Hlavní navigace

CryptoKitties či CryptoPunks. Ze sběratelských předmětů s otiskem v blockchainu je velký byznys

24. 2. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Dapper Labs
NFT neboli non-fungible tokeny jsou tématem, které v rámci kryptosféry nadlouho upadlo zdánlivě v zapomnění. Nyní ale vstává z popela.

Vydělávat a naopak ztrácet jmění na kryptoměnových non-fungible tokenech (NFT) v podobě digitálních collectibles je možné již relativně dlouho. Jiný smysl jejich držení byl ale dlouho značně diskutabilní, přišel čas na změnu?

Když se řekne NFT, většině lidí se vybaví nejspíš napůl kýčovité obrázky CryptoKitties z roku 2017. Navzdory řadě kopií a pokusů platformu překonat (například ta od Arcology je vyloženě čerstvá) původní titul zůstává nejpopulárnější hrou na ethereovém blockchainu, zatímco většina přímých i nepřímých kopií upadla v zapomnění a zakoupené tokeny jsou prakticky bezcenné. 

Samotné CryptoKitties měly řadu více či méně úspěšných předchůdců, například jen o několik měsíců mladší hříčku CryptoPunks, na něž by se téměř zapomnělo, kdyby tuto neděli někoho nenapadlo skoupit 34 původních pixelových obrázků za v přepočtu zhruba milion dolarů. Na to, že se ethereoví pankáči na začátku rozdávali zdarma, je to docela zajímavý zvrat.  

V posledních měsících byl obecně kolem NFT docela slušný buzz. Sběratelské obrázkové kartičky a jednoduché hry ale v rozhovorech začíná čím dál častěji nahrazovat spíše termín digitální umění (ať již si pod tím pojmem představíme cokoli). Velkou budoucnost NFT začali věštit například miliardářští investoři Chamath Palihapitiy a Mark Cuban

Posledním čerstvým signálem, který by této sázce mohl dávat za pravdu, je nedávný krok tradičního britského aukčního domu Christie’s, který se chystá na historicky první fyzický prodej plně digitálního uměleckého předmětu svázaného s vlastním NFT tokenem. Je jím digitální obraz Everydays: The First 5000 Days od Mika Winkelmanna a draží se shodou okolností od 25. února.

Dočasná móda, nebo skutečný trend?

Abychom mohli poctivě odpovědět na otázku, jaká čeká NFT budoucnost, bude třeba se podívat, co jim předcházelo a jakým vývojem si za svůj krátký život prošly. Podíváme se přitom trochu dále do historie, tedy ještě před příchod Etherea a ERC721 tokenů.

Co přesně jsou NFT

Non-fungible tokeny jsou na veřejném blockchainu založená digitální aktiva, vytvořená pro reprezentaci jedinečných digitálních předmětů a potvrzení jejich vlastnictví. Tím může být například digitální obraz, sběratelská kartička nebo předmět ze hry. Podobně jako s klasickým kryptoaktivem jej lze držet, převádět nebo prodat jinému uživateli kryptoměnové peněženky a vlastnictví lze snadno dohledat a potvrdit. Na rozdíl od jiných kryptoaktiv ale mají záměrně omezenou fungibilitu (zaměnitelnost). Pokud například umělec naváže své dílo na NFT token, budoucí majitel takového díla jej dostává spolu s unikátním tokenem, který potvrzuje autenticitu digitálního díla i jeho vlastnictví.   

První pokusy na Bitcoinu aneb Digitální pravěk

Píše se rok 2012 a na bitcoinových fórech se začíná hovořit o Colored Coinech (CC), kterým v té době věští zajímavou budoucnost i lidé jako Andreas Antonopoulos. Idea za CC je jednoduchá, vezmete konkrétní bitcoin (respektive jeho zlomek) a označíte jej, takže může do budoucna reprezentovat konkrétní aktivum (akcie firmy, nemovitost, kupón, dluhopis, přístupový token, předplatné, nebo třeba právě digitální sběratelský předmět). 

Na první pohled geniální nápad ale ztroskotává na proměnlivé hodnotě podkladového aktiva. Hodnota colored coinu je v zásadě stále ohrožena tržní cenou takto označeného výstupu, přestože by měla reprezentovat spíš reálnou hodnotu navázaného aktiva. Skriptovací jazyk Bitcoinu (na rozdíl třeba od Etherea) nebyl navržený k tomu, aby podobné chování na síti podporoval. 

Proč je to problém? Zkusme si to uvést na příkladu. V roce 2013 se deset zakladatelů rozhodlo tokenizovat podíly ve své malé společnosti. Nakoupili proto 10 000 BTC a každý bitcoin reprezentoval jednu akcii. Společnost má dnes hodnotu 50 milionů korun, cena podkladových obarvených mincí je ale mnohem vyšší a to se nelíbí třem zakladatelům, kteří chtějí své bitcoiny prodat. Rozhodnou se proto, že jejich obarvené bitcoiny již nereprezentují akcie společnosti, a celý systém se zhroutí. Scénář může ale vypadat i přesně opačně a problém se pak vynoří z druhé strany.  

První známá zmínka o colored coinech pochází z blogu Yoni Assia a je z března 2012, nastřeluje prvotní ideu a možnosti využití, ale nerozpracovává téma do hloubky. O to se pokouší až prosincový text z téhož roku od Meni Rosenfelda nazvaný Overview of Colored Coins a o pár měsíců později téma dále rozpracovává text Colored Coins — BitcoinX, za kterým stojí opět Yoni Assia, dále pak Vitalik Buterin, Lior Hakim a Meni Rosenfeld.

Counterparty

Ačkoli se idea CC z výše uvedených důvodů neujala, džin byl již vypuštěn z lahve a řadě lidí nedala myšlenka unikátních aktiv navázaných na veřejný blockchain spát. Když se ukázalo, že Bitcoin je pro tyto účely zcela nevhodný, přišli v roce 2014 Robert Dermody, Adam Krellenstein a Evan Wagner s projektem Counterparty

Technicky vzato šlo o historicky první (byť dost specifický) bitcoinový sidechain. Spálením nebo uzamčením určitého množství bitcoinu na podkladovém blockchainu dojde k vytvoření XCP tokenů, které umožňují mnohem bezbolestnější tvorbu unikátních digitálních aktiv a jejich decentralizovanou směnu. 

Asi nejznámější projekt, který na Counterparty vznikl, je TCG karetní hra Spells of Genesis z roku 2015 (pochází z ní i již notně zaprášený profilový obrázek na twitterovém účtu autora tohoto článku). Ta zároveň představuje historicky první mobilní trading card herní titul aktivně využívající blockchain.

Přes relativní úspěch SoG sice žádnou revoluci nepřinesla, ale ukázala směr a tím se brzy vydávají další. V roce 2016 se Counterparty spojuje s vydavatelem TCG hry Force of Will, která je tou dobou v USA v těsném závěsu popularity hned za Pokemon kartami, Yu-Gi-Oh a legendou všech TCG legend – titulem Magic: The Gathering. 

Tím končí období prvního experimentování a začíná být jasné, že je zde potenciál pro seriózní byznys generující do budoucna zajímavé peníze. Rok 2016 je také pozoruhodný tím, že se na Counterparty začínají ve velkém objevovat ztokenizované memy, konkrétně především „Rare Pepes“ ručně kreslené kartičky s ošklivou smutnou žábou. A obchod s nimi, světe div se, čile kvete.

Žáby na Ethereu

Po DAO fiasku 2016 se začíná v lednu 2017 pomalu vracet důvěra v platformní kryptoměnu Ethereum, a tak je jen otázkou času, kdy někoho napadne přenést na něj také Rare Pepes. V březnu je pak oznámen projekt Peperium, který má fungovat jako decentralizované tržiště pro digitalizované memy a TCG tituly. Podobně jako Counterparty k tomu využívá vlastní token (RARE), který slouží k tvorbě vlastního tokenu a k platbě zalistovávacího poplatku. Rozdíl je ovšem v tom, že platforma nevyužívá chain Counterparty, ale bezpečnější Ethereum (+ IFPS).

V červnu 2017 Johna Watkinsona a Matta Halla napadlo, že by mohli na Ethereu vytvořit vlastní NFT hříčku, a tak vznikl projekt Cryptopunks (reference na cypherpunkové hnutí z devadesátých let) s 10000pixelovými obrázky, které si mohl rychlý uživatel s etherovou peněženkou claimnout zcela zdarma. Obrázky byly rozebrány prakticky okamžitě a brzy již čile běžel sekundární trh, kde se s nimi obchodovalo již v té době za poměrně vysoké peníze. Protože v této době ještě neexistoval ethereový standard pro NFT tokeny s označením ERC721, jsou Cryptopunks postavené na klasickém ERC20 tokenu s vloženými omezeními.

Tajemná zkratka ERC v obou případech označuje „Ethereum Request for Comment“, tedy technický standard, který definuje optimální podobu tokenu, který je určený k určitému specifickému účelu. ERC standardy se přitom starají o hladkou spolupráci jednotlivých na ethereové platformě postavených tokenů. Asi nejznámější a nejrozšířenější je přitom právě framework ERC20, který definuje pravidla, podle kterých spolu mohou jednotlivé tokeny interagovat. 

