Koncem loňského roku pobavila odbornou veřejnost zpráva, že obor umělé inteligence v Česku dostalo na starost ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétně mělo připravit implementaci evropského nařízení Akt o umělé inteligenci (AI Act) do české legislativy a na oblast dohlížet. Šlo o další symbol toho, jak český stát často nezvládá řešit digitalizaci a moderní technologie. A jak důležitost těchto oblastí ne vždy chápe, případně na něj nemá lidi a prostředky.
“Mám rád pana ministra práce Jurečku a chápu, proč mu premiér AI Act přidělil. Ze současných politiků asi nejvíce uvažuje digitálně. Ale systémově je to úplně špatně. Premiér to panu Jurečkovi svěřil, protože AI Act byl horký brambor. Je to v podstatě tak, že Jurečka má Karla Trpkoše (vrchní ředitel Sekce informačních technologií na ministerstvu práce – poznámka redakce), se kterým udělali systém Jenda, takže jim bylo řečeno, ať udělají i AI Act. Je to jen ukázka toho, že si neuvědomujeme, co kolem nás jede,” shrnul například před časem pro Lupu Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Rafaj také premiérovi a prezidentovi nadhodil myšlenku, ať na úrovni vlády vznikne zmocněnec pro moderní technologie, jemuž premiér vždy bude brát telefon a bude ho brát vážně. “Jako premiér bych šel za opozicí a domluvil se s ní, koho jmenovat za digitálního guru, aby byl přijatelný i pro případnou další vládu,” nastínil Rafaj.
Takto silná role nakonec vytvořena nebyla, v oblasti umělé inteligenci ale přece jenom k posunu došlo. Minulý týden vláda jmenovala zmocněnce pro AI. Stal se jím Jan Kavalírek, který zatím krátce působí jako náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu. Soukromému a univerzitnímu sektoru jeho dosavadní působení vlilo trochu pozitivní krve do žil. “S nástupem pana náměstka Kavalírka se dalo dost věcí do pohybu,” shrnul pro Lupu Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence sdružující desítky firem.
Uvolnilo se místo
Kavalírek se na ministerstvu průmyslu věnuje novým technologiím, podpoře startupů, snižování administrativní zátěže pro podnikatele, zdravotnickým a bio technologiím, exportu a z významné části právě umělé inteligenci. Do funkce si ho vybral ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který podle svých slov a lidí z jeho okolí vnímá AI jako jednu z priorit. Aktuálně musí řešit některé důležitější problémy jako je dostavba Dukovan, Kavalírkovi ale dává silné pole působnosti a podporu.
Kavalírek se funkce náměstka ujal letos v lednu. “Došlo k obměně ve vládě, skončili Piráti a uvolnilo se místo, takže jsem dostal nabídku. Ministr Vlček hodně fandí novým technologiím a dohodli jsme se,” popsal Kavalírek Lupě ve své kanceláři.
“AI náměstek” na ministerstvo přišel ze soukromé sféry. Vystudoval Fakultu financí a účetnictví na VŠE a absolvoval stáže v Komerční bance nebo na resortech průmyslu a financí. Poté se ujal vedení rodinné firmy Grade Medical vyvíjející nanotechnologie a vyrábějící antibakteriální zdravotnické prostředky. “Ve zdravotnictví už se před několika lety začala prosazovat AI, tam jsem oblast začal vnímat. V Česku navíc máme zdravotnické firmy, které AI nasazují. Do toho se objevil AI Act a já začal více komunikovat, že je potřeba se na něj připravit,” uvedl Kavalírek. “Začal jsem upozorňovat, že pokud v souvislosti s AI Actem nevytvoříme dobré prostředí, firmy skončí či odejdou do zahraničí.”
Kavalírek už v Grade Medical nepůsobí a podle obchodního rejstříku společně se svým jmenovcem otcem prodali podíly. Necelé dva roky před svým nástupem na ministerstvo působil také na vedoucí pozici v ČMI Medical, kde se zabýval certifikací zdravotnických prostředků. Do toho se už nějakou dobu věnuje politice. V roce 2011 vstoupil do TOP 09, kde založil a vedl mládežnickou organizaci, která nyní působí celostátně. V roce 2021 byl zvolen předsedou místní a regionální organizace topky na Praze 5. Kavalírek tedy spojil zkušenosti z byznysu, byrokracie a politiky s tím, že je využije v nové roli.
První úspěch
První měsíce práce na ministerstvu přinesly úspěch. Jak jsme na Lupě popisovali, Kavalírek společně se soukromým sektorem sepsali plán, jak co nejlépe implementovat AI Act do českého prostředí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na to ale nechtěl uvolnit potřebné prostředky, což celou akci a včasné nasazení AI Actu ohrožovalo. Nakonec se ale minulý týden resort financí podařilo přesvědčit. Problematika AI navíc přešla z ministerstva práce na resort průmyslu. A Kavalírek k tomu navíc získal funkci zmocněnce.
“To, že jsme AI Act získali do gesce, je dobrá zpráva pro celý ekosystém, který ví, kdo za věc bude zodpovědný. Na ministerstvu průmyslu teď napíšeme zákon na implementaci tohoto zařízení. Podílet se na tom bude Český telekomunikační úřad a Úřad vlády a opravdu dobře to vše chceme projednat s firmami a odborníky,” nastínil Kavalírek. Zákon by chtěl mít napsaný do září, ale raději to nedává jako slib, stát se může cokoliv. “Začít bychom chtěli tak, že si poslecheme ekosystém, co je pro něj nejlepší, a pak napíšeme draft.”
Na ministerstvu průmyslu a obchodu také pod Vlčkem a Kavalírkem zapracovali na tom, aby na podporu AI šly zdroje. Resort ze stávajících kapacit vytvořil 17 pracovních míst dedikovaných na umělou inteligenci. Osm z toho jich zůstane na ministerstvu průmyslu v rámci takzvaného akčního týmu pro AI, kam náměstek hledá odborníky. Zbylé “tabulky” ministerstvo průmyslu za své peníze poskytne dalším úřadům, kteří se AI Actem a AI budou zabývat. A jak už bylo zmíněno, na zbytek potřebných míst uvolní prostředky ministerstvo financí.
Odstínit regulaci
Hlavním plánem je tedy co nejlépe implementovat AI Act. Když už musí být regulace, tak aby byla správně nasazená. AI Act je první komplexní regulace slibného až revolučního oboru na světě. Zakazuje například kreditové hodnocení lidí, rozpoznávání emocí a podobně, což je podle Kavalírka dobrá věc, ale zároveň má v dalších fázích firmám na bedra naházet další objemy papírování a byrokracie. To pro přeregulovanou a konkurenceschopnost ztrácející Evropu není dobrá zpráva.
“Mým cílem je, aby firmy neměly zbytečné byrokratické bariéry, měly předvídatelné prostředí a mohly AI nasazovat do výroby a obecně do produkce. Dále chci pomoci nasazovat AI ve státní správě, k čemuž pomůže i Kompetenční centrum AI pro eGovernment, což pomůže zrychlit byrokracii a pomalé úřady. A za třetí budeme edukovat občany skrze všechny generace, aby AI používali. Tam počítáme se spoluprací s ministerstvem školství,” popsal Kavalírek.
Při debatě s AI zmocněncem to vypadá, že není příliš velkým fanouškem zbytečné regulace. Často mluví o přeregulovanosti, papírování pro papírování a co nejmenší zátěži pro soukromý sektor.
Kavalírek by i proto rád na úrovni Evropské unie rozjel debatu o odložení nabytí účinnosti těch bodů AI Actu, které ještě nevstoupily v platnost. Poprvé tento plán nadhodí na Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku v Bruselu. Shánět bude spojence z řad dalších států. Ideální by podle něj byl odklad o dva roky, aby se firmy mohly připravit.
Kavalírkovi vadí hlavně přehnaný tlak na dokumentaci, kde je podle něj nutné přistoupit ke zjednodušení, především pro malé a střední firmy. Zároveň by chtěl výrazně omezit povinný reporting naznačené v kodexu AI Actu.
AI datacentrum za 125 miliard
Kavalírek také od ministra Vlčka dostal zelenou na velmi ambiciózní projekt. Má se pokusit získat do České republiky jedno z až pěti obřích evropských datových center Evropské unie. Vyjít má až na 125 miliard korun a obsahovat kolem 100 tisíc AI čipů Nvidia nebo AMD, což je velikost projektů, které budují Meta, OpenAI a podobně. “Ministr řekl, že to máme zkusit a udělat pro to maximum. Je strategické, aby jedna tato takzvaná AI gigatovárna byla v našem regionu,” shrnul náměstek. Pro Česko by to byla podobně dobrá zpráva, jako chystané miliardové investice tří firem z Tchaj-wanu na výrobu AI serverů pro Microsoft, Metu a další obry.
Získat takové datacentrum ale nebude lehký úkol. Evropská komise dá část peněz, ale tu větší musí dodat komerční partner, jemuž projekt musí finančně vycházet. Kavalírek prozatím neříká jméno, s konkrétním partnerem ale probíhají jednání. “Je to investor, který to má potenciál zvládnout,” naznačil. “Také máme vytipováno místo, jenž by zvládlo dodávky energie.”
Státy EU mají do 20. června podat své iniciační vyjádření zájmu. Pak jim Evropská komise sdělí další detaily. Konkurence pravděpodobně bude silná. Podle informací Lupy se nabídku chystá podat Německo, kde se spojuje kapitál Deutsche Telekomu, SAPu nebo Schwarz Group (majitel Lidlu, který provozuje jeden z největších cloudů v Evropě). Zájem bude mít asi i Nizozemsko, někdo ze severu a dál uvidíme.
Pokud by tento monstrprojekt nevyšel, Česko bude mít zájem o menší. Kromě pěti AI gigatováren se chystá až 15 výrazně slabších AI továren. Do toho by ministerstvo šlo společně s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, které dlouhodobě v Evropě za podpory ministerstva školství řeší superpočítačové kapacity a podařilo se mu získat i první kvantový počítač u nás.
Dalším z Kavalírkových cílů je zajistit dlouhodobé a nepodvyživené financování české vědy spojené s umělou inteligencí. Ideální by se bylo dostat do stavu, kdy AI vědci nemusí bojovat se státem a nemusí odcházet do zahraničí, zejména USA. Na plánu financování se bude podílet ministerstvo školství a vše bude záviset na vyjednávání o státním rozpočtu.
Vypadá to, že se věci daly do pohybu. Nicméně zanedlouho jsou zde volby, takže se poměry zase mohou změnit. Kavalírek sám neví, zda na ministerstvu bude mít místo i za případného nového vedení. “Snažíme se, aby vše, co kolem AI děláme, byly apolitické kroky a aby byl nastaven správný směr a byla vůle státu pokračovat,” zakončil zmocněnec.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU