Telekomunikačním operátorům se v loňském roce dařilo. Alespoň těm největším rostly tržby, v mobilních sítích se přeneslo o polovinu více dat než v roce předchozím a připojení k internetu ve volných pásmech Wi-Fi se stále těší velkému zájmu českých firem a domácností.
Vyplývá to ze Zprávy o vývoji trhu elektronických komunikací, kterou zveřejnil Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Samostatně pak úřad zpracoval Zprávu o vývoji cen za období 2017–2021. Ta ukazuje, že se ČR stále drží na chvostu ve srovnání cen mobilních dat se zahraničím. U srovnání v rámci EU jsme dokonce nejhorší v největším počtu kategorií.
Podnikatelé v elektronických komunikacích mají povinnost ČTÚ pravidelně reportovat v rámci elektronického sběru dat údaje o své činnosti, včetně informací o své síti i zákaznických přípojkách. Zpráva o vývoji trhu z těchto dat vychází. Zrychluje se podle ní pokles počtu aktivních subjektů, které na trhu působí. Zatímco v roce 2017 sektor elektronických komunikací obstarával obživu 2090 podnikatelům, v loňském roce toto číslo pokleslo na 1928.
Méně operátorů, více tržeb
Zpráva zmiňuje celou řadu akvizic, ke kterým loni došlo. Telco Pro Services kontrolovaná státní energetickou společností ČEZ převzala trojici lokálních providerů FDLNet.cz, ISP West a TaNET West. A vzhledem k ukončení aktivit v této oblasti ze strany jiné energetické společnosti Innogy převzala Telco Pro Services v závěru roku její kompletní aktiva, včetně dalších lokálních společností poskytujících připojení k internetu. Při chuti na poli akvizic byl i Nordic Telecom, který převzal aktiva hned devíti poskytovatelů (Alcom Systems, Biteo, CMS Internet, Fifejdy.cz, Fortech, Nordic Net, Omega Tech, Privat Group a Tišice.net). V menším rozsahu pak trh konsolidovaly i firmy PODA a Starnet.
Opačný trend vykazují tržby, zejména v maloobchodě, kde podnikatelé loni utržili celkem 86,3 mld. To je o 10 % víc než v roce 2017, tedy na začátku období, které zpráva porovnává. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že největší výnos hlásí tři síťoví mobilní operátoři.
Na celkových maloobchodních tržbách se podílejí ze tří pětin (49,8 mld. Kč). Posuzováno čistě podle tržeb, nejvýznamnějším operátorem je O2, ke kterému vloni přitekla každá čtvrtá utržená koruna v rámci celého odvětví. Jen nepatrně za ním zaostává T-Mobile s podílem 24 %. Vodafone a CETIN mají shodně po 14 % a na všechny ostatní hráče na trhu zbývá z tohoto koláče 21 %.
Nejvýznamnější složku tržeb v mobilních sítích stále ještě tvoří hlasové služby. Zatímco na maloobchodě jejich objem rok od roku klesá, na velkoobchodní úrovni je trend opačný. Počet provolaných minut přitom roste. Loni lidé v úhrnu strávili se sluchátkem u ucha 27 miliard minut, což je o 3,6 % více než v roce předchozím. Zajisté se na tom podílí obliba flatových tarifů, která uživatele nenutí ke stručnosti v zájmu peněženky.
SMSky i MMSky ztrácejí
U SMS zpráv jejich počet také klesá, Češi loni poslali o 11 % méně zpráv než v roce předchozím. Zatímco ještě v roce 2017 na 1 SIM kartu měsíčně připadalo 52 odeslaných SMS, v roce minulém to už bylo jen 33 zpráv. Na tržbách se to ale téměř neprojevilo, klesly pouze o procento. A podobný, jen o něco opožděný trend zaznamenávají i MMS zprávy. Těch se loni poslalo 64 milionů, což přepočteno na aktivní SIM karty znamená 0,4 MMSky za měsíc.
A naopak raketový růst je možné setrvale sledovat u širokopásmového internetu, který dosahuje pravidelný meziroční růst o téměř 10 %. U služeb poskytovaných na pevných přípojkách je vidět pokles tržeb za hlas na maloobchodní i velkoobchodní úrovni, výnosy z broadbandu pak kopírují příznivou situaci v mobilních sítích.
Není bez zajímavosti, že od roku 2020 operátoři redukují náklady tím, že se zbavují zaměstnanců. Celkově jich bylo v odvětví zaměstnáno 20 277, což je zhruba úroveň roku 2018, kdy naopak operátoři nabírali.
Konsolidace trhu
Ostře sledovanou pasáží každoročních zpráv o vývoji trhu bývá údaj o počtu virtuálních operátorů, které ČTÚ pravidelně používá ve svých analýzách mobilního trhu k podpoře závěrů, že trh je dostatečně konkurenční a nevyžaduje zásah regulátora. Porovnáme-li situaci v roce 2017 s rokem 2021, virtuálů je o 25 méně. A sám ČTÚ ve své zprávě přiznává „minimální (téměř zanedbatelný) tržní vliv většiny virtuálních operátorů“.
