Hlavní navigace

Čína se chce zbavit závislosti na západu a investuje do vývoje vlastních čipů

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Zatímco u čipů a procesorů pro počítače, mobily nebo servery Čína do hry vstoupila pozdě, v případě rostoucí oblasti AI čipů do oblasti investuje od začátku.

Doba čtení: 7 minut

Čína jako rostoucí technologická velmoc v řadě oblastí dokáže konkurovat západu a v některých umí být i lepší. V jedné věci ale nadále zůstává pozadu – do značné míry je závislá na zejména amerických čipech. To ukázala i aféra, kdy americká vláda na pár dní uvalila embargo na čínskou telekomunikační společnost ZTE, což tento podnik v podstatě odstavilo z provozu.

Trochu paradoxně tak může působit kauza, kterou přinesl časopis Bloomberg Businessweek. Podle jeho zdrojů měli Číňané napadnout dodavatelský řetězec firmy Super Micro a do jeho serverů umístit malé čipy umožňující nenápadné sledování. Všechny zmíněné a zúčastněné strany ale pravdivost zprávy odmítají.

Objevila se také další spekulace. Web The Information přišel se zprávou, že Microsoft vyjednává s čínskou společností Huawei o tom, že by v některých datových centrech nahradil čipy od Nvidie a nasadil místo toho technologie právě od Huawei. I když by mělo jít spíše o datacentra, která má Microsoft přímo v Číně, šlo by pro čínský čipový sektor o určitý pokrok.

AI čipy od Huawei

Huawei nyní na své konferenci v Šanghaji skutečně oznámil, že vyvinul vlastní čipy, které mají najít využití zejména v operacích spojených s umělou inteligencí či zpracováním dat. Pro čínský technologický sektor a Huawei jde o výrazný krok kupředu. Huawei doposud podobné serverové čipy nakupoval od třetích stran a nevyvíjel si vlastní.

Huawei tímto krokem navazuje na minulý rok, kdy společnost představila vlastní čip Kirin 970 určený pro chytré telefony. Letos byl ukázán následovník Kirin 980, který se objeví v další generaci telefonů.

Modely čipů pro enterprise IT jsou prozatím také dva a na trhu se objeví v druhém kvartálu příštího roku. Ascend 910 bude součástí serverových technologií pro datová centra a Ascend 310 míří mimo jiné na oblast internetu věcí včetně koncových zařízení, jako jsou chytré hodinky, kamery a podobně.

Ascend 910 je vyráběný pomocí 7nm procesu a Huawei uvádí, že má být v určitých typech operací až dvakrát rychlejší než čip V100 od Nvidie. Toto tvrzení se nyní ovšem nedá ověřit. Výkon má dosahovat až 256 teraFLOPS. Slabší Ascend 310 je pak vyráběn 12nm procesem a dosáhne až na osm teraFLOPS.

Huawei ale zároveň popírá, že by modely Ascend měl dodávat Microsoftu či dalším hráčům. „Naše čipy neprodáváme,“ uvedl na sezení v Šanghaji rotující výkonný předseda představenstva Huawei Eric Xu. „Nemáme v plánu naše čipy dodávat třetím stranám. Prodávat chceme servery nebo akcelerační karty, které naše čipy obsahují,“ navazuje. „Není zde přímá konkurence mezi Huawei a výrobci čipů.“

Snížení závislosti na západu

Čínský ICT podnik bude vyvinuté čipy nasazovat ve svých vlastních produktech, zejména z řady Atlas. Jde o akcelerační AI karty, servery nebo mobilní datové centrum (MDC), což je v podstatě deska určená pro nasazení v autonomních vozech. Prvním, kdo s ní začíná ve svých vozech pracovat, je německé Audi.

