Hlavní navigace

Cybersex: svůdné možnosti Internetu

18. 10. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pojďme si představit fenomén spojující v sobě tradiční činnost starou jak lidstvo samo a nové metody virtuálního přenosu dat. Odkryjme společně tabu jednoho ze žhnoucích problémů spojených s Internetem. Co to vlastně cybersex je, kdo a proč ho praktikuje, jaké má formy? Přidáme též pár skutečných příběhů k neuvěření.

Ze spojení slov „cyber“ a „sex“ je zřejmé, že se pohybujeme v kyberprostoru a že nám jde o erotické uspokojení. Nalezneme však daleko výstižnější popisy. John Suler definuje cybersex jako: „…mluvnické cvičení dvou či více osob propletené sprostými výrazy a pornografií, přičemž umění psát na klávesnici jen jednou rukou se bere jako velká výhoda“ (Psychology of Cyberspace). Jinde se můžeme dopídit jednodušších charakteristik, např. „komunikace přes Internet způsobující sexuální vzrušení“ (Princeton) či sporné „použití počítače specifickou cestou ve snaze zvýšit sexuální stimulaci“ (Sexual Counselling). Při bližším prozkoumání zjistíme, že ani jedna z výše uvedených definic nevystihuje přesně to, oč se tady jedná. Po zavítání na stránky Wikipedie jsem ale spatřil klenot, jenž vysvětluje cybersex daleko přesněji a snad i jasněji:

"Cybersex nebo také počítačový sex je virtuální sexuální setkání dvou či více lidí spojených na dálku přes počítačovou síť, kdy si tito lidé vzájemně posílají nesporně sexuální zprávy popisující erotické zkušenosti a fantazie. Je to forma RPG (‚divadýlka‘), ve kterém účastníci předstírají skutečný pohlavní styk pomocí popisování svého jednání a odpovídání partnerovi, přičemž využívají hlavně psaného projevu sestaveného tak, aby stimuloval vzájemné sexuální pocity a fantazie.

Různé způsoby, jak na to

Nejčastěji se setkáme se dvěma formami virtuálního sexu. V prvním případě se jedná o setkání přesně vystihnuté v Sulerově definici výše – jde o počítačem spojenou společnou-interaktivní masturbaci. Vlastně jde o jinou formu tzv. telefonního sexu. Účastníci se snaží dosáhnout vlastního uspokojení a zároveň dosáhnout toho samého u ostatních. Kvůli omezené šířce komunikace (vidí většinou pouze slova, nikoliv gesta a mimiku, neslyší hlas) záleží hlavně na jejich představivosti, do jaké míry je skrumáž vět dokáže vzrušit. K těmto účelům bývá obvykle využíváno ICQ (a jemu podobné), případně šeptání na chatech.

Pokračujme vyprávěním příběhů ve snaze druhého pohlavně vzrušit. Lidé se zde snaží vzájemně provokovat nejrůznějšími životními příhodami apod. Cílem nebývá orgasmus, ale spíše dosažení určitého stupně intimity, při níž vznikají nová přátelství a nové naděje do budoucna. Účastník se často motivuje vidinou budoucího reálného setkání či pouze uvažuje o prolomení ledů a přesvědčení druhého k interaktivní masturbaci (viz výše). Často se tato forma projevuje pomocí e-mailů.

Sex přes počítač s pomocí přídavných zařízení se zde objevil relativně nedávno. Zatímco první obrázky sexuálních oblečků s diodami budily zasloužený posměch v řadách milovníků hoaxů, komerční sféra nelenila a honila ocas zisku, protože co budí posměch jedněch, to budou o to víc kupovat druzí. A tak se na trh dostal vcelku dostupný Sinulator: umělý pohlavní orgán (k dostání v obou verzích v různém provedení) zapojený přes USB do PC, který ovládá váš/e „milenec/ka“ pomocí speciálního software ze vzdáleného počítače. V demu na stránkách sinulate.com se dostanete do prapodivného kokpitu, jenže namísto letecké páky se zjeví něco hodně podobného, avšak přece jen jiného. Nechybí takové vychytávky jako rychlost otáčení, „prst“ a přednastavené sekvence pohybů.

