Hlavní navigace

Česko jako herní velmoc? Nová asociace se chce prát za zdejší herní průmysl

15. 3. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: České hry
Vývoj her v Česku ročně vygeneruje kolem 2,5 miliardy korun a zaměstnává 1300 lidí. V jiných stejně velkých zemích jsou čísla řádově jinde.

Česká republika v našem regionu patří mezi významné vývojáře videoher. V minulosti na tom byla i díky globálně úspěšným a velkým titulům jako Mafia, Hidden & Dangerous či Operace Flashpoint možná i nejlépe. Pak ale v Polsku do série her převedli Zaklínače. Tamní herní byznys to nakoplo, a když vláda ve svých statistikách uviděla čísla, přispěchala s další podporou, a to nejen ve formě pro mnohé kontroverzních grantů.

V jinak poměrně konzervativní sousedské zemi na školách vznikají obory, které se interaktivní zábavy přímo týkají. Nejde „pouze“ o vyloženě technické profese typu programátor, které velice kvalitně umíme učit i v Česku, ale o další obory, které jsou při tvorbě her potřeba – designéři, animátoři, scénáristé, producenti a podobně.

Něco takového u nás chybí. A i kdyby teď najednou řada těchto studijních oborů vznikla, nabízí se otázka, kdo by je učil? Veteráni zdejšího herního vývoje jako Martin Klíma se snaží na školy chodit (v tomto případě je aktivní spolupráce s Matfyzem), to ale zřejmě stačit nebude. Česko zároveň není příliš legislativně a byrokraticky otevřené příchodu lidí ze zahraničí.

Miliardový byznys

Právě tohle je jeden z problémů, který zdejší herní průmysl trápí. Přitom už nejde o neviditelného trpaslíka. Vývoj videoher v Česku podle současných odhadů vygeneruje roční obrat kolem 2,5 miliardy korun a zaměstnává asi 1300 lidí. Tuzemští vývojáři minulý rok vydali více než 30 titulů a v zemi funguje až přes 50 vývojářských týmů. Mnoho z nich svá díla prodává primárně v zahraničí, dosah, stažení a prodeje jdou do milionů kusů ročně. Jen nezávislé Factorio prodalo přes 750 tisíc kopií.

V porovnání s podobně velkými zeměmi ze světa to ale zase taková senzace není. Například Finsko ročně z her vygeneruje tři miliardy dolarů (značka: Rovio a Supercell) a ve vývoji tam pracují přes tři tisíce lidí. Podobné počty nabízí i Švédsko či Nizozemsko.

Podle informací Lupy do Česka nedávno dorazili zástupci francouzského videoherního gigantu Ubisoft (tržby tři miliardy eur ročně). Hledají, kde investovat a vytvořit pobočky pro vývoj svých bestsellerů jako Far Cry, Assassin’s Creed, Watch Dogs a dalších. Taková oťukávání jsou poměrně běžná a může jít jen o výlet, ani po setkání s CzechInvestem ale z aktivit Ubisoftu v Česku nic moc nebude. Zázemí pro tak velkou společnost zde chybí. Přitom vstup investora tohoto typu může ekosystém kolem nastartovat. Stejný efekt měl příchod Ubisoftu do Kanady, ze které je dnes další herní velmoc.

Výmluvně působí i příhoda s Jižní Koreou. V digitální zábavě hodně vyspělá země podle informací Lupy chtěla pro svoji delegaci v Česku od našich úřadů vypsat společnosti, se kterými se dá mluvit o investicích do herního byznysu. Vláda sice nějaké kroky udělala, nakonec ale na prezentaci dlouhou dobu mluvila především zástupkyně zdejšího nepochybně skvělého byznysu kolem křišťálu. Kultura jako kultura, hry i křišťál do této sekce asi spadají.

České hry jako lobbistické uskupení firem

Nyní se objevuje vůle do toho všeho začít více promlouvat. Už od roku 2008 fungující občanské sdružení České hry se transformuje do herní asociace, která by měla zájmy tuzemských videoherních společností zastupovat – mimo jiné právě směrem ke státu. České hry doposud působily jako komunita vývojářů, která mimo jiné pořádá Českou hru roku (letošní ročník vyhrál Samorost 3) či populární konferenci Game Developer Session (GDS).

Jeden z impulzů něco takového rozjet přišel od vicepremiéra a předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Pavla Bělobrádka. Ten se nedávno sešel s předními studii v brněnských kancelářích Madfinger Games a už předtím zahájil právě poslední ročník GDS (viz video). „Jako vláda potřebujeme partnera, se kterým se můžeme bavit. Počet a význam členů hraje roli,“ vzkazuje vicepremiér.

Potřebu se organizovat a lobbovat za svou věc nicméně už nějakou dobu pociťují i firmy samotné. Právě ty patří k prvním členům reformované asociace. „Začínat budeme s deseti členy. Koncem roku bychom se chtěli dostat na dvacet až třicet firem. To bude asi strop a byl by to ideální stav,“ říká pro Lupu Pavel Barák z Českých her.

To, zda České hry budou nadále působit pod stejným názvem, ještě není rozhodnuto. Už na konci dubna by ale měla proběhnout první členská schůzce. Mezi prvními členy jsou jména jako Bohemia Interactive (ArmA, DayZ), Warhorse Studios (Kingdom Come: Deliverance), Madfinger Games (Dead Trigger, Shadowgun, Unkilled) nebo Keen Software House (Space Engineers).

Hloubková analýza s přesnými čísly

V organizaci se budou platit členské příspěvky a počítá se s tím, že by zájmy herního průmyslu mohli na plný úvazek zastupovat dva až tři lidé. České hry si zároveň chtějí ponechat i část zaměřenou na vývojářskou komunitu a jednotlivce. Stanovy už se každopádně mění a logicky se posílí vliv firem.

Podívejte se: Game Developer Session 2016 v Praze

Prvním krokem Českých her bude dokončení větší a přesnější studie popisující herní průmysl v zemi, která má zpřesnit dosavadní odhady. Komplexní a jasná čísla chybí a obor se tak nemůže adekvátně prezentovat. Hloubková analýza by měla být hotová letos v půlce roku.

Další velkou prioritu mají dostat právě aktivity ve školství. A ano, i o dotacích se v debatách mluví, nejde nicméně o nic zásadního. Ve hře je také podpora herních studií v zahraničí, například s CzechTrade se řeší stánek na významné herní konferenci Gamescom.

České hry chtějí rozjet aktivity kolem mimoškolního vzdělávání a workshopů. Firmy už se dnes snaží posílat své lidi na školy. Roli ve tvorbě ekosystému má sehrát i plnohodnotný herní inkubátor. V Karlíně na Rohanském nábřeží funguje Game Dev Hub, který se má rozšiřovat a vedle toho má navázat další aktivity.

Herní design na FAMU

Nová asociace by měla vztahy a zájmy celého herního průmyslu více profesionalizovat. Kontakty herní scény se státem už zde byly i v minulosti, nicméně nešlo o nic zásadního. České hry jsou tradičně nahodilá spojka pro CzechInvest. Nějaký elaborát si vyžádalo i ministerstvo kultury (hry spadají do kulturních a kreativních průmyslů), ale nikdy to příliš k ničemu nevedlo.

V minulosti fungovala také Asociace herního průmyslu (AHP). V ní ale figurovaly firmy jako Microsoft či Sony, které se zajímaly především o situaci kolem prodejů her a podobně. Reformované České hry se mají vyloženě soustředit na zdejší vývojáře.

UX DAy - tip 2

Zároveň se věci pomalu začínají hýbat i na samotných školách. Na těch středních tedy ne, stačí se podívat na to, co se učí v hodinách informatiky. Například FAMU ale do dvou let spustí obor zaměřený na herní design a produkci. Problém jsou nicméně ty dva roky – proces akreditace trvá velice dlouho a digitální odvětví jde rychle dopředu. Západočeská univerzita v Plzni se zase začíná věnovat grafice.

Pak je tu ještě jedna věc. Pavel Bělobrádek a jeho tým sice zájem o hry mají, nicméně za pár měsíců jsou volby a po nich už může být přístup vlády zase jiný. Navíc jak se ukazuje u aktivit organizací, jako je SPIR, prosazovat u státu technické záležitosti není snadné. „Zase moc velká očekávání určitě nemáme,“ uzavírá Barák.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).