Hlavní navigace

Česká Záchranka míří do světa. Pomoc si už přivoláte i hlasovým asistentem, říká její zakladatel

6. 10. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Záchranka
Do března chce platforma dotáhnout technické záležitosti, pak ji bude prý možné nasadit kdekoliv během několika měsíců, plánuje Filip Maleňák.

Záchranka už není aplikace, ale technologická platforma, která umožňuje v cloudu propojit záchranné systémy z různých zemí tak, aby lidem stačila jedna lokální aplikace pro přivolání pomoci v kterékoliv ze zapojených zemí, říká zakladatel Záchranky Filip Maleňák.

Původně studentský projekt vzbudil pozornost, když v roce 2016 uspěl v soutěži Nápad roku, kterou pořádá Nadace Vodafone. Nyní Vodafone slíbil, že podpoří zavedení platformy do všech zemí, ve kterých firma působí. Záchranka by se tak mohla z Česka rozšířit do dalších zemí nejen v EU.

Platforma už dnes působí kromě ČR také v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku, kde ji využívá Horská služba. V každé zemi se ale nástroj podařilo nasadit úplně jiným způsobem a Záchranka má tak zatím zkušenosti se třemi druhy expanzí.

„Když appka v roce 2016 vyšla v Česku, tak se o žádné expanzi neuvažovalo. Začala se používat u nás s tím, že technologie byla napsána tak, aby dokázala spolupracovat se záchrannými systémy v krajích. Máme 14 krajů, přičemž každý si to řeší po svém, takže aplikace musí umět pracovat ve čtrnácti různých ‚státech‘ s ‚přeshraniční‘ funkcionalitou,“ vysvětluje Maleňák.

„Poté nás díky osobním vztahům oslovilo Dolní Rakousko s tím, že mají několik nabídek na vytvoření aplikace pro tísňové volání. A když už u nich má něco takového fungovat, tak by to chtěli mít i s přeshraniční funkcionalitou. To znamená, že když pojedu do Rakouska, nemusím si stahovat rakouskou aplikaci, ale bude mi stačit česká. A naopak,“ dodává s tím, že spolková země Dolní Rakousko zakoupila obdobu české Záchranky jako technologický produkt.

Naopak na Slovensku už záchranná aplikace existovala v režii Horské služby a Záchranka se jen propojila s místním systémem, aby Češi na Slovensku mohli využívat českou aplikaci a nemuseli stahovat zvlášť tu slovenskou.

„Slovenská Horská služba měla svou vlastní aplikaci a s provozovatelem jsme se byli schopni domluvit na napojení Záchranky do infrastruktury Horské záchranné služby na Slovensku. Je to výhodné pro obě strany. Naši uživatelé si mohou na Slovensku přivolat pomoc a Horská služba zároveň dostává nouzové zprávy, jako by naši uživatelé používali její aplikaci. To je druhý způsob implementace,“ popisuje Maleňák.

Nakonec ale vše dopadlo tak, že díky spolupráci s Generali vznikla i na Slovensku zcela nová aplikace postavená na platformě české Záchranky a doplněná o specifické funkce pro horské prostředí.

Záchranka jako PPP projekt

Pro rozšíření do Maďarska platforma zvolila postup, který by se mohl uplatnit i v následné expanzi pod hlavičkou Vodafonu. Pokud konkrétní země bude mít o zapojení zájem, Nadace Vodafone pokryje náklady na zavedení aplikace a stát zajistí následný provoz.

„Maďarská záchranná služba chtěla mít naši technologii, tedy možnost dostat data z chytrého telefonu do systému operačního řízení, a to nejen polohu, ale i data o člověku, možnost zahájit videohovor a podobně. Státní instituce se však nemohou chovat jako soukromé subjekty a musejí vypisovat často složitá výběrová řízení, jejichž výsledek je nejistý a často zdlouhavý. Tady nám pomáhá Nadace Vodafone, která v rámci svých CSR aktivit zaplatí státu implementaci technologie výměnou za to, že technologie bude provozována pod hlavičkou místní nadace Vodafone. Je však nutné dodat, že aplikace a systém jsou dostupné všem zdarma bez ohledu na operátora,“ dodává Maleňák.

Jde o propojení technologie, prevence, pomoci a záchrany života, což podle Maleňáka ideálně zapadá jak do aktivit Nadace Vodafone, tak i pojišťovny Generali, se kterou Záchranka spolupracuje v Česku a na Slovensku. „Tato třetí varianta, tedy spolupráce s lokálním soukromým partnerem, který se s projektem filozoficky ztotožní, pak představuje určitou formu PPP projektu, přičemž soukromý subjekt to zafinancuje a stát tomu dává garanci, odborné hledisko a využívá technologii. Tento model bychom rádi multiplikovali do dalších zemí.“

Zmíněný postup kopíruje i změnu strategie Nadace Vodafone, která se od podpory řady menších lokálních projektů orientuje na podporu větších řešení, které zajistí přeshraniční interoperabilitu napříč jednotlivými zeměmi. „Měli jsme výhodu v tom, že při podání přihlášky do Nadace jsme byli aktivní už ve dvou zemích, ve kterých Nadace Vodafone působí, tedy v Česku a v Maďarsku. Měli jsme zkušenost s interoperabilitou, a byli jsme tak schopni předložit kompletní řešení na roll-out systému do dalších zemí, ve kterých Nadace Vodafone funguje.“

Záchranka zatím na expanzi dostala přislíbené 3 miliony eur, přičemž část peněz půjde na technologické dotažení platformy. To chce Maleňák stihnout do března. „Dnes aplikace technologicky funguje on premise. To znamená, že server, který sbírá data z aplikace v dané zemi, je fyzický server umístěný v infrastruktuře státu. Nelze ale očekávat, že ve všech zemích na světě budeme schopní něco takového dělat,“ vysvětluje.

