Hlavní navigace

Čína používá AI jako nástroj pro šíření svého vlivu. Vyhraje technologickou studenou válku?

7. 4. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Z Číny se stala velmoc ve vývoji umělé inteligence (AI). Technologie na ní postavené se snaží exportovat do celého světa. A s nimi šíří i svůj vliv.

Když se jako oficiální návštěva dostanete do obrovského kampusu společnosti Huawei v Šen-čenu v Číně, kde mimo jiné mají repliku Českého Krumlova, s velkou pravděpodobností vás nejdříve zavedou do jedné z budov, kde je instalována rozsáhlá stálá expozice toho, co Huawei dělá. Připravený je zde model rychlovlaku, chytrého elektrického gridu, kampusových sítí nebo něčeho, čemu se tady říká safe city, což je soustava dohledových kamer, senzorů, BTSek, Wi-Fi hotspotů, optických vláken a datových center.

Huawei tyto technologie prezentuje návštěvníkům z řad zákazníků, partnerů, operátorů, novinářů a v neposlední řadě vlád a samospráv z různých částí světa. Narazíte zde na všechny možné národnosti, často z Afriky či Blízkého východu. Poměrně dlouhým prezentacím se většinou nejde vyhnout, a to ani když jde třeba o několikátou vaši návštěvu zdejších prostor.

 

PARTNER SERIÁLU O AI

Digitalizace, umělá inteligence, ochrana osobních dat. Témata, která se objevují v médiích stále častěji, jelikož se týkají každého z nás. Ať už jde o cílenou reklamu narušující demokracii, rozpoznávání tváří na veřejnosti nebo odstraňování obsahu pod rouškou ochrany proti terorismu.

Za svobodný Internet a moderní technologie, které respektují občanská práva, bojuje místopředseda Evropského parlamentu za Pirátskou stranu Marcel Kolaja. Ten je stínovým zpravodajem pro Akt o digitálních trzích a Akt o digitálních službách, v rámci kterých aktivně prosazuje svobodné, otevřené a bezpečné technologie.

Huawei na obsahu těchto prezentací hodně záleží. Jde o ukázku toho, co lze s jeho technologiemi dělat a že je firma schopná dodávat komplexní projekty. Dává to byznysový smysl, kompletní instalace vždy dělají vyšší marže než prodej samotného hardwaru.

Pak je zde druhá, neméně důležitá strana mince. Projekty jako safe city jsou vždy poháněny prvky umělé inteligence, ve které se Čína do roku 2030 dle oficiální strategie (PDF) chce stát světovou velmocí. Do tamních startupů tečou značné sumy investic, jednotlivé provincie a lokální vlády jim vytváří co možná nejlepší podmínky (odpuštění daní, hrazené kanceláře a podobně) a rozjela se řada programů pro vzdělávání střední třídy právě pro AI. Výuka umělé inteligence začíná už i na základních školách.

Vlivový export čínského AI

Vláda k růstu oboru přispívá i tím, že ráda a aktivně na různých úrovních AI implementuje a nakupuje od zdejších šampionů. Často narazíte na systémy, které ulehčují život. Čínská města jsou řízena pomocí dat, vjezdy do obytných a kancelářských komplexů založené na automatickém rozpoznávání značek jsou už dlouhou dobu standardem, prosazuje se placení obličejem a tak dále.

PODÍVEJTE SE, jak Čína využívá technologie na rozpoznávání obličejů:

Čína má velmi dobré podmínky k tomu, aby vytvářela skutečně pokročilé AI systémy. Státní kapitalismus dokáže rychle směřovat prostředky tam, kam potřebuje, a aktivní podnikatelská třída se ráda sveze. Čínský trh je gigantický, takže tu fungují obrovské projekty se značnými úsporami z rozsahu. A i když se mluví o regulacích v oblasti ochrany dat, jejich dostupnost je v Číně poněkud jiná než v Evropě se zavedenými pravidly typu GDPR. Rozsah projektů a množství dat umožňují čínské AI natrénovat a před exportem odladit.

Představou Číny je, že svoje AI dokáže vyvážet do celého světa a tím získávat ekonomický i politický vliv. Tady ale řadě lidí začne svítit červená kontrolka. I když je v Číně skutečně v provozu řada AI technologií, které zlepšují život a přináší nakopnutí ekonomiky, jsou tyto technologie využívány i ke zcela jiným účelům.