Zvláště v Japonsku, ale i v jiných zemích se již dříve objevily hry, jež nabízí tvorbu přítelkyně k obrazu svému. Pokud vezmeme v úvahu herní evoluci a cestu k virtuální realitě, která od té doby proběhla, nemůžeme se divit, že stojíme na prahu nových a mnohem pudovějších projektů. Některé z nich bude nabízet výše zmíněný Sinulator na svém webu (již má připravenou rubriku v online obchodě). I když tento způsob uspokojení jistě nevyniká „osobnostní“ kvalitou, z nějakého záhadného důvodu se Japoncům vcelku zamlouvá, víc napovídá Kevina Rafferty: „Japonské ženy a dívky jsou ohroženy boomem na trhu s počítačovými přítelkyněmi.“ (Cybersex: Impérium nesmyslnosti; The Guardian z 8. dubna 1996)

Výhody cybersexu

Představme si starší ženu, jež se po rozvodu cítí sexem traumatizována a navíc se odmítá s kýmkoliv seznamovat. Nebo se podívejme na muže okolo dvacítky tonoucího v obavách z ukončení zatím šťastného života pohlavní chorobou. A co třeba homosexuál na maloměstě, který se nechce před sousedy zničit odhalením své pravé orientace? Všem takovým lidem pomůže virtuálně přenášený sex zbavit se vnitřních pudových tlaků a prožít šťastnější život. Přes Internet se nemusíte bát pohlavních chorob, maximálně počítačových virů. Štít anonymity zvyšuje sebedůvěru a umožňuje snadno uniknout z nelibé situace. Vztahy na dálku se stávají snadněji udržitelnými a okolnostmi oddělení partneři mohou vzájemným cybersexem snížit riziko nevěry.

Zvlášť musím uvést různé experimenty, které lze v kyberprostoru vcelku bezpečně provádět. Sadomasochistický sex se alespoň z části může stát realitou, podobně jako bondage a jiné praktiky mimo klasickou oblast. Praktiky při cybersexu často pomohou člověku odhalit své pravé sexuální já.

A nevýhody?

Virtuální sex do určité míry nahrazuje klasický sex a tím pádem může u minima jedinců způsobit odklonění od normální cesty životem. Takoví lidé se stávají na těchto praktikách závislí (případně „závislí na Internetu“), neboť se extrémně bojí pohlavního styku a cybersexem se dostatečně uspokojí. Postrádají motivaci k překonání tohoto strachu a k zahájení běžného sexuálního života, a tudíž se staví proti smyslu celé lidské sexuality, proti rozmnožování a proti rodinnému soužití.

Již se objevilo mnoho případů, kdy vztah via web s jinou ženou/mužem rozvrátil manželství. Cybersex bývá doprovázen vcelku silnými emocemi a může se vyvinout v internetovou romanci, jež se v očích mnoha partnerů rovná nevěře.

V důsledku anonymity se na vláknech sítě procházejí i lidé s různými sexuálními úchylkami, pedofilové si často vyměňují fotografie a efebofilové (milovníci mladých teenagerů) se snaží seznámit s nějakými pěknými „kousky“, nejlépe přímo osobně. Ve článku o „potížistech“ na Internetu jsem upozorňoval na tzv. lovce (ang. stalker), kteří dokáží slabším osobám nepříjemně pocuchat nervy. Taky si z člověka může někdo vystřelit, předstírat druhé pohlaví a po aktu mu to říct atd.

BRAND24

Pro Proti
Chybí nebezpečí pohl. chorob Možnost vytvoření závislosti
Splnění sexuálních přání Riziko deviantů
Ochrana osobnosti Špatný vtip („Vystřelení si“ z někoho)
Dálkové vztahy Snadná nevěra
Zastoupení sexuálních menšin  

Zajímavé případy

Do novin se dostalo několik kauz, jež stojí za to zmínit. Psychology Today vydala článek o jistém Oliveru Jovanovicovi, adeptovi na doktorát na Kolumbijské universitě. Tento muž se na Internetu seznámil s dvacetiletou dívkou pod pseudonymem Zutzut5 a začali spolu sdílet zájmy v SM sexu, znásilňování aj. Po čase si domluvili schůzku, proběhla vcelku klidně a dívka se rozhodla navštívit Oliverův byt. Zde se s jeho pomocí nechala svázat a on se dále oddal „různým“ praktikám, s čímž (dle jeho slov) souhlasila s úsměvem. Později ji rozvázal a ona klidně odešla. O týden později ho obžalovala ze sexuálního obtěžování a z únosu. Ačkoli na jejím těle nebyly nalezeny žádné stopy násilí, byl odsouzen na 15 let.

New York Times publikovaly krátký text o zatčení jednoho staršího muže z Georgie, jenž na Internetu narazil na čtrnáctiletou dívku a měl s ní cybersex. Když pak za ní přiletěl na mezinárodní letiště, našel jen několik policistů s příkazem jej zatknout. Děvčátko byl ve skutečnosti 39letý policista, který číhal na podobné lidi.

Jaký je váš postoj k cybersexu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor studuje FF MU obor Psychologie. Aktivně přispívá do několika internetových magazínů, zajímá se přitom hlavně o webovou komunikaci a psychologii Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).