Hlavní navigace

Českou televizi čekají složité časy. Na technické vychytávky zapomeňte

12. 6. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Kavčí hory byly dlouho tahounem pokroku a inovací v televizních technologiích. Ale teď mají před sebou debatu o financování veřejné služby v dalších letech. Diskuse to nebude vždycky příjemná. Pokud jste doufali v UltraHD vysílání, to musí teď zůstat stranou.

Veřejnoprávní televize se začala zabývat myšlenkami, jak v dalších letech bude financovat svou rozsáhlou technickou a programovou nabídku. Protože její financování a limity hospodaření určuje zákon, bude kvůli tomu muset jednat s politiky. Někteří zákonodárci se však netají tím, že současné ekonomické fungování České televize nepovažují za dostatečně průhledné. Jiní by její financování nejradši změnili úplně. Tým generálního ředitele Petra Dvořáka tak čekají složitá jednání. Pokud by politici finanční rámec televize neupravili, musela by nejspíš sáhnout k výrazným škrtům.

„Musím říct, že za současného stavu rozpočtu České televize neočekávám, že bychom se mohli nějakým způsobem zásadně rozmáchnout, ať už technologicky, nebo programově. Budeme rádi, když po roce 2021 ustojíme rozsah služeb, který dneska poskytujeme,“ prohlásil Petr Dvořák na konferenci Digimedia, když se debatovalo o čím dál vyšší kvalitě vysílání v pozemních sítích.

Proč zmínil zrovna rok 2021? S posledním dnem toho roku přestane platit výjimka pro Českou televizi a Český rozhlas ohledně odpočtu DPH. Oba provozovatelé vysílání ze zákona ji sice už měli dřív, vláda Andreje Babiše ji ale loni chtěla zrušit – podle ministerstva financí byla v rozporu s evropským právem. Původní úlevy skutečně z vládní verze zmizely, ale poslanci pak na konci loňského roku mezi stovky změn zákona o dani z přidané hodnoty vsunuli přechodné ustanovení, které výjimku zachovává.

Pokud by se to nestalo, přišla by Česká televize rázem každoročně o částku v rozmezí 350 až 400 milionů korun. To by ohrozilo přechod na DVB-T2, protože se Kavčí hory držely dohodnutého principu, že do roku 2021 budou investovat výnosy z DPH právě do digitalizace. „Takové peníze se jednoduše nedají najít v úsporách. Jen pro představu, 400 milionů korun odpovídá prostředkům vynaloženým na výrobu nových pořadů pro ČT Déčko a ČT art za dva roky,“ varoval před rokem Petr Dvořák.

Tato krize sice byla nakonec zažehnána, ale konec výjimky se blíží – a není to jediná výzva, se kterou se bude Česká televize muset popasovat. Reagovat musí i na domácí a mezinárodní ekonomický vývoj, inflaci, cenu práce a služeb, mandatorní výdaje, nutné investice do letitého areálu a podobně. „Příští rok 2020 by měl být rokem, kdy budeme velmi intenzivně diskutovat s politickou reprezentací o dlouhodobém a stabilním financování médií veřejné služby,“ konstatoval generální ředitel na konferenci Digimedia.

Jak připomněl, výše televizního poplatku placeného domácnostmi a podnikateli se nezměnila od roku 2008. U Českého rozhlasu je to dokonce ještě déle, rozhlasový poplatek je stejný už patnáct let. Jejich reálná hodnota ovšem právě v důsledku inflace klesá. Na místě je tedy diskuse o jejich zvýšení.

„Nejde o to, že teď chceme nějaké peníze,“ podotkl Dvořák. „Ale poskytujeme nějaké spektrum služeb. A musíme se pobavit o tom, jaký rozsah veřejná služba má mít, co má dopravovat k divákům, jaké má používat technologické distribuční platformy… Na základě toho potom jsme schopni spočítat, kolik to bude stát. A mluvit o tom, jak na to dostat potřebné peníze,“ zdůraznil.

V příštích dvou třech letech proto neočekává žádné razantní programové nebo technologické změny v České televizi. Ostatně, jemu samému vyprší na konci září 2023 ředitelský mandát – pokud ho řádně dokončí i po obměně složení Rady České televize příští rok na jaře.

„Jak zmínil generální ředitel, budeme rádi, jestliže se do rozpočtu vejdeme s inovacemi technologií v rámci HD řetězců,“ upozornil na konferenci Digimedia výkonný ředitel techniky Michal Kratochvíl. Změny tedy budou spíše evoluční, například rozšířený barevný prostor (WCG – Wide Color Gamut), potažmo vyšší dynamické rozlišení obrazu (HDR – High Dynamic Range). Do experimentů s ultravysokým rozlišením se Kavčí hory nehrnou. „UltraHD je v tuto chvíli zajímavé téma, to určitě ano, ale rozhodně u nás není na stole,“ dodal Kratochvíl.

To je v souladu s dlouhodobým plánem rozvoje České televize, který schválila Rada České televize už v září 2016. Dokument mimochodem připomíná i další souvislosti DVB-T2. „Přechod do DVB-T2/HEVC sice ušetří v rámci signálové distribuce potřebné datové toky, ale bude klást zhruba desetinásobně vyšší nároky na výpočetní výkony, což bude vyžadovat obměnu potřebné IT technologie. Nárůst výpočetních výkonů bude znamenat i zvýšení nákladů na napájení a chlazení využívaného zařízení,“ píše se v něm.

Náklady na distribuci programů naopak výrazně neklesnou, jako to bylo při přechodu z analogového na digitální vysílání. A vynořily se i jiné výdaje, které by vnějšího pozorovatele nemusely hned napadnout: „Pro výpočetní algoritmy je využívána řada patentů a součástí ceny zařízení jsou i licenční poplatky držitelům těchto patentů. Pro kompresní systém HEVC je například využíváno řádově několik tisíc patentů a licenční poplatky se již vyšplhaly na 28násobek poplatků, které bylo nutno hradit za dosud užívaný kompresní systém MPEG-4,“ upozorňovala televize už na konci roku 2016.

Při současném složení sněmovny je ale financování techniky nebo experimentování s UltraHD nejspíš to poslední, co by někoho zajímalo. Poslance kritické vůči České televizi pálí spíš dva jiné okruhy: hospodaření jako celek a potom zpravodajství a publicistika. Stále se diskutuje o pravomocích Nejvyššího kontrolního úřadu vůči televizi, ale některým zákonodárcům to nestačí a nadhazují myšlenku, že by veřejnoprávní média měla zveřejňovat i platy novinářů. A nelze si nevšimnout, že plénum sněmovny nezvykle oddaluje schválení výročních zpráv České televize za několik posledních let – v tuto chvíli už v podstatě půl roku. Navzdory tomu, že garanční mediální výbor doporučil jejich schválení a navzdory tomu, že hospodaření je už léta vyrovnané.

UX DAy - tip 2

„Chybějící příjmy a zvyšující se náklady nelze donekonečna kompenzovat úsporami; potřebné investice do budoucna je nutné financovat buď disponibilními prostředky, nebo omezením objemu výroby pořadů či poskytovaných služeb. Výrazné snížení objemu původní tvorby se vzhledem k délce vývoje a výroby pořadů plně projeví teprve po dvou letech. Většina takových opatření je nevratná a má fatální důsledky pro celou českou audiovizi,“ varovaly Kavčí hory ve zmiňovaném dlouhodobém plánu rozvoje.

Ten končí právě rokem 2021. Jaká bude cena za stabilitu veřejnoprávní televize v dalším období, napoví následující měsíce.

Byli byste za současné situace pro zvýšení televizních poplatků?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).