Několik firem včetně výrobce bezpečnostních kamer Hikvision, který je jedničkou i na našem trhu, se například dostalo na černou listinu Spojených států z toho důvodu, že se podílí na potlačování práv minority Ujgurů. Kamery ve spojení s AI systémy pro rozpoznávání obličejů dokáží z pohledu Číny problematické muslimy „držet pod kontrolou“. Podobně se terčem kritiky stávají podniky typu DJI, což je opět jasná globální jednička, v tomto případě v prodeji chytrých dronů.

Čínské společnosti, které se vývojem AI a chytrých technologií zabývají a které jsem měl možnost v Číně navštívit, se problematickým otázkám často nebrání. Komentování domácí situace se sice raději vyhýbají (případně nabízí předpřipravenou odpověď, že jde o bezpečnost země), směrem k vývozu svých produktů do světa ale většinou mají jednotnou odpověď: jsme dodavatelé a je na zákaznících, k čemu naše systémy využijí.

Hlavní je stát

Domácí využívání sledovacích technologií ale Číně v zahraničí příliš nepomáhá, zejména na západě. Jednak je zde morální stránka toho, zda nakupovat od režimu a firem, které se podílejí na budování represivního systému vůči některým svým obyvatelům. A pak jsou zde s tím spojené bezpečnostní obavy. 

Svět se v několika posledních letech začal na Čínu dívat s mnohem větším podezřením. Po opojení z obrovských příležitostí na tamním trhu se u mnohých firem dostavila kocovina. Situaci eskaloval bývalý americký prezident Donald Trump, který začal tlačit na spojence, aby se vůči Číně vymezili, mimo jiné nevpuštěním jejich firem do výstavby 5G a chytrých měst.

PODÍVEJTE SE, jak funguje sledovací AI technika v Číně:

I když některé čínské firmy skutečně mohou chtít své AI systémy dodávat s dobrými úmysly a předávat své zkušenosti s digitálním řízením svých megaměst, protože je to dobré pro byznys, faktem je, že stále podléhají silnému vlivu své vlády. Čínští občané nadále spadají pod zákon, který jim nařizuje v případě nutnosti spolupracovat na předávání informací.

Socialismus s čínskými specifiky, jak je tamní hybrid kapitalismu a vlády státu označován, primárně sleduje zájmy státu (a v Číně stát rovná se strana), čemuž se podřizují i ekonomické výsledky velkých firem. Pokud se vláda rozhodne, že je nějaké odvětví strategické a klíčové, nemá problém ho dlouhodobě podporovat i za cenu velkých ekonomických ztrát. Pěkně to shrnuje třeba nová kniha Čínský ekonomický systém od Jana Bejkovského, který v Číně vede pekingskou pobočku CzechTrade.

Už se to rozjelo

Čínský export AI a na to navázaných chytrých technologií už se každopádně před řadou let rozjel. Firmy jako Huawei, ZTE, Hikvision, SenseTime, China Telecom a další implementovaly své AI technologie ve více než dvou stovkách měst po celém světě. Řada z nich funguje čistě na čínských výrobcích, což například ve Spojených státech zažehlo debatu, zda bylo moudré v posledních letech odstupovat od mezinárodní spolupráce v řadě oblastí.

Čína se dlouhodobě angažuje v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii. Vedle vytváření dluhových pastí pro některé země, které vznikají výstavbou infrastruktury s odloženou platbou či výměnou za přístup k nerostnému bohatství, čínské technologické firmy budují tamní telekomunikační a datové sítě, datacentra nebo systémy chytrých kamer pro bezpečnost na ulicích, v dopravních prostředcích nebo na hranicích. Používají v nich AI systémy pro rozpoznávání obličejů nebo objektů.

Jednou ze zemí, která se do společných aktivit s Čínou zapojila, je Zimbabwe. Čínský podnik CloudWalk vládě daroval terminály pro rozpoznávání obličejů. Jde o stejnou firmu, kterou Spojené státy zařadily na sankční list. Filipíny zase instalovaly dvanáct tisíc kamer v metru v Manile s tím, že tamní vláda si na to půjčila 400 milionů dolarů.

Obavy o bezpečnost státu tak nemusí nutně pramenit z toho, že by čínské firmy skrze své technologie špehovaly. Pro to stále neexistují žádné skutečně přesvědčivé důkazy a argumenty (byť zejména průmyslová špionáž je velmi pravděpodobná). Jde spíše o to, že Čína ráda AI projekty vybuduje na dluh, díky čemuž pak posílí svůj vliv na jednotlivé vlády. Některé země od Číny také začaly nakupovat vojenskou techniku založenou na AI, třeba UAV letouny Wing Loon II vyráběné v Čcheng-tu už operují v Egyptě, Nigérii, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech nebo Pákistánu.

