Hlavní navigace

Názory k článku České firmy nepovažují VoIP za bezpečnou

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 3. 2009 11:16

    Anče (neregistrovaný)
    Dobry den, jen bych podotkl ze dnes uz i home produkty umi resit zalohy a vypadky. je v nich integrovana zaloha pomoci pevne linky, muzete mit vice VOIP operatoru apod.

    PS: i doma i ve firme mame jako jedinou telefonii VOIP, je ale pravda ze v praci mame profi reseni od siemensu za pul mega a doma to mam za 2000,- sakumprdum i s bezdrat. telefonem a kreditem od voip.mikrotech.cz :-)

    a rozdily jsou patrne ... ale jen u pretizeni linky :-) kde home telefon uz proste nedokaze fungovat.
  • 12. 3. 2009 21:11

    David Smahel (neregistrovaný)
    ... ten priklad znameho telefonujiciho v pohode pres "pevne linky" je opravdu velmi vymluvny :) Takhle nejak vypadaji prumerne znalosti v mensich firmach o VoIP. Mozna je lepsi tyto sluzby VoIP ani nenazyvat, protoze to mnohdy evokuje Skype, tedy ukazku nekvalitniho telefonovani.

    David Smahel
  • 12. 3. 2009 12:53

    Roman Vithous (neregistrovaný)
    Zdravím,

    pane Fišere. K závěru Vašeho příspěvku ohledně postupného růstu VoIP telefonie bych možná dodal, že "postupnost" je věc velmi relativní. V tuzemsku totiž zatím hrají v oboru hlavní roli operátoři, kteří doslova a do písmene s telefonií začali "na zelené louce", s minimem investičních prostředků a (s výjimkou Faynu) jen jako s doplňkovou činností, která se "možná chytí". Navíc tuzemský "ostrý start" VoIP začal v podstatě až po odstranění legislativních bariér, s platností ZOEK (Zák. 127/2005 Sb.) v polovině roku 2005, tedy několik let po zbytku vyspělého světa, když významnou část roku 2004 se tehdejší průkopník plnohodnotné VoIP telefonie s veřejnými čísly, služba SoftPHONE (mimochodem, tuším 19. března bude mít teprve pětileté výročí spuštění), potácel střídavě mezi podporou a zásadní nepřízní svého tehdejšího tranzitního operátora a mezi "plným zákazem" a "plnou legalizací" způsobu, jakým byla služba provozována a poskytována....

    Současní přední čeští VoIP operátoři se pak významněji na trhu zachytili drápkem většinou až na přelomu let 2005/2006. Pokud pak vezmeme v úvahu dynamiku růstu počtu klientů těch významnějších operátorů, nutnost průběžného upgrade technologie a jeho financování povětšině z provozních zdrojů, myslím, že celkem běžné meziroční zdvojnásobování počtů telefonních linek i výrazný růst tržeb nesvědčí o nějaké stagnaci oboru...

    (Ostatně, sám si jistě vybavíte třeba to, jakou kapacitu měla tehdy ústředna PhoNet u služby 802.VOX, i to, že začínala s tisícovkovým blokem moravskoslezských čísel půjčených od GTS, k nimž později přibylo tisíc čísel pražských, i tehdejší velmi skromné vize a představy, že cílem telefonní služby je vlastně jen nahradit několika stovkám vlastních zákazníků (víme, že provozovatel byl hlavně ISP) "poslední míli" pevné telefonní linky, umožnit jim tak odchod od Telecomu s levnější telefonování, s předpokladem, že si tím vytvoří loajální vazby na svého poskytovatele Internetu... Dnes má, jak víme, 802.VOX více než 60 tis. účastníků.)

    Můj názor tedy je, že sice jde o "postupný růst" ale současně o růst poměrně dynamický, a to i s ohledem na obor telekomunikací. Navíc bych řekl, že jde o růst na zdravém základě, protože jde o ukusování z koláče zákazníky požadované a ceněné "veřejné telefonní služby" a nikoli o nějaký poloamatérský "VoIP business", bez vazby na stávající TelCo sítě a služby.

    (A jen na okraj - někdy jsou ty známky dospělosti VoIP a dosažení technologické neutrality služeb českých operátorů i úsměvné. Naposled jsem se s tím setkal, "v hospodě u piva" v jihočeském Milevsku, kdy si můj dlouholetý známý stěžoval, kolik peněz jeho firmička protelefonuje. Když jsem se otázal, zda již vyzkoušeli VoIP telefonii, nakvašeně odpověděl, že nějakému "Skypu" nebo volání přes počítač nevěří, ale že pevné linky mají již dávno vyřešené, protože je mají od místní kabelovky, což zařídila šikovná paní účetní. A hlavně to je bez paušálu a volání je "v pohodě". Takže žádné důvody k nějakému experimentování s VoIP a podobnými hloupostmi nemají, protože "pevná" je nepálí. A on těmi náklady myslel hlavně volání z mobilů, které je tedy "pěkná darda". Pointa je v tom, že místní kabelová TV již delší dobu svým zákazníkům "přeprodává" službu VoIPEX, tedy čistokrevnou českou plnohodnotnou VoIP telefonii. Ale když "to" zejména firemním zákazníkům zapojí přímo do jejich stávající ústředny, je to přeci normální běžná pevná telefonní linka... A o tom to je.)