Jedinou větší nevýhodou ERC20 je, že se moc nehodí pro vytváření unikátních tokenů, proto později vznikl nový standard ERC721, přímo pro potřeby non-fungible tokenů. Hlavní rozdíl obou standardů je v tom, že ERC721 sleduje vlastnictví a pohyb individuálních tokenů v bloku, což umožňuje v blockchainu rozlišit non-fungible tokeny od těch ostatních.

Kočky, které ucpaly blockchain

První a zároveň nejslavnější projekt, který využíval nový standard ERC721, byla digitální blockchainová hra CryptoKitties od společnosti Axiom Zen z kanadského Vancouveru, ty spatřily světlo světa v říjnu 2017. Úspěch titulu byl tak velký, že hra na šlechtění digitálních koček totálně zacpala transakční kapacitu ethereového blockchainu a vedly se vášnivé diskuze o tom, jestli nejde o zneužití sítě a neměly by se zakázat. Samotný projekt vznikal trochu nadivoko, spíše jako „proof of concept“. Značně nehotová podoba hry byla poprvé veřejně prezentována během ETH Hackathonu ve Waterloo, kam se sjelo 400 Ethereum vývojářů.

I přes notné mouchy v titulu se týmu CryptoKitties podařilo vyhrát první místo a hra se začala virálně šířit. Vrcholící kryptoměnový bull market pak katapultoval kryptoměnové kočičky do sousedství děl renomovaných světových umělců (alespoň co se týče ohodnocení trhem), některé zajímavé nebo extrémně vzácné kusy (jako chybně poskládaný obrázek) se v tehdejším kurzu Etherea prodávaly i kolem 100 000 dolarů. Axiom Zen následně spustil startup s názvem Dapper Labs, kterému zajistila financování ve výši 15 milionů dolarů od investorů jako Google Ventures nebo a16z Andreessena Horowitze.

Koncová hra, nebo teprve začátek?

Přestože CryptoKitties představují zásadní milník a jejich úspěch se za tři roky nepodařilo plně replikovat, samotný sektor vyrostl od jejich spuštění do obřích rozměrů. Jen počet jednotlivých platforem se již počítá na desítky, projektů je o řád výše a trh ovládli zcela noví progresivní hráči, což je poměrně pozitivní signál. 

Nejvíce obchodů se dnes například uskuteční přes tržiště jako OpenSea a SuperRare, o kterých ještě před koncem roku 2017 nikdo neslyšel. Také vstup do ekosystému již není tak komplikovaný jako na začátku. 

Dapper Labs například před časem přišli pro NFT projekty s peněženkou, která umožňuje vyhnout se platbám za gas, což je dnes asi největší Achillova pata všech projektů běžících na Ethereu. Trh se navíc v poslední době velice rychle zahřívá.

Trocha té kritiky

Objektivně řečeno je potřeba přiznat, že ve srovnání se zbytkem krypto trhu (obzvláště markantní je to ve srovnání s DeFi kategorií) je trh NFT zatím relativně hodně malý. Také je velmi pravděpodobné, že z velkého množství projektů (platforem i produktů), které zde vznikají, přežije nebo bude mít do budoucna hodnotu nejspíše jen zlomek, trh se ostatně čistí od roku 2018. Je to tedy takový problém?

Řada lidí si ještě dobře pamatuje ICO horečku 2017–2018 a následné bolestivé vystřízlivění, kdy 98 až 99 % projektů skončilo jako utopená investice, ať již z důvodu podvodu, nebo prostě jen špatně zvládnutého risk managementu manažerů projektu nebo nedostatečné vůle věci dotáhnout. 

Situace v případě NFT je ale přeci v něčem jiná. Ano, i zde se najdou podvodníci (například umělci záměrně téměř k nerozeznání napodobující Banksyho a další umělce), nesmyslné projekty a tisící kopie téhož, svět non-fungible tokenů ale přeci jen stojí na trochu pevnějších základech. 

UX DAy - tip 2

Za prvé svoji zkoušku časem již ustál. Za druhé má již za sebou období prvotního bezcílného tápání, prošel si několika očistami a začíná být jasné, kde NFT dávají smysl (a kde je po nich poptávka a kde navzdory počátečnímu nadšení nikoli, nebo kde příliš nefungují). Za třetí již podruhé pronikl do povědomí širší veřejnosti (vlastní NFT bude mít ostatně již i Doctor Who), což naznačuje, že už zde s námi spíš zůstane.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).