Eric Xu, Huawei
Autor: Jan Sedlák

Eric Xu, Huawei

Tento krok umožňuje nejenom si lépe designovat hardware, ale také umožňuje to, aby Huawei snížilo závislost na západních dodavatelích a bylo lépe chráněno oproti případným sankcím. „Úplné nezávislosti dosáhnout nejde. V oblasti čipů nelze pracovat zcela izolovaně a vyhnout se závislosti na třetích stranách,“ doplňuje Xu.

I když čipy od Huawei nezamíří na trh jinak než jako součást serverů a spol., je pravděpodobné, že i něco takového na trhu s čipy vytvoří určité pohyby. Podle zástupců Huawei trh konkurenci přivítá. Je ovšem nejasné, jak se k nákupu produktů s čínskými čipy budou stavět zákazníci mimo domovský čínský trh. Lze očekávat jejich zdrženlivost.

Huawei zároveň díky vlastním čipům bude moci snížit cenu hardwaru a konkurovat i touto cestou. Nyní odebírá komponenty od firem typu Intelu a nebude se muset tolik spoléhat na odebírané objemy navázané na cenu.

Další čínské čipy

Huawei každopádně není jedinou firmou z Číny, která se snaží osamostatnit od současných dodavatelů čipů, jako jsou Nvidia, Intel nebo Qualcomm. Alibaba minulý měsíc oznámila, že během příštího roku rovněž hodlá vydat vlastní AI čip. Na podobných technologiích pracují také společnosti Bitmain Technologies (dělá i stroje na těžbu kryptoměn) a Cambricon (pro Huawei dělá Kirin).

Huawei Ascend 310
Autor: Jan Sedlák

Huawei Ascend 310

Čína chce mimo jiné zamířit výše v potravním řetězci. V zemi je v současné době více než polovina světové výrobní kapacity pro elektroniku, vyrábí se zde přes polovina chytrých telefonů a většina plošných spojů. Personální náklady ale rostou, takže se někteří zahraniční výrobci stěhují. Samsung zamířil do Vietnamu, Hynix se vrací do domovské Jižní Korey a Mitsubishi Electronic zase do Japonska.

Jednou z čínských společností, kterým se podařilo na trhu s čipy a dalšími elektronickými moduly uchytit, je Espressif Systems. Firma má sídlo v High-Tech Parku v Šanghaji a postupně otevírá další pobočky. Jedno vývojové centrum bylo nedávno založeno také v Brně, kde se pracuje na firmwaru a dalším embedded softwaru. „Podařilo se nám expedovat přes 100 milionů našich IoT čipů,“ uvádí zástupci Espressifu. Do firmy také nedávno investoval Intel.

Pro Čínu jsou technologie jednou z hlavních priorit pro budoucí rozvoj. Mezi několik hlavních oblastí, na které se země zaměřuje, patří právě umělá inteligence a vlastní čipy. Má to posílit ekonomiku země, stejně jako bezpečnost.

Do Číny se každý rok importují čipy v hodnotě 200 miliard dolarů, což je částka podobná té, za kterou se do země každý rok doveze ropa. Analýza PwC ukazuje, že Čína nakupuje 59 procent čipů, které se ve světě vyrobí, nicméně čínští výrobci se na světových tržbách podílí pouze 16 procenty.

VIA je zpět a Čína má x86

Čínská vláda už oznámila, že do podpory domácího polovodičového sektoru hodlá investovat řádově desítky miliard dolarů. Zároveň ale chce do země přivést zahraniční investory. Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií vytvořilo fond nazvaný China Integrated Circuit Industry Investment Fund, do kterého chce od zahraničních zájemců vybrat téměř 32 miliard dolarů. Čínský vicepremiér Liu He vyzval investory k tomu, že Čína chce vytvořit otevřené prostředí pro spolupráci.