    Hezký den.
    Roman Vithous, AODT
  • 12. 3. 2009 11:14

    Roman Vithous (neregistrovaný)
    Zdravím,

    pane Šmahele. Myslím, že chybná interpretace výsledků studie spočívá v závěru, že na vině negativních názorů na bezpečnost "plnohodnotné" VoIP telefonie je nedostatečná komunikace této otázky ze strany VoIP operátorů vůči jejich zákazníkům. Pokud vím, naši zákazníci, tedy cca 130 až 150 tis. klientů členů AODT, bludem o nižší bezpečnosti VoIP linek v porovnání s "klasickou pevnou" netrpí. A myslím, že stejně na tom budou i zákazníci ostatních "technologicky shodných" alternativních českých operátorů. (Tedy včetně klientů členů AODT jde o uživatele celkem cca 250 až 300 tis. pevných a/nebo nomadických linek, přičemž toto číslo je "kvalifikovaně odhadnutý" počet "plnohodnotných" VoIP linek v ČR od alternativních operátorů, bez VoIP od "tradičních" operátorů jako je GTS Novera, Volný, ČRa, TO2, Vodafone a pod., jejichž počty neznáme, a bez 100 tis. účastníků sesterské technologie Voice over Packet Cable, poskytované UPC).

    Problém ale možná bude v tom, že zatím asi ne zcela operativně a účinně komunikujeme s cizími zákazníky, tedy zákazníky "tradiční" konkurence. Bohužel je to ale otázka možnosti takovou komunikaci správně zacílit a její poměrně značné nákladnosti, což je pro obecně nízkonákladový sektor docela významný faktor. (Zkuste nám poradit, jak na to ;-))

    A navíc jde, pokud se týká otázky zpochybňování bezpečnosti, patrně o fenomén poměrně nový. Do nedávna jsme se totiž potýkali více méně jen se zpochybňováním kvality hlasového přenosu, a následně se zpochybňováním spolehlivosti (zejména ve vztahu k výpadkům internetové konektivity a dodávky elektřiny), což už se snad podařilo praktickým provozem dostatečně vyvrátit.

    První vážně míněné tvrzení o "bezpečnostních problémech" VoIP technologie ve srovnání s klasickými pevnými linkami (analog a ISDN) jsme zaznamenali až někdy v říjnu roku 2008, a to v souvislosti se SPITem (Spam over Internet Telephony), kdy na jednom setkání, tuším dokonce organizovaném ČTÚ, "zahraniční odborník" v přednášce na téma bezpečnosti telefonních sítí zcela vážně tvrdil, že "z podstaty věci" nejsou proti tomuto druhu anonymních obtěžujících hovorů chráněny ústředny VoIP operátorů, což je bezpečnostní riziko pro zákazníky. S vážnou tváří přitom argumentoval vlastnostmi Open Source SW ústředny "Asterisk PBX" (tedy primárně ústředny pobočkové), která v implicitním nastavení (určeném ovšem zejména pro komunitní sítě, a nikoli pro veřejnou telefonní síť) umožňuje příjem neautentifikovaných hovorů z "volného" internetu (ať již jako přímé SIP volání, nebo na bázi ENUM) a jejich doručení účastníkovi, připojenému k takové ústředně. Tato, dle názoru přednášejícího "z podstaty věci daná vlastnost VoIP sítí", lze ovšem změnit asi tak deset sekund trvající editací příslušného konfiguračního souboru ústředny (přičemž osm sekund z těch deseti bude trvat nalezení správného řádku...). Nehledě na to, že většina větších tuzemských VoIP operátorů používá jiné ústředny (Cirpack, Cisco, český PhoNet), které mají podobné chování naopak implicitně zakázáno. To ovšem zjevně zahraniční odborník ani netušil.

    Abych to shrnul - tento veřejně hlásaný nesmysl na místě korigoval předseda rady AODT pan Pánek, když vysvětlil, že v tuzemsku je taková vlastnost již dávno operátory veřejných telefonních sítí s technologií VoIP standardně blokována, a nejsou s tím opravdu problémy. (V praxi je to tak, že 60% operátorů sdružených v Asociaci má u svých ústředen tuto možnost potlačenu zcela a bez výjimky, 20% umožňuje individuální úmyslné "zapnutí" přijímání takových hovorů zákazníkem a 20% umožňuje doručení takových hovorů na linky "ostatních hlasových služeb", které jsou v tomto případě zdarma zřízeny jako doplněk ke každé lince s aktivovanou "veřejnou telefonní službou". Neautentifikované příchozí hovory jako "bezpečnostní problém" u plnohodnotné VoIP telefonie v České republice tedy nejsou problémem, ale maximálně tak kontrolovanou a řízeně a vědomě účastníkem využívanou vlastností.) Nicméně, zdá se, že semínko "inspirace", jak brzdit rozvoj konkurence tradičních pevných linek, totiž zpochybňováním laikem těžko uchopitelné a měřitelné "bezpečnosti", bylo zaseto. Tedy pokud již náhodou vesele neklíčilo pod povrchem spolupráce tradičních evropských operátorů a my to jen netušili...

    Z tohoto pohledu bych pak rád závěrem poděkoval za Váš článek, protože upozornil na možné bariéry budoucího rozvoje, které patrně operátoři, využívající VoIP technologii jako primární, zatím vnímali jen jako okrajové.

    Roman Vithous, AODT
  • 11. 3. 2009 17:47

    Franta (neregistrovaný)
    Mate naprostou pravdu. Existuje spousta remeslniku kteri jsou tak busy ze nevi kam driv skocit, reklamu nemaji nikde ani web stranku. Proste jedou jako fretky a nejlepsi reklama je doporuceni. PC maji jen protoze musi a maji tam i ten internet a nejakou email adresu.
  • 11. 3. 2009 15:06

    Flasi (neregistrovaný)
    ad a) A jak ho budete shánět? Buď v nějakém katalogu, nebo na webu. Buď ve zlatých stránkách narazíte na jeho prezentaci a uvidíte tam kromě telefonu i www.instalater-vodrazka.cz a instlater.vodrazka@seznam.cz. Nebo vám google vyplivne prezentaci www.instalater-vodrazka.cz kde bude ten e-mail uveden. Shánějte si instalatéra jak chcete, ale když někde uvidíte, že má freemail i když má doménu, tak to pro vás znamená ztrátu důvěry, jak jste psal?
    Já osobně neznám žádnou firmu, co se propaguje v TV a má freemail, nicméně to, že se někdo propaduje na internetu přece neříká vůbec nic o tom, jestli to je instalatér a syn, kde má freemail logiku, nebo velká firma, kde to logiku nemá.
    Já tady od začátku mluvím o pidifirmách. A píšu, že je potřeba rozlišovat velikost firmy. Jestli chcete psát o jiných firmách, tak to laskavě explicitně uveďte.

    ad b) někteří registrátoři se současně chovají i jako poskytovatelé hostingu. Ale jsou to dvě různé role a to co jste napsal prostě nebylo přesné, to je vše.

    ad c) no tak není. Tak ho vy za ISP nepovažujte. To nemění nic na tom, že spousta lidí takového "ISP" má. Adresu SMTP může posílat např DHCP a rozumný systém ji umí přebrat a nastavit klienta? Bože! A co jako s tím? Kolika normálních lidí se taková situace asi týká? Ale i kdyby měl instalatér Vodrážka náhodou to štěstí, že by měl vyřešený problém SMTP, tak jich pořád ještě zbývá dost.

    Tak s tou větou o penězích na zajištění provozu se dá obecně naprosto souhlasit. Jenom nechápu, proč sem tu větu píšete. Fakt si myslíte, že placený mail je pro instalatéra Vodrážku základní pracovní nástroj? To rozhodně není pravda.

    Nicméně si půjdu zkontrolovat žaluzie a fólie na oknech. Ten živnostník, co mi to dělal měl doménu a freemail. Byl dost problém ho sehnat, měl dost plný diář a zatím se zdá, že všechno funguje. Ovšem když měl freemail, tak vlastně nemohl odvést kvalitní práci. Možná, když to tady teď píšu, tak ty žaluzie doma zatím upadly... :-D
  • 11. 3. 2009 14:06

    anonymní
    a) az mi potece zachod, nebudu instalatera shanet mailem. Mluvim o firmach, ktere sami sebe propaguji na webu/v tv/... a nasledne si s vami dopisuji z freemailu.

    b) registrator (ne kazdy) vam za to ze si registrujete domenu u nej poskytne mailove schranky, obcas i nejaky hodne omezeny webovy hosting (na tu statickou prezentaci).

    c) ISP ktery blokuje byt jen jediny port neni ISP. Nemluve o tom, ze adresu SMTP muze posilat napr dhcp a rozumny system si ji umi prebrat a prislusne nastavit klienta.

    Kdo nema $ na zakladni zajisteni sveho provozu, s nejvyssi pravdepodobnosti nema ani na kvalitni nastroje a tudiz nemuze v zadnem pripade odvadet kvalitni praci. Rek bych ze mimo realitu tu jste spis vy.
  • 11. 3. 2009 9:03

    Flasi (neregistrovaný)
    ad a) Psal jsem, že je potřeba řešit, jak je ta firma velká. K tomu nepíšete nic. Mám to chápat tak, že mail na freemailu ve vás nebudí důvěru i v případě, že se jedná o ne-IT firmu o 1 až 3 lidech? Můžete rozepsat v čem to ve vás nebudí důvěru?
    Fakt, když vám teče záchod, tak řešíte, jestli instalatér má mail na doméně nebo ne? Fakt myslíte, že je to racionální chování?

    ad b) Proč odpovídáte na můj příspěvek, když jste jej nečetl, nebo možná četl, ale nereagujete na hlavní pointu? Nejde o náklady na server - jde o náklady na správu klienta.
    O google apps jsem psal - nicméně to je polovičaté řešení. Je to sice na doméně - vypadá to hezky - ale pořád je to freemail. Navíc beta freemail :-)
    A mimochodem - registrátor vám žádné schránky neposkytne. Ani zdarma ani za peníze. Ty vám poskytne váš poskytovatel hostingu - možná je to ve vašem případě stejná společnost, ale neškodí si ujasnit pojmy.

    ad c) V našich luzích a hájích to u různých ISP funguje různě. Jsou tací, co bojují proti spamu tak, že vám na portu 25 povolí jenom vlastní SMTP server, takže ho musíte používat chtě nechtě. Ale to je fuk, nastavení SMTP serveru v MUA se nevyhnete tak jako tak při pořízení nového počítače. A není to jediný klientský problém o kterém jsem psal. Freemail sice nezálohuje, ale při přístupu přes webové rozhraní (které je použitelné) máte všechny poštu na serveru. Což je pro běžného uživatele VÝRAZNĚ bezpečnější situace, než když ji má v MUA (a na serveru možná jenom příchozí, možná vůbec nic).
    V poslední větě akorát dáváte najevo zvou nezkušenost s reálným světem. Spíš by se to dalo říct naopak - zkrachuje ten, kdo se obecně chová tak, že dává o tisícovku měsíčně víc za věc, kterou může mít zdarma v kvalitě, která mu bohatě dostačuje.
  • 11. 3. 2009 8:49

    I.Fišer (neregistrovaný)
    Dobrý den,

    k rozvoji VoIP telefonie je potřeba vzít také ještě v úvahu, jakým způsobem dochází k obměně telefonních technologií. Telefonní ústředny nejsou z pohledu zákazníků v kategorii aut, mobilů apod., které se zpravidla kupují nové dříve, než je to nezbytně nutné, protože si někdo chce udělat radost nebo se chce pochlubit a většina lidí se o tyto předměty do jisté míry zajímá i když neplánuje jejich nákup a vystavuje se tak "nebezpečí", že podlehne reklamě. Telefonní ústředny jsou v kategorii praček, sporáků, lednic apod., o jejichž vlastnosti a ceny se zákazník zajímá pouze když je nutně potřebuje a po zakoupení na ně velmi rád zapomene až do doby, kdy mu ta stará věc přestane sloužit či vyhovovat. Cykl obměny tel. ústředen je ve firmách a organizacích zpravidla přes 10 let.

