Hlavní navigace

Datové schránky budou automaticky zřizovány i lidem s pozastavenou živností

20. 9. 2022
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Počátkem příštího roku budou „podnikatelské“ datové schránky automaticky zřízeny i osobám, které pouze pozastavily (přerušily), ale nezrušily svou živnost. Co jim ale do nich budou úřady doručovat, když právě nepodnikají?

Kolem datových schránek panuje příslovečné ticho před velkou bouří. Možná přímo velkým třeskem, ke kterému má dojít s přelomem letošního roku do roku dalšího. Vítanou příležitostí k prolomení tohoto ticha pak byla nedávná konference e-government 20:10, konaná tradičně v Mikulově. Jaké nové informace k datovým schránkám přinesla?

Abychom si mohli vše zasadit do správného kontextu, zrekapitulujme si nejprve stručně hlavní obrysy nadcházejícího velkého třesku v datových schránkách:

  • počínaje 1. 1. 2023 bude datová schránka (nepodnikající) fyzické osoby (tj. DS FO) ihned zřízena každé fyzické osobě, která použije svou identitu občana k přihlášení „přes NIA“ (pokud svou DS FO ještě nemá)
  • v průběhu ledna až března 2023 budou zřízeny datové schránky všem osobám zapsaným v základním registru osob (ROSu), a to:
    • datové schránky podnikající fyzické osoby (DS PFO) všem podnikajícím fyzickým osobám (pokud svou DS PFO dosud nemají)
    • datové schránky právnické osoby (DS PO) všem právnickým osobám (pokud ještě DS PO nemají)
  • v červenci 2023 budou zřízeny profesní datové schránky pro autorizované osoby (architekty, inženýry, techniky a úředně oprávněné zeměměřické inženýry)

Když jsem zde na Lupě naposledy popisoval tyto budoucí události, již „vtělené“ do zákona (č. 300/2008 Sb.) a čekající jen na svou účinnost, ukazoval jsem u toho tento slide z prezentace České pošty, s očekávaným nárůstem počtu datových schránek.

Autor: Česká pošta

Nyní, na konferenci v Mikulově, se v prezentaci České pošty objevil stejný graf (se stále stejně prohozeným označením u sloupců s počty DS FO a PFO), podle kterého by ke stávajícímu počtu cca 1,4 milionu datových schránek měly nově přibýt na 3 miliony nových schránek.

Autor: Česká pošta

Zastavme se na chvilku u jednoho zajímavého aspektu: kde se bere odhad cca 1,8 milionu nových datových schránek pro podnikající fyzické osoby? S tím, že spolu s těmi stávajícími jich má být něco kolem 2,2 milionu (odhadem z prostředního sloupce grafu). Kolik je u nás vlastně podnikatelů z řad fyzických osob?

Obecně se uvádí, že každá podnikající fyzická osoba je OSVČ. Ale opačně to neplatí – ne každý OSVČ musí podnikat (a mít živnost), protože jsou i OSVČ, kteří mají jiné zdroje příjmu (např. z pronájmu, z autorských práv, z výkonu svobodného povolání apod.).

Přitom statistiky o počtech OSVČ obvykle uvádí podstatně nižší čísla, než jaké vyplývají z výše uvedeného grafu. Třeba server Podnikatel.cz letos v srpnu hlásil rekordní počet 1,1 milionu podnikajících OSVČ, což má být nejvíce v historii. Kde se potom berou více než 2 miliony podnikajících fyzických osob?

Vysvětlení přináší následující slide.

Autor: Česká pošta

V zákoně (ve verzi účinné od 1. 1. 2023) je totiž uvedeno, že datová schránka podnikající fyzické osoby (DS PFO) bude zřízena každé podnikající fyzické osobě, která je uvedena „v zákonem stanovené evidenci či rejstříku“. A tou by  zde měl být živnostenský rejstřík, jehož obsah se „promítá“ do obsahu základního registru osob (ROSu). No a v živnostenském rejstříku (a následně i v ROSu) jsou uvedeny (zahrnuty) i ty osoby, jejichž podnikání (živnost) bylo přerušeno, resp. pozastaveno.

Pokud se podíváme do statistik podnikatelů od Ministerstva průmyslu a obchodu, pod které živnostenský rejstřík spadá, skutečně zde najdeme cca 2,1 milionu podnikajících fyzických osob (včetně cizinců). Zřejmě tedy včetně cca 1 milionu těch, kteří svou živnost pozastavili (přerušili) a nejsou uváděni v počtech OSVČ, které jsou kvůli tomu adekvátně nižší.

