve verzi 3.6 a zhodnotili rozhodnutí Microsoftu neukončit zatím podporu Internet Exploreru 6.
Jiří Macich: Firefox 3.6 ještě letos, Opera 10 na dohled
Provozujete vlastní webové stránky a chtěli byste je nějakým způsobem „oživit“? V tom případě pro vás máme tip. Zkuste si na svou stránku vložit widgety neboli nástroje, díky nimž budete moci nabídnout svým návštěvníkům například nějakou užitečnou funkci, zprávu, nebo alespoň drobný žert. Poradíme jak na to a kde takové widgety vůbec sehnat.
Martin Malý: Widgety: Osvěžení pro vaše webové stránky
Youtube letos míří k zisku. Pokud se potvrdí předpovědi analytiků, mohl by se populární videoserver poprvé od roku 2006, kdy jej za 1,65 miliardy dolarů koupila společnost Google, dostat do zisku. Odhady hovoří až o 200 milionech dolarů. Samotný Google si dosavadní výsledky služby Youtube pochvaluje. Lepších hospodářských výsledků chce provozovatel dosáhnout spouštěním nových služeb, inovacemi a zejména nasazením nových reklamních formátů. Co naopak některé uživatele asi příliš nepotěšilo, je razantnější postup v případě obsahu, který uživatelé zveřejňují bez toho, aniž by k němu vlastnili práva.
Michal Černý: YouTube se brzy dostane do černých čísel