    Je iluzí se domnívat, že v každé firmě každý rok kontrolují rentabilitu provozu jejich telefonní ústředny, vedení firmy se o ni začne zajímat teprve, když s ní jsou nějaké problémy (poruchovost, nerozšířitelnost, stěhování, ...). Jen v některých firmách se jednou za rok až dva někdo preventivně věnuje výdajům za telefonní služby a eventuálně zváží návratnost investice do nové tel. ústředny. Pokud ano, bývá překvapením, že VoIP ústředna v kombinaci s tarify VoIP operátora mívá návratnost nanejvýše 2 roky, zpravidla však okolo 1 roku. Znám to z vlastní zkušenosti, kdy takové propočty dělám pro naše zákazníky, zpravidla zjistím, že dotyčná firma má ceny za hovorné staré nejméně 5 let a už dávno mohla snadno uspořit 10 až 20% !!! I tak často nebývá snadné a rychlé rozhodování o nové VoIP ústředně, často pak dostanou přednost úplně jiné investice, a to se jednává o potenciální úspory na hovorném 20 až 40% !!!.

    Proč píšu o firmách a organizacích a "zanedbávám" domácnosti ? Protože se domnívám, že motorem nástupu VoIP telefonie je či bude až masivní nasazení mimo domácnosti. Vycházím z údajů o velikosti tel. provozu a tedy i účtů za telefonní služby, které jsou ve firmách a organizacích pro operátory nejméně o řád zajímavější než v domácnostech.

    Vezmou-li se vedle výše uvedeného v úvahu i fakta uvedená v této diskuzi p. Vithousem, reálná ekonomická situace společnosti a samozřejmě i výsledky průzkumu p. Smahela, pak lze chápat, proč rozvoj VoIP telefonie není reketový ale naopak je a bude postupný.

    Ivo Fišer
    http://www.phonet.cz
  • 11. 3. 2009 7:47

    anonymní
    a) firma s adresou na freemail ve me taky nebudi duveru a minimalne musi mit o stupinek lepsi reference nez firma ktera ma mail na sve domene.

    b) pokud si pamatuju, mail na vastni domene lze provozovat za cenu te domeny. Bud tak, ze registrator "zdarma" poskytuje nekolik schranek, nebo tak, ze se nasmeruje trebas na googla (coz je sice freemail, ale zvenku se to tvari jako kdyz posilate z vlastni domeny).

    c) v nasich luzich a hajich tak jako tak vsici pouzivaji smtp server mailu a ne sveho ISP a o zalohovani na freemailu nemuze byt reci. A pokud nekdo (=firma) nema tisicovku mesicne na spravu tehle veci, tak asi stejne brzo krachne. Tim spis ruce od nich pryc.
  • 10. 3. 2009 20:25

    (cz)Tomik (neregistrovaný)
    Je opravdu smutne cist tento clanek, protoze to take vypovida o tom jak podobne servery a odborne portaly, seminare nebyly uspesne. Bylo to asi plytvani casu vsech odborniku, kteri se snazili vysvetlit VoIP jako nastupce PSTN. Take me velmi zklamalo, ze nejspise CESKE firmy nedavaji moznost mladym a progresivnim odbornikum, aby modernizovali IT-Telco systemy v jejich organizacich a to na zefektivenni komunikace nez jen "tupe" slevnovani nakladu na stavajicich a davno odepsanych technologiich. Bude to mit stejne opacny financni efekt az bude potreba likvidovat stare ustredny a nahrazovat je modernimy IP telefony v kratke periode, coz vetsinou takto byva, ze se to resi ad-hoc. Ceske firmy a male podniky se musi naucit podstoupit rizenych sluzeb jinak budou tezko modernizaci ridit sami vlastnimi zdroji.
  • 10. 3. 2009 18:51

    Flasi (neregistrovaný)
    Co to je za cenu? To je cena hostingu? No to tak to se asi nedají čekat zázraky.
    Nebo je to extra cena mailu navíc k hostingu? Nebo je to cena specializovaného mailhostingu (jako u firem co nabízí hosted exchange apod.?) Dobře - ale to jsou pořád náklady na serverovou část řešení.
    Ale tady jde o náklady na klientskou část řešení. Máte firmu instalatéra Vodrážky, co má jednoho zaměstnance (který na počítač vůbec nesahá). Mají doménu a nějaký hosting se statickou webovou prezentací (co jim udělal nějaký student a co platí tak 50 Kč měsíčně za hosting pokud to nemají u pipni úplně zdarma).
    Řekněme, že jim nabídnete za 50 Kč měsíčně velmi spolehlivý mailbox.
    V první řadě budete mít problém toho instalatéra přesvědčit, že těch 50 Kč stojí za to, protože platit za něco, co můžu mít zdarma nedává logiku. A on ten seznam nějaké velké výpadky nemá a Vodrážka tam zatím o poštu nepřišel, takže se nebojí.
    Ale dobře, podařilo se vám ho přesvědčit. A co dál. Kdo mu nastaví poštovního klienta? Kdo mu ho bude přenastavovat, když změní ISP a bude potřeba přenastavit SMTP server? Kdo mu přenese nastavení, když si koupí nový počítač? Kdo mu nastaví a bude udržovat zálohovací politiku? Kdo mu zajistí, že v systému nevznikne kombinace, kdy MUA ukládá příchozí poštu do jednoho souboru (což kromě velkého Outlooku dělají snad všechny MUA) a antivir není nastaven na automatické mazání zavirovaného souboru (což bylo např. defaultní nastavení Nortona), což může snadno skončit smazáním celého inboxu?
    Instalatér to neumí. Používat webový prohlížeč a Word/Excel umí. Umí si nainstalovat program, když ta instalace spočívá v tom, že spustí exe a kliká na další. Ale na klientskou údržbu poštovního klienta prostě někoho potřebuje. Buď IT zdatného syna - to je schůdná a relativně častá cesta. Anebo si zaplatí nějakou IT správu. A to už levné není.
  • 10. 3. 2009 18:46