Bude co doručovat do nově zřizovaných datových schránek?

Dovolím si předpokládat, že pro fyzické osoby, které mají pozastavené podnikání (živnost), bude zřízení datové schránky ze zákona (tj. automaticky) velkým, a ne zrovna příjemným překvapením. Důsledky přitom budou svým způsobem iracionální: orgány veřejné moci jim do takto zřízených datových schránek nebudou mít moc co posílat. Ne proto, že by datová schránka nebyla funkční – ale kvůli nutnosti respektovat tzv. oborově správnou datovou schránku. Zjednodušeně: do datové schránky podnikající fyzické osoby (DS PFO) mohou orgány veřejné moci doručovat pouze věci, které se týkají podnikání. A když má někdo podnikání pozastavené, co mu bude OVM doručovat do jeho „podnikatelské“ datové schránky? Maximálně nějaké „resty“ z doby, kdy podnikání ještě pozastavené (přerušené) nebylo.

Je to ostatně stejný princip jako v tradičním kamenném světě: úřední zásilky v osobních věcech se doručují na adresu bydliště (pobytu), věci týkající se podnikání do místa podnikání, a když je někdo třeba advokátem, tak „advokátní věci“ do místa, kde vykonává svou advokátní praxi. V datových schránkách je to stejné, s tím, že když adresát nemá svou „oborově správnou datovou schránku“, musí se mu doručovat tradičně, listovní poštou.

A mimochodem, nedocenění těchto skutečností je v praxi příčinou mnoha nedorozumění.

Co přinese datová schránka tomu, kdo má pozastavenou živnost?

Jakmile ale někomu bude zřízena datová schránka podnikající fyzické osoby (DS PFO), nepůjde ji zrušit (jedině ukončením živnosti a výmazem z evidence). Novou datovou schránku nepůjde ani znepřístupnit (to půjde jen u DS FO). Zpřístupněna bude do 15 dnů od doručení přístupových údajů (obecně doporučeným dopisem do vlastních rukou výhradně jen adresáta), případně dříve, pokud se držitel (již coby oprávněná osoba) přihlásí sám.

Přitom zpřístupněním datové schránky začnou na držitele (tedy i na fyzickou osobu s pozastavenou živností) dopadal důsledky. Hlavním je povinnost vyplývající z daňového řádu: jakmile má někdo zpřístupněnou datovou schránku, zřízenou ze zákona, musí svá daňová přiznání (přesněji: všechna formulářová podání) činit již jen elektronicky. Navíc ne „jakkoli elektronicky“ (třeba v nějakém excelovém spreadsheetu), ale jen „ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně“.

Zajímavé je, že to nutně neznamená „skrze datovou schránku“. Jinými slovy: z držení datové schránky nevyplývá povinnost podávat daňová přiznání (již jen elektronicky) skrze datovou schránku. Lze to dělat i jinak, například přímo z Daňového portálu, což je asi správcem daně preferovaná varianta.

Jen by přitom měla dotyčná osoba dát pozor na to, aby při plnění své nové povinnosti (již v roce 2023) nespadla do pasti a nepřivodila si další nechtěný následek v podobě zřízení datové schránky (nepodnikající) fyzické osoby (DS FO) při prvním použití elektronické identifikace „přes NIA“. K tomu by došlo například tehdy, pokud by ten, kdo své daňové přiznání podává přes Daňový portál, k tomu použil svou identitu občana.

Naštěstí Daňový řád připouští i další možnosti, jak splnit nově uloženou povinnost, aniž by to vedlo ke zřízení další datové schránky (pokud ji dotyčná fyzická osoba ještě nemá) – a to s využitím elektronického podpisu či přístupových údajů do datové schránky.

A ještě jeden důležitý aspekt: dnes jsou datové schránky podnikajících fyzických osob (DS PFO) zřizovány ještě na žádost. Mělo by smysl, aby si někdo, kdo svou „podnikatelskou“ datovou schránku ještě nemá, ji zřídil ještě letos, a vyhnul se tak výše popisovaným dopadům na držitele schránek zřízených ze zákona?

Odpověď je taková, že si tím nepomůže. Počínaje rokem 2023 budou všechny „podnikatelské“ datové schránky (tj. DS PFO) zřízené fyzickým osobám uvedeným jako podnikající fyzické osoby v ROSu (potažmo v živnostenském rejstříku) brány jako zřízené ze zákona. Obecně všechny datové schránky zřízené osobám uvedeným v ROSu (což jsou i právnické osoby a OVM). A pouze pro případné zájemce z řad těch, kteří nejsou uvedeni v ROSu, bude existovat nový podtyp datových schránek DS PFO_REQ, které budou nadále zřizovány na žádost.

Kolika lidem bude zřízena datová schránka nepodnikající fyzické osoby?

Když už jsme se dostali k dalšímu významnému aspektu nadcházejícího velkého třesku, kterým je zřizování datových schránek (nepodnikající) fyzické osoby při prvním použití elektronické identifikace, zastavme se i zde na chvíli u čísel.

Výše uvedené grafy z prezentací České pošty pracují s odhadem cca 1 milionu nových datových schránek (nepodnikajících) fyzických osob (DS FO), které budou zřízeny těm, kteří takovou datovou schránku ještě nemají a počínaje 1. 1. 2023 se poprvé přihlásí se svým prostředkem elektronické identifikace „přes NIA“.

Nejprve si upřesněme, že jde o přihlášení pomocí identity občana. Tedy například pomocí bankovní identity, služby mojeID, nové eOP atd. Nikoli pomocí přístupových údajů k datové schránce, protože ty nejsou „kvalifikovaným prostředkem elektronické identifikace“, jak to vyžaduje zákon. Navíc musí jít o přihlášení „přes NIA“, a ne o libovolné přihlášení. Takže třeba když se pomocí své bankovní identity přihlásíte do svého internetbankingu, zřízení datové schránky to nezpůsobí.

Na konferenci v Mikulově zazněla aktuální čísla ohledně počtu prostředků elektronické identifikace, jejich držitelů a jejich využití. Viz následující slide o „stavu Národního identitního prostoru“ z prezentace MV ČR.

Autor: MV ČR

Zajímavý je údaj o tom, kolik fyzických osob (držitelů prostředků elektronické identifikace) se již skutečně (a alespoň jednou) přihlásilo „přes NIA“: na 1,8 milionu. To by mohlo pomoci s odhadem, jak dopadne automatické zřizování datových schránek (nepodnikajících) fyzických osob po 1. 1. 2023: pokud by se v příštím roce (alespoň jednou) přihlásil stejný počet osob, celkový počet datových schránek (nepodnikajících) fyzických osob (DS FO) mohl dosáhnout oněch cca 1,8 milionu. A to v součtu těch již existujících a nově zřízených.  

Snížit počet nově zřizovaných schránek, a tím i očekávaný celkový počet, může právě obava z důsledků v podobě automatického zřízení datové schránky. Naopak větší zájem o služby eGovernmentu (např. o různé podpory, dávky atd., o které se bude žádat již jen elektronicky) může tato čísla výrazně zvýšit.

Přitom současný počet již zřízených datových schránek (nepodnikajících) fyzických osob (DS FO) je podle aktuálních informací z resortu vnitra 500 000. Přírůstek by tedy mohl být cca 1,3 milionu, což je více než odhad v prezentacích České pošty (která navíc vychází z menšího aktuálního počtu DS FO). Ale samozřejmě to může dopadnout úplně jinak a nových DS FO může být jak mnohem méně, tak i mnohem více, jde stále jen o odhady.

Fungování datových schránek se přizpůsobí právu

Zajímavá informace, která zazněla na konferenci v Mikulově, se týká fikce doručení po 10 dnech v datových schránkách.

Tato fikce doručení je mimochodem častým důvodem pro odmítání datových schránek širší veřejností. Jenže ona stejná fikce doručení po 10 dnech (pro úřední zásilky) existuje i v tradiční listinném světě, kde je zakotvena v § 24 odst. 1 správního řádu i v občanském soudním řádu a dalších procesních předpisech. A její realita může být mnohem „drsnější“ třeba jen kvůli tomu, že listovní zásilka doručená fikcí se může vracet odesilateli a vy se ani nedozvíte, co v ní bylo (a co už vás může k něčemu zavazovat). To v datových schránkách na vás zásilka (již doručená fikcí) počká, dokud se nepřihlásíte (a teprve pak se počítá oněch 90 dnů do smazání).

Skutečnou nevýhodou fikce doručení v datové schránce je nemožnost „10denních hrátek“ při více zásilkách: při doručování poštou si (v intervalu 10 dnů) můžete volit, kterou zásilku si půjdete na poštu vyzvednout dříve (čímž způsobíte její doručení), a u které počkáte až „na doraz“ (oněch 10 dnů). O takovéto hrátky v datových schránkách skutečně přicházíte, protože zde svým přihlášením způsobíte doručení všech (již dodaných, ale stále ještě nedoručených) datových zpráv, ke kterým máte přístup.

