Hlavní navigace

Čínská firma Huawei požádala o prověrku NBÚ, chce vyvrátit spekulace o sledování

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

V řadě evropských zemí už Huawei přerostla svůj tradiční telekomunikační byznys a spolupracuje s kdekým.

Doba čtení: 8 minut

Návštěvníci, kteří se vydali na letošní ročník veletrhu CEBIT v německém Hannoveru, po vystání úmorně dlouhých bezpečnostních kontrol u hlavního vchodu napojeného na vlakové a tramvajové spojení v podstatě okamžitě narazili na jednu z největších expozic, která na akci byla k vidění. Značnou část haly 13 obsadila čínská společnost Huawei, která zde jasně dávala najevo, že její ambice nejsou malé.

„Změnili jsme strategii. Z přístupu ‚z Evropy do Evropy‘ přecházíme na ‚z Evropy do celého světa‘. Zkušenosti, které zde získáme, chceme s partnery vyvážet na globální trhy,“ uvedl na setkání na CEBITu Vincent Pang, který v Huawei šéfuje regionu západní Evropy.

Čínský telekomunikační a také stále ambicióznější IT hráč už na starém kontinentu působí řadu let. Představitelé společnosti dokonce často mluví o tom, že jsou stejně tak evropskou, jako čínskou společností. Evropská centrála firmy je v Düsseldorfu a dále firma provozuje řadu výzkumných vývojových center, konkrétně ve Finsku, Belgii, Francii, Itálii, Irsku, Německu, Švédsku a Velké Británii. V Evropě zaměstnává přes 10 tisíc lidí, včetně několika stovek v Česku.

Žádost o prověrku

Ovšem zrovna Česko patří k zemím, které k Huawei a dalším čínským společnostem přistupují hodně opatrně, i když technologie z Číny ve svých sítích používají všichni tři mobilní operátoři. Někdy šíření obrazu dopomůže aktivní konkurence, jinak jsou ale nejčastěji zmiňovány obavy z bezpečnosti a toho, že Huawei může být prodlouženou rukou čínské vlády a tajných služeb.

Huawei na CEBIT 2018
Autor: Jan Sedlák

Huawei na CEBIT 2018

Této nálepky se Huawei na českém trhu chce zbavit. Podle informací Lupy si společnost podala žádost na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), aby od něj získala bezpečnostní prověrku. Jednou z hlavních motivací má být právě to, aby firma měla v rukou něco, čím by nařčení mohla odrážet. Proces s NBÚ už nějakou dobu běží a úřad si neustále žádá nové dokumenty a informace. Huawei v Praze na prověrky připravuje zaměstnance, procesy i technologie.

Čínská společnost by se také ráda zapojila do projektů kolem chytrých měst, internetu věcí a dalších aktivit, se kterými se jí daří na více trzích. Zde také potřebuje minimálně neodmítavý postoj státní správy.

Bezpečnostní informační služba (BIS) Huawei v roce 2014 zařadila na seznam bezpečnostních hrozeb, od té doby nicméně firma v každoročních reportech nefiguruje – minimálně ne v jejich veřejné části. BIS obecně upozorňuje na rostoucí snahy čínských subjektů zakořenit v Česku.

Bývalý šéf NBÚ a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil už dříve pro Lupu vyjádřil vůči Huawei rezervovaný postoj: „Já osobně bych raději používal technická zařízení ze zemí, se kterými jsme spojenci v rámci NATO nebo EU.“

Na letošním CEBITu se také se zástupci Huawei setkal Vladimír Dzurilla, který vede dva české státní IT podniky a celou oblast má po palcem. Cílem mělo být představení možností, které Huawei nabízí.

Česká mobilní jednička

Huawei se v Česku snaží proti skepsi bojovat i dalšími nástroji. Společnost už nějakou dobu investuje do českých škol. Například na ČVUT vybavila učebnu pro telekomunikace, spolupracuje také s VŠB v Ostravě, VUT Brně nebo Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. V Ostravě probíhá spolupráce v oblasti smluvního výzkumu a vznikla zde mobilní sonda. Na VUT se zase rozjela experimentální LTE síť.

Spolupráce Huawei a německého města Duisburg
Autor: Jan Sedlák

Spolupráce Huawei a německého města Duisburg

Dále například Huawei byla vidět na letošním ročníku soutěže Nápad roku. Sponzorovala jednu z kategorií, kterou vyhrál liberecký projekt BigClown vytvářející modulární hardwarovou stavebnici pro internet věcí. Nápad roku zaštiťuje Vodafone, který je v Česku pro Huawei zřejmě největším „kamarádem“. Zástupci BigClown se nyní na týden vydají do čínského Šen-čenu (Shenzhen), kde Huawei sídlí.

Podobně do Číny společnost vozí také českou mládež. V rámci projektu „Seeds for the Future“ takto každý rok vyváží několik studentů. Kromě českých i ty ze Slovenska. Vše spadá do taktiky „měkké síly“ (soft power), kterou běžně realizují i společnosti z řady dalších zemí. Cílem je vybudovat si spojence a kamarády.

Koncoví zákazníci už značku Huawei přijali za svou před několika lety, k čemuž pomohlo i angažování Jaromíra Jágra v rámci reklamní kampaně. IDC uvádí, že se Huawei v roce 2017 stalo v prodeji telefonů jedničkou na tuzemském trhu. Vedle toho a operátorů lze prezenci Huawei v Česku nepřímo nalézt také v bikesharingové službě ofo, které firma dodává chytré zámky. Ofo v loňském roce vstoupilo do Prahy, ovšem podle informací Lupy prozatím další velkou expanzi pozdrží.

Otevřená Evropa v čele s Německem

V Evropě už se spolupráce s Čínou i Huawei rozjela. Německo s Čínou aktivně obchoduje, i když kritické hlasy také zaznívají. Kancléřka Angela Merkel například vidí v ambiciózních plánech na novodobou hedvábnou stezku riziko. Navíc není jasné, zda bude možné takový projekt kompletně ufinancovat.

Oficiální čísla německé vlády ukazují, že pro naše sousedy byla Čína už druhý rok po sobě největším obchodním partnerem a překonala i Spojené státy. Německu obchod s Čínou v roce 2017 meziročně narostl o zhruba 60 miliard dolarů na 230 miliard. USA nadále zůstávají největší zemí pro německý export, Čína je třetí.

Konkrétně Huawei má v Německu řadu projektů. Letos se například rozjela spolupráce s půlmilionovým přístavním městem Duisburg poblíž Düsseldorfu. Huawei zde rozjíždí inovační centrum a společně s radnicí buduje služby pro e-government, chytrou správu dopravy, veřejnou Wi-Fi síť a chystá se také pilotní spuštění 5G. S mnichovskou společností NavVis se také snímají například interiéry muzeí (takové indoor StreetView), které jsou pak v digitalizované formě přístupné lidem. Podobně by firma ráda spolupracovala také s českými městy.

DS7 Crossback, produkt evropsko-čínské spolupráce mezi Groupe PSA a Huawei
Autor: Huawei

DS7 Crossback, produkt evropsko-čínské spolupráce mezi Groupe PSA a Huawei

Projekt v Duisburgu je mimo jiné výsledkem návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který do města v rámci propagace aktivity novodobé hedvábné stezky zavítal v roce 2014. „Vedle digitalizace nám to přineslo také několik dalších projektů,“ sdělil pro Lupu na CEBITu ředitel digitálních aktivit v Duisburgu Martin Murrack. Web Politico zmiňuje například to, že se z města stal důležitý železniční uzel, do Evropy se přes něj vozí třeba notebooky od HP Inc. V Duisburgu se také usazují čínské firmy. Problémem nadále zůstává, že zboží proudí stále ve větší míře pouze z jedné, tedy čínské strany.

Aktivity Huawei lze vidět po celém Německu, ale i v dalších částech západní Evropy. Finský výrobce výtahů a eskalátorů KONE postupně osazuje 1,6 milionu výtahů senzory od Huawei včetně napojení do cloudu od Deutsche Telekom (další partner Huawei). Technologie slouží pro prediktivní údržbu a podobně. Podobný projekt Číňané rozjeli také se švýcarským podnikem Schindler, který KONE v mnoha věcech přímo konkuruje.

Francouzská auta s čínskou podporou

V roce 2017 zase Huawei oznámilo partnerství s francouzskou automobilkou Groupe PSA, která je díky značkám jako Opel, Citroën nebo Peugeot druhou největší automobilkou v Evropě. PSA vytvořila technologii Connected Vehicle Modular Platform (CVMP) postavenou na platformě Huawei OceanConnect. Je to součást koncepce připojených automobilů. V tomto případě je možné skrze palubní desku auta přistupovat k funkcím jako navigace, rozpoznávání řeči a podobně a je možné mít přístup k technickým údajům vozu.

Někteří evropští a západní partneři a zákazníci Huawei:

Siemens, Bosch, Volkswagen Group, General Electric, Intel, Honeywell, Allianz, BNP Paribas, E.ON, Enel, SAP, IBM, Samsung, Oracle, ABB, Airbus, Deutsche Bahn

Funkce lze postupně přidávat s tím, že OceanConnect lze využít i pro další sektory kolem internetu věcí. PSA uvádí, že už na CVMP migrovala 1,3 milionů automobilů a do roku 2020 chce jejich počet rozšířit na 4,5 milionu. Prvním kompletně připojených vozem od PSA je DS7 Crossback. DS má být prémiovější značka Citroënu.

Spolupráce s PSA je jednou z ukázek toho, o čem v úvodu textu mluvil Vincent Pang – Huawei chce díky spolupráci s evropskými firmami dostávat své technologie dále. Automobilový sektor je jedním z těch, na který se chce zaměřit. V Česku podle informací Lupy společnost řeší možné projekty ve Škoda Auto, jejíž vozy lze ostatně často vidět v ulicích čínských měst. Přesné detaily se ale nekomentují.

Ústup ze Států

Huawei nedávno oznámilo rozsáhlý plán, který je součástí „digitální hedvábné stezky“. Postupně buduje Huawei Cloud, který do Evropy přichází prostřednictvím operátorů Deutsche Telekom, Orange a Telefónica. Důvěru si chce Huawei vybudovat mimo jiné tím, že podporuje standardy GDPR, EuroPriSe a IOActive.

OceanConnect je jedna z věcí, kterou lze díky cloudu nasazovat. „Zároveň můžeme využívat privátní cloud pro citlivá data a veřejný cloud pro rychlé škálování a podobně,“ popsal pro Lupu Jean Leflour z Groupe PSA s tím, že „jeho“ automobilka chce díky CVMP nabízet třeba car sharing a další podobné služby.

Huawei v Evropě a dalších částech planety rozjelo budování laboratoří OpenLab, kde společně s partnery testuje a vyvíjí technologie. Mezi roky 2017 a 2019 chce do této aktivity investovat 200 milionů dolarů. V současné době je otevřeno jedenáct takových „labů“ a do roku 2019 se jich má objevit dvacet.

KL2018 Tip nominace

Zprávy o evropských a potažmo světových ambicích Huawei každopádně přicházejí v době, kdy se americká vláda nadále k firmě staví odmítavě. New York Times nedávno informovaly, že se vedení Huawei rozhodlo v reakci na poslední vývoj snahy v USA výrazně utlumit. Pozici se na tamním trhu snažilo budovat mnoho let.

Pro řadu subjektů je u čínských technologických společností problematické zejména to, že přímo v čínských zákonech je ukotveno, že „všechny organizace a občané musí podporovat a spolupracovat v oblasti národního zpravodajství (national intelligence)“. To je pro mnohé překážkou i v případě, že se společnosti samotné snaží hrát férovou hru.

Našli jste v článku chybu?