Hlavní navigace

České osobnosti na Facebooku

24. 2. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Jak využívají Facebook známí lidé? Nejaktivnější jsou politici, kteří sociální sítě považují za důležitý kanál pro komunikaci s občany. Pozadu nezůstávají ani novináři a samozřejmě populární postavy české internetové scény. Jak tedy české osobnosti používají Facebook?

Facebook je hitem a součástí image mnoha českých osobností. Prim hrají politici, kteří si dobře uvědomili, kde osloví mladou moderní cílovou skupinu. Výsledky první sondy mezi české politiky na Facebooku najdete ve článku Politici objevují Facebook. Toto téma ale zaslouží podrobnější pohled, politici na Facebooku přibývají jako houby po dešti a jejich přístup k tomuto kanálu je různý.

JAN HAMÁČEK, poslanec a předseda zahraničního výboru parlamentu, je na Facebooku velmi aktivní, čile komunikuje se svými příznivci a píše zajímavé poznámky například z jednání parlamentu. Facebook používá od ledna roku 2007, v posledních měsících každý den. Co mu Facebook vzal a dal? Přinesl mi možnost rychlé komunikace se svými přáteli, díky Facebooku jsem nalezl i mnohé „ztracené“ kamarády. Vzal mi trochu soukromí, ale nevidím to jako zásadní problém, koneckonců jsem si zvykl na to, že při mém povolání je pojem soukromí relativní, píše ve vyjádření Jan Hamáček. Facebook pro něho do jisté míry nahrazuje e-mailovou komunikaci a chat na Skypu, drtivou vetšinu „přátel“ na Facebooku zná osobně.

Europoslankyně JANA BOBOŠÍKOVÁ používá Facebook od konce roku 2007. Přiznám se, že spíše využívám svůj profil na Lidé.cz, kde mi píše denně řada lidí, kterým odpovídám. Kdežto na Facebooku si mě spíše jen lidé přidávají za „přátele“ a dotazy jsou jeden za čas. Proto se i tak často na Facebook nepřihlašuji. Všechny sociální sítě, které využívám (YouTube, Lidé.cz a Facebook) mají pro mě zásadní význam. Nejdůležitější je asi YouTube, kde mohu publikovat svá videa. Lidé.cz a Facebook fungují jako další komunikační kanál, kterak být v kontaktu s lidmi z ČR, když polovinu měsíce trávím v Bruselu/Štras­burku. K otázce, zda má na Facebooku více „přátel“, které zná osobně, nebo těch virtuálních, Jana Bobošíková dodává: Rozhodně převažují lidé, se kterými se neznám osobně, ale s tím jako veřejně činná osoba musím počítat. Z těch, které znám osobně, mohu jmenovat buď své kolegy z Evropského parlamentu či moje blízké z rodiny.

Za europoslance RICHARDA FALBRA odpověděla na dotazy ohledně využívání Facebooku jeho asistentka IVA PETŘÍČKOVÁ: Facebook je užíván jako další forma komunikace s voliči pana poslance. Jsou na něm prezentovány texty, které pan poslanec publikoval. Užívá jej cca 5 měsíců. Facebook umožňuje prezentovat tiskové zprávy a články mezi další čtenáře.

Známým uživatelem Facebooku je také nový ministr dopravy PETR BENDL. Profil a stránku politika – původně hejtmana, nyní ministra dopravy – používám necelý rok. Usedám k tomu velmi nepravidelně, jak mi čas dovolí, a toho je málo. Asi si dokážete představit, že vzkazů, otázek a přání dostávám z různých stran mnoho, ale naštěstí mi s tím občas někdo pomůže.

Co Petru Bendlovi Facebook přinesl a co vzal? Facebook je jedinečné prostředí na získání tolik potřebné zpětné vazby od lidí. Politici jsou často obklopeni týmy poradců a úředníků a hlasy lidí z venku k nim pronikají jen zřídka. Tady získám nefiltrované názory, i když asi ne od svých odpůrců, ale od lidí, kteří jsou podobně naladění jako já. To považuji za nesporné pozitivum. Na druhou stranu si to samozřejmě vezme občas více času, stejně jako řada jiných věcí na Internetu.

Na dotaz, zda má pro něho Facebook nějaký zvláštní význam, odpověděl Petr Bendl následovně: Pro politika je dobré, že si může velmi rychle a nefiltrovaně zjistit co si lidé myslí, a doplňuje to tak mozaiku zdrojů, které využívám. Mám zde také několik přátel, se kterými nemám čas se vídat, a tak se alespoň v kostce dozvím, co se u nich „doma“ děje. A docela mě baví sledovat různé ty skupiny proti našim politickým soupeřům. Lidská tvořivost je nekonečná… Mezi „přáteli“ Petra Bendla převažují lidé, které nezná osobně, podle mé vlastní zkušenosti je na Facebooku sdílný i vůči běžným uživatelům.

Další z politiků, VLASTIMIL JEŽEK, na Facebook chodí od podzimu loňského roku několikrát za týden. Hodně si cení možnosti obnovit vztahy s lidmi, které řadu let neviděl, přesto dodává, že osobní komunikaci nemůže nic nahradit. Devadesát procent „přátel“ buď znám, nebo jde o přátele mých přátel. Zbylých deset procent jsou přátelé sice virtuální, ale vesměs velmi milí, dodává Vlastimil Ježek ke složení svých „přátel“ na Facebooku.

JIŘÍ HLAVENKA, známá osobnost českého internetového prostředí a soukromý investor, se k Facebooku staví poněkud chladně. Používá ho asi rok, a to jenom tehdy, když mu do e-mailu přijde nějaké oznámení o aktivitách jeho „přátel“. Sám od sebe prý Facebook nepoužil snad ještě nikdy. Co tedy Facebook vzal a dal Jiřímu Hlavenkovi? Vzal mi pár hodin času, ale jsou i horší věci. Přinesl mně poznání – zatím velice částečné – internetové služby, která je rozhodně jedna z těch nejzajímavějších za poslední roky (jen ne až tak pro mě). Jiří Hlavenka Facebook vnímá také jako zálohu seznamu e-mailových kontaktů a mezi „přáteli“ má pouze lidi, které zná osobně.

PAVEL NEUMAN, známý bloger, si pochvaluje hlavně nové kontakty, které díky Facebooku získal. Přinesl mi spoustu zajímavých kontaktů na lidi, kteří dělají podobné věci a umožnil se znovu napojit na lidi, se kterými jsem se dřív víc vídal. Vzal mi čas, ale nelituji, co dnes nebere čas, že? Nicméně času na Facebooku trávím minimálně, když chci někomu odpovědět, napsat, založit event nebo jednou za čas změnit status.

Facebook je pro Pavla Neumana seznam kontaktů a organizér událostí „číslo jedna“. Poměr mezi lidmi, které zná a těmi virtuálními je ve prospěch druhé skupiny. Velká část (asi 200 „přátel“) mi přibyla, když jsem jel na PitchCamp na Web 2.0 Expu v Berlíně, protože jsem si tak mohl udělat lepší obrázek o tom, s kým se budu chtít osobně poznat. Podobně to dělám u jiných akcí, na které se chystám – nepotřebuji Facebook na to, abych si udělal virtuální kopii reálných vztahů na Facebooku, i když na srazy se hodí výborně. Ale ano, většinu lidí v mých kontaktech jsem nikdy neviděl ani jsme si nepsali, neznamená to ale, že se to u velké části nezmění. Velmi hrubý odhad: 70 % lidí v kontaktech (těch mám přes 700) jsem neviděl osobně.

PETR MÁRA, bloger a novinář, hledá na Facebooku mimo jiné i inspiraci pro své články a pro přemýšlení. Bere mu prý čas a soukromí, ale podle svých slov to dělá dobrovolně, tak proč si naříkat. Prostě je to další forma komunikace a nebo spíše radar vztahů a kamarádů. Baví mě sledovat, co Facebook s naším světem dělá, stejně jako mě to bude zajímat na jiné službě za tři roky, napsal v odpovědi na dotaz Petr Mára.

BRAND24

Novinář DAREK ŠMÍD by mohl být s klidem zařazen mezi velké propagátory virtuální zábavy a moderních technologií. Facebook používá asi dva roky, v poslední době často díky aplikaci na iPhonu. Facebook mi přinesl to, co měl, nevytvořil ani tak nové kontakty, jako spíš prošťouchl ty staré. Nabalil se mi k Myspace, Nyxu a Twitteru – pro pohodlí mám redirekt z Twitteru na facebookový status. Nemám pocit, že by mi něco vzal – ani ten čas: je to jen další položka u feedovačky a e-mailu, kterou projedu a vypnu. Absolutní většinu lidí znám osobně, pak je tam pár lidí, které jsem viděl jednou v životě, pak virtuální známí. Tohle tvoří tak devadesát procent mých „friendz“, no a pak je tam pár lidí, co si mě přidali s tím, že mě znají, já je ne, ale mají hezkou fotku.

Všechny výše uvedené informace byly získány právě díky Facebooku a přímému oslovení jeho známých uživatelů. Většina z oslovených odpověděla, což je hlavní důkaz toho, že Facebook je pro ně důležitý. Přístupy k Facebooku jsou různé, tak jak jsou různí i jeho uživatelé.

Přidáváte si na Facebooku mezi své "přátele" české politiky?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).