A k jakým změnách u fikce doručení v datových schránkách nyní dochází? K tomu, že se aplikace této fikce v rámci datových schránek uzpůsobí tomu, jak ji vnímá zákon a jak by s ní, podle platné judikatury, měly pracovat i datové schránky. Dosud, a to již od roku 2009, totiž byla aplikována jinak.

Autor: Česká pošta

Psal jsem o tom podrobněji v nedávném článku zde na Lupě, a tak jen stručně: právo počítá doby i lhůty na celé kalendářní dny. A pokud by poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se na nejbližší další pracovní den.

Autor: MV ČR

Naproti tomu systém datových schránek od svého spuštění počítá lhůtu 10 dnů jako 24 × 10 hodin. Tedy nejenže nepočká do konce kalendářního dne (jako to dělá právo), ale hlavně nebere v úvahu víkendy a svátky. Jinými slovy: podle jeho názoru dochází k doručení fikcí dříve než podle názoru práva. Rozdíl může představovat jen několik hodin, ale třeba také několik dnů. A pokud se někdo řídí „názorem stroje“ (resp. systému datových schránek), který je uváděn na doručenkách, může na to docela nepříjemně doplatit. Může si totiž myslet, že už mu uplynula nějaká lhůta, zatímco podle práva tomu tak ještě není. Například v situaci, kdy je na okamžik doručení vázána nějaká další lhůta, na zaplacení, na odpověď, odvolání atd.

Ukažme si to na hypotetickém příkladu, na kterém je rozdíl dobře patrný:

Panu Novákovi přišlo rozhodnutí od soudu s tím, že do 15 dnů od doručení může podat odvolání. Datová zpráva byla dodána do jeho datové schránky 9. 6. 2022, a jelikož se pan Novák dlouho do své schránky nepřihlašoval, byla doručena fikcí po 10 dnech. Podle „názoru stroje“, uvedeného na doručence, se tak stalo 19. 6. 2022, což byla neděle. Pan Novák se do své datové schránky přihlásil až 7. 7. 2022, zprávu si přečetl a ihned poslal odvolání do datové schránky soudu. Stihl pan Novák předepsanou lhůtu 15 (kalendářních) dnů od doručení?
Podle „názoru stroje“ k doručení fikcí došlo již v neděli 19. 6. 2022, a lhůta 15 dnů tak začala běžet v pondělí 20. 6. 2022 a skončila v pondělí 4. 7. 2022. To by znamenalo, že pan Novák lhůtu 15 dnů nedodržel.
Podle způsobu počítání lhůt v právu ale k doručení fikcí došlo až v pondělí 20. 6. 2022, a lhůta 15 dnů tak začala běžet v úterý 21. 6. 2022. Její konec vycházel na úterý 5. 7. 2022, což ale byl státní svátek, stejně jako středa 6. 7. 2022. Proto se z pohledu práva konec lhůty 15 dnů posunul až na čtvrtek 7. 7. 2022. To je ale den, kdy pan Novák skutečně podal odvolání. Podle práva tedy lhůtu dodržel.

Nyní by tedy mělo dojít k nápravě a datové schránky by měly začít počítat lhůtu 10 dnů podle zákona.

Nový informační portál

Ještě další změnou v datových schránkách má být přestěhování jejich informačního portálu z dosavadní adresy datoveschranky.info na info.mojedatovaschranka.cz. Podle prezentace České pošty na konferenci v Mikulově se na tom teprve pracuje.

Autor: Česká pošta

Podle aktuální verze Provozního řádu už ale k přestěhování došlo, protože „Informační web datových schránek“ se už má nacházet na nové adrese (v tuzemské top level doméně, a nikoli na „cizokrajné“ .info). Nicméně i dosavadní verze informačního webu stále funguje a nedochází u ní k přesměrování.

UX DAy - tip 2

Autor: Jiří Peterka

Určitých změn doznává i samotný vzhled informačního portálu, jak ukazuje i předchozí obrázek – v jeho levé části je původní podoba na původní adrese, v pravé části nová podoba na nové adrese. Také obsah hlavní stránky webu na adrese www.mojedatovaschranka.cz bude zřejmě trochu zjednodušen a upraven, jak naznačuje i následující ukázka z prezentace České pošty.

Autor: Česká pošta

Ale nemělo by se zřejmě jednat o žádný zásadnější redesign webu datových schránek, či jejich úplně novou podobu, jak naznačovaly některé tweety přímo z konference v Mikulově.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).