Ilustrace: Nenad Vitas
Crowdsourcing je podle definice čerpání námětů, nápadů nebo obsahu z širší komunity uživatelů (například vývoj nových produktů v online fóru přímo zákazníky). Je třeba podotknout, že termín online v závorce je vyjádřením příkladu. Využívání komunity k čerpání nápadů bylo zcela jistě prováděno i před desítkami tisíc let. Tehdy nebylo možné komunikovat na dálku, takže crowdsourcing probíhal u kmenových ohňů, lidé (přesněji řečeno pralidé) sdíleli nápady a pokud byl náčelník jenom trochu rozumný, nechal si poradit i od obyčejného řadového pračlověka. Využíval svoje „podřízené“ a jejich myšlenky a zcela určitě lze tvrdit, že kdyby neexistoval onen vychvalovaný crowdsourcing, seděli bychom u ohňů a jedli polosyrové maso doteď.
Teď jsme trochu pokročili, můžeme využívat zdroje myšlenek, nápadů a kreativity dálkově. Existují servery, které sdružují poptávky na výrobu loga a grafici se předhánějí, kdo bude lepší a dostane za svoje logo zaplaceno. Tyto a mnohé další koncepty jsou tou novinkou, kterou všichni tak pochvalují a o které se mluví. Online prostředí crowdsourcingu nahrává a zjednodušuje ho. Pomocí sociálních sítí a vůbec všech prostředků komunikace se dá velmi jednoduše čerpat ze studnice nápadů.
Ještě před pár lety člověk sedící u počítače nevěděl, že nějaký crowdsourcing existuje, takže trapně hledal pomoc ve vyhledávačích (ten chytřejší v diskuzích). Nyní chcete poradit, který si vybrat software nebo telefon (to jsou ty nejtriviálnější příklady), napíšete na nějakou sociální síť a pokud na ní máte dost aktivních přátel, dočkáte se rychle odpovědi na otázky. Výhodou je, že je to zdarma, stejně jako skoro všechny crowdsourcingy v historii, včetně toho u ohně vedeného primitivní řečí. Zeptáte se a dostanete odpověď, jednou velmi kvalitní a podruhé mizernou. S tím se musí počítat. Komerční crowdsourcing je zatím v plenkách a je jasné proč. Když jsme zvyklí neplatit a využívat libovolný dav, kdo nás přinutí soustředit se na dav vybraný a ještě za to utrácet peníze?
Nové aplikace crowdsourcingu jsou skvělé, ale onen původní nápad je starý jak lidstvo samo. Využití davu k rozvoji čehokoliv samozřejmě nesloužilo jenom dobré věci a ti nejhorší zločinci všech dob určitě všechny svoje plány netvořili ve svojí vlastní hlavě. Pokud se podíváme na heslo ve Wikipedii, tak můžeme nabýt dojmu, že historie crowdsourcingu začíná někdy v roce 2006, když byl tento pojem poprvé použit. Zmínka o neandrtálcích nikde. Možná by to chtělo dát světu vědět, že jde sice o poměrně nové slovo používané v tomto kontextu, ale činnost s ním spojovaná existuje od nepaměti.