    anonymní
    Pravda je asi nekde mezi, pokud se podnika v oboru nebo pribuznm oboru IT tak mit free email bude asi trapnost. Pokud ale hovorime o male firme s par zamestnaci nebo rodinny podnik nelze ihned firmu odsoudit. Je treba se podivat na obor vcem firma ponika zda se jedna o instalatera ktery pocitac pouziva jen jako nutne zlo. Mnoho lidi pouziva email ktery mu poskytuje jeho provider pripojeni internetu, muze se jednat i oplacenou sluzbu. Nelze tedy povazovat kdo nema svou domenu je a bude amater a diletant. Ja bych firmam o malem poctu uzivatelu PC doporucil Google Apps, domnivam se ze je to rozumny kompromis mezi free mailem a placenym hostingem.
  • 10. 3. 2009 16:49

    Flasi (neregistrovaný)
    Utekl jste, protože nějaká minifirma, co dělá okna, má mail na seznamu?
    Jak jsem psal Obyvateli - a kolik vás tak asi bylo, co jste ještě utekli?
    Hodnotit, jestli firma má nebo nemá mail na vlastní doméně nemá smysl bez korelace s informací o počtu zaměstnanců pracujících s počítačem.
    Jak velká to byla firma? 100 lidí? To bych utekl taky. Ale jestli to byla firma, kde s počítačem pracují jeden až dva lidé (a její činnost nesouvisí přímo s IT), tak se jí mailhosting nevyplatí. Mailhosting není drahý, když má někdo vinikající uživatelskou znalost počítačů, což v takových firmách obvykle neplatí. Občas platí, že takovou znalost má studující syn majitele, pak jim to zařídí a udržuje zadarmo, takže pak to má smysl. Jinak opravdu ne.
    V takových firmách funguje IT na dřevní úrovni a chtít po nich mail na doméně, je jako chtít, aby měl obchodní zástupce řemeslnické firmy o dvou lidech oblek.
  • 10. 3. 2009 16:33

    David Smahel (neregistrovaný)
    Diky za kvalitni poznamku, odpovedel jsem jiz vyse v jinem prispevku - otazka byla kladena v sirsim kontextu otazek na zabezpeceni, plus byly v odpovedich prvky, ktere nebylo mozno chapat ve smyslu "spolehlivosti" (např. zabezpečení budov). Verim, ze tohle je OK.
  • 10. 3. 2009 16:29

    Flasi (neregistrovaný)
    To je váš pohled IT profesionála (předpokládám, že jste IT profesionál, když píšete do diskuzí na lupě), ovšem takového s omezeným vidění reálného světa.
    Já mám zkušenost s několika levnými hostingy a spolehlivost mailu tam rozhodně není kdovíjaká. Rozhodně je srovnatelná s velkými freemaily. Čili pro minifirmu, jejíž "procesy" nejedou primárně po mailu je to bohatě dostačující. Jaký byl výpadek některého velkého freemailu s českým rozhraním za poslední rok? Den? Nic co by minifirmě trhalo žíly. To je srovnatelné se situací, kdy ztratíte telefon a zavoláte si +/- za den, až se dostanete na prodejnu pro novou simkartu.
    Antispam na různých hostinzích funguje různě. Mnohdy ale v defaultní konfiguraci nefunguje moc dobře (a mnohdy to spraví prosté posunutí parametrů, což ale musí někdo umět).
    Jo tak vy webové rozhraní nepoužíváte? A co ještě nepoužíváte? A co s tím jako? Webové rozhraní velkých freemailů je použitelné velmi dobře (na rozdíl od openwebmailu a podobných). Že je to pořád horší než vlastní klient? Jenže kdo by ty klienty nastavoval?
    Na freemailu při použití webového rozhraní přijde obyčejný uživatel o poštu s VÝRAZNĚ menší pravděpodobností než při používání poštovního klienta. Jestli nevíte tohle, tak nevíte o obyčejných uživatelích vůbec nic. Zálohovat? Jak prosímvás? :-D Mimochodem, co mi kdo dá, když přijdu o poštu na běžném webhostingu? :-)

    Ok, vás to odpuzuje. A kolik vás je? O kolik se tak té firmičce zvednou příjmy, když vynaloží náklady na mail na vlastní doméně? Pokud se nejedná o IT firmu (a já neznám IT firmu s doménou a freemailem), tak toho primitivní ale fungující řešení nevypovídá vůbec nic o tom, jak je ta firma dobrá v oboru, ve kterém podniká.
  • 10. 3. 2009 16:27

    David Smahel (neregistrovaný)
    Zdravim pane Vithousi,

    diky za kvalitni diskusi, jeste bych prece jen rad doplnil nektere informace.

    Nejprve ohledne vzorku: 85% vzorku uvadi, ze rozhoduje o telekomunikacich, pomerne velka cast vzorku vsak take uvadi, ze vybira telko reseni (cca 70%). Casto samozrejme ve spolupraci s telko operatory, ci VoIP operatory, mene casto jiz patrne s nezavislou firmou.

    Dulezite je take rict strukturu naseho vzorku z hlediska velikosti firem: zcela jina situace je samozrejme u nejmensich firem do 5 zamestnancu a u firem nad 100 zam. V uvadenych vysledcich jsou firmy od zivnostniku po nejvetsi firmy. Vysledky se samozrejme lisi podle velikosti firem i typu firem (IT firmy se chovaji jinak), i zodpovednosti respondenta v ramci telko reseni. Tyto vysledky jsem jiz do clanku neuvadel, jednak abych necinil situaci jeste komplikovanejsi a jednak abych motivoval zajemce ke koupi studie :)

    Cilem clanku byla krome marketingu prislusne studie jedina vec: upozornit na to, ze operatory se nepodarilo presvedcit firmy o dostatecnosti zabezpeceni VoIP. A ze tento pocit respondentu nevychazejici z reality patrne take ovlivnuje dosavadni ne prilis velkou uspesnost VoIP - predevsim u mensich a strednich firem. Jina je situace u velkych firem, kde IT oddeleni prislusne znalosti samozrejme maji.

    K formulaci otazky: byla kladena jeste v sirsim kontextu otazek o zabezpeceni, ne sama o sobe, bylo to dle meho OK. Byly tam navic dalsi prvky, ktere jsem zde neuvadel a jejichz zabezpeceni nelze interpretovat ve smyslu "kvality".

    Kde se Vam mimochodem jevilo, ze byla interpretace spatne?

    S pozdravem,

    David Smahel, Digimark
  • 10. 3. 2009 16:20

    dunda01 (neregistrovaný)
    Souhlas na 100%, hlavně v té poslední větě, když sem vybíral firmu co mi udělá nová okna a viděl sem tam oknalevne@sez....cz utekl sem...

    Mailhosting není drahý, máte v ceně zálohování, poštu duplikujete na webu + outlook a pak již jen synchronizujete...
  • 10. 3. 2009 16:05

    Obyvatel (neregistrovaný)
    Ruzne freemaily pouzivam uz vice nez deset let, vlastni domenu (predevsim kvuli emailu) na hostingu mam asi pet let. Kvalitou se to opravdu neda srovnat, samozrejme v neprospech freemailu. Antispam funguje na 99%, webove rozhrani nepouzivam, protoze to je nouzovka vsude. Dostupnost 99.9%, nikdy nedoslo ke ztrate dat. Ze na freemailu nemuzete prijit o postu ? Ale ano, kazdou vterinou a nikdo vam nic neda. Naopak mit postu u sebe je jedine spolehlive reseni. Samozrejme musite pravidelne zalohovat, ale to neplati jen o poste.

    Osobne je pro me firma s "freemailem" hned prvni odpuzujici znameni, ze tohle tedy ne.
  • 10. 3. 2009 14:04

    Flasi (neregistrovaný)
    No firmy (spíš firmičky), které mají doménu, ale mail na freemailu a které znám to dělají z velmi prozaických důvodů.
    Doménu mají, aby tam měli nějakou primitivní statickou prezentaci (děláme to a to, sídlíme tam a tam, volejte/mailujte nám na číslo/adresu...). Mají to na nějakém levném hostingu a když to občas nejede, tak to moc neřeší.
    Mail ovšem potřebují víc. Proto ho mají na freehostingu. Tím získají spolehlivý (ano, oproti některým hostingům je to spolehlivější) mail s kvalitním webovým rozhraním (webové rozhraní mailů na mnoha hostinzích je prostě staré a dneska již špatné). O tom, že nastavování poštovních klientů nepřichází v úvahu se jistě bavit nemusíme (kdo by to dělal, o kdo by chtěl přijít o všechnu poštu kvůli viru, nebo reinstalu OS). Freemaily mají dobrý antispam (výrazně lepší než nenastavovaný spamassassin na hostingu a nezapomeňme, že antispamové řešení na klientovi nehrozí, protože nebude ten klient). Je to e-mail "na celý život" - čili nepřestane fungovat jenom proto, že zapomenete zaplatit jakousi fakturu za něco, co ani nevíte, co je.

    Schválně zkuste pro nějakého živnostníka, nebo malou firmičku navrhnout nějaké poštovní řešení. Základem bude to, že to bude muset udělat někdo, kdo tomu rozumí a bude to muset občas i nastavit. A to bude stát peníze. Ne astronomické částky, ale něco ano. A v čem to bude lepší než freemail? Pár IT pozitivních se nebude divit zvláštní kombinaci domény a freemailu. Stojí to za to?
    Jako částečné řešení bych viděl google apps. Což musí někdo nastavit (ale zdá se, že další obsluhu už by zvládl i uživatel sám) - ovšem to je pořád freemail (i když na vlastní doméně).
  • 10. 3. 2009 13:38

    Obyvatel (neregistrovaný)
    Otazka "bezpecnosti" analogove pevne linky tu jiz byla probrana, spise me fascinuje ostatni zabezpeceni ve firmach. Uzivatele nezridka pracuji pod administratorskym uctem (neni k tomu zadny duvod), citlive informace se odesilaji nezasifrovanym ci nepodepsanym emailem. Za vrchol stale povazuji situaci kde firma ma sice vlastni domenu, ale firemni email ma, z me naprosto nepochopitelnych duvodu, na nejakem freemailu. To ma byt bezpecnost ? :-)
  • 10. 3. 2009 13:04

    Petrweb (neregistrovaný)
    Kdyz porovnam sifrovane IP spojeni a analogovou pevnou linku, kde zapojim dva draty nekde na ceste k poskytovateli a muzu poslouchat, tak co je bezpecnejsi.
  • 10. 3. 2009 12:22

    Roman Vithous (neregistrovaný)
    Ten článek je myslím v pořádku, byť je tam možná drobný problém s interpretací dat, což bych u autora bez každodenní zkušenosti s problémy fungování VoIP trhu vzal jako "v normě". Ale jak již autor na začátku upozornil, nehodnotí se skutečnost, tj. zda je či není VoIP komunikace (rozumí se vedená nad veřejným Internetem) bezpečná či nikoli, nýbrž to, jaký názor na ni mají v podnicích ty osoby, které o jejím nasazení mohou rozhodovat. A ty názory jsou jaké jsou, byť zjevně nevycházejí z technické reality. A proč tomu tak je (mimo jiné), to jsem již napsal v příspěvku výše.

    (Jinak je možná trochu problém i u Digimarku, protože není tak úplně jedno, jakým způsobem se zeptáte. A zde si nejsem úplně jistý, zda ti manažeři věděli, na co vlastně odpovídají - viz. v příspěvcích výše úvahy nad tím, zda byla otázka opravdu vnímána ve vztahu k bezpečnosti či i ke spolehlivosti. Ale i tam, či spíše zejména tam, dlouhodobě koluje mnoho dezinformací. A typické přitom je, že když jedny vyvrátíte, nastoupí jiné. Původně, totiž tradiční TelCo operátoři zpochybňovali kvalitu VoIP telefonie. Když to bylo vyvráceno, nastoupilo zpochybňování spolehlivosti. A nyní, zdá se, se pomalu přechází na zpochybňování bezpečnosti....)
  • 10. 3. 2009 12:19

    z (neregistrovaný)
    Nezbyva nez souhlasit, je to smutne ale je to tak. Aneb "ale proc by to nemelo fungovat kdyz oni slibuji ze bude" jako reakce na podnet vlastniho IT pracovnika k realnosti slibovanych parametru ...
  • 10. 3. 2009 11:44

    anonymní
    Clanek jsem necetl cely protoze je to cele pekna blbost a jak tu uz nekdo napsal Voip je mnohem bezpecnejsi uz ze sve podstaty. U nas v baraku je tel rozvodna skrin dostupna kazdemu, ani zamek na ni neni. Neni problem se tam napichnout a bavit se! Tenhle clanek mi pripada velmi tendencni a jako by zaplacen nekym komu obecne Voip na trho vadi, ze by strach z konkurence? Osobne Voip pouzivam tretim rokem doma a nemohu rict nic spatneho, velka uspora penez!!
  • 10. 3. 2009 11:36

    I.Fišer (neregistrovaný)
    Dobrý den,

    přidávám svůj podpis pod reakci p. Vithouse, tj. plně s ním souhlasím a děkuji mu, že mi tak ušetřil čas s formulací mého názoru.

    Ivo Fišer
    http://www.xphonet.cz
    http://www.phonet.cz
  • 10. 3. 2009 11:08

    MaLer (neregistrovaný)
    Jsem rad, ze v tomto smeru sice mozna nemame idealniho sales reditele, ale z pohledu podpory pro IT reseni, ktera ja pak realizuju, v nem mam vcelku oporu (jsme mala firma, takze nemame samostatneho IT reditele). Pro prechod na VoIP jsme se rozhodli relativne pozde (az loni), s vedomim toho, ze pri padu spojeni proste nebudeme mit ani vnitrni linky, ale zatim na strane poskytovatele zadna porucha. Prechod na VoIP probehl naprosto hladce, navratnost cele investice (kvuli relativne vysokym investicim do infrastruktury a telefonu, nesli jsme cestou nejlevnejsiho SIP reseni, mame vyhrazenou infrastrukturu na nasi strane a dedikovane pasmo na strane ISP) je asi rok a pul, coz je stale krasne. kvalita vysoka (G.711, ztratove kodeky se mi na pevne lince hnusi), pruznost diky moznosti pouziti odkudkoliv (pres SIP) vyborna. Jeste dopilovat nejake drobnosti (na strane vyvoje SW ustredny u ISP) a budeme spokojeni zcela.
  • 10. 3. 2009 10:17

    Roman Vithous (neregistrovaný)
    U studií Digimarku jsou zpravidla respondenty manažeři kteří "ve firmách rozhodují". Tedy nikoli lidé, kteří jsou specialisty na danou problematiku, ale lidé s jen zprostředkovanými informacemi. Bohužel. A jelikož platí přísloví, že "doma není nikdo prorokem", je celkem běžné, že zdrojem informací pro "vedení" nebývají jejich vlastní IT zaměstnanci (pokud vůbec v podniku jsou) ale někdo z venčí. A tím někým bývá zpravidla "specialista" dosavadního dodavatele telekomunikačních služeb, tj. marketingově vyškolený obchodník či obchodnice z TO2, GTS, T-mobile či ČRa a pod., jejichž úkolem je za každou cenu prodávat služby vlastního operátora a vytvářet vztah a loajalitu zákazníků k jejich zaměstnavateli. Jen zcela výjimečně bývá zdrojem informací nezávislá odborná konzultační firma. Povědomí managementu středních a větších českých společností o VoIP technologiích (a "VoIP operátorech") je tak výrazně cíleně deformováno, což ostatně nedávno právě tady na Lupě popsal ve svém článku, pan Hlavenka. jeho úvaha se sice týkala vytváření názorů na kvalitu a spolehlivost, ale v podstatě "přes kopírák" je možno to opsat i ve vztahu k cílenému deformování názorů trhu na bezpečnost VoIP komunikací. Princip ovlivnění veřejnosti je stejný.

    Dovolím si citovat:
    VoIP operátory čeká ještě mnoho let dalších bitev o trh. Zejména v jedné věci se jim stále nedaří, a to je boj proti velmi profesionálně vedenému šíření „FUDu“ (fear, uncertainty, doubt - obavy, nejistota a pochybnosti) ze strany tradičních operátorů, pro které by volání přes Internet mohlo jednoho krásného dne znamenat konec jejich byznysu. Takže se jednou v celostátním deníku dočteme, že VoIP není spolehlivý, protože "když vypadne Internet, tak přestane fungovat" (argument na úrovni člověka, který si jde koupit žárovku a přepadnou jej pochyby „ale co když nepůjde elektřina, já nebudu svítit!“; primitivní, ale funguje, protože vyvolává dojem, že Internet každou chvilku „vypadává“ a podobně). Dále pak v jiném známém médiu mluvčí českého mobilního operátora tvrdí, že k provozování volání přes Internet je potřeba počítač, což je sice tisíckrát vyvrácený blud, ale když je špína zažraná… Konečně, velmi často podsouvaný je argument o technické (tj. hlasové) nekvalitě VoIPu: přitom zvukové kodeky, které používají mobilní operátoři, jsou někde o řád horší než VoIPácké. Sečteno a tlustě podrženo masivní reklamou: lidé mají v přesném smyslu zásady všech reklamáků „předsudek je silnější než realita“ stále internetovou telefonii zařazenu jako lehce podřadné řešení vedle těch špičkových mobilních telefonií - přičemž, paradoxně, suverénně nejvyšší technickou kvalitu poskytuje stará, dobrá a opovrhovaná pevná linka.

    Vzhledem k tomu, že celkové tržby všech českých VoIP operátorů jsou zlomeček oproti částce vydávané kterýmkoli mobilním operátorem na marketing, je to boj prakticky beznadějný. Takto pesimisticky bych ale článek zakončil nechtěl - v IT a Internetu se vícekrát ukázalo, že k úspěchu není masivní marketing nutně potřeba, a že dobrý produkt dokáže marketingovou metodou od úst k ústům rovněž uspět.

    Myslím, že k tomu není celkem co dodat. Pokud vycházíme z technické reality, nejsou například VoIP sítě členů Asociace operátorů digitální telefonie zabezpečeny o nic hůře, než analogové telefonní linky, ale naopak lépe. K analogovému svazku se totiž stále bez větších problémů dokáže (pravda, většinou po překonání primitivního zámku) v domovním či uličním rozvaděči připojit kdokoli (i desetileté dítě, tak, jako jsme to dělali s kamarády ze zvědavosti někdy před čtyřiceti lety) a se zcela jednoduchým běžně dostupným zařízením v ceně i jen desítek korun může vesele odposlouchávat provoz, případně i telefonovat na cizí účet. VoIP linky "v základní verzi" lze spíše přirovnat k ISDN pevné lince, neboť k případnému odposlechu či zneužití je nutno mít již určité znalosti a technické vybavení. U VoIP pak i schopnost překonat autentifikační proces a pod. Nicméně i "nešifrovaný VoIP" v bezpečnosti nad ISDN mírně vede, protože již z podstaty věci plyne, že izolování konkrétního hovoru je jednodušší při přepínání okruhů (ISDN) než při přepínání paketů (VoIP).

    Je tedy zřejmé, že "běžná" VoIP telefonie je k pevné lince řešením minimálně rovnocenným. Co je ale také zřejmé je fakt, že VoIP operátoři musí bojovat proti známému "goebbelsovskému" postupu etablované konkurence ze "starého" TelCo světa, kdy ve vědomí potenciálních zákazníků se "tisíckrát opakovaná lež stává pravdou", což právě zmíněná studie Digimarku svými výsledky více méně potvrzuje.

    Roman Vithous, AODT
  • 10. 3. 2009 10:05

    Pavel (R)
    Jestli ta otázka není špatně položena? Ona se totiž dá chápat jako "zabezpečena" proti poruše a lidi uvažují zkratkovitě - "nejde internet" = nezavoláme si. A protože mají z domova zkušenosti, že připojení k netu není 100% spolehlivé, není pro ně "bezpečný" ani VoIP.
    Aspoň já se přiznám, že první po přečtení nadpisu článku "České firmy nepovažují VoIP za bezpečnou" mě napadla spolehlivost a až pak třeba odposlechy.
  • 10. 3. 2009 9:28

    David Smahel (neregistrovaný)
    Zdravim, to co rikate, je prave ta iluze odborniku o znalostech lidi ve firmach ... v nasem vzorku je 85% tech, co v prislusne firme rozhoduji o telekomunikacich a asi dve tretiny majitelu firem. Vysledky tedy do znacne miry odpovidaji nazoru rozhodujicich o telekomunikacich. David Smahel
  • 10. 3. 2009 8:27

    Miran (neregistrovaný)
    Zajímalo by mě, kdo na ty otázky v těch firmách odpovídal? Asi to byli vrátný nebo uklízečky, protože si nedovedu představit, že by někdo, kdo aspoň trochu něco ví o telefonování, mohl říct, že pevné linky jsou bezpečnější než VoIP. Každý přeci ví, že si k normálnímu pevnému telefonu můžu kdekoli na ty dráty připojit další obyčejný telefon a poslouchat hovory.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).