Hlavní navigace

Co může přinést zvažovaný konec televizního vysílání „přes anténu“?

6. 1. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Budoucí vývoj spojený s omezením možností v terestrickém vysílání bude znamenat navýšení domácích poplatků za telekomunikační služby, říká ve svém komentáři šéf asociace českých telekomunikačních společností.

Na konci září Český telekomunikační úřad (ČTÚ) slovy předsedkyně své Rady nastínil svůj plán týkající se budoucího uspořádání kmitočtů kolem 600 MHz, které dneska slouží k vysílání programu televizních multiplexů. 

Současný příděl pro pozemní televizní vysílání DVB-T2 je 470–694 MHz. Úřad chce ale znovu „řezat“ a ubrat další televizní frekvence, kterou omezí prostor pro terestriální vysílání výměnou za větší prostor mobilní sítě.

Kapka náhledu do historie: v první „digitální dividendě“ jsme celoevropsky omezovali terestrické vysílání z 470–865 MHz na 470–790 MHz, uvolněné kmitočty byly alokovány ve prospěch mobilní telefonie. První kolo znamenalo přechod z analogového vysílání na čistě digitální standard DVB-T. Při „druhé“ digitální dividendě došlo k dalšímu omezení na 470–694 MHz a přešli jsme z DVB-T na DVB-T2. Druhá změna tak přinesla mobilním operátorům párové kmitočty pro 5G sítě, které vydražili v aukci na podzim 2020 společně s přídělem v pásmu 3500 MHz.

Provozovatelům digitálních televizních multiplexů nezbylo než se podruhé za dekádu „plácnout“ přes kapsu a přejít i se svými zákazníky na nový standard DVB-T2. Divákům přinesl možnost vyšší kvality, ale především díky úspornějším kodekům nemuseli provozovatelé omezovat počet vysílaných kanálů a v kmitočtovém prostoru zůstává prostor pro tržní soutěž. Změna byla logická, částečně vynucená Evropskou komisí, ale především – zůstal prostor pro volbu. 

Kdo platí terestrické vysílání

Plán vývoje do roku 2030 ale představuje pro broadcastery, firmy provozující televizní vysílače určené pro pozemního vysílání, problém. Prostor, který chce ČTÚ uvolnit v pásmu 600 MHz, bude moct přidělit dalšímu rozvoji 5G sítí. Předsedkyně Hana Továrková říká, že v roce 2030 bude tak jako tak šíření pozemního vysílání zastaralé a nebude po něm poptávka, domácnosti se přesunou k internetovým platformám, částečně k satelitnímu vysílání. 

Do jisté míry má pravdu, jenže mluvme řečí peněz. Mediální domy za vysílání v terestriálním vysílání vysílatelům platí, nemohou využívat síť anténních vysílačů bezplatně. Spotřebitel v dosahu vysílače připojí k televizoru anténu a „ono to“ zadarmo hraje. 

Celou tu rozsáhlou infrastrukturu televizních vysílačů a převaděčů signálu financují zákazníci firem, jako jsou například České Radiokomunikace – televizní stanice, mediální domy. Spotřebitel je spokojený, zadavatel reklamy je spokojený, mediální domy jsou jakž takž spokojené, i když musí za distribuci platit. Televizní signál se dostane k širokému publiku, reklama je vysílaná. 

Poněkud obsoletní systém sběru dat z peoplemetrů, provozovaných ATO, na tomto modelu funguje nejlépe. Proč obsolentní systém sběru dat? Protože není v souladu s dnešní běžnou praxí odloženého sledování. Reklamu na jogurty, kterou shlédnete týden po vysílání, nedostane mediální dům zaplacenou. Přitom je to reklama na stejný jogurt, který se dá koupit ve stejné samoobsluze jako před týdnem. Jde o komplexní problém, který by vydal na samostatný článek. 

U IPTV platí poskytovatel

U internetové, kabelové nebo satelitní televize je financování cesty ke spotřebiteli úplně jiným příběhem. IPTV platformy musí pro vysílání televizních stanic prostřednictvím internetu přebrat technický signál od mediálních domů. Na základně smlouvy a za úplatu, za kterou obdrží souhlas k šíření jejich programů. 

IPTV společnosti budují technickou infrastrukturu pro vysílání za své prostředky, a navíc platí nezanedbatelné částky televizním společnostem za právo vysílat jejich obsah. Mediální domy určují, které jejich programy musíte začlenit do vysílání, smluvně si vymiňují zařazení kanálů v základním balíčku a mají i další podmínky. 

Zvlášť zpoplatněné je nelineární vysílání, možnost přetáčet v odloženém vysílání a další bonbónky. Výsledkem konceptu IPTV je tak pravý opak obchodního přístupu modelu pozemního vysílání: váš poskytovatel internetové televize za vysílání programů platí za každého diváka, který si za rozhodné období některý z televizních kanálů toho či onoho mediálního domu pustí. 

Základní platba je za uživatele, který sleduje lineární, živé vysílání. Má-li uživatel možnosti přetáčení v čase, poplatky se ještě navyšují. Pokud používáte TimeShift, platíte prostřednictvím svého IPTV poskytovatele zvlášť za možnost přetáčení nebo za možnost vyšší kvality obrazu. Na všechno je v ceníku položka. Řádově se pohybujeme ve vyšších desítkách korun měsíčně u velkých vysílatelů – komerčních televizí. Za velmi podobnou skladbu kanálů, kterou dnes najdete v DVB-T2 multiplexu. 

Celkové licenční náklady IPTV providerů ještě doplňují výběry poplatků z ochranných svazů autorských. Nacházíme se v poněkud zvláštním prostředí, kdy držitel licence k vysílání „převzatého televizního a rozhlasového vysílání“ musí vypořádávat práva autorů a platit je autorským svazům, přestože taková platba autorovi byla již realizovaná mediálním domem za užití jeho díla ve skladbě programu. 

V OSA, INTEGRAMU, OOA-S, DILIA a podobných organizacích tak mají z IPTV vysílání dvakrát velkou radost. Stejně to platí také pro klasické CATV kabelové televize a do velké míry také pro satelitní platformy. Celá teorie těchto plateb je postavená na tezi, že vysílání po internetu je jiný způsob užití díla než vysílání z televizních věží. Legislativa takové zpoplatnění umožňuje a autorské svazy samozřejmě poplatky pro autory vybírají.

Peníze zdarma

Nedivme se, že některým uživatelům připadá IPTV služba drahá a zůstávají věrní klasické televizi s anténou. Jste-li jedním z nich nebo používáte pro druhou a třetí televizi terestriku, pak zpozorněte, protože další plány pozemnímu vysílání úrodnou půdu nechystají. Divák tak přijde o možnost volby, zbývající kmitočtový příděl 470–5×x může vystačit leda pro veřejnoprávní televize a velmi omezené základní sady komerčních programů. Spotřebitel, kterému to nestačí, časem přijde o možnost sledovat televizní vysílání prostřednictvím bezplatných distribučních kanálů a zůstane odkázaný na placenou službu. 

Kudy se může vývoj ubírat, si ukážeme na příkladu TV Barrandov. Mediální dům pana Soukupa uzavřel s agenturou IFC Media, která pro něj zajišťovala práva na Slovensku, smlouvu také pro zastupování na území ČR. Agentura rozeslala operátorům IPTV sdělení, ve kterém oznamuje požadavky pro šíření programových služeb TV Barrandov. Prvním požadavkem bylo: Pokud chcete dál vysílat programovou nabídku, musíte vždy zařadit kanály k virtuálnímu „must carry“, k programům veřejnoprávní televize a základního balíčku. 

Zákazníci si objednávají především základní balíčky s nejsledovanějšími programy. Každá agentura požadující zařazení do základního balíčku přeneseně požaduje navýšení plateb ze strany provozovatele, aniž by nabízela odpovídající protihodnotu – sledovanost. Jsou to peníze zdarma. K požadavkům objemovým přibyl požadavek finanční – na takové úrovni, která by dosáhla přibližně poloviny platby za programy nejsledovanější televize. 