„Jsme často závislí na infrastruktuře daného státu a na spolupráci s lokálními poskytovateli IP služeb pro stát. Tuto část dnes často outsourcujeme u lokálních partnerů, ale chtěli bychom to dělat sami. A pokud to zákazník bude chtít, jsme schopní platformu Záchranka nabídnout jako end-to-end cloudové řešení. To znamená, že řekneme, tady máte aplikace, všechno běží v cloudu a tady máte portál, na který se přihlásíte přes jakýkoliv webový prohlížeč a tam najdete nouzové volání, zahajujete videohovory, chatujete s volajícím a podobně,“ dodává.

Další země už příští rok?

Dotažení technologické stránky Záchranky podle Maleňáka zajistí, že platformu bude možné nasadit kdekoliv na světě v řádu několika měsíců. A organizace už zároveň začíná komunikovat s dalšími zeměmi, které by mohly mít o takovýto projekt zájem. „V roce 2022 bychom chtěli spustit dvě nové země, plus jednu zemi ideálně integrovat, tedy že propojíme stávající aplikaci dané země do naší platformy.“ Kam konkrétně platforma ale zamíří, to zatím Maleňák neví. V první vlně by ale rád Záchranku rozšířil do Německa, Irska, Albánie, Egypta nebo Keni. „Nic ale není zatím jisté,“ dodává.

Zároveň už se podle Maleňáka rýsují obrysy toho, jak expanze bude konkrétně vypadat. Projekt v konkrétní zemi vždy převezme lokální pobočka Nadace Vodafonu. „Zatímco v České republice fungujeme jako nezisková organizace a staráme se o technologický vývoj, uživatelskou podporu pro koncové uživatele i pro zaměstnance záchranné služby. To znamená, že řešíme případy, kdy zavolá někdo z operačního střediska, že se mu během hovoru z aplikace špatně zobrazovaly nějaké informace. Ale také nám může zavolat uživatel z Česka, že mu aplikace nefunguje na jeho telefonu značky, o které jsme nikdy neslyšeli. A do toho řešíme i marketing, propagaci a osvětu. Vedle toho řešíme v Česku varovná hlášení, databázi defibrilátorů. V zahraničí ale působíme jako technologický partner. Říkáme, tady je technologie, my vám ji nasadíme, ale provoz už máte na starosti vy.“

Aplikace umožňuje i videopřenos z místa nehody na dispečink.
Autor: Záchranka

Aplikace umožňuje i videopřenos z místa nehody na dispečink.

„Technologii máme zvládnutou, nejtěžší je dnes často dosáhnout politického rozhodnutí, tedy aby si stát přiznal, že jeho aplikace nemusí být ta jediná a že je dobré do systému pustit i třeba další zahraniční nástroj. Jinak se může stát to, co ve Španělsku, kdy každý region má vlastní aplikaci, ty spolu nekomunikují, přičemž všechny dohromady nemají ani půl milionu stažení,“ říká Maleňák.

„Málokdo si uvědomuje, že vývoj aplikace není jen o technologii, ale i o marketingu. Čtyřicet procent nákladů se musí dát do osvěty a edukace lidí. A v tomhle dává smysl propojení se soukromým partnerem, protože stát v tom nebude dostatečně efektivní. Takže přesvědčit dané země, aby se k platformě připojily, je daleko těžší než samotné napojení. Řada zahraničních aplikací řeší jen odesílání polohy z aplikace. To lze dnes často i bez použití konkrétní aplikace. Navíc už neřeší práci s daty, které uživatelé do aplikace zadávají. Také můžete na uživatele působit osvětově, preventivně, posílat jim notifikace. Samozřejmě, jsou různé systémy na videohovory nebo na přenos polohy. Ale my nabízíme ucelené řešení i s prvky automatizace,“ popisuje.

Pomoc přivolá i hlasový asistent

Aplikace už dnes nabízí celou řadu funkcionalit, jako zahájení videohovoru, jehož prostřednictvím dispečer záchranné služby může lépe zhodnotit situaci na místě, případně instruovat laickou veřejnost, jak poskytnout první pomoc. Aplikace už tímto způsobem pomohla například při resuscitaci.

BRAND24

Dále Záchranka umožňuje komunikaci formou chatu, zadání zdravotních údajů uživatele nebo trackování polohy při pátracích akcích. V některých případech umožňuje i automatizaci záchranného procesu, kdy vedle dispečinku záchranné služby zkontaktuje i nejbližší jednotku horské služby.

„Nově bude možné aplikaci spustit pomocí hlasového asistenta. Začínáme s Googlem, takže pokud uživatel řekne androidí spouštěcí frázi a řekne ‚I need help‘ nebo ‚call help‘, tak se zapne Záchranka a spustí se vytáčení. Ještě bychom v rámci expanze chtěli dosáhnout toho, aby přeshraničně fungovalo nejenom přivolání pomoci, ale i zobrazování třeba nejbližších defibrilátorů nebo pohotovostí, jako to děláme v Česku. Pracujeme teď na tom, aby se při cestě do zahraničí načítaly lokální body zájmu. Když bude člověk potřebovat v Rakousku najít nejbližší pohotovostní lékárnu nebo defibrilátor, zapne si Záchranku a ta mu tu rakouskou,“ uzavírá Maleňák.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář a moderátor, redaktor Lupa.cz a spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve působil také v marketingu a pracoval ve státní správě.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).