Obliba na západě

Mezi zákazníky nakupující kamerové a sledovací systémy často patří tužší režimy, které využívají v Číně odzkoušené represivní technologické funkce – mimo jiné při demonstracích. Není náhodou, že demonstranti v Hongkongu útočili na instalované pouliční kamery. Pro nakupující je výhodou, že se dodavatel neptá a vyšle tým zkušených techniků. Západní dodavatelé Číně často vyklízí pole, protože kvůli morálce či restrikcím problematickým státům nedodávají.

Čínská sledovací technika ve světě
Autor: Statista

Čínská sledovací technika ve světě

Jak nicméně ukazuje studie firmy Statista, technologie na sledování ještě s větší oblibou nasazují z evropsko-amerického pohledu vnímané liberální země. Čína dokáže dodávat do ještě většího množství států než firmy z USA. V některých západních zemích už se problematika začala řešit. Velká Británie, která je čínskými AI technologiemi prorostlá, připravuje pravidla, která by umožnila čínské dodavatele z projektů na instalaci chytrých kamer odstranit. Vláda balancuje, aby byla nadále otevřená obchodu s Čínou, ale více dbala na bezpečnost.

Ukázkové získávání čínského vlivu skrze technologie a AI v Evropě se několik let odehrává v Srbsku. Tamní vláda postupně instaluje bezpečnostní kamery a další safe city prvky. Následně pořídila první bojové letouny Wing Loon, CH-92A a Cai Hong. Srbsko za pomocí čínských inženýrů rozjíždí výrobu dalších AI vojenských dronů na svém území. Firmy jako Huawei v Srbsku zakládají výzkumná a inovační centra. Jak dokumentuje Washington Institute, podobně roste čínský technologický vliv v Perském zálivu. V Dubaji se postupně buduje rozsáhlý bezpečnostní systém „Policie bez policistů“.

Dlouhodobá hra

Čína vnímá umělou inteligenci a technologie kolem ní jako klíčovou oblast. Dlouhodobě smýšlející vedení země, které se nemusí zaobírat volebními cykly nebo kvartály na burze, postupuje systematicky a od základu. Dnes už lze Čínu považovat za jednu z velmocí v AI, minimálně tedy v aplikaci AI do praxe, začínala ale ve skromných podmínkách.

Taktikou bylo nasávat inspiraci ze zahraničí. Čínské vysoké školy a akademie věd vysílaly své studenty, profesory a vědce na družbu do Spojených států a Evropy, kde se učili a zkušenosti přenášeli domů, což dokumentuje například Nature. Čína nadále aktivně oslovuje zahraniční kapacity v řadě oborů. Vědce a spol. včetně těch českých se snaží vozit na návštěvy a vyměňovat si informace. Podobné aktivity samozřejmě provozuje obrovské množství zemí, na západě je ale Čína vnímaná jako rival, takže se na podobné akce pohlíží se značnou kritikou.

Číně i z tohoto důvodu velmi nevyhovuje uzavírání se, které rozjel Donald Trump. Čína chce nasávat informace a mít otevřený svět – tedy otevřený minimálně pro svůj prospěch. I když teď podmínky pro čínské společnosti nejsou ideální, stále snahy probíhají. Firma Huawei například nedávno oznámila rozjezd výzkumných aktivit v AI s Technickou univerzitou v Košicích.

UX DAy - tip 2

Čína také nadále bude tlačit na to, aby se její technologické standardy staly technologickými standardy globálními. Zemi už se podařilo být největším přispěvatelem k 5G technologiím. Šéfem Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) je Číňan Zhao Houlin, který mimo jiné propaguje aktivity Belt and Road Initiative. Prostřednictvím této mezinárodní iniciativy se čínská AI šíří. Existují obavy, že by mohly vzniknout dva vzájemně nekompatibilní technologické bloky (západ versus Čína) a situaci už se začalo přezdívat technologická studená válka.

Evropa a Spojené státy se shodují, že rostoucí sílu Číny v AI je třeba vyvážit. Zatímco americké firmy se pokoušejí alespoň o částečnou regulaci toho, co by AI mělo být dovoleno, na starém kontinentu se připravují jasná jednotná pravidla. Ta by se pro čínské technologie dle představ regulátorů mohla stát určitým nárazníkem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).