Hlavní navigace

České děti a média: YouTube je fenomén u všech, na TikToku jsou i osmiletí

14. 10. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Karolina Grabowska, Pexels.com, podle licence: Public Domain
Doby, kdy dítě muselo mít v pokojíčku televizor, aby zapadlo mezi kamarády, už jsou pryč. Nový průzkum potvrzuje, že české děti bez problémů spustí Netflix a přihlásí se na TikTok.

Univerzita Palackého v Olomouci zjišťovala, jaká média a aplikace sledují české děti ve věku od 5 do 14 let. Průzkum vznikal pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Vysílací rada totiž potřebuje odborné podklady, aby mohla vyhodnocovat dopady audiovizuálního obsahu na dětské diváky. Kvůli rychlému rozvoji nových internetových služeb, dostupných zařízení a technologií se celé prostředí podstatně proměňuje.

„Z našeho výzkumu vyplývá, že jen několik málo dětí nejmladších skupin nemá žádnou vlastní technologii (telefon, tablet, televizor, nebo počítač), na níž by mohly sledovat mediální obsahy. Přesto, že většinou – zdá se – pro sledování využívají tablety či mobily, asi polovina má vlastní televizor či sdílený se sourozenci a prakticky všechny děti mají přístup k televizi,“ uvedli autoři průzkumu.

Všechny nejmladší děti (skupina ve věku 5–7 let) ihned rozpoznaly na obrázku televizní ovladač a říkaly, že s ním umí a mohou zacházet. Většina dětí tvrdila, že je nikdo při užívání ovladače neomezuje. Z dalších odpovědí bylo ale patrné, že alespoň v některých rodinách existují rodičovská pravidla na sledování televize.

Pro děti je také samozřejmé přepínat mezi více stanicemi, protože třeba seriál Sponge Bob vysílá víc tuzemských televizních kanálů a jiný oblíbený seriál Lví hlídka zase znají z dětského programu České televize. Děti dokázaly vyjmenovat pořady i kanály z kabelové televize (Jim Jam, Nick Junior nebo Cartoon Network). Zpravidla vědí číslo, které mají na ovladači zmáčknout, aby se dostaly na svůj oblíbený kanál.

Několik dětí v nejmladších věkových skupinách uvedlo, že znají Netflix a něco na něm sledují, popřípadě vědí, že je tato služba na dálkovém ovladači.

„Technické kompetence dětí v souvislosti s televizními obsahy jsou poměrně velké již u nejmladší skupiny a postupně se zlepšují. U nejmladší skupiny jsou evidentně spíše jen funkční – to znamená, že vědí, co a jak si pustit (např. číslo na ovladači),“ upozorňuje studie. Když měly děti v rámci jedné aktivity vytvořit vlastní příběh a říct, kde by se vysílal, dokázaly třeba smyšlený dokument o velrybách zařadit na dokumentární kanál Prima Zoom.

Dokonce se našly děti, které mají zafixovaná loga stanic, služeb nebo výrobců televizorů, a rovnou je nakreslily na obrázek televizoru. „Nutno podotknout, že v nejmladších skupinách zpravidla napadlo nakreslit loga ty děti, které vykazovaly vyšší míru mediální gramotnosti,“ poznamenávají výzkumníci.

YouTube a TikTok jsou hit

„Bez přehánění fenoménem pro všechny věkové skupiny bylo pouštění a sledování videí na YouTube. U některých dětí a skupin třeťáků i na TikToku. Některé děti i dělaly svá videa na své YouTube či TikTok kanály, příp. na kanály svých příbuzných,“ zjistila studie.

Profily na sociálních sítích se objevují už u dětí mladšího školního věku (8 až 10 let), ačkoli by je oficiálně ještě mít neměly. Facebook je jen málo používanou platformou, maximálně na komunikaci s rodinou či s pár přáteli, a to spíš u těch nejstarších dětí zahrnutých do výzkumu. U dospívajících je významný Instagram.

U dětí od osmi let a dále je zřejmý už zmíněný fenomén TikToku, baví je sdílet vlastní tvorbu a potom pozorovat, jak jsou videa úspěšná u ostatních uživatelů. „Je také, zdá se, platformou poměrně svobodnou, protože je to něco, co mají rády jak děti z dobře situovaných rodin, tak děti sociálně znevýhodněné,“ všímají si výzkumníci.

Nejmladší děti se na YouTube dívají na pohádky a zvířátka, případně poslouchají písničky. Výzkumníkům uvedly jako příklad Billie Eilish nebo českého zpěváka Jana Bendiga. Rodiče nijak moc nekontrolují, co si děti přehrávají. Děti ve věku 5–7 let se dívají také na autorskou tvorbu youtuberů (Stejk) anebo na videa se záznamy hraní Minecraftu. Sledují rovněž své příbuzné, pokud ti mají vlastní videokanály.

Děti mladšího školního věku se na YouTube chtějí hlavně pobavit, takže aktivně proklikávají z jednoho videa na druhé, sledují různé youtubery a rovněž vyhledávají videa s obsahem podle svých zálib. Jde například o různá videa s triky na rychlé vyrobení užitečných věcí. Školáci uváděli mezi svými oblíbenci třeba účty Kuky, Jakub Destro, Marwin, Natyla nebo Creep, případně Báru Votíkovou.

Dospívající sledují kromě YouTube třeba také anime na nelegálních serverech. Dominuje poslouchání hudby a sledování youtuberské tvorby (Dream, PewDiePie, Lukefry, Anna Šulcová). Někteří se zajímají o streamery na Twitchi, popřípadě let's play videa na YouTube. V této věkové skupině se objevuje obliba reakčních videí, na Instagramu se dívají na Reels.

„Nejmladší skupina je stále spíše skupinou televizních a audiovizuálních obsahů (bez ohledu na to, jestli je konzumuje na televizoru, tabletu, nebo jinde). Ta prostřední si častěji vybírá a sleduje videa podle svých zájmů. Významnější rozdíl v užívání a přístupu k médií není dán jen věkově, ale také sociálním prostředím dětí. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a zpravidla s více sourozenci mají oblíbené filmy a seriály pro dospělé (vč. telenovel). Zprávy jsou až na výjimky pro děti a dospívající nuda,“ podotýká studie.

BRAND24

„Digitální kompetence (obzvláště uživatelsky-znalostní, ale i produkční aspekty) se často rozvíjejí hraním her, nebo natáčením a editací videí. Jejich rozvoj ale neznamená zároveň rozvoj i analytického myšlení a schopnosti vyhodnocování (tzv. kritického myšlení). To vykazují spíše děti z podnětného sociálního prostředí – takové pak poznají např. reklamu a určí její účel nebo rozumí, že někdo za reklamu platí, třeba i youtuberovi,“ dodává materiál Univerzity Palackého.

Kompletní obsáhlá Studie mediální gramotnosti populace ČR: Mediální gramotnost osob mladších 15 let je k dispozici na internetových stránkách RRTV ve formátu PDF. Studii vypracovali a výzkum realizovali: Mgr. Zdeněk Sloboda, Mgr. Petra Foretová, Ph.D., Bc. Magdalena Michlová a Bc. Kristýna Sudková za spolupráce Mgr. Jana Buriance (z agentury STEM/MARK). Výzkum probíhal v době od 1. dubna do 31. července 2021.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).