Zaměstnanci v AI v Číně
Autor: Maimai

Zaměstnanci v AI v Číně

Jednou z takových mezinárodních spoluprací je znovuzrození společnosti VIA Technologies. Ta vedle Intelu a AMD díky dřívější akvizici Cyrixu vlastní licenci na výrobu x86 procesorů. VIA společně s lokální vládou v Šanghaji a jejím podnikem Zhaoxin Semiconductor vytvořila joint-venture podnik právě pro produkci CPU postavených na x86. První low-endové kusy pro osobní počítače mají dorazit během příštího roku.

Čína také začala produkovat vlastní x86 procesory pro servery. Na starost je má podnik Chengdu Haiguang Integrated Circuit Design (Hygon), který získal licenci na mikroarchitekturu Zen od AMD a na domácí trh dodává modely označované jako Dhyana. Ty jsou v podstatě podobné procesorům AMD EPYC. Čína sehrála důležitou roli v době, kdy AMD potřebovalo finanční injekci a poskytla firmě 293 milionů dolarů.

Čína ve svém snažení může využít toho, že zatímco v případě tradičních čipů a procesorů pro počítače, mobily nebo servery do hry vstoupila pozdě, v případě rostoucí oblasti AI čipů do oblasti investuje od začátku. Země má zároveň dostatek kapitálu, pracovníků a obrovský trh, který generuje velké množství dat.

Pokrok hnaný AI

V Číně v současné době funguje 1011 firem zaměřených na AI, což je podle Sequoia Capital asi čtvrtina z celkového počtu podobných firem ve světě. Čínské univerzity se oblasti začaly věnovat před deseti lety. Velká poptávka po odbornících ovšem způsobuje to, že i v lidnaté Číně je lidí nedostatek.

Podle společnosti Maimai, která funguje jako takový čínský LinkedIn, je aktuálně v Číně kolem pěti milionů neobsazených pozic v AI. Nejvíce lidí v branži v Číně pracuje v Pekingu (necelých 60 procent), kde se kolem univerzit budují specializované AI kampusy. Následují města Hangzhou (11 procent, sídlo Alibaby), Šanghaj (9,3 procenta), a Šen-čen (8,5 procenta).

Tento nedostatek žene nahoru ceny. Průměrná měsíčná mzda absolventa univerzity s tříletou praxí, který se věnuje některému z oborů AI (algoritmy, rozpoznávání řeči, strojové učení, NLP, data mining, počítačové vidění), se v Číně pohybuje kolem 3600 dolarů. S přibývající praxí se průměrná mzda zvyšuje a dosahuje k 10 tisícům dolarů měsíčně.

„Platy zaměstnanců kolem AI zvyšují průměrnou mzdu v celé firmě. AI zároveň zvyšuje tlak na to, kolik čínské firmy platí. Například platy v Huawei už dosahují stejných hodnot, jaké nabízí Microsoft a další západní společnosti,“ popisuje Huang Weiwei, který působí jako profesor na Renmin University. „Růst těchto nákladů dokáže být kompenzován růstem efektivity, které AI přináší.“

Rostoucí platy, velikost trhu nebo podpora vlády do Číny láká Číňany, kteří studovali na západě a našli uplatnění v tamních IT firmách. Hao Lv vystudoval univerzitu ve Washingtonu a později pracoval jako výzkumný vědec v Googlu. Jeho algoritmy například pohánějí třídící systémy aplikací v Google Play. Lv se vrátil do Číny, aby se stal členem vedení firmy Yitu.

Yitu je jeden z řady zdejších podniků, které se zabývají rozpoznáváním obrazu nebo mluvené řeči. Firma od soukromých (Sequoia) i státních (ICBC a další) čínských investorů získala 355 milionů dolarů a chlubí se databází 1,5 miliardy obličejů. „Vidím zde příležitost ve velikosti trhu a jeho možnostech,“ popisuje Lv. Firmám, jako je Yitu, hraje do karet i to, že čínská vláda se nebojí poskytovat řadu dat a sama rozvoj podobných technologií podporuje – z různých důvodů.

Cestu autora na konferenci Connect 2018 organizovala společnost Huawei.

Našli jste v článku chybu?