Hlavní navigace

Co prozradilo Sčítání o ePopulaci

19. 7. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Agentury pro výzkum trhu v České republice se roky předhánějí v počtech občanů s přístupem na Internet. Poslední odhady hovoří o 2,5 milionu. Sčítání lidu ukázalo, že většina lidí se k Síti dostává především v práci, ve škole a na veřejných místech. Připojením na Internet disponuje pouze šest procent českých domácností.

Tolik očekávané definitivní výsledky Sčítání lidu z loňského roku přinesly zprávu, která do té doby představovala tabu, o němž se sice vědělo, ale nehovořilo. Pouze 595 tisíc domácností (15 procent) vlastnilo v roce 2001 počítač. Připojením na Internet (třebaže i jen vytáčeným) pak disponovalo pouhých 245 tisíc domácností (6 procent). Znamená to tedy, že naprostá většina ePopulace se nepřipojuje z domova.

Náklady na soukromé aktivity na Internetu nesou firmy. Některé považují poskytnutí přístupu na Internet svým zaměstnancům za svého způsobu zaměstnaneckou výhodu. Mnohé si ale již začínají uvědomovat, že využíváním Internetu pro osobní účely v pracovní době klesá výkonnost, a zaměstnance v přístupu k Internetu omezují.

Je více než jasné, že hlavní překážky rozšíření Internetu do domácností jsou dvě –

  1. neakceptovatelná cena připojení
  2. a neschopnost pracovat s moderní technikou (digital divide).
Vláda by měla udělat něco pro zlevnění Internetu, myslí si 72 procent dotázaných ve výzkumu, který agentura DEMA letos provedla pro SPIS. _ Pro využívání Internetu 56 procentům dotázaných chybějí technické znalosti. _ Internet považuje za částečně nebo velmi důležitý pro rozvoj domácnosti 41 procent dotázaných. _ Pro osobní rozvoj je to ještě o deset procent více. (DEMA/SPIS)

Vládní podpora Internetu

Jak může vláda počítat s úspěšným zaváděním eGovernment, když většina populace nemá přístup ke komunikačnímu kanálu a neumí jej ani využívat? Nesmělý pokus schválit státní dotace na Home PC před časem v Parlamentu neprošel a politika vlády zároveň nepodporuje vyšší vzdělání, v jehož rámci se občané nevyhnutelně s nároky na individuální zvládnutí moderních technologií setkávají.

Vysokoškolské vzdělání má 8,9 procent populace nad 15 let. Vyšší odborné 1,3 procent. (ČSÚ/Sčítání2001)

Vláda neustále zásobuje výhodnými zakázkami Český Telecom, v němž prostřednictvím FNM drží 51% podíl. Ale není schopná vymoci si od Českého Telecomu pevné připojení k Internetu finančně dostupné pro domácnosti. A to se k podpoře rychlého, bezpečného a levného Internetu zavázala v Akčním plánu eEurope+ 2003, jehož úspěšné plnění týden před volbami prezentoval v Lublani bývalý ministr Karel Březina.

V září žáci 3.620 primárních a sekundárních škol získají od státu možnost seznámit se s Internetem ve školní učebně. Bude to ale pro jejich rodiče dostatečnou pobídkou ke koupi počítače? Během krátké doby se zásluhou SIPVZ zvýší internetová gramotnost populace. Zvýší se ale také ochota platit vysoké poplatky za připojení k Internetu?

Jak v květnu zaznělo na tiskové konferenci SPISu: Představu o výši poplatků za připojení k Internetu, již by byla rodina schopna ze svého rozpočtu vydat, mají pouze domácnosti, kde měsíční příjem na osobu činí 8.000 korun a výše. Domácnosti s nižšími příjmy obvykle vůbec netuší, kolik Internet stojí.

Pokud stát vysokými částkami ročně dotuje například neefektivní stavební spoření, nemohl by hradit do stanovené výše úroky z leasingu při nákupu počítače? (Na kolik vyjdou úroky z 25.000 korun u leasingu na tři roky?) Nemohl by stát projevit podporu rozšíření Internetu do domácností přechodným zrušením daně z přidané hodnoty pro připojení domácností, jak navrhuje SPIS? (Nebude se jednat o snížení příjmů rozpočtu, protože v současnosti je příjem z připojení domácností minimální.)

Z ankety, kterou iniciovali organizátoři Výzvy za rozšíření Internetu v České republice, vyplývá, že měsíční poplatek za připojení k Internetu do výše 1.000 korun je ochotno zaplatit 60 procent respondentů, pro 15 procent je přípustnou hranicí 1.500 korun měsíčně. (Výzva za rozšíření Internetu v ČR)

Výzva za rozšíření Internetu

Přibližně před měsícem, po ohlášení cen (mezitím již pozastaveného) IOL Platinum vznikla z iniciativy nespokojených uživatelů Výzva za rozšíření Internetu v ČR, jejíž signatáři požadují od vlády vytvoření konkurenčního prostředí a zavedení paušálního poplatku za přístup na Internet.

Iniciátor Miloslav Sova o motivech Výzvy říká:

Český Telecom (.) zneužívá svého dominantního postavení na trhu s internetovým připojením a stát, jehož povinností je umožnit vytvoření konkurenčního prostředí, anebo alespoň znemožnit Českému Telecomu zneužívání svého postavení, nedělá nic.

Pod Výzvu se i bez podpory, jíž se mohla těšit například lobbystická akce online médií Bojkot v roce 1999, se dosud pod výzvu podepsalo 570 signatářů.

Ministr Vladimír Mlynář v emailu autorům Výzvy píše:

Paušální poplatek je i můj cíl, nicméně platí, že to je primárně věc Telecomu. Vím, že o tom uvažuje, i když není jasné, jak velký by ten paušál byl (ministr zde reaguje na požadavek paušálního poplatku za vytáčené připojení – pozn. redakce). Asi spíše velký. Druhou věcí je, že paušální poplatek je dnes prakticky jen v USA, což souvisí s velikostí telekomunikačního trhu. Budu o tom každopádně jednat s vedením Telecomu." (diakritika doplnila redakce)

Požadavek signatářů Výzvy na zavedení paušálního poplatku za vytáčené připojení na Internet se stane bezpředmětným, pokud Český Telecom přistoupí na cenovou politiku a podmínky služeb ADSL obvyklé v zahraničí. Například nyní zaváděné ADSL v Polsku přijde u nepočítané varianty 512/128 kb/s v přepočtu na 2.100 korun. To je sice cena poněkud vyšší než třeba v západní Evropě, ale vzhledem k tomu, že v Polsku není zatím konkurence, je to cena rozhodně přiměřenější nežli u IOL Platinum představeného Českým Telecomem.

BRAND24

Pokud česká informační společnost nemá zaostávat za zeměmi Evropského společenství, musí se více rozšířit počítače a Internet do domácností. Pokud se tak má stát v krátké době, bez výrazné státní pomoci, například ve formě úlev a dotací, se asi neobejdeme. Narozdíl od mnoha jiných „sociálních podpor“ o významu podpory rozvoje informační společnosti nemusíme nikoho složitě přesvědčovat. Přínosy jsou zřejmé.

Pozn. editora: Autor článku je signatářem Výzvy za rozšíření Internetu v ČR.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).