Ve čtvrtek 22. listopadu se uskutečnila odborná konference Czech Internet Forum 2007, která byla předehrávkou slavnostního udílení cen již druhého ročníku Křišťálové Lupy.
Na konferenci se sešly osobnosti a desítky návštěvníků, kteří při prezentacích a diskusích vytvořili uvolněnou a přátelskou atmosféru, která byla znát i mezi na Internetu běžnými konkurenty.
Workshop Jana Makovičky
Akce byla rozdělena do tří bloků (Internet jako technologie, Internet jako byznys, Internet jako médium), několika přestávek na kávu a občerstvení, a také tří workshopů, z nichž nejžádanější byl ten první Jana Makovičky o byznysu ve věku Webu 2.0. Další semináře vedl Tomáš Kapler (VoIP doma i v kanceláři) a Josef Aujezdský (Právo a Internet).
Proč a jak se lidé (ne)připojují
Konferenci zahájil Ján Simkanič, výkonný ředitel společnosti Internet Info, poté se slova ujal moderátor Jiří Peterka, který řídil první „technologický“ blok. Rozprávělo se především o způsobech internetového připojení a jeho penetraci v českých zemích.
U první panelové diskuse se sešli: Aleš Jelínek (Telefónica O2), Petr Hromádko (Pe3ny.net), Martin Krautwurst (UPC), Marcel Procházka (Radiokomunikace), Petr Pobořil (MATTES AD).
Sestava byla namíchaná na jedné straně ze zástupců velkých hráčů internetových poskytovatelů, na straně druhé usedli představitelé firem s menším podílem. Obě strany spolu sice spolupracují, ale také si konkurují v bitvách o rezidentní zákazníky. Tento rozdíl se nejvíc projevil v deklarovaných názorech na datové limity a FUP (Fair User Policy). Malí ISP většinou poskytují Internet bez omezení, to se ale nedá říci o kolosech, které zbavují uživatele restrikcí jen pomalu.
Zprava sedí Petr Hromádko, Martin Krautwurst, Marcel Procházka, Petr Pobořil
„Konektivita je v podstatě zanedbatelný náklad, takže nerozumím, že někdo jako Telefónica O2 omezuje uživatele,“ prohlásil mimo jiné Petr Pobořil. Aleš Jelínek z Telefóniky O2 reagoval marginalizováním problému. Podle něj FUP uživatele v podstatě nezajímá, je prý přetřásáno jen v odborných kruzích na Lupě. „Vyjeďte z Prahy do nějaké hospody, o FUP se tam nebaví,“ řekl Aleš Jelínek. Poskytovatelé si FUP nechávají jako bič na neposlušné uživatele. „Do FUP nám padají pořád ti samí lidé, předprodávají připojení, stahují čtyři desítky filmů za měsíc, to nepovažujeme za normální činnost.“ Svým postojem si vysloužil reakci pána z publika, který posloužil příběhem své dcery na koleji, která spolu s přáteli přišla o připojení, protože stahovali příliš filmů.
„My s tím problém nemáme, FUP nemáme. Vždyky se to dá vyřešit tak, abychom nepostihli všechny uživatele,“ uvedl Petr Hromádko. Na konferenci zazněl i názor, že jakési FUP je vlastně na straně uživatele, který má určité časové limity pro surfování na Internetu a sledování stažených filmů.
Probírala se i zvýšená penetrace WiFi a malí ISP provokativně poděkovali svým konkurentům, že v minulosti nastavili „skvělé“ podmínky pro jeho rozvoj. Také úloha WiFi se ale mění. Zatímco dříve bylo reálnou variantou internetového připojení, dnes slouží hlavně jako výplň v těch teritoriích, kam nedosáhne pevné připojení. Zpomalující růst zavádění přípojek a saturace trhu je prý spojená s úrovní počítačové gramotnosti populace – kdo už Internet chtěl, tak už ho má. Prodeji připojení ale pomáhají Vánoce a také nové marketingové politiky, kdy jsou zákazníkům nabízeny počítače na splátky.
Úspěchy a neúspěchy IPTV
O IPTV (tj. televize přes internetový protokol) hovořil šéfredaktor serveru Digizone.cz Jan Potůček. Připomněl historii IPTV (provoz zahájen v září 2005, komerční o rok později), srovnání s ADSL a současnou situaci, kdy pouze dva operátoři dokážou nabízet IPTV po celé republice (O2TV, Volný TV).
O úspěchu IPTV lze mluvit se smíšenými pocity. Telefónica O2 chtěla během prvního roku získat 100 tisíc zákazníků O2TV. Dosáhla ale poloviny, přitom nasadila masivní kampaň v televizi. Úspěšnější než televize byli podomní prodejci. Do podzimu 2008 chce Telefónica získat 150 tisíc předplatitelů O2TV.
Jan Potůček
Hlavní konkurencí IPTV jsou kabelové televize. UPC Digital má v listopadu 70 tisíc zákazníků, O2TV o deset tisíc méně. Oproti kabelovkám má IPTV výhodu třeba v interaktivně, Video on Demand, televizním archivu, možnosti zpětného přehrávání, apod. Druhá strana mince ukazuje na pomalé přepínání programů, zamrzání obrazu a zdánlivá složitost pro běžného zákazníka. A jakou budoucnost Jan Potůček IPTV věští? V roce 2008 mají přijít nové HDTV programy, objeví se regionální operátoři. Podmínka must carry v diginovele otevře cestu novým českým digitálním televizím do základních programových balíčků IPTV a současné české televize využijí dalších možností interaktivních služeb (TV archiv).
České domény jak je neznáme
Ondřej Filip ze sdružení CZ.NIC komentoval říjnový přechod na nový způsob registrace národních domén a změny, které z toho vyplývají. Mezi ty zajímavé patří to, že některé kontaktní údaje držitelů domén jsou ve whois schovány a chráněny před zneužitím.
Ondřej Filip
Zjednodušena byla databázová struktura, podporuje IPV6 a je integrován se systémem ENUM. Nový systém byl postaven na nové louce (celá technologie byla vytvořena jako open source), převedeno do něj bylo 337 989 domén a 361 525 kontaktů. Registrační rychlost je 300 domén za vteřinu a systém by zvládl pojmout všechny domény na světě.
Mobilní Internet ano, ale jaký?
Po přestávce na kávu pokračovala konference panelovou diskusí o Internetu v mobilu. Ke stolu usedli: Petr Dvořák (T-Mobile), David Duroň (Vodafone), Tomáš Václav (Telefónica O2), Jaroslav Kábele (iDnes) a Jakub Mach (Micromedia).
Debatéři se přeli o to, jaká je budoucnost mobilního Internetu. Lépe řečeno, jaké kroky k jeho uplatnění povedou. Někteří se domnívali, že bez peněz a obchodních modelů služby nevzniknou. Jaroslav Kábele z iDnes.cz si myslí, že je třeba nejdříve nabídnout kvalitní obsah, který má lidi bavit ve stylu „tří G“ (tzn. Games, Girls, Gambling). „O obsahu rozhoduje zákazník a jeho preference. Byznys model na mobilu bude stejný jako na Internetu – připojení si platíme všichni, obsah je placen inzecí. Co je potřeba vyřešit je forma reklam, která se musí přizpůsobit mobilům,“ prohlásil David Duroň.
David Duroň také vyjmenoval rozdíly mezi pevným a mobilním Internetem. Ten tkví v kvalitě připojení a zobrazení, což mluví pro klasický Internet, a zjistitelnosti, odkud se uživatel připojuje a co ho zajímá. Tuto skutečnost mohou operátoři využít (nebo zneužít?) k účinnějšímu cílení reklamy a příjmům. Kvalita koncového zařízení ale není zanedbatelná: zákazníci mobilního internetu se rekrutují z těch, kteří mají zkušenost s pevným internetem a čekají formu obsahu v takové podobě, jakou znají z monitoru.
Zleva Jakub Mach, Jaroslav Kábele, Tomáš Václav
Hovořilo se také o WAPu, který přes optimismus v minulosti nedosáhl patřičného úspěchu. Je tedy pro byznysmeny v éře mobilního Internetu strašákem? Debatující se ho překvapivě zastávali, podle některých je chybou o něm hovořit v minulém čase. „Teď teprve dochází k jeho boomu díky novému kvalitnějšímu obsahu, grafy oblíbenosti rostou nahoru. WAP je jedna z nejprogresivnějších služeb, wapové telefony mají i větší penetraci než jiné mobily,“ argumentoval Jakub Mach.
Obchodní modely na Internetu
Michal Berg z eSports.cz zahájil pod moderátorskou taktovkou Jana Makovičky „podnikatelskou“ část konference. Byznysem číslo jedna je e-shopářský prodej zboží a služeb. Příjmy z reklamy jsou na druhém místě, které ročně rostou o 20–25 procent. „Pro mnoho projektů jediný možný zdroj příjmů, ovšem nejméně stabilní,“ upozornil Michal Berg. Transakce a zprostředkování jsou třetím obchodním modelem – do něj spadají aukční servery, nabídky práce…
Prodej digitálního obsahu (hudba, software, hry, erotika) má být nastupujícím byznysem. Je pro něj charakteristická vysoká závislost na transakčních a platebních systémech, ale i vysoká invence v hledání nových cest. Problém je, že většinou existují alternativy zdarma, které zákazníka nenutí ke koupi. Webové aplikace, komunitní služby nebo pronájem zdrojů často vznikají pro pokrytí vlastní potřeby a potřeby další spousty lidí – ti o ní přitom donedávna nevěděli! Vyměňování tipů na články, sdílení videí, fotek, hudebních playlistů… koho by to napadlo? Nejčastějšími byznys modely je „nic“ (nebo exit – naděje na prodej), či reklama.
Michal Berg
„Nejslibnější oblast rozvoje webových služeb představují služby propojené s realitou – Youtube vám nespraví kapající kouhoutek nebo bolavé zuby,“ uvedl Michal Berg. Za webové služby budoucnosti považuje ServiceGuy.org, ZocDoc.com, BellaPictures.com.
Internet v reklamě dotahuje klasická média
Petr Bednář z firmy Global Inspirations, která provozuje Stream.cz, si vzal na paškál reklamní příjmy Internetu. A výsledky pro Internet nejsou vůběc špatné. Zmínil, že ve třetím čtvrtletí letošního roku Google UK překonal inzertní výnosy jedničky britského televizního trhu – ITV1 – a stal největším příjemcem inzertních peněz ve Velké Británii.
Televize u nás sice stále vede, ale od roku 2002 došlo k poklesu o půl hodiny denně. V červnu 2007 dále poklesl televizní ATS na 2:47 hodiny, což je o 8 procent méně než před rokem. Již asi jedna třetina všech uživatelů chodí na internet téměř denně. Broadbandové připojení je nejrozšířenější a nahrává vyšší déle času strávené na Internetu. Tzv. media mening znamená kombinaci konzumování médií – asi jako když s připojeným notebookem sedíte nebo ležíte před televizí.
Co to znamená pro reklamní příjmy? Celkový reklamní koláč v České republice stojí podle odhadů 22,3 miliardy Kč v roce 2007, Internet ukusuje se svoji bannerovou reklamou šest procent.
Petr Bednář sledoval zisky jedniček v segmentu televize a Internetu a zjistil, že Nova a Seznam mají stejný zisk. Tedy ne v absolutních číslech, ale podílem obratu a marže, která se pohybuje kolem 50 procent. Znamená to, že s každou obdrženou korunou představuje padesátník zisk. Printová média mají ziskovou marži nižší. A co je ještě pro Internet povzbudivé: čtenost zpravodajského serveru Novinky.cz překonává hlavní zprávy na Primě.
S touto prezentací tak trochu souviselo i odpolední vystoupení Víta Smékala z OMD. Ten hodnotí roky 2007 a 2008 z hlediska celkových reklamních příjmů jako ne příliš dobré. Důvody? Málo komerčně zajímavých akcí a očekávaný pokles spotřeby. Šetřit se tak bude na tom, co přijde nejdřív pod ruku – na reklamě. Všichni tři mobilní operátoři plánují v příštím roce snížit množství investic do klasické reklamy.
Vít Smékal zaujal tezí, že nikdo nedokáže přesně odhadnout výsledky internetových kampaní a jejich vliv na rozhodování, vnímání, chování spotřebitele. Přesto připustil, že Internet je ideální měřitelnosti výsledků reklamy z mediatypů rozhodně nejblíže. Vít Smékal chválil televizi, přes kterou se dobře propagují výrobky, a tato komunikace bohužel pro Internet funguje. Kvůli nedostatečné televizní konkurenci výdaje do televizní reklamy porostou i přes zvyšování cen.
Inovátoři, nebo kopírovači na českém Internetu?
Hned po obědě jsme byli svědky další diskuse, tentokrát na téma inovací na českém Internetu. Panelisty byli: Pavel Mucha (Centrum), Pavel Zima (Seznam), Matthew Gertner (AllPeers), Tomáš Matějček (Miton), Matěj Novák (Ataxo).
Matěj Novák hovořil o projektu Webeena, který nepovažuje za přelomový, ale některými prvky (administrace má stejný vzhled jako skutečná stránka) prý snadnost tvorbu webu posunuje dál než existující alternativy. Ataxo chce s Webeenou vyrazit do zahraničí (už běží polská verze), proto vybrala pro české ucho a oko tak roztodivný název.
Matthew Gertner překvapil dobrou češtinou a zdůraznil, že AllPeers je první projekt integrující sdílení do prohlížeče. Seznam je podle Pavla Zimy v inovacích limitován odpovědností svého výsadního postavení. Pro Pavla Muchu je inovace odstraňování bariér, tedy například bezplatné mobilní brouzdání po jejich stránkách ve spolupráci s O2. Naťukl též vstup Centra do oblasti online videa, tyto náznaky se ale objevily už dávno.
Všichni vnímají pozitivně uvolňování zdrojových kódů pro externí vývojáře jako open source, nebo alespoň API. Matthew Gertner nadhodil otázku vývoje globálních služeb. Podle něj brání Čechům v touze dobývat cizí trhy mentalita, protože prý od mládí nejsme zvyklí přemýšlet o tom, že bychom pracovali jinde, než v domovině. Pavel Mucha se otřel o kvalitu českého vysokého školství, které mu prý spíše připomíná „velmi dlouhé prázdniny“.
Zleva Matěj Novák, Tomáš Matějček, Matthew Gertner, Pavel Zima, Pavel Mucha a Jan Makovička
Podle Matthew Gertnera jsou potřeba pozitivní vzory, které by ukázali cestu dalším. Seznam se chce držet českých luhů a hájů, Centrum se naopak na další trhy chystá.
NetMonitor, AdMonitorig, všude samý monitoring
Třetí blok konference patřil médiím, vše se ale stále točilo kolem reklamy a peněz. Kateřina Hrubešová ze Sdružení pro internetovou reklamu publikovala novinky z NetMonitoru a hlavně představila AdMonitoring, o kterém jsme před pár dny podrobně psali.
Český trh je na tom podle ní dobře z hlediska technologií, datových výstupů, komunikace mezi konkurenčními subjekty. Do NetMonitoru je zapojeno 250 médií, příští rok na jaře začne jeho třetí zlepšovací vlna. Třetí vlna bude zahrnovat vyřešení metodologických záležitostí, změna struktury. SPIR chce dotazníky zasáhnout i skupiny, které nejsou dosud podchycené, hodlá měřit přístupy z komunikátorů, mobilních telefonů, nabídne změna grafiky a lepší uživatelská přívětivost v NetMonitoru.
Komunity a jak z nich získat peníze
„Doporučuji konzultantům, kteří si chtějí vydělat peníze, aby pozdravili a řekli slovo komunita,“ vtipkoval Jan Václav Čep. Kromě něj se u panelové diskuse na téma komunit sešli: David Antoš (Lupa.cz), Martin Krudenc (eStranky.cz), Petr Šnajdr (Libimseti.cz).
Obchodní model největších komunitních serverů se dnes odvíjí především z příjmů reklamy, proto je pro provozovatele důležité dosáhnout určitého kritického čísla návštěvnosti. Největší potenciál ale podle Jana Václava Čepa tkví mimo prodej bannerové reklamy.
„70 procent našich příjmů jde z placených služeb, reklama má zbytek,“ oznámil Martin Krudenc, majitel projektu eStránky.cz. Platí se převodem na účet a dokonce složenkou… Petr Šnajdr oznámil, že procento lidí ochotných platit za obsah se zvyšuje, konkrétní ale být nechtěl. Na Libimseti.cz se za některé služby platí prostřednictvím mobilu.
Zleva David Antoš, Petr Šnajdr, Martin Krudenc, Jan Václav Čep a Aleš Miklík
Debatéři se shodli, že výhodou komunitních webů je možný zásah uživatelů přesně cílenou personalizovanou reklamou. Jan Václav Čep kolegům vytkl, že nechtějí veřejně říci některá čísla a schovávají si je pro inzerenty. „A to je důvod, proč je český Internet uprděný, že se všichni bojí mluvit v číslech.“
Čtenářské blogy – výhody a nevýhody
Adam Javůrek seznámil publikum se svými zkušenostmi editora blogů v online verzi časopisu Respekt. Důležité je stanovit striktní pravidla, ale i zachovat individuální přístup. Důležitý je start, protože jak se projekt zapíše, cejch mu dlouho zůstane. Blogerská komunita je zvláštní a kdo s ní má zkušenost coby člověk zvenčí, asi ví, o čem je řeč. Nutné je opakovat pravidla, na které blogeři v případě úspěchu rádi zapomínají.
Pohled do sálu – Czech Internet Fórum 2007
Tištěným médiím se provoz blogem osvědčuje v tom, že se z něj líhnou noví autoři článků. Ukočírování blogerské komunity je ale výzva náročná a těžké, neboť konfliktům není vyhnutí.
Papírové média zahynou
Jedním z nejlepších momentů byl výstup Jiřího Hlavenky. Některé jeho kontroverzní výroky nadzvedly lidí ze židle, ale upoutal pozornost a nejednomu účastníkovi fóra nasadil brouka do hlavy. Nosným tématem jeho prezentace byl vztah printových specializovaných médiích a online titulů a jejich vzájemné soupeření. Během pár minut zaznělo několik zajímavých soudů, a tak doporučuji nahlédnout do příslušné powerpointové prezentace.
Jiří Hlavenka se přiklonil na stranu internetových médií, když papírové tituly odsoudil k zániku. Zároveň ale namířil několik úderů i proti onlinu. Více čtenářů prý nepřináší více inzerentů, čím větší návštěvnost, tím vyšší slevy inzerent chce. Více článků neznamená vyšší čtenost (to Jiří Hlavenka dokumentoval na případu Světa Namodro, kdy „Daniel Dočekal měl více článků, ale jejich čtenost klesala, přestože byly dobré“). Plány na placený obsah prý ztroskotaly.
Jiří Hlavenka
Vydavatel tištěného média si údajně bere více peněz za zhlédnutí reklamy, než majitel internetové stránky. Internet podle Jiřího Hlavenka čekají tyto výzvy: naučit čtenáře na velkoplošnou, vizuální reklamu („Agresivní reklama nám čtenáře na Živě.cz rozhodně neubírala“), naučit se pracovat s inzerenty jako „koncern“, pronikavě zlepšit kvalitu redakční práce, opustit rebelantskou pózu a nedat moc na diskusní příspěvky. Pro Internet naopak nepředstavuje hrozbu blokování reklamy, to je prý přeceňovaný problém.
Generační propast
Jan Herzmann z Factum Invenio zakončil seriál přednášek statistickými čísly a sociologickým pohledem na českou společnost, která je ostře rozdělená – dělící linií je počítačová (ne)gramotnost a možnost připojení k Internetu.
Přibližně 90.000 lidí (1 % české populace) je negramotných. Každoročně opouští školy s nedokončeným základním vzděláním 13.000 mladých lidí (15 % příslušné věkové skupiny) Typickou hendikepovanou uživatelkou je evropská důchodkyně a žen všeobecně. Prý nemají schopnost „algoritmického myšlení“, potřebovaly by podstatně jinou prezentaci technologií. Vyřazováni jsou chudí, nevzdělaní a lidé žijící v okrajových částech světa i jednotlivých zemí. Vzhledem k tomu, že tyto skupiny jsou vylučovány ze společenského dění, hrozí sociální konflikt.
Za rok nashledanou
Druhý ročník Czech Internet Forum přinesl směsici rekapitulujících pohledů na Internetu, nemálo z nich se nevyhnulo ani výhledu do budoucna. Někteří diskutující se bohužel pro posluchače zdráhali poodhalit více pozadí obchodů a konkrétní čísla, jiní nám to ale vynahradili inspirativními myšlenkami, vlastními zkušenostmi z e-byznysu a povzbuzujícími daty, z nichž vyplývá, že snažení na Internetu má rozhodně smysl. Konečně i dění v kuloárech stálo za to – tolik pro český Internet významných lidí na jednom místě udělalo z konference nevšední zážitek. Při jeho opakování příští rok se snad opět shledáme.
Všechny prezentace (včetně workshopu Jana Makovičky) jsou k dispozici ke stažení na stránkách konference.
