Hlavní navigace

Názor k článku České firmy nepovažují VoIP za bezpečnou od Roman Vithous - U studií Digimarku jsou zpravidla respondenty manažeři kteří...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 10. 3. 2009 10:17

    Roman Vithous (neregistrovaný) ---.net.upc.cz
    U studií Digimarku jsou zpravidla respondenty manažeři kteří "ve firmách rozhodují". Tedy nikoli lidé, kteří jsou specialisty na danou problematiku, ale lidé s jen zprostředkovanými informacemi. Bohužel. A jelikož platí přísloví, že "doma není nikdo prorokem", je celkem běžné, že zdrojem informací pro "vedení" nebývají jejich vlastní IT zaměstnanci (pokud vůbec v podniku jsou) ale někdo z venčí. A tím někým bývá zpravidla "specialista" dosavadního dodavatele telekomunikačních služeb, tj. marketingově vyškolený obchodník či obchodnice z TO2, GTS, T-mobile či ČRa a pod., jejichž úkolem je za každou cenu prodávat služby vlastního operátora a vytvářet vztah a loajalitu zákazníků k jejich zaměstnavateli. Jen zcela výjimečně bývá zdrojem informací nezávislá odborná konzultační firma. Povědomí managementu středních a větších českých společností o VoIP technologiích (a "VoIP operátorech") je tak výrazně cíleně deformováno, což ostatně nedávno právě tady na Lupě popsal ve svém článku, pan Hlavenka. jeho úvaha se sice týkala vytváření názorů na kvalitu a spolehlivost, ale v podstatě "přes kopírák" je možno to opsat i ve vztahu k cílenému deformování názorů trhu na bezpečnost VoIP komunikací. Princip ovlivnění veřejnosti je stejný.

    Dovolím si citovat:
    VoIP operátory čeká ještě mnoho let dalších bitev o trh. Zejména v jedné věci se jim stále nedaří, a to je boj proti velmi profesionálně vedenému šíření „FUDu“ (fear, uncertainty, doubt - obavy, nejistota a pochybnosti) ze strany tradičních operátorů, pro které by volání přes Internet mohlo jednoho krásného dne znamenat konec jejich byznysu. Takže se jednou v celostátním deníku dočteme, že VoIP není spolehlivý, protože "když vypadne Internet, tak přestane fungovat" (argument na úrovni člověka, který si jde koupit žárovku a přepadnou jej pochyby „ale co když nepůjde elektřina, já nebudu svítit!“; primitivní, ale funguje, protože vyvolává dojem, že Internet každou chvilku „vypadává“ a podobně). Dále pak v jiném známém médiu mluvčí českého mobilního operátora tvrdí, že k provozování volání přes Internet je potřeba počítač, což je sice tisíckrát vyvrácený blud, ale když je špína zažraná… Konečně, velmi často podsouvaný je argument o technické (tj. hlasové) nekvalitě VoIPu: přitom zvukové kodeky, které používají mobilní operátoři, jsou někde o řád horší než VoIPácké. Sečteno a tlustě podrženo masivní reklamou: lidé mají v přesném smyslu zásady všech reklamáků „předsudek je silnější než realita“ stále internetovou telefonii zařazenu jako lehce podřadné řešení vedle těch špičkových mobilních telefonií - přičemž, paradoxně, suverénně nejvyšší technickou kvalitu poskytuje stará, dobrá a opovrhovaná pevná linka.

    Vzhledem k tomu, že celkové tržby všech českých VoIP operátorů jsou zlomeček oproti částce vydávané kterýmkoli mobilním operátorem na marketing, je to boj prakticky beznadějný. Takto pesimisticky bych ale článek zakončil nechtěl - v IT a Internetu se vícekrát ukázalo, že k úspěchu není masivní marketing nutně potřeba, a že dobrý produkt dokáže marketingovou metodou od úst k ústům rovněž uspět.

    Myslím, že k tomu není celkem co dodat. Pokud vycházíme z technické reality, nejsou například VoIP sítě členů Asociace operátorů digitální telefonie zabezpečeny o nic hůře, než analogové telefonní linky, ale naopak lépe. K analogovému svazku se totiž stále bez větších problémů dokáže (pravda, většinou po překonání primitivního zámku) v domovním či uličním rozvaděči připojit kdokoli (i desetileté dítě, tak, jako jsme to dělali s kamarády ze zvědavosti někdy před čtyřiceti lety) a se zcela jednoduchým běžně dostupným zařízením v ceně i jen desítek korun může vesele odposlouchávat provoz, případně i telefonovat na cizí účet. VoIP linky "v základní verzi" lze spíše přirovnat k ISDN pevné lince, neboť k případnému odposlechu či zneužití je nutno mít již určité znalosti a technické vybavení. U VoIP pak i schopnost překonat autentifikační proces a pod. Nicméně i "nešifrovaný VoIP" v bezpečnosti nad ISDN mírně vede, protože již z podstaty věci plyne, že izolování konkrétního hovoru je jednodušší při přepínání okruhů (ISDN) než při přepínání paketů (VoIP).

    Je tedy zřejmé, že "běžná" VoIP telefonie je k pevné lince řešením minimálně rovnocenným. Co je ale také zřejmé je fakt, že VoIP operátoři musí bojovat proti známému "goebbelsovskému" postupu etablované konkurence ze "starého" TelCo světa, kdy ve vědomí potenciálních zákazníků se "tisíckrát opakovaná lež stává pravdou", což právě zmíněná studie Digimarku svými výsledky více méně potvrzuje.

    Roman Vithous, AODT