V podstatě bezvýznamný kanál, vysílající programy pro pamětníky, teleshopping a samotvorbu pana Soukupa (nesoudím, nesleduji, každý má právo pořídit si televizi a obsadit v ní hlavní role ve většině pořadů sám sebou), tak požaduje poplatky na dohled od profesionální tvorby velkého mediálního domu. 

Vyřazení TV Barrandov z nabídky si podle sběru dat z peoplemetrů ATO možná nevšimne až 97 % respondentů, nicméně jsou regiony, ve kterých by nepřítomnost majora Zemana mohla způsobit nespokojenost. Vyjednavači tedy stojí v pohodlné situaci – jsou přesvědčení, že jsou IPTV platformy v situaci, za které nemohou jejich podmínky odmítnout. 

Marže z IPTV

Jaký tedy bude vývoj v televizním vysílání přenášeném prostřednictvím internetové infrastruktury? Ti, kteří investovali miliony korun do nákladných a složitých systémů, kdy technický signál přetvoří do moderního kodeku, například do H.265, uloží jej do paměťových modulů, zpracují adresování a management digitálních práv a z úložiště jej transportují do CDN v sítích operátorů a musí ještě připočítat obrovský nárůst nákladů na pronájem nebo výstavbu přenosového média, se potýkají s narůstajícími požadavky mediálních domů. Společnosti zabezpečující bezplatné pozemní televizní vysílání zase přijdou časem o prostředí, ve kterém mohou vysílat. 

Jde o hned dvě hrozby pro možnost volby. Pokud chceme udržitelné prostředí, budeme muset nalézt rovnováhu. Poskytovatelé IPTV a poskytovatelé internetových služeb budují svoje přenosové trasy (sítě). Zejména multimediální obsah je nutí investovat obrovské prostředky kvůli vysokým požadavkům na přenosovou kapacitu. Pokrývají tak svými investicemi nárůst požadavků spotřebitelů, kteří poptávají kvalitnější rozlišení obrazu a větší počet kanálů. 

Odmyslíme-li odložené sledování, od provozovatelů pozemních vysílačů se významně neliší – poskytují draze vybudovanou infrastrukturu jako prostředí pro šíření televizního signálu. V zásadě jediná výhoda, kterou mají v lineárním vysílání oproti terestrice, je možnost poskytnout vyšší kvalitu signálu. To vše v situaci, kdy jako provozovatelé IPTV platforem musí mediálním domům za vysílání jejich živého, nepřetáčeného vysílání platit. 

Sluší se poznamenat, že obchodní marže z IPTV je již dnes velmi malá. Náklady budou muset nést diváci v cenách za služby. Z dotazníků, které má naše asociace k dispozici, ale vyplývá vysoká senzitivita velké části populace na cenu služeb IPTV přenosu. 

Růst cen

Jaký je tedy závěr? Budoucí vývoj spojený s omezením možností v terestrickém vysílání bude znamenat navýšení domácích poplatků za telekomunikační služby. Velké domácnosti s více televizními přijímači budou více zvažovat, kolik televizních přístrojů si mohou dovolit provozovat. 

Multimediální obsah přes IPTV platformy povede k vyšším požadavkům na investice do internetové infrastruktury a tím i nutně k tlaku na růst ceny – v pevných sítích je již dnes cena pod úrovní srovnatelných evropských států a má negativní vliv na objem investic. 

Telekomunikační úřad bude, slovy své předsedkyně, preferovat místo bezplatného terestriálního vysílání převod spektra pro mobilní sítě. V příštím období bude ČTÚ revidovat poplatkovou politiku využívání kmitočtového spektra. Pokud přijde koncept, který zahrne také vyšší snahu na zpoplatnění kmitočtů využívaného satelitními službami, bude nutné brát v úvahu sociální dopady chystaného mixu regulací a současné legislativní úpravy.

Autor článku

Autor je prezidentem Výboru nezávislého ICT průmyslu, asociace českých telekomunikačních společností. V roce 2020 byl za ODS zvolen do zastupitelstva Středočeského kraje.