Hlavní navigace

Data od operátorů, aplikace i náramky. Státy po celém světě zavádějí digitální karantény

26. 3. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Řada států postižených infekcí COVID-19 začala v boji s nemocí používat digitální technologie. Jak moc při tom zasahují do soukromí svých občanů?

Tchaj-wan, Belgie, Itálie, Rakousko, Německo, Polsko, Izrael, Hongkong, Singapur, Velká Británie nebo Čína. To jsou příklady zemí, které k modelování postupu epidemie, pátrání po nakažených nebo k dohledu nad dodržováním karanténních opatření začaly používat různé digitální technologie.

Kromě různých mobilních aplikací často používají také data mobilních operátorů – většinou jde o využití agregovaných a anonymizovaných lokačních údajů v podobě heatmap či analýz pohybu obyvatelstva.

V Česku skupina Covid19CZ vybudovala pro ministerstvo zdravotnictví trasovací callcentrum, které má s využitím dat od operátorů a bank pomoci v dohledávání lidí, se kterými se nakažení v nedávné minulosti setkali. Detaily viz Patrick Zandl (Covid19CZ): Nechceme lidi sledovat, jen pomáháme s hledáním nakažených. Tzv. chytrá karanténa má do ostrého provozu naběhnout po Velikonocích.

Služba Mapy.cz také vyzvala uživatele, aby v rámci její mobilní aplikace sdíleli svou polohu. V budoucnu by tak mohli dostat upozornění, že byli v kontaktu s nakaženou osobou.

Nabízíme přehled, jak technologie používají různé státy světa a jak moc se přitom zabývají ochranou soukromí. Text průběžně doplňujeme:

Co se dozvíte v článku
  1. Evropská unie
  2. Belgie
  3. Itálie
  4. Rakousko
  5. Německo
  6. Polsko
  7. Velká Británie
  8. Tchaj-wan
  9. Singapur
  10. Izrael
  11. Hongkong
  12. Čína 

Evropská unie

Podle serveru Politico Evropská komise chce, aby jí mobilní operátoři poskytli agregovaná a anonymizovaná data, která by umožnila sledovat, jak se epidemie v Evropě vyvíjí a které státy nejvíce potřebují pomoc. O údaje operátory požádal eurokomisař Thierry Breton. Komise chce podle předběžného plánu v každé zemi spolupracovat s jedním velkým operátorem. Podle agentury Reuters s předáváním dat zatím souhlasili operátoři Vodafone, Deutsche Telekom, Orange, Telefonica, Telecom Italia, Telenor, Telia and A1 Telekom Austria, kteří se účastnili setkání s Bretonem. Komise podle agentury slibuje, že data po ukončení současné krize smaže.

Belgie

Vláda vytvořila pracovní skupinu, která má určit, jaké aplikace by na základě agregovaných dat od mobilních operátorů mohly pomoci v boji s epidemií, informoval server RTBF.be. Cílem má být mapování, jak se nemoc šíří, lepší ověřování, jak zabírají přijatá epidemiologická opatření, nebo informování veřejnosti. Součástí skupiny jsou také zástupci firem, které se zpracováním dat zabývají: Sébastien Deletaille ze startupu Rosa, který se zabývá digitalizací zdravotnictví, a Frédéric Pivetta ze společnosti Dalberg Data Insights.  

Itálie

Operátoři Telecom Italia, Vodafone a WindTre předávají úřadům agregovaná data, která ukazují pohyb obyvatelstva. Podle Vodafonu jde o heatmapy zpracované na základě velkého množství anonymizovaných údajů. Agentura Reuters napsala, že například v Lombardii úřady pomocí dat sledují, zda populace dodržuje zákaz vycházení. Údaje například ukázaly, že počet cest, které lidé urazí na vzdálenost 300–500 metrů, se za necelý měsíc snížil o 60 %.

Rakousko

Rakouský operátor A1 Telekom Austria ve spolupráci s datovým univerzitním spin-offem Invenium používají agregovaná data k mapování a analýze pohybu obyvatelstva, zejména v turistických centrech. „Možná dokážeme prostřednictvím analýzy dat o pohybu obyvatel mezi městy identifikovat nová ohniska nákazy. Možná dokážeme pomoci se zastavením epidemie tím, že ověříme, jak účinná jsou karanténní opatření vyhlášená vládou,“ popisuje cíle projektu Invenium.

Německo

Operátor Deutsche Telekom poskytuje agregovaná data státnímu zdravotnímu ústavu Robert Koch Institute. Vědci údaje používají pro modelování předpovědí, jak se bude epidemie vyvíjet. „Z dat se nedají vypozorovat žádné informace o konkrétních lidech nebo o nakažených osobách. Data jsou poskytována za celé Německo a mohou být rozdělena podle jednotlivých spolkových zemí, krajů či měst,“ uvádí operátor.

Polsko

Polsko vyvinulo speciální mobilní aplikaci Domácí karanténa, jejímž prostřednictvím mají lidé potvrzovat, že nařízenou karanténu dodržují. Preventivně ji mají na 14 dní nařízenou například Poláci, kteří se vrátí ze zahraničí. Při vstupu do Polska musí vyplnit formulář, do kterého napíší své telefonní číslo a adresu, na které se budou zdržovat. Dodržování karantény pak mohou kdykoli osobní návštěvou ověřit policisté. Uživatel si ale může také stáhnout do mobilu Domácí karanténu (je dostupná pro Android a iOS), kterou aktivuje přes telefonní číslo, které zadal do formuláře na hranici. Po aktivaci dostane za úkol pořídit do aplikace fotku svého obličeje (selfie). Každý den mu pak přijde v náhodných časech jedna či více SMS s výzvou, aby se znovu vyfotil. Systém porovná jeho fotku s referenčním snímkem, pořízeným při aktivaci, a přes GPS zkontroluje, jestli se uživatel nachází na uvedené adrese. Pokud do 20 minut nový snímek neodešle, má to být signál pro policii, aby jej zkontrolovala. Data lidí se podle polských úřadů nemají zbytečně ukládat.

Velká Británie

Vláda vyjednává o poskytnutí geolokačních dat s firmou BT, která provozuje operátora EE. Údaje má využít k ověřování toho, že opatření, jako je například doporučení, aby lidé nevycházeli z domu, v praxi fungují, napsal deník The Guardian. Na základě dat mají vznikat anonymizované heatmapy, data přitom nemají popisovat situaci v reálném čase, ale se zpožděním 12 až 24 hodin.

Tchaj-wan

Tchaj-wan ve spolupráci s místními mobilními operátory kontroluje, zda lidé dodržují nařízenou karanténu. Na základě dat o aktuální poloze telefonu stát průběžně sleduje, jestli dotyčný skutečně nikam nešel, popsala například agentura Reuters. Pokud systém ukáže, že se telefon pohnul nebo že jej uživatel vypnul, dorazí k němu do 15 minut policejní hlídka. Policisté lidem v karanténě také nejméně dvakrát za den volají, aby se ujistili, že třeba nenechali telefon doma. Za porušení karantény hrozí vysoké pokuty.

Singapur

Ministerstvo zdravotnictví vyvinulo mobilní aplikaci Trace Together, která na základě sběru informací přes Bluetooth varuje uživatele, že byli v kontaktu s nakaženou osobou. Při aktivaci aplikace se vytvoří náhodně generované uživatelské ID, které je v centrální databázi spojeno s telefonním číslem uživatele. Aby aplikace fungovala, je potřeba mít zapnuté Bluetooth. Aplikace pak průběžně hledá v okolí další telefony, které ji mají také nainstalovanou. Přes Bluetooth si s nimi vymění ID (jde o dočasné ID, které se generuje zašifrováním uživatelského ID soukromým klíčem ministerstva zdravotnictví – dešifrovat je tak může pouze ministerstvo) a tyto kontakty ukládá do smartphonu. Pokud se někdo z uživatelů aplikace nakazí, požádají ho hygienici o přístup k seznamu ID. Mohou tak získat telefonní čísla na lidi, kteří byli s nakaženým v blízkém kontaktu, a zavolat jim s varováním, že mohou být nakaženi. Aplikaci si zatím podle úřadů stáhlo 735 tisíc uživatelů.

Izrael

Ministerstvo zdravotnictví vyvinulo mobilní aplikaci Štít (HaMagen), která má uživatele varovat, že byl v kontaktu s nakaženým člověkem. Její instalace není povinná. Aplikace v telefonu ukládá údaje o poloze uživatele a průběžně je porovnává s databází, ve které ministerstvo uchovává data o nakažených. K porovnávání má docházet v telefonu uživatele, a pokud aplikace najde v datech za uplynulé dva týdny shodu, oznámí uživateli čas a místo, kde se s nakaženým pravděpodobně setkal. Přesměruje pak uživatele na stránky ministerstva, aby mohl kontakt nahlásit a aby dostal informace, co má dělat dál. Izrael také informace o pohybu nakažených publikuje veřejně na webu a v komunikační službě Telegram. Izrael také už dříve dal mimořádné pravomoci své tajné službě Šin Bet. Ta nově může používat data mobilních operátorů ke sledování nakažených osob a kontrole, zda dodržují nařízenou karanténu.

BRAND24

Hongkong

V Hongkongu úřady ke kontrole dodržování karantény používají elektronické náramky. Preventivní čtrnáctidenní karanténu musí absolvovat každý člověk, který přijede z ciziny. Hned na letišti dostane povinně náramek s unikátním QR kódem a musí si stáhnout mobilní aplikaci StayHomeSafe, ve které QR kód naskenuje, popisuje server Quartz. Po spárování ještě doma musí obejít svůj byt, aby se náramek nakalibroval. Náramek totiž nesleduje polohu uživatele prostřednictvím GPS, ale „oskenuje“ si bydliště a vytvoří si cosi jako jeho digitální otisk – v každém bytě je totiž podle tvůrců aplikace unikátní mix signálů z Wi-Fi, mobilních sítí či Bluetooth. Na jeho základě pak ověřuje, zda člověk karanténu neporušil. Podle recenzí uživatelů v Google Play to ale zdaleka nefunguje bez problémů.

Čína 

Země s patrně nejpropracovanějšími technologiemi pro sledování svých obyvatel s jejich využíváním nezaostala ani v průběhu epidemie koronaviru. Mimo jiné zde už od února fungovala mobilní aplikace Alipay Health Code (svoji verzi má i Tencent), která na základě dat určuje, jestli je dotyčný rizikový, nebo ne (např. jestli byli v blízkém kontaktu s nakaženým). Lidem přiděluje barevný kód, který indikuje jejich potenciální rizikovost při šíření nemoci. Červená znamená, že musí podstoupit dvoutýdenní karanténu, žlutá indikuje karanténu na týden a zelená říká, že nepředstavuje riziko. Aplikace slouží i jako „vstupenka“ do určitých oblastí či budov. Uživatel zde svůj barevný kód ukáže lidské ostraze. Aplikace ale patrně neslouží jen k tomuto účelu: podle analýzy New York Times předává určité informace také přímo policii.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).