Virtuálové, které obhospodařují mezi 1 a 100 SIM kartami (a těch je celá polovina), mají v úhrnu tržní podíl pouze 0,02 %. V této souvislosti není překvapením, že tři virtuální operátoři majetkově propojení s velkou trojkou mají stejný tržní podíl jako zbývajících 125 virtuálů kapitálově nezávislých na síťovém operátorovi.
Mapování NGA
Už v roce 2013 začal ČTÚ s mapováním infrastruktury pro vysokorychlostní internet v rámci celé ČR. V rámci průzkumu NGA vznikaly mapy ukazující dostupnost přípojek o různé rychlosti v jednotlivých obcích. Tyto aktuální mapky ukazují propastný rozdíl mezi regiony při srovnání dostupné rychlosti.
Zatímco u přípojek s rychlostí alespoň 30 Mb/s jsou až na pár výjimek hlavně v horských oblastech dostupné téměř všude, u rychlostí nad 100 Mb/s je mapka výrazně tmavěji zabarvená v jižní polovině republiky, zatímco střed a sever země zaostává.
U přípojek nad 1 Gb/s je pohled na mapu mnohem smutnější. Nepočítáme-li některé části hlavního města, Brna a Plzně, objevují se výraznější ostrůvky slibující větší penetraci skutečně vysokorychlostních přípojek jen na jihu Moravy a v některých jednotlivých obcích Středočeského kraje.
Setrvale nejoblíbenějším způsobem, jak se Češi připojují k internetu, zůstává Wi-Fi ve volných pásmech. Internet tímto způsobem používají 3,720 milionu firem a domácností a jen za loňský rok si přípojku touto technologií pořídily další 3 % zájemců. Rychle je ale dotahuje xDSL. Celá čtvrtina všech přístupů v pevném místě je realizována přes telefonní linku.
O něco málo než 2 miliony zákazníků se potom připojuje přes rozvody kabelové televize. Avšak už v roce 2018 celkový počet kabelových přípojek a s tím spojené třetí místo v oblíbenosti překonal optický kabel. U přípojek FTTH/B, tj. optika dovedená k patě domu, resp. až do bytu, jde o podíl 18,7 % a dál roste, zatímco počet kabelových přípojek stagnuje.
Poslední dvě zmíněné technologie přitom jako jediné umožňují dosahovat rychlostí nad 1 Gb/s a pozitivně tím ovlivnit příslušnou mapu dostupnosti NGA. Tyto nejvyšší rychlosti podle údajů sesbíraných ČTÚ využívá dohromady necelých 5 % zákazníků, zatímco většina (u kabelového internetu je to přes 80 % a u optiky 60 %) si vystačí s rychlostmi o řád nižšími (mezi 100 Mb/s a 1 Gb/s).
S rozšířením vysokorychlostních přípojek přirozeně roste i objem přenesených dat. Za poslední dva roky se téměř zdvojnásobil a v úhrnu dosahuje 13,119 exabajtů. Přepočteme-li to na počty přípojek, připadá na každou z nich průměrně měsíčně přenesených 280 gigabajtů.
Samostatnou kapitolu ve službě přístupu k internetu v pevném místě tvoří fixní LTE. Tedy služba poskytovaná prostřednictvím sítě LTE, přičemž je u těchto služeb potlačena jejich mobilita. Operátoři tyto služby nenabízejí plošně, ale selektivně ve vazbě na volnou kapacitu základnové stanice. Od roku 2014, kdy začaly být tyto přístupy k internetu nabízeny, patřily řadu let k nejprogresivnější platformě. Tempo jejich růstu ale od roku 2019 postupně klesá. Loni se k síti tímto způsobem připojovalo 452 tisíc firem a domácností.
Roste obliba IPTV
Pod služby elektronických komunikací spadá i šíření rozhlasu a televize, což zpráva ČTÚ reflektuje. Velmi mírně začalo ubývat domácností, které přijímají televizi terestricky, anténou přes DVB-T2, a to ve prospěch zejména satelitního vysílání a IPTV. Naopak zájem o kabelovou televizi setrvale klesá. ČTÚ to ale ve zprávě vysvětluje administrativní změnou v rámci dokončené fúze majoritního poskytovatele UPC. Zájem o IPTV v minulém roce pak překonal hranici 1 milionu účastníků a je suverénně nejoblíbenějším způsobem příjmu placeného televizního vysílání.
Zavedeným trendem na maloobchodním trhu je potom nabídka takzvaných balíčků, kdy operátoři kombinují dvě a více služeb nabízených za jednu společnou cenu, případně jednotlivé ceny se slevou. A zákazníci na toto balíčkování slyší. Loni touto formou služby čerpalo přes 1,6 milionu lidí. Nejčastěji pak šlo o kombinaci služeb pevného internetu a televizního vysílání (64 %) následovanou s velkým odstupem kombinací pevného internetu a mobilního telefonu (25 %).
