V červnu se po dráze armádního letiště v Přerově, které provozuje armádní dodavatel LOM Praha, projíždělo zvláštní auto. Na korbě neslo konstrukci několika propojených profilů s rameny rozbíhajícími se do stran, uspořádanými do širokého rámu nad vozidlem. Na několika místech byly kamery a další senzory namířené k zemi.
Konstrukce kanadské společnosti Niricson se po ranveji pohybovala ve dne i v noci. Šlo o vůbec první projekt svého druhu v Česku v rámci systému TEVV NATO DIANA (Test, Evaluation, Verification & Validation). Vozidlo při průjezdu sbíralo detailní, vzájemně se překrývající obrazová data o povrchu plochy. Data následně zpracovává AI platforma, která automaticky identifikuje a kvantifikuje poruchy betonového povrchu. Výsledkem je komplexní vizuální mapa defektů, z níž lze odvodit i to, kde problémy vznikají a jak se v čase vyvíjejí.
„Neuvěřitelná technologie. V Kanadě už je to etablovaná firma. Dokáže senzoricky hodnotit jakýkoli betonový povrch. Podle velikosti plochy jsou schopni třeba během jediného odpoledne zkontrolovat celou vzletovou plochu. Ale také dálnice, silnice, přehrady nebo sarkofág kolem jaderné elektrárny. Uživatel od firmy dostane 3D mapu, ve které vidí jakékoli poškození vnitřního povrchu. Přitom se na letištích na spoustě menších míst dnes ještě chodí a stav betonu se odhaduje poklepem,“ komentuje Leoš Mauer.
Je jedním z těch, kteří měli z celé akce největší radost. Firma Niricson patří mezi technologické startupy, o které se Mauer a jeho tým v Defence Hub CzechInvest stará v rámci akcelerátoru NATO DIANA. Ten má za cíl pomáhat rozvíjet technologie od TRL 4 po prototyp až k jejich reálnému nasazení. Mauerovým úkolem je hledat cesty, jak toho dosáhnout. Zajišťuje proto startupům mentory, propojuje je s byznysem, potenciálními dodavateli a výzkumem. Pomáhá jim ale také navazovat kontakt s armádou, dostávat se do reálných podmínek v operačním prostředí a získávat zpětnou vazbu na své nápady, prototypy a technologie.
Jenže někdy to vypadá, že v Česku o nové technologie není zájem. „Obeslal jsem polovinu vlastníků kritické infrastruktury. Nikdo se na takové technologie nepřijde ani podívat. Přitom třešničkou na dortu je, že jejich použití zaplatí NATO DIANA,“ říká Mauer.
Testování v rámci LOM Praha bylo jednou z výjimek. „Protože jeho ředitel Jiří Protiva je vizionář,“ chválí Mauer. „Někdy je to tak, že firmy na začátku zájem nemají. Honeywell, který má v Brně českou pobočku, se posunul od postoje, že něco takového není pro něj, až k aktivnímu účastníkovi prezentací firem a lovci technologií,“ uvádí další pozitivní příklad.
Podle něj by se měl posunout také stát a armáda. „Armáda nedávno otevřela svůj polygon na testování pozemních autonomních vozidel a od příštího roku chystá experimentální jednotku. Momentálně jednáme i o tom, jestli by bylo možné projekty vozit do německých nebo estonských testovacích center. Defence startupy potřebují primárně někde testovat. Musí získat zpětnou vazbu od koncového uživatele, tedy bavit se s armádou,“ vysvětluje Mauer.
Technologie, co přeměňují odpad na palivo
Moc dobře ví, o čem technologie v obraně jsou. Celkem 27 let strávil v uniformě a posledních šestnáct měsíců v Česku řídí zmíněný akcelerátor.
„V současnosti funguje 16 národních akcelerátorů. Každý stát má právo si ho zřídit, pokud chce, a je na něm, jakým způsobem to udělá,“ říká Mauer. V Česku jde o státní organizaci, stejně jako v několika dalších zemích, jiné státy ale zvolily cestu komerčního provozovatele. V regionu střední a východní Evropy se Česko stalo druhou zemí, která vlastní akcelerátor zřídila, hned po Estonsku. Vedle akcelerátorů je ke stejnému účelu po celém NATO dedikováno více než 200 laboratoří a testovacích center.
O velikosti programu svědčí i loňský počet přihlášených. Do DIANY se chtělo dostat 3 688 společností ze států NATO. Odborníci jich vyberou zhruba 150, přičemž každá získá 100 tisíc eur a několik vybraných může pokračovat v druhé fázi akcelerátoru s dalšími výhodami. Část startupů prochází mentoringem přímo v Česku – záměrně se přitom dbá na to, aby české firmy směřovaly do zahraničí a zahraniční naopak do Česka. V dané zemi se rozvíjejí půl roku. Nemusejí v ní pobývat nepřetržitě, musí tam ale strávit alespoň týden každý měsíc.
Mauer startupům hledá napojení na celý ekosystém a „vyváží“ je na výstavy, prezentace a další akce v zahraničí. Jen pro přihlášení do programu DIANA ročně Defence Hub poskytne kolem 70 konzultací. Nové projekty hledá například na studentských hackathonech a pochvaluje si, že se do programu dostaly už tři společnosti, které původně vznikly jako víkendový studentský projekt. Pomáhá také českým startupům s cestou do dalších fondů Evropské unie. O přijetí do programu rozhodují velmi přísná kritéria. Posuzuje se technologická vyspělost, míra otestování i to, zda má řešení potenciál fungovat v byznysu.
Přečtěte si také:
Onsemi s partnery v Česku vyvíjí čipové technologie budoucnost, přispěl na to stát
Z českých startupů se do prestižního programu dosud dostaly čtyři firmy a vedle nich britská společnost, která roste i z Česka. V roce 2023 to byly Dronetag, který vyvíjí technologii pro koordinaci dronů, a Goldilock s hlavním sídlem v Londýně, jenž umí jako poslední instance zajistit kybernetickou bezpečnost fyzickým odpojením zařízení ze sítě. O rok později se přidal Atomiver vyvíjející superkonduktor na bázi grafenu, materiál, který vede elektřinu bez jakéhokoli odporu. Letos se do akcelerátoru dostala společnost InovecTech, která se zabývá systémy umělé inteligence, které umí přeměnit obraz z kamer na strukturovaná data připravená pro plnění misí, a firma InfraHex vyrábějící tkaninu chránící před detekcí termokamerami.
„Startupy v oblasti obrany mají primárně zájem setkávat se se základními hráči ekosystému – s lidmi z armády, ministerstev, s výzkumníky a lidmi z obranného průmyslu,“ říká Mauer.
Zároveň jedním dechem dodává, že dostat v Česku zástupce všech těchto sektorů k jednomu stolu se startupy je tak těžké, že se mu to podařilo vůbec poprvé až nedávno.
„V portfoliu máme každý rok přístup ke 150 nejnovějším technologiím. Deset z nich tu na půl roku přímo je a zblízka se setkají s ekosystémem. Podstatná část z nich by tu hledala spolupráci. Loni se hned dvě sháněly po možnosti postavit tu výrobu,“ popisuje.
Jednou z nich byla britská firma, která vyvinula plazmový cylindr. Ten se naplní prošlým kerosinem, leteckým benzinem nebo plastovým odpadem a přemění je na nový letecký benzin, hnojiva či látku pro výrobu výbušnin. „Tak třeba tato britská firma tu chtěla stavět. Dnes mají smlouvu na deset let s letištěm Farnborough v Británii na dodávky leteckého benzinu,“ říká odborník.
Druhá britská společnost vyvíjela systém, který dokáže z hlušiny separovat vzácné prvky, jako je selen, zinek nebo uran, a jako vedlejší produkt vyrábět teplo. Vzhledem k dostupnosti vstupních surovin se jí pro aktivity zamlouval Most a Ostravsko. Ani tam se ale nakonec neuplatnila.
„Jako republika toto nejsme schopni příliš využít. Musíme ještě zabrat,“ hodnotí Mauer.
Nevídaná rychlost
Leoš Mauer technologické projekty umí propojit s reálnými bojišti a pokud vše vyjde, mohlo by se podařit dostat některé české firmy také do Lvova na výstavu obranných technologií, které se účastní tisíce lidí. „Česko by mohlo být jedním z pěti států, které by tam měly národní pavilon,“ popisuje Mauer. Firmy z NATO a Ukrajiny navíc mohou na rozvoj technologií společně získat desítky milionů eur v NATO nebo EU projektech.
A ještě jedna věc: Česko se díky Defence Hubu letos zařadí mezi země, které uspořádají hromadné pracovní setkání všech národních akcelerátorů. „Na to jsem pyšný. Loni jsme byli v Kanadě a na podzim to bude právě u nás,“ těší se Mauer.
Loni zástupci NATO schválili takzvaný Rapid Adoption Program. Ten má zajistit, aby firma, která projde programem DIANA, měla co nejkratší cestu k reálnému využití své technologie. Kterákoli z armád aliance totiž může požádat o zakoupení technologie prostřednictvím DIANA a získat ji bez výběrového řízení a složitých procesů, které se s armádními nákupy běžně pojí. „Armáda je pak schopná technologii nakoupit třeba za měsíc. To je opravdu neuvěřitelná rychlost,“ komentuje Mauer.
Jako příklad uvádí finskou technologickou společnost Kelluu, která vyvinula autonomní vzducholodě poháněné vodíkem, určené ke sběru dat a monitorování ze vzduchu. Ve vzduchu vydrží dlouhé hodiny a několik vzducholodí dokáže pokrýt území o rozloze Česka.
„Rok poté, co firma vstoupila do programu, už je v operačním nasazení,“ říká Mauer. Jiná technologie z DIANY se už používá ke kontrole dění na mořském dně, kde by mohla například zabránit přerušování podmořských kabelů.
Drony na bojiště poštou
Zatímco jinde se technologie z různých zemí daří uplatňovat, Česko s nimi podle Mauera příliš pracovat neumí a „musí ještě zabrat“.
Problémů je řada. Ze strany EU technologické inovace v této oblasti zpomaluje legislativa veřejných zakázek, což by se mělo změnit s takzvaným omnibusem, legislativním balíčkem Evropské komise zaměřeným na posílení obranné připravenosti EU. Ten je ale zatím v nedohlednu.
Český zákon navíc podle Mauera v podstatě brání vojákům v kontaktu s průmyslem a inovátory, aby firmy následně neměly takzvanou neoprávněnou výhodu ve výběrovém řízení.
Na druhé straně trvají dlouho také vojenská prověřování a další schvalovací postupy. Evropa navíc v mnoha případech neumožňuje armádám nakupovat od dodavatelů napřímo. „Kolikrát je pak pro armádu jednodušší nakoupit letoun typu F-35 než nějaké drony. Protože je to zavedený systém obchodu mezi vládami. Zato drony jsou součástí nového trhu, který je navíc velmi proměnlivý. Jejich rozvoj souvisí s boji na Ukrajině a zkušenosti z nich ukazují, že tempo vývoje se extrémně zrychlilo. U dronů nebo softwaru je dnes tři až čtyři týdny. Probíhají neustálé změny frekvencí a přicházejí nové požadavky od jednotek,“ vysvětluje Mauer.
Zavádění novinek v armádě může podle něj v některých případech vést dokonce ke kriminalizaci takového počínání a následně k letům stíhání zodpovědné osoby, i když se jí nakonec nic neprokáže.
„Pak tu máme to klasické české NIMBY, not in my backyard, ne na mojí zahrádce,“ rozvádí Mauer. Problémem může být i přesvědčení, že to, jak věci fungují nyní, jednoduše stačí. Další brzdou jsou dlouhodobé vztahy s dodavateli zavedených systémů. A nakonec skutečnost, že řada odborníků je natolik vytížená, že se jen těžko dokáže vytrhnout ze známého prostředí a věnovat čas přemýšlení o inovacích.
Existují tedy státy, které to umějí lépe? „Samozřejmě, jsou tu úplně jiné kategorie,“ reaguje Mauer.
Za jednu samostatnou lze podle něj považovat Ukrajinu. Ta už má propracovaný systém podpůrných agentur, grantů a projektových manažerů, kteří dohlížejí na rozvoj technologií a jejich rychlé testování na frontě. Ukrajina má také vlastní marketplace, tedy tržiště, ze kterého lze objednávat vybavení podle aktuálních potřeb vojáků.
„Brigáda na frontě si otevře katalog a online si nakoupí drony, které potřebuje, a ty dorazí poštou,“ přibližuje Mauer. Jiný přístup je vidět například v tom, že jednotky podle svých výsledků dostávají body, za které mohou nakupovat další vybavení.
Dlouhodobě úspěšné jsou podle Mauera v této oblasti Izrael, Spojené státy, Kanada nebo Turecko. Výrazně v poslední době rostou také Polsko, Německo, Dánsko a pobaltské a severské země. Ty podle něj reagují na aktuální bezpečnostní hrozby rychleji. Pro Česko to zatím podle všeho úplně neplatí.
Česko má přitom řadu výhod. Jednou ze zajímavých možností, kterou tu mohou zahraniční startupy najít, je napojení na ukrajinská bojiště. V Česku působí mimo jiné Invest in Bravery, které propojuje technologie, firmy a investory přímo s ukrajinským obranným ekosystémem.
„Když na Ukrajinu jezdíte a v ekosystému se pohybujete, máte daleko větší šanci kontakty sehnat. Díky naší spolupráci s Brave 1 umíme třeba zajistit testování na Ukrajině.
Mnoho českých subjektů, od firem přes dobrovolníky po ministerstva, odvedlo na Ukrajině spoustu práce. A bylo by smutné, pokud nebudeme schopni tuto investici trvající tři roky nějak zúročit, ať již v transferu technologií do ČR, nebo podílem práce na rekonstrukci Ukrajiny,“ říká